Podle ČTÚ je nejrozšířenějším připojením k internetu přes „WiFi“, roste optika

, 23. října 2018

Český telekomunikační úřad zveřejnil Zprávu o vývoji trhu elektronických komunikací v letech 2012–2017. Zpráva je plná statistických údajů, takže ve zkratce – nejčastějším připojení k internetu je pevné bezdrátové, nejrychleji roste připojení optikou.

Pokud nemáte po večerech co číst, zajímají vás statistické údaje, nebo si chcete udělat obrázek o trhu elektronických komunikací v ČR na základě dat Českého telekomunikačního úřadu, tak tady máte 94 stran čtení v podobě Zprávy o vývoji trhu elektronických komunikací 2012–2017 se zaměřením na roku 2017. Jde o trošku jiné čtení, než jsou pravidelné výroční zprávy ČTÚ, ale pracuje se se stejnými údaji. Spoustu těchto dat si pak můžete stáhnout na data.ctu.cz a udělat si svoje vlastní grafy a vlastní pohledy na ně.

Než se pustíte do čtení tohoto článku i samotné zprávy, tak je potřeba se vypořádat s metodikou a interpretací dat a jejich souladu s realitou. ČTÚ data sbírá v režimu zákona o elektronických komunikací, což mimo jiné znamená, že data odevzdávají jen podnikatelé v elektronických komunikacích.

Nejde o statistické šetření, takže ČTÚ logicky nemá data o tom, kolik „členů“ mají různé spolky poskytující připojení k internetu, stejně jako různé bytové domy, kde někdo podobným způsobem začal s STA a dnes se chová jako hyperlokální ISP. Půjde minimálně o desítky tisíc přípojek, které se v žádných statistikách neobjeví. Stejně tak se dá zpochybňovat kvalita dat, ale platí, že co podnikatelé ČTÚ odevzdali, s tím se musí pracovat.

ČTÚ si to uvědomuje, ale jiná data nemá a ani nemá žádné zákonné možnosti, jak je získávat. Já jako autor článku si to uvědomuji také. Nadto bych měl pár metodických poznámek k tomu, jak ČTÚ data zpracovává a vyhodnocuje, ale na to vždy v textu upozorním. Takže pojďme k samotným grafům.

Na začátek si pojďme říct pár velkých čísel. Podle Českého statistického úřadu bylo v ČR ke konci roku 2016 4 347 840 domácností. Z toho 1 322 993 domácností byly čistě důchodců, bez pracujícího člena domácnosti. Podle ČTÚ na konci roku 2016 bylo aktivních 3 084 979 přípojek k internetu, bez rozlišení, zda jde o domácnosti či firmy. Ze zdrojových dat ČTÚ to zjistit lze, ale pro účely tohoto článku jsem to nepočítal.

Podle Českého statistického úřadu mělo 3,3 milionu domácností počítač, což je 76 %. U domácností s dětmi je to 95 %, u domácností důchodců jen 30 % – proto jsem jejich počet vypíchnul. Na základě statistického šetření ČSÚ také přibližně 3,3 milionu domácností mělo připojení k internetu. To je víc přípojek, než udává ČTÚ – rozdíl tvoří připojení přes mobilní sítě a právě neveřejné sítě (spolky, bytové rozvody). Z dat nicméně vyplývá jedna věc:

Každá domácnost, která má počítač, má současně i připojení k internetu. Bariéra k rozvoji počtu internetových přípojek tak evidentně není nedostatečná výstavba, ale to, že domácnost nemá zařízení, které by k internetu mohla připojovat, resp. o připojení nemá zájem. Pro pořádek je třeba dodat, že mobil má téměř každá domácnosti v ČR.

A nyní již ke slibovaným technologiím. Dominuje to, co ČTÚ označuje jako WiFi. Jde o pevný bezdrátový přístup (FWA) ve volných pásmech, každý chápe, o co jde, takže to označení nebudeme nijak zpochybňovat. Za FWA pak ČTÚ označuje pevné bezdrátové připojení v licencovaných pásmech. Má u nás naprosto zanedbatelný podíl, ale označení je opět zažité. A počet přípojek zde naroste s rozvojem sítí 3,7 GHz.

V grafech nevidíte pevné připojení přes LTE, stejně jako připojení přes „mobilní“ LTE. Důvod je prostý – mobilní operátoři nereportují toto připojení samostatně. Z jejich tiskových zpráv lze odhadnout, že jde o desítky tisíc až nízké stovky tisíc připojení. S rozvojem sítí 5G, za které se začnou označovat i sítě 3,7 GHz, se bude muset ČTÚ zamyslet nad změnou metodiky i názvoslovím, ale řekněme, že ještě pár let mají na Úřadě čas používat současný reporting.

Jen pro zajímavost – toto je rozložení inzerovaných rychlostí. Rychlosti vyšší než 30 Mb/s tvoří zhruba polovinu. S platností Nařízení EU 2015/2120 by měly telekomunikační firmy uvádět zákazníkům i běžně dostupnou rychlost. V reportingu pro ČTÚ není a metodika pro měření se teprve teď zavádí do praxe, takže porovnání není, ale v budoucnu bude určitě ČTÚ sbírat i tento údaj. U inzerovaných rychlostí klesá podíl nejpomalejší kategorie (2,1 %) a roste podíl vyšších rychlostí, které by měly splnit parametry NGA. Potěšující je, že se téměř čtvrtina přípojek má inzerovanou rychlost přes 100 Mb/s, což však neznamená, že si zákazníci za tuto rychlost zaplatili – jen že to přípojka umožňuje.

A ještě pohled na to, jak se vyvíjí podíl jednotlivých technologií (bez mobilního přístupu) na připojení k internetu. První místo si setrvale drží již zmiňovaná WiFi, která odskočila přípojkám xDSL, jejichž absolutní počty i podíl lehce klesají. Graf to nerozlišuje, ale ke konci loňského roku bylo 257 tisíc aktivních přípojek ADSL a 618 tisíc přípojek VDSL; v roce 2010 nebyla hlášená jediná aktivní přípojka VDSL.

Stabilně roste počet přípojek CATV (HFC) o asi 20 tisíc přípojek ročně a nejrychleji rostoucí kategorií jsou optické přípojky FTTH/B, které jsou s 570 tisíci na úrovní kabelových přípojek a jejich podíl i počty porostou. ČTÚ nesleduje kategorii FTTC – na čísla by bylo potřeba se zeptat CETINu. V jeho zprávách najdete údaj o třetině přípojek nabízejících více než 100 Mb/s (tady zřejmě půjde z velké části o něco, co jde zařadit do kategorie FTTC) a další třetině s rychlostmi aspoň 50 Mb/s.

Na tomto grafu vidíte historický vývoj vykázaných inzerovaných rychlostí xDSL přípojek. Nejrychleji rostou samozřejmě přípojky s rychlostmi vyššími než 30 Mb/s, ale překvapivě také ty v rozmezí 10-30 Mb/s. Jde zřejmě o růst v důsledku zavedení vektoringu a je otázkou, zda je půjde dále zrychlit. CETIN zavádí i bonding, tak uvidíme, zda s těmito linkami půjde ještě něco dělat. Stále je dost linek s rychlostmi 2-10 Mb/s, ale ty mizí a z grafu jde vidět, že s jejich úbytkem přibývá dvou rychlejších kategorií. Bohužel ne jen té nejrychlejší.

Ze strany státu i velkých operátorů je FWA v bezlicenčních pásmech vytýkáno, že jde o nestabilní a pomalé připojení. Stabilitu ČTÚ nezjišťuje, ale inzerované rychlosti ano:

Vývoj je podobný jako u přípojek xDSL. Roste počet přípojek s rychlostmi nad 30 Mb/s, nejrozšířenější kategorií jsou přípojky s rychlostmi mezi 10 až 30 Mb/s. Ty by měly jít zrychlit do kategorie NGA (většina ISP s tím počítá a plánuje to), ale zákazníci za vyšší rychlosti nechtějí platit.

O potenciálu bezlicenčních FWA pak vypovídá tento graf, který nepracuje s inzerovanou rychlostí aktivních přípojek, ale maximální rychlostí disponibilních přípojek (tedy i neaktivních). Čtvrtina se v budoucnosti stane nekonkurenceschopná z pohledu rychlostí, čtvrtina už dnes umí nabídnout rychlost vyšší než 100 Mb/s. Tato data pocházejí z tzv. elektronického sběru dat a ČTÚ může tyto údaje změřit, takže lze tyto údaje rozhodně považovat za důvěryhodné (což tedy někteří pracovníci MPO rádi zpochybňují, aniž by pro takové tvrzení měli v ruce jediné měření od ČTÚ…).

Že problém s rychlostmi není záležitost infrastruktury a možností sítí, ale nízké rychlosti jsou dány malým zájmem českých domácností platit za rychlejší internet, ukazuje i tento graf. Nejrozšířenější službou poskytovanou na optických linkách bylo připojení s inzerovanou rychlostí 30-100 Mb/s. To je jasně dáno zájmem zákazníků. Druhou nejrozšířenější rychlostní kategorií jsou linky s více než stomegabitovou rychlostí, kde v mnoha případech jde o rychlost základní, protože daný poskytovatel nechtěl mít nižší rychlosti v nabídce. Kdyby je tam zařadil, spousta zákazníků mu tam kvůli nižší ceně přejde. Třetí nejčastější rychlost u optických připojení je 10-30 Mb/s, nad čímž můžeme kroutit hlavou, ale ekonomická realita českého trhu s připojením k internetu je neúprosná. Nicméně je zde hezký potenciál pro zrychlení odebírané služby, nebo alespoň k vykázání linky do statistik jako gigabitové disponibilní přípojky…

Co z grafů vyplývá?

Jednoduchá odpověď by byla, že vůbec nic 🙂 Každý si tam najde to, co chce. Není vidět žádné přelévání mezi technologiemi připojení k internetu – roste počet připojovaných domácností a podíly jednotlivých technologií jsou dány spíš možnostmi výstavby než technologickou konkurencí. Ani růst optiky není dán úbytkem jinde, i když dlouhodobě se samozřejmě optické sítě zakousnou do podílů xDSL a WiFi. Jestli něco vidět jde, tak je to zrychlování ve všech typech přístupových sítí. Což je dobrá zpráva v kontextu téma českých telekomunikací posledních let – dotací na sítě NGA. Ukazuje se totiž, že telekomunikační firmy staví a zrychlují i bez jediné koruny dotací. Teď už jen zbývá přesvědčit zákazníky, že by si měli pořídit rychlejší připojení…

Bonusový obrázek na závěr – současná dostupnost infrastruktury (disponibilní přípojky) s rychlostmi vyššími než 30 Mb/s (NGA)

A jen pro jistotu poznámka na závěr – rychlosti v grafech, o kterých je tento článek, jsou inzerované rychlosti, tedy to, co o připojení tvrdí jeho poskytovatel, nikoliv reálné naměřené rychlosti zákazníky či ČTÚ.

Štítky: , , , , , .

Diskuze k článku

koroptev, 19. 11. 2018 (před 4 týdny) (01:06):

Jak už je to u článků, pocházející z prostředí WIFI operátorů, obvyklé, jde o souhrn polopravd opřených o polopravdivé, resp. spíše nepravdivé odpovědi ISP na sběr dat ČTÚ.
Realita je taková, že přenosové kapacity WIFI sítí jsou pro další roky zcela nedostatečné, chybovosti obludné a o tom, že by všichni zákazníci takového WIFI operátora mohli mít spolehlivý přístup k internetu o rychlosti 30+Mbps si mohou nechat jen zdát. A proto se nabízí rychlosti typu „až do XYZ Mbps“ a pokud se někdo odhodlá zveřejnit garantovanou rychlost, tak je do 5 Mbps… Přitom je známo, že u kapacitně správně navržené sítě (tedy ne WIFI) jsou provozní náklady a zisk operátora stejné bez ohledu na rychlost připojení. Takže cesta ze současného srabu je jednoduchá: cenová regulace za službu vysokorychlostního připojení – stejně jako existuje regulace ceny za elektřinu. Osobně vidím, že cena za garantované připojení 100Mbps by neměla být vyšší, než 450 Kč měsíčně. A Wifisti ať si nabízí ty své reálné dvoumegabity komu chtějí…

Kategorie Internet.

Štítky: , , , , , .

Diskuze: 1 komentář

Navštivte také

Speedmeter Internetu pro všechny

Katalog Wifi sítí

Bleskovky

Konferencia „Kam kráčajú telekomunikačné siete Slovensko 2018“ už za pár dní. Nepremeškajte registráciu.

, 8.10. Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Konferencia „Kam kráčajú telekomunikačné siete Slovensko 2018“ už za pár dní. Nepremeškajte registráciu.

Letní akvizice – Edera kupuje Metropolitní

, 3.7. Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Letní akvizice – Edera kupuje Metropolitní

ISP Futuretec 2018

, 21.5. Komentáře nejsou povolené u textu s názvem ISP Futuretec 2018

Vodafone kupuje UPC. Obchod musí ještě potvrdit Evropská komise.

, 10.5. Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Vodafone kupuje UPC. Obchod musí ještě potvrdit Evropská komise.

GDPR a efektivní sdílení pověřence na ochranu osobních údajů

, 27.2. Komentáře nejsou povolené u textu s názvem GDPR a efektivní sdílení pověřence na ochranu osobních údajů

Kuki naděluje na Vánoce extra porci filmů a pohádek

, 18.12. Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Kuki naděluje na Vánoce extra porci filmů a pohádek

V zařízeních Compex WP54AG byla potvrzena bezpečnostní díra.

, 11.12. Komentáře nejsou povolené u textu s názvem V zařízeních Compex WP54AG byla potvrzena bezpečnostní díra.

Více bleskovek →

Články

Reportáž zo Slnečných jazier – malé ohliadnutie za konferenciou Kam kráčajú telekomunikačné siete Senec 2018. 2/2

, 5.11. Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Reportáž zo Slnečných jazier – malé ohliadnutie za konferenciou Kam kráčajú telekomunikačné siete Senec 2018. 2/2

Reportáž zo Slnečných jazier – malé ohliadnutie za konferenciou Kam kráčajú telekomunikačné siete Senec 2018. 1/2

, 1.11. Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Reportáž zo Slnečných jazier – malé ohliadnutie za konferenciou Kam kráčajú telekomunikačné siete Senec 2018. 1/2

Jaká byla konference Kam kráčí telekomunikační sítě Plzeň 2018? 1/2

, 26.9. Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Jaká byla konference Kam kráčí telekomunikační sítě Plzeň 2018? 1/2

 

Doporučujeme

Vybíráme nový notebook...

Takový byl seminář o GDPR v Olomouci

Dotace na vysokorychlostní internet...

Jak vypadá vysílač lokálního providera a proč by to mělo zákazníka zajímat?

Aby wifi doma fungovala.

Zpoplatnění bezlicenčních pásem by zdražilo internet, nebo snížilo jeho dostupnost

Internethome končí s bezdrátem. Nespokojení klienti často volí osvědčené lokální ISP.

Budeme mít internet z dronů a balonů?

Rychlosti internetu v lednu 2014, poprvé přes 70 tisíc měření a několik novinek

LTE? Žádnou mobilní revoluci nečekejte…

Proč PPF koupila českou a slovenskou Telefóniku?

Speedmeter IPV pro zařízení se systémem Android nově na Google Play

Mobilní revoluce nebo evoluce?

Mobilní bezdrátové datové přenosy v roce 2013

Waze – doprava na dlani

Stručný úvod do geosociálních sítí

Lednové rychlosti na internetu řečí grafů a čísel

Databáze knihoven a rozcestník pro knihovníky i poskytovatele připojení

Instagram – cesta k úspěchu

Naměřené rychlosti internetových připojení v prosinci

Sdílení a zálohování s Dropboxem

Webové aplikace s geolokací

Posílání datových balíků po Internetu

AirFiber24 – ostrý test z reálného provozu

Česká republika a rychlosti internetu podle Akamai

PPF Petra Kellnera se přihlásila do aukce kmitočtů. Překvapivý kandidát na čtvrtého operátora.

Pinterest – nová hvězda mezi sociálními sítěmi

Velké srovnání mobilního Internetu v České republice pro rok 2012

Google nejen vyhledávačem: Umíte správně vyhledávat?

Malware a jeho současné podoby

Soumrak volného 10 GHz pásma aneb kdo má zájem na jeho zarušení?

Odkazy odjinud


Tip: Navštivte sekci VoIP a porovnejte nabídku více než třech desítek operátorů!

Podporujeme:

www.sumavanet.cz i4eSmall.gif (2K) pravedneslogo.gif (5K)