Analýza využití volných pásem, která původně měla zůstat utajena, je na světě. K jakým dospěla závěrům? Doporučuje zpoplatnit volná pásma, zejména 10 GHz, nebo konstatuje, že to je nesmysl? Proč vůbec musela vzniknout?
Analýzu, zadanou ve výběrovém řízením ministerstvem průmyslu a obchodu (informovali jsme v tomto článku) vypracovala společnost Grant Thornton. Ministerstvo původně ústy svého mluvčího tvrdilo, že analýzu zveřejňovat nebude a že bude využita pouze interně. Možná pod dojmem, že u žádostí o zveřejnění podle zákona 106/1999 by tyto argumenty stejně neobstály, MPO nakonec analýzu zveřejnilo a stáhnout si ji můžete přímo ze stránek ministerstva zde.
Zatím se nedoporučuje zpoplatnění, ale zavedení nového licenčního režimu
Ministerstvo průmyslu a obchodu ústy svých zástupců, od mluvčího přes náměstka, poradce a spoustu dalších lidí až po samotného ministra Jana Mládka, několikrát prohlásilo, že žádné zpoplatnění volných pásem nepřipravuje. Stejně tak ani závěrem zmiňované analýzy návrh na zpoplatnění volných pásem, „pouze“ se doporučuje evidovat využívání zařízení v pásmech 10 a 17 GHz a posléze i 5 GHz. Doporučuje se také zavést do Zákona o elektronických komunikacích (ZEK) tzv. režim lehkého licencování.
V českém ZEK totiž lehké licencování není, ale v některých jiných zemích EU se využívá. Většinou je využívání takového frekvenčního pásma i nadále bezplatné v tom smyslu, že se neplatí za využívání frekvence. Nicméně takové využití podléhá registraci a za tu se již může platit. Z pohledu zákona jde o bezplatné využití, z pohledu ISP je úplně jedno, jak se taková platba nazývá, jde o nákladovou položku. U lehkého licencování se pak provozuje registr spojů v takovém pásmu a pokud chce někdo v takovém pásmu sestavit spoj jiný, je s využitím registru potřeba zajistit, aby nový spoj neovlivnil spoj původní.
Tento režim má několik úskalí. Prostřednictvím administrativních poplatků lze využívání daného pásma fakticky zpoplatnit a přitom tvrdit, že jde o pásmo volné. Provozem registru a především nastavením pravidel licencování lze dosud volné podnikání ve volných pásmech fakticky znemožnit, resp. zakonzervovat nějaký stav a nepustit do pásma nové konkurenty. A to nemluvě o tom, jak chaoticky mohl probíhat přechod z bezlicenčního režimu do režimu lehkého licencování.
Analýza je dalším krokem ke zpoplatnění pásem a poškození trhu v telekomunikacích
Bez změny zákona ale takové změny zavést nelze. Návrh podobných změn v současnosti neexistuje a netroufla si ho konkrétně navrhnout ani tato analýza. Jenže není vůbec nepředstavitelné se domnívat, že podobný návrh někde leží v šuplíku a může se rychle objevit ve formě pozměňovacího návrhu k zákonu na poslední chvíli. Pokud se domníváte že ne, tak si jen připomeňte, jak bez skrupulí prošla změna ZEK, která poškodila práva zákazníků – více najdete v tomto článku.
Proč se domníváme, že jde o součást dlouhodobé a koordinované snahy? Tak především analýza pracuje se stejnými údaji, podle nás zkreslenými, jako prezentovala právní kancelář Dentons Europe CS LLP již v listopadu loňského roku na konferenci Asociace provozovatelů mobilních sítí (prezentace je zde). Jinde se tyto zkreslené údaje nevyskytují, pokud tedy nepočítáme některá neveřejná vystoupení zástupců jedné velké telekomunikační společnosti, která se ale nenahrávala, takže je nebudeme konkrétně jmenovat.
Je také známo, že MPO se pokusilo vpašovat návrhy na zpoplatnění volných frekvenčních pásem do již hotového materiálu Strategie správy rádiového spektra. Jenže ČTÚ se postavilo proti této snaze a proto jí byla tvorba tohoto dokumentu ze strany MPO odňata. Sice jen mediálně, protože podle rozhodnutí vlády má tento dokument připravit ČTÚ, jenže formálně ČTÚ stejně nic předkládat vládě nemůže, musí tak učinit pouze prostřednictvím MPO.
Nyní mají ti, kdo se snaží o poškození konkurence na telekomunikačním trhu ve prospěch některých velkých společností v ruce argument – rádoby nezávislou studii, která sice neříká, že je třeba něco zpoplatnit, ale doporučuje změnu ZEK v souvislosti se zavedením režimu lehkého licencování. V tu chvíli se můžou objevit další argumenty pro zpoplatnění, které můžou být jakkoliv směšné, ale při hlasování už nebude prostor na jejich vyvrácení. A že naším zákonodárným procesem může projít něco, co poškodí konkurenci a zájmy zákazníků, tedy voličů, o tom nemáme žádné iluze.
O komentář k analýze jsme požádali Jakuba Rejzka z ISP Alliance, která dlouhodobě bojuje za zájmy regionálních ISP a tedy i jejich zákazníků:
„Zadání bylo jasné: vytvořit obecné povědomí, že přílišné zatížení spektra volnými pásmy, zejména 10 GHz vede nepříliš kvalifikované ISP k šedému, či dokonce černému využívání ostatních volných pásem. Protože je v 10 GHz příliš velké rušení a 5 GHz páteřní spoje nelze využívat, je nutné se nad problémem zamyslet a vytvořit opatření. Je přeci zájmem státu, aby veřejné telekomunikační sítě byly bezpečné a garantované.
Jaká je ale realita? Páteřní spoje v 5 GHz jsou na velkém ústupu. Odmyslím-li, že 5 GHz pásmo skutečně podle VO je využitelné pouze pro RLAN a na páteřích nemá co dělat, tak 5 GHz páteře přístupových sítí jsou záležitost spíše roku 2010, nežli 2015. I dnes se používají, nejde ovšem o tak masovou záležitost, jak se jí snaží Grant Thornton vykreslit. A její cílová skupina jsou malé oblasti s několika málo zákazníky.
V pásmu 10 GHz není problém s rušením, pokud je využíváno správně. Hlavním důvodem volby jiného pásma je potřeba přenášet vyšší kapacity – 10 GHz s povolenou šíří pásma prostě 300 Mbit/s nepřenese. A 17 či 24 GHz, i jako RLAN, takovému účelu poslouží. Na delší vzdálenosti máme k dispozici pásma placená.
Co nás čeká dál?
Není těžké odhadnout další postup. Na přímý frontální útok na regionální ISP si zatím ti, komu leží v žaludku, netroufnou. I proto analýza doporučuje zahájit odbornou diskusi s WiFi komunitou. Už ale nepíše, koho považuje za součást této komunity. Ministerstvu snad neprozrazujeme žádnou novinku, když připomeneme, že na našich konferencí se tato problematiku diskutuje již dlouho a prakticky vždy i za přítomnosti zástupců ČTÚ. Ne vždy se obě strany shodnou, ale vzájemně se respektují a snaží se sporné body řešit. Pokud ministerstvu tato diskuse chybí, pak by možná stačilo, kdyby jeho zástupci jezdili na naše akce častěji – zveme je vždy, ale jezdí jen výjimečně a často ruší účast na poslední chvíli.
Pokud bude odborná diskuse probíhat například na půdě ICT Unie, pak není těžké odhadnout, že závěrem bude doporučení zavést režim lehkého licencování a administrativními kroky a poplatky maximálně zkomplikovat využívání volných pásem. Toto doporučení pak bude prezentováno jako závěr odborné diskuse a využito pro tlak na změnu ZEK. Protože bez této změny ho zavést nelze.
Nyní není žádná novela ZEK naplánována. Určitě se ale bude měnit v souvislosti s implementací směrnice 2014/61 EU o usnadnění výstavby telekomunikačních sítí. Vzhledem k současnému zpoždění implementace této směrnice se bude vše přijímat pod tlakem a zdůvodněním, že jde o technickou novelu podle požadavků EU a musíme vše bez dlouhých diskusí stihnout rychle. A jsme zase u toho – v tu chvíli se může stát cokoliv.
Analýza Grant Thornton se neustále zmiňuje o tom, že veškeré zpřísnění využívání volných pásem povede k lepším službám pro zákazníky. Jenže v současnosti žádné problémy s kvalitou služby nejsou a problémy v pásmu 5 GHz jsou na ústupu. ISP si i v dnešním stavu regulace umí ve volných pásmech poradit a nabízet velmi kvalitní služby.
„Správný závěr celé analýzy by měl znít: Je třeba změnit nařízení Vlády 154/2005 Sb. o výši poplatků za spoje pevné služby, zejména koeficient K7 pro zabrané šíře pásma tak, aby bylo využívání spojů se šíří pásma 56, 80 a 112 MHz cenově dostupnější a motivovalo k využívání takových technologií, které zabezpečí záměry státu v rozvoji Digitální ekonomiky,“ říká k tomu Jakub Rejzek z ISP Alliance.
A proč vlastně někdo řeší využívání volných pásem, když se ve studii naznačuje, že jsou jen zdrojem problémů, byť zákazníci neustále opouštějí největší operátory směrem k regionálním ISP? Právě proto. Analýza odhaduje obrat regionálních operátorů na 4 mld. Kč ročně. Dodejme, že u nás působí asi 1300 operátorů různých velikostí, kteří mají přes 1,2 milionu zákazníků a tento počet roste.
Ale nejsou to jen bezdrátová připojení, regionální ISP prakticky jako jediní u nás staví i optické přípojky. A to už může samo o sobě někomu stát za to, aby tyto podnikání regionálních ISP maximálně zkomplikoval a jejich zákazníky přetáhnul zpět k sobě. Nemluvě o tom, že bez regionálních ISP se bude lépe porcovat 14 miliard určených pro podporu NGA přípojek…
Diskuze: 
Diskuze k článku