Vznikne už konečně pořádná mapa NGA?

, 25. ledna 2016

ctu_logo

Komerční poskytovatelé internetu v ČR musí do 15. března předat ČTÚ údaje o svých koncových přípojkách. Vznikne tak první pořádný přehled o tom, jaké je kde připojení. A MPO pak posoudí, zda je o sítě NGA.

Pokud se bavíte o NGA, vždy se dříve či později zastavíte u tzv. mapy bílých, šedých a černých míst. Jediná existují verze vznikla na základě dotazování v létě 2013, a po veřejných konzultacích a změně metodiky barvení byla publikována v červenci 2014.

Stav NGA v ČR podle mapy z roku 2013

O této mapě je možné dlouze debatovat, ale je to zbytečné. Už v době publikování bylo jasné, že jde o mapu pouze indikativní, která nereflektuje skutečný stav, protože spousta poskytovatelů internetu nedodala podklady, navíc v té době neexistovala žádná obecně uznávaná definice NGA. Bohužel, Ministerstvo průmyslu a obchodu ji neustále používá ve všech svých materiálech týkajících se NGA.

Aby ale mohly být rozdělovány veřejné prostředky na podporu vysokorychlostních internetových sítí, tzn. oněch známých 14 miliard na NGA, je třeba udělat mapu pořádně a poskytnutí dat musí být závazné. Podle Ministerstva průmyslu a obchodu stačí zpracovat tuto mapu před vypisováním výzev z operačního programu OPPIK.

Existuje i názor, ke kterému se mimochodem hlásí snad každý kromě MPO, že nejprve je třeba zpracovat pořádnou mapu, aby bylo jasné, jaký je skutečný stav NGA v českých domácnostech a až poté je možné řešit, kde NGA chybí, zjistit proč a hledat strategii, jak do těchto míst NGA dostat. Dá se předpokládat, že mapu bude chtít i Evropská komise předtím, než notifikuje vypsání veřejné podpory, což ale zatím MPO nebránilo ve vypracování sedmi verzí Národního plánu rozvoje sítí nové generace bez jakékoliv analýzy současného stavu a nevypadá to, že by osmá verze jakýkoliv náznak analýzy obsahovala. Ono ostatně těžko dělat analýzu bez znalosti současného stavu…

Získáním geografických dat, na základě kterých by bylo možné zpracovat mapu pokrytí NGA, pověřilo Ministerstvo průmyslu a obchodu Český telekomunikační úřad. Důvod je prostý – analýzu, národní plán i samotné výzvy má vypracovat MPO, ale jedině ČTÚ může na základě Zákona o elektronických komunikacích (ZEK) vyzvat podnikatele, ať dodají potřebná data a vymáhat je, pokud je nedodají.

Na tomto místě je třeba dodat, že ČTÚ opravdu může získávat dat jen od podnikatelů v elektronických komunikacích podle ZEK. Tedy současný elektronický sběr dat se netýká sítí provozovaných zapsanými spolky (dříve sdruženími) nebo samosprávami. Údaje o těchto sítích bude možné doplnit v rámci veřejných konzultací, které musí být, ale již bude na MPO, jak s těmito informacemi naloží.

Mimochodem, následující dvě mapy ukazují, jak se změnila minulá mapa po veřejných konzultacích.

Původní mapa po veřejných konzultacích

Zdroj: Prezentace ČTÚ na workshopech o elektronickém sběru dat pořádaných ISP Alliancí.

Každý podnikatel v elektronických komunikacích tedy musí do 15. 3. vyplnit prostřednictvím portálu ESD informace o současných, potenciálních a plánovaných koncových internetových přípojkách. Informace se vztahují k jednotlivým adresním místům podle registru RUIAN (Registr územní identifikace, adres a nemovitostí spravovaný Českým statistickým úřadem).

ČTÚ předpokládá, že sběr dat bude dokončen do konce března. Poté je potřeba data zkontrolovat a ověřit. Jde o prvosběr a tak se dá očekávat, že bude spoustu dat doplnit. Ne všichni poskytovatelé internetu dokáží navíc data jednoduše exportovat tak, aby odpovídala registru RUIAN. To je také záležitost, která se na workshopech v uplynulých dvou týdnech intenzivně probírala, stejně jako softwarové řešení, které ISP Alliance pro poskytovatele internetu vyvinula.

První verze mapy, která bude předána ze strany ČTÚ na Ministerstvo průmyslu a obchodu, se očekává v červnu. Tato mapa již bude mít na úrovni základních sídelních jednotek (ZSJ) bílou, šedou nebo černou barvu.

To, zda budou ZSJ bílé, šedé nebo černé určí pracovní skupina ČTÚ, které se kromě zástupců úřadu a MPO účastní i oborové asociace. Ovšem to, co je NGA, má určit zatím neschválený Národní plán rozvoje sítí nové generace (NPRNSG). Data se ale budou zjišťovat ještě před tím, než bude NPRNSG předložený vládě ke schválení (a pak bude následovat notifikace u Evropské komise).

Protože ČTÚ neurčuje, co je NGA, zjišťuje informace o tom, zda má konkrétní přípojka rychlost 30 Mb/s a více nebo 100 Mb/s a více. A zjišťuje, jakou konkrétní technologií je tato přípojka realizována.

ČTÚ pro potřeby vytvoření mapy bílých, šedých a černých míst zjišťuje také to, zda je přípojka aktivní (je využívána), je k dispozici (např. linka je zavedena, tzn. fyzicky existuje nebo je v dosahu přístupového bodu, ale není využívána zákazníkem) a zda je plánována její stavba (vytvoření kapacity u bezdrátových sítí) během následujících tří let.

Stručně řečeno, na základě získaných dat se určí na úrovni základních sídelních jednotek, o jakou barvu ZSJ jde:

  • Bílé ZSJ budou takové, kde má nebo do tří let bude mít méně než 50 % adresních míst přípojku NGA. Jde o součet přípojek všech poskytovatelů. Jestli se domníváte, že tohle může být v rozporu s pravidly státní podpory podle EU, která ji umožňuje jen tam, kde dochází k tržnímu selhání, tak doporučuji se obrátit na ÚOHS, soudy a případně EK, což jsou jediné instituce, schopné rozhodnout o tom, jestli tvrdá konkurence na malém území je tržním selháním, nebo se liší tato situace na 49,9 % území a 50,1 % území. Ale logiku tato definice má.
  • Šedé ZSJ jsou takové, kde má alespoň 50 % adresních míst přípojku NGA (nebo ji bude mít do tří let) a současně platí, že tyto přípojky jsou od jednoho poskytovatele internetu.
  • Černé ZSJ jsou takové, kde je alespoň 50% penetrace sítěmi NGA (nebo plány na takové pokrytí do tří let) a působí tam nejméně dva poskytovatelé NGA. A je jedno, jaký mají podíl, zda jde o 99,9 %: 0,1 % nebo jiný poměr.

Pokud máte pocit, že definice šedých a černých míst je trošku v rozporu s definicí tržního selhání a nekoresponduje s tím, co je považováno za bílé místo (kde může být konkurence, ale není splněna podmínka pokrytí), tak máte pravdu. Ze všech verzí NPRNSG ale vyplývá, že MPO se zkrátka rozhodlo, že administrativně u nás definuje bílá místa (ještě by se měla nacházet ve strukturálně postižených regionech, kde se ale dnes komerčně – na rozdíl od bohatých měst – staví optická infrastruktura) a tam nasměruje podporu, aby bylo možné v roce 2020 tvrdit, že došlo ke skokové změně (termín definovaný pravidly EU pro veřejnou podporu, který se u nás také vykládá, řekněme „po česku“).

V červenci by pak měla být mapa k dispozici pro veřejné konzultace, které by měly být uzavřeny do října. V říjnu by tak mohla být zveřejněna finální verze mapy pokrytí NGA.

Samozřejmě existuje spousta otázek a dokumentů, které je třeba vypracovat:

  • Je to samotná definice toho, co je považováno za NGA. Problém je, že tato definice se řeší v rámci Národního plánu rozvoje sítí nové generace, který ale bez mapy nemůže být zřejmě schválen. Je samozřejmě možné tuto kapitolu zpracovat a předpokládat, že se měnit nebude, ale to by MPO muselo skutečně diskutovat s telekomunikačních sektorem a ne mu jen předkládat svoje názory, údajně podložené nezveřejněnými studiemi.
  • Budou existovat dvě definice sítí NGA – jedna definice bude sloužit k ochraně investic do stávajících sítí a bude zřejmě mírnější. Druhá definice má sloužit pro směřování veřejné podpory a ta zřejmě bude plná podrobných technických parametrů. Pokud vám vrtá hlavou, proč se neřekne, že sítě NGA mají nějakou minimální přenosovou rychlost (celá Evropa uznává počítá s rychlostmi 30 Mb/s pro každého a 100 Mb/s pro aspoň polovinu připojených domácností), nestanoví se další parametry (latence, propustnost při zátěži, možná i upload) a pak se to prostě nezměří, potom se ptejte na MPO, protože nikdo jiný netuší, proč je zde tendence vše namísto zjednodušení byrokraticky zkomplikovat.
  • U plánování stavby nových sítí není jasné, jak se bude tento záměr ověřovat. Protože říct, že někdo chce někde postavit NGA, je jednoduché, ale je logické, že tento záměr je třeba ověřit. Jenže zkalkulovat, jak má výstavba vypadat, je dnes složité. Měl by tu platit zákon o usnadnění výstavby (transpozice směrnice 2014/61/EU), který měla ČR od 1. 1. 2016 mít schválený, ale MPO ho dosud ani nebylo schopné předložit k projednání Vládě ČR. Což je na jednu stranu dobře, protože současná verze spíš výstavbu komplikuje, ale na druhou stranu by si ISP měli být schopní na základě tohoto zákona umět spočítat, kolik je výstavba bude stát – jinak totiž neumí předložit projekt. A netýká se to jen malých ISP, ale i CETINu, který dokáže celou ČR na základě svých interních kalkulací, zda a jak kde stavět, zabarvit na bílo nebo na černo. Pokud tedy bude vědět, jak se bude na jeho síť dívat zatím neznámá definice NGA a kolik bude stát výstavba po schválení zmiňovaného zákona.

Problémů a otázek k řešení je tedy před všemi – ministerstvem, regulátorem i poskytovateli internetu víc než dost. Přestože se vše mohlo dávno vyřešit už loni a dnes se tak dostávají všichni pod časový tlak, bylo by chyba mu podlehnout. Je lepší udělat vše o něco později a kvalitně, než pod tlakem přijímat problémové dokumenty a definice.

Ostatně pro lepší spaní je lepší být optimisty. Státní správa jistě zpracování potřebných dokumentů nějak zvládne a ČTÚ dokáže mapu vypracovat. A mezi poskytovateli internetu se také jistě najde dost těch, kteří mají plány stavět sítě NGA i bez čekání na byrokratickou mašinerii. Dobře vyplněná mapa pomůže všem a proto je důležité tuto aktivitu neignorovat a odpovědně vyplnit data o současných přípojkách i budoucích plánech.

Štítky: , , , , , .

Diskuze k článku

Linda, 31. 3. 2016 (12:35):

Jedna z dalších nevýhod, tento soupis má proposkytovatele obrovskou vadu a to tu, že místo dobře odvedené práce ideálně měsíce sedět nad analýzou a vypl%novanim detailních kolonek a adres, přičemž historičtí klienti převedeni onedá z *.xls databáze do nové neobsahuje veškeré potřčšbné udaje pro analyzu, takze potes sranda, kolik poskytovatelu to zalo smahem, tudiz beztak analyza nebude nikdy 100% 😉 Osobne radeji obskakujeme nase zakazniky a dodavame jim sluzby, ktere si plati, nez pri par lidech jim rikat o pardon, my ted mesic mame inventuru kuli analyze pro….a pro co vlastne? beztak ani treba dotace nedaji, ackoli trerba nase spolecnost pokryva x bilych mist, ale nikoho to nezajima, hlavne vyplnte analyzu nebo budete strestani..tuk tuk,,zamyslete se ti, co tohle vymyseji, myslenka hezka,ale trochu soudnosti by neuskodilo.

Martin MaKr Kratochvíl, 26. 1. 2016 (10:22):

Ušlechtilé cíle, bohužel nová mapa má zásadní vadu. Bude zobrazovat procentuélní dostupnost připojení vztaženo na adresy a nikoliv na počet obyvatel respektive domácností. Tudíž když budete mít obec, kde bude bydlet 100 lidí v jednom paneláku ve kterém je optika a budou tam dvě chatky bez internetu v lese s číslem popisným. I přesto, že bude mít internet dostupný 98% lidí po optice, tak vám na mapě vznikne bílé místo! Protože jen jedno ze třech adresních místo bude mít připojení. Dle mapy vyjde pokrytí 33% = bílé místo. A jelikož je výrazně více adres „pro rodinné domy“ vyjde to na celou republiku převážně bílé.

haklina, 12. 3. 2016 (08:14):

Není to tak úplně pravda. Do výkazu ČTÚ se na každé adrese uvádějí i počty přípojek.

haklina, 12. 3. 2016 (08:16):

Takže záleží pouze na tom, jak úřad tyto data vyhodnotí. Jen doufejme, že to nebude ušité na míru O2.

Kategorie Internet.

Štítky: , , , , , .

Diskuze: 4 Comments

Navštivte také

Speedmeter Internetu pro všechny

Katalog Wifi sítí

Reklama:

Bleskovky

Články

 

Doporučujeme

Aby wifi doma fungovala.

Zpoplatnění bezlicenčních pásem by zdražilo internet, nebo snížilo jeho dostupnost

Internethome končí s bezdrátem. Nespokojení klienti často volí osvědčené lokální ISP.

Budeme mít internet z dronů a balonů?

Rychlosti internetu v lednu 2014, poprvé přes 70 tisíc měření a několik novinek

LTE? Žádnou mobilní revoluci nečekejte…

Proč PPF koupila českou a slovenskou Telefóniku?

Speedmeter IPV pro zařízení se systémem Android nově na Google Play

Mobilní revoluce nebo evoluce?

Mobilní bezdrátové datové přenosy v roce 2013

Waze – doprava na dlani

Stručný úvod do geosociálních sítí

Lednové rychlosti na internetu řečí grafů a čísel

Databáze knihoven a rozcestník pro knihovníky i poskytovatele připojení

Instagram – cesta k úspěchu

Naměřené rychlosti internetových připojení v prosinci

Sdílení a zálohování s Dropboxem

Webové aplikace s geolokací

Posílání datových balíků po Internetu

AirFiber24 – ostrý test z reálného provozu

Česká republika a rychlosti internetu podle Akamai

PPF Petra Kellnera se přihlásila do aukce kmitočtů. Překvapivý kandidát na čtvrtého operátora.

Pinterest – nová hvězda mezi sociálními sítěmi

Velké srovnání mobilního Internetu v České republice pro rok 2012

Google nejen vyhledávačem: Umíte správně vyhledávat?

Malware a jeho současné podoby

Soumrak volného 10 GHz pásma aneb kdo má zájem na jeho zarušení?

Velké srovnání VoIP tarifů

Couchsurfing: Cestujte a spojte svět díky internetu

Mobilní Internet a LTE

Sociální sítě pro začátečníky: Které vybrat?

Sociální sítě pro začátečníky – Facebook a Twitter, je mezi nimi vůbec rozdíl?

Speedmeter, Speedtest, Speedometer – velký test měřáků rychlosti dostupných v ČR.

Stav broadbandu v ČR aneb zaostřeno na optiku.

Odkazy odjinud


Tip: Navštivte sekci VoIP a porovnejte nabídku více než třech desítek operátorů!

Podporujeme:

www.sumavanet.cz i4eSmall.gif (2K) pravedneslogo.gif (5K)