14 miliard na NGA sítě: Velcí operátoři se snaží lobbingem vytlačit lokální ISP z trhu

Čtvrtek 29. ledna byl pro český telekomunikační trh bohužel symbolický. Na dvou místech, od sebe vzdálených 300 km, se sešly dva opačné názorové tábory na NGA sítě. Všude v EU se telekomunikační trh dokázal domluvit a sladil svoje zájmy se zájmy státu. U nás to ale vypadá, že se velcí operátoři rozhodli ty malé vytlačit z trhu a využijí k tomu všech prostředků.

Co se vlastně onen minulý čtvrtek dělo? V přerovském hotelu Jana se konal workshop pod záštitou Internetu pro všechny věnovaný NGA sítím. Zájem byl obrovský a kapacita se musela několikrát navyšovat, takže se na místě sešlo více než 200 účastníků z řad především lokálních poskytovatelů internetu. Diskutovali o problematice výstavby NGA sítí, problémech které vysoké dotace mohou napáchat při neefektivním využití, ale také o lobbistických tlacích, které v poslední době nabírají na intenzitě a budeme o nich zcela konkrétně mluvit i v dnešním článku.

Účastníci workshopu

Účastníci workshopu

Bohužel ze všech dokumentů a vystoupení, které na workshopu zazněly, účastníci nutně museli nabýt dojmu, že „se státní správa nechá masivně ovlivňovat názory lobbistůcelý pracovní dokument pro rozdělení veřejné podpory si snad nechali někým z lobbistů nadiktovat.

Na pražské Malé straně se pak přímo v Poslanecké sněmovně konalo zasedání sněmovního podvýboru pro ICT průmysl a e-Government, které mělo téma Efektivní investice do výstavby digitální infrastruktury. Účast z řad telekomunikačních firem byla taky hojná; kdyby přišli i zástupci UPC, dalo by se říct, že je zde přítomno téměř 100 % trhu s připojením k internetu v domácnostech. Škoda jen, že z deseti členů tohoto podvýboru přišli jen dva poslanci…

NGA sítě až dosud byly pro většinu veřejnosti nezajímavé. Jenže v zákulisí se zatím odehrávají boje o 14 miliard korun, které bude moci Česká republika využít pro splnění cíle zajistit každé domácnosti v ČR připojení rychlostí 30 Mb/s a více než polovině domácností pak přes 100 Mb/s, to vše do roku 2020. To vše na základě směrnice 2014/61/EU.

Pokud vás ty rychlosti ohromují, pak si uvědomte, že již dnes lokální poskytovatelé internetu připojují domácnosti optikou (FTTH) a tyto rychlosti hravě splňují. Česká republika je na tom podle měření Akamai nebo i našich vlastních měření s rychlostí připojení k internetu dobře, patří rozhodně k evropské špičce a tak bychom se k požadavku na 30 Mb/s pro každou domácnost, která o to bude mít zájem, dostali přirozeným vývojem.

Až dosud se o osudu zmiňovaných 14 miliard evropských dotací diskutovalo v zákulisí především mezi zástupci velkých operátorů a poradci ministerstva průmyslu a obchodu. Dokud ale šlo jen o tyto peníze, mohli regionální operátoři řešit maximálně fakt, že si velcí telekomunikační hráči nechají zadotovat něco, co by jinak museli platit ze svého. Podívejte se na následující graf přímo od ČTÚ, ukazující vývoj počtu přípojek podle jednotlivých technologií:

Podíl technologií podle ČTÚ

Podíl technologií podle ČTÚ

Vzhledem k tomu, že FTTH přípojky v České republice staví až na výjimky pouze regionální ISP, je z grafů jasné, kam se zákazníci přesouvají. Od velkých firem k malým. A roste dokonce i množství bezdrátových přípojek, kterým se velcí operátoři vysmívají, ale které dokáží získat stále více zákazníků. Ony to totiž už dnes nejsou nadšenecké sítě jako v době CZfree.net, ale profesionálně spravované bezdrátové sítě, s dostupností a stabilitou internetu a přenosovými rychlostmi, které splňují i požadavky náročných zákazníků a nebudou mít technologické problémy splnit ani parametry na NGA sítě.

Velkým operátorům tak nezbývá nic jiného, než vedle stamilionů do marketingu začít investovat i do novějších technologií, protože jinak jim zákazníci z řad domácností budou dál ubývat. Jenže když proniknete do různých pracovních materiálů nebo prezentací na konferencích či uzavřených zasedání parlamentních podvýborů, zjistíte, že tady není jen snaha o získání 14 miliard, ale i vytlačení regionálních ISP z trhu. A proto se nelze divit, že je o téma NGA (a souvisejících NGN sítí) zájem a je to dobře. Celou problematiku NGx sítí je třeba maximálně otevřít veřejnosti a důsledně všechny aktivity sledovat a připomínkovat.

Co se řešilo v Přerově?

Hned v úvodním slově jsem si nemohl odpustit upozornění na skutečnost, že v žádném z dokumentů MPO, které se nám dostali do rukou, jsme nenašli přesnou definici NGA sítí. Je s podivem, že chceme čerpat 14 miliard z fondů EU a nemáme ani základní definici klíčového pojmu.

Sdílení sítí

První příspěvek dopoledního bloku ale nepatřil stanovení parametrů NGA sítě, věnoval se totiž něčemu neméně důležitému a to technickým parametrům pro sdílení optických vláken. Základní podmínkou pro optické sítě postavené s dotační podporou je totiž požadavek na jejich sdílení. Tématu se ujal Ing. Pavel Černý ze společnosti Sitel, který účastníkům našich konferencí předává zkušenosti z výstavbou optických sítí již několik let. Zde jeho prezentace.

Definice NGA

Pokud nemáme jasně definováno co lze a co naopak nelze považovat za NGA sítě, nemá smysl plánovat a diskutovat nad dalšími věcmi. Požadavek na rychlost alespoň 30 Mb/s je tragicky nedostačující. Dovolím si použít přirovnání, které v diskuzi použil Štěpán Beneš ze společnosti Grape SC:

„Je to jako kdyby jste si šli koupit auto a jediný požadavek by byl, aby dosahovalo rychlosti 100 km/h. Majitel pískovny, ale asi více než BMW ocení Tatru, které se toho na korbu vejde předse jen o něco více, než do kufru Bavoráku. A manager společnosti by naopak zřejmě na jednání více ocenil BMW i když naložená Tatrovka to z kopce na rychlost 100 km/h dokáže rozparádit také.“

Takže do hry vstupuje hned několik dalších důležitých parametrů. Celou prezentaci Ing. Jana Broučka CSc. ze společnosti Profiber Networking CZ naleznete zde. Pokračování v režii kolegy Ing. Martina Ťupy stahujte zde.

Agregace: Začnu jednoduchou otázkou. Požadujeme 30 Mb/s pro jednoho člověka nebo pro celou vesnici? Pokud by se mělo jednat o agregaci 1:1 tak je to ovšem vyhrazená linka v současné době určená pro byznys zákazníky, kteří si mohou dovolit za takovou kvalitu zaplatit. Agregace 1:5 nebo 1:10 pořád zaručuje ještě velmi kvalitní a stabilní rychlosti – podobnou agregaci používá ve svých sítích většina lokálních ISP. Co ale agregace 1:50 nebo 1:100 – lze ještě linky s takovou agregací považovat za NGA?

Symetrická nebo asymetrická rychlost? Opět naprosto klíčový parametr, který koncové zákazníky zajímá stejně jako agregace a řekl bych, že z pohledu podpory rozvoje ekonomiky a vzdělanosti je ještě mnohem zásadnější. Všechny nabízené DSL tarify a většina bezdrátových tarifů jsou s asymetrickou rychlostí. Někteří WiFi poskytovatelé ale nabízejí také symetrické rychlosti, samozřejmě za odpovídající cenu.

Naproti tomu drtivá většina tarifů na optice (FTTH) je symetrická nebo s agregací maximálně 1:5. Přitom je třeba připomenout, že více než 80 % všech optických přípojek v současné době provozují právě lokální poskytovatelé internetu a není výjimkou, aby si jejich zákazník v současné době mohl objednat rychlost 250 až 500 Mb/s (najdeme i pár sítí co nabízí 1 Gb/s) a vešel se i bez úvazku hluboko pod 1000 Kč měsíčně.

broucek

Cena: Je to jeden z parametrů o kterém se opět nikde nediskutuje. Pokud se parametry NGA přípojek nastaví příliš přísně, dojde nejenom k vyloučení některých technologií ale pokud nastavíme parametry odpovídající byznys přípojce tak dojde k mrhání investicemi (investiční i provozní náklady budou zbytečně drahé). Na druhou stranu hrozí další extrém: když by se parametry NGA sítí nechali úplně volné, tak by se s trochou nadsázky i „šňůra na prádlo“ dala prohlásit za NGA přípojku.

Mapa bílých, šedých a černých míst.

Někdy označována jako mapa NGA infrastruktury. Velmi nerad bych tuto mapu nějak zatracoval, ale při pohledu na její již několikrát přepracovanou verzi musí být každému jasné, že něco není v pořádku. Ten kdo mapu vidí poprvé v životě by mohl nabýt dojmu, že v Jižních Čechách mají NGA sítě již dávno všude postavené a kromě území Národního Parku Šumava a vodní plochy Lipna si všude dopřávají internet s minimální rychlostí 30 Mb/s. Na severu republiky naopak podle mapy žijí divoši, kteří se ještě včera dorozumívali kouřovými signály.

Kde už je podle mapy NGA skoro všude?

Kde už je podle mapy NGA skoro všude?

Skutečnost je taková, že sběr dat pro tuto mapu probíhal v druhé polovině 2013 a ačkoliv byl dotazník označen jako povinný, ve skutečnosti se tohoto průzkumu nezúčastnilo ani 20 % všech poskytovatelů Internetu. Navíc někteří z těch necelých 20 % rovnou usoudili, že o žádné dotace nestojí a nestojí ani o to, aby dotace čerpali jejich přímí konkurenti. Takže současná, „několikrát přepracovaná“ verze má stejnou vypovídací hodnotu, jako kdybychom ve školce rozdali dětem slepou mapu + šedé a černé pastelky a nejlépe vymalovaný obrázek použili jako základ pro posuzování žádostí o dotace.

Pokud má být mapa NGA infrastruktury k něčemu dobrá, je potřeba, aby se jí zúčastnil dostatečný počet respondentů, aby otázky byly jasné a srozumitelné. A začít je třeba tím, že se odsouhlasí definice NGA, protože jinak není možné zmapovat současný stav, natož plány telekomunikačních firem. Které navíc byly dotazovány nikoliv na NGA infrastrukturu, ale na 30 Mb/s linky.

Další důležitou podmínkou kromě revize mapy, je mít k dispozici dostatečné kontrolní mechanizmy – jakousi metodiku k ověřování pravosti uváděných dat. Protože říct, že do tří let postavím někde optickou síť, je velmi jednoduché, ale je třeba taky říct, jestli se počítá jen tato deklarace, zpracovaný projekt, žádost o územní rozhodnutí a co se stane, když k žádné výstavbě nedojde.

Legislativní překážky – Všichni účastníci bez výjimky se shodli na skutečnosti, že největší náklady na výstavbu sítí tvoří náklady na projektovou dokumentaci, splnění legislativních požadavků a výkup či pronájem pozemků. Největší brzdou výstavby tedy v současné době nejsou peníze, ale především netransparentní a nejednotné podmínky.

To ve svém vystoupení prakticky potvrdil i host workshopu pan Petr Pavlinec – vedoucí odboru informatiky v kraji Vysočina. Ostatně na pana Pavlince bylo z řad účastníků směrováno hned po předsedovi Rady ČTÚ asi nejvíce dotazů. Na závěr jeho vystoupení zazněla věta, která komplikovanost legislativního procesu odhalila v celé své kráse.

„Na Vysočině jsme s přípravou naše dotačního mechanizmu začali – a to podotýkám, v době, kdy nám do toho nikdo moc nemluvil, protože nikdo nevěděl, co je to NGA – někdy v roce 2007. A jsme v situaci, že jsme hodně rychlí, že v současné době už kopeme“

Stopy lobbistů v dokumentech MPO?

Při čekání na předsedu Rady ČTÚ pana Mgr. Ing. Jaromíra Nováka, který byl na cestě z dopoledního zasedání již zmiňovaného sněmovního podvýboru pro ICT průmysl a e-Government, které vám přiblíží kolega Kocman, vystoupil se svojí prezentací Jakub Rejzek za ISP Allianci. Seznámil účastníky s dokumentem Národní plán rozvoje sítí nové generace z dílny MPO a s některými, velmi mírně řečeno „spornými“ pasážemi, které se ve své podstatě snažily dehonestovat lokální ISP, kteří v současné době ovládají 40 % trhu, zabezpečují připojení pro 1,2 milionu domácností (statisticky 2,76 mil. lidí). Jsou zároveň nositelem inovací – ostatně cca. 80 % FTTx přípojek v ČR patří právě malým lokálním ISP.

V dokumentu MPO na stránce 44 nalezneme mimo jiné tento zajímavý text:

Nesmysl v dokumentu MPO

Nesmysl v dokumentu MPO

Text není pouze zavádějící, text je přímo nepravdivý. Snaží se vzbudit dojem, že 40 % trhu ovládají komunity nadšenců, neziskovky, kteří jsou jen jakousi anomálií, bez jakékoliv budoucnosti. Z databází Českého Telekomunikačního Úřadu mimochodem také vyplývá, že lokální ISP jsou masivními uživateli bezdrátových technologií i v licencovaných pásmech. Důvodem přetrvávajícího využívaní bezlicenčních pásem pro přístupové sítě je především nedostatek frekvencí licencovaných pásem, určených pro využívání založeném na regionálním klíči. Toto je celosvětový problém, neboť velcí hráči především mají vliv na světové organizace správy kmitočtového spektra.

Je logické, že se vůči takovým snahám ISP Alliance ohradila a navrhla zvýrazněný text vyškrtnout a nahradit ho mnohem korektnější formulací:

“V minulosti bylo jasně prokázáno, že nedostatek konkurence netlačí velké hráče k inovaci, ale vytváří prostředí kdy spotřebitel je nucený využívat nevyhovující služby kvůli nemožnosti výběru poskytovatele přístupu k síti Internet. Díky dostatečné nabídce a možnosti výběru služeb je dnes v mnoha oblastech poskytována služba parametrů NGA bez nutnosti veřejné podpory velkých hráčů na trhu. „

Další velmi slušnou podpásovkou je tabulka ze stejného dokumentu, označující „hrozby“ rozvoje sítí nové generace:

Konkurence je hrozba...

Konkurence je hrozba…

Tvůrci tohoto dokumentu by měli popřemýšlet o tom, jestli svobodné rozhodování zákazníků je hrozbou. Podle nás je spíše drzostí něco takového do strategického státního dokumentu napsat – pokud tedy autor či autoři nepovažují za vysněný cíl návrat starých pořádků v podobě monopolu, kdy žádné konkurenční vlivy nebyli a zákazníci se tak nemuseli rozptylovat přemýšlením o jiných technologiích.

Máme pro autory ale špatnou zprávu. V minulosti sice přehnané lpění na ISDN zpozdilo rozvoj českého internetu o mnoho let, ale ani plné sklady Českého Telecomu s modemy pro tuto již tehdy zastarávající technologii nezabránilo jejímu ohrožení zevnitř firmy technologií xDSL a mimo jiné vedlo i ke vzniku Internetu pro všechny, kterému se ve spolupráci s dalšími zákaznickými organizacemi a sdruženími povedlo přispět k faktické liberalizaci trhu a dnešnímu stavu, kdy se podíl lokálních poskytovatelů k internetu zvýšil z tehdejších jednotek procent na dnešních 40 %.

Předseda ČTÚ pod palbou otázek obstál

Účast na workshopu ještě před tím, než obdržel pozvánku do sněmovny, přislíbil předseda Rady ČTÚ Ing. Mgr. Jaromír Novák a svůj slib splnil. Po náročném sezení ve sněmovně se přesunul na druhý konec republiky i když předem věděl, že bude čelit palbě otázek ohledně nedávného pokusu MPO o zpoplatnění nelicencovaných pásem. Záměrně mluvím o nelicencovaných pásmech a nepoužívám termín Wi-Fi, který pro zjednodušení používala před dvěma týdny média.

Předseda ČTÚ odpovídá...

Předseda ČTÚ odpovídá…

Protože nelicencované pásma to není pouze Wi-Fi, ale spousta jiných kmitočtových pásem, které mimochodem využívají i naši velcí operátoři. Kromě zmiňovaných pásem 2,4 a 5 GHz tu máme ještě pásmo 17 a 24 GHz. Dále zde máme pásmo 10 Ghz, které je rovněž nelicencované, ale má celkem jasné podmínky včetně pravidel, která směrují k myšlence, že jde o koordinované pásmo bez nutnosti platit poplatky. Jsou zde kanály, jejich středy, maximální zabraná šíře pásma a řídí se normou ETSI 301 213 jako jiné infrastrukturální spoje.

Další volné pásmo je 60 GHz, to je pásmo s ultrakrátkým dosahem. Další pásmo, které však má zásadní význam, je 80 GHz. Kvůli vysoké frekvenci se nekoordinuje, nemá to smysl. Rušení skoro nelze navodit, stvoly jsou úzké. Zato jsou zde velké možnosti kvůli šířce pásma. Je zásadní pro rozvoj broadbandu.

Tuto malou sondu do nelicencovaných kmitočtů jsem si nemohl odpustit – aby si každý dobře uvědomil co dvě větičky (mimochodem nebyly to dvě věty, ale pořádný odstavec) propašované do odpřipomínkovaných materiálů mohou napáchat.

Předseda Ing. Mgr. Jaromír Novák zopakoval svůj konzistentní postoj ke snaze zpoplatnit nelicencovaná pásma.

„Jakékoliv poplatky za kmitočtová pásma mají mít regulační účel a ne funkci dodatečné daně“

Co se dozvěděli (dva) poslanci na zasedání podvýboru pro ICT?

Možná jste o tom dosud neslyšeli, ale v naší Poslanecké sněmovně existuje pod Hospodářským výborem i Podvýbor pro ICT průmysl a e-Government. Ten sice sám o sobě nemá pravomoc schvalovat potřebnou legislativu, ale návrhy na její změny a projednání pro telekomunikační trh důležitých legislativních norem probíhá nejdříve v tomto podvýboru, který pak dává důležité stanovisko pro další nezainteresované poslance.

Pokud si má tento podvýbor udělat o problematice objektivní obrázek, měl by mít k dispozici potřebné informace. Proto je skoro až s podivem (pokud to není záměrem), že na tomto zasedání podvýboru dostali prostor pro prezentaci svého pohledu na věc pouze zástupci největších operátorů O2, T-Mobile a Vodafone. Naštěstí se na jednání podvýboru podařilo dostat i zástupcům ISP Alliance, kteří mohli během pár minut – což byl jediný prostor v rámci možnosti položit dotazy k prezentacím – upozornit na největší nepravdy, které v prezentacích zazněly.

Právě jsme se vrátili z Parlamentu...

Právě jsme se vrátili z Parlamentu…

Zástupcům ISP Alliance se podařilo upozornit především na fakt, že problémem České republiky nejsou samotné koncové přípojky, které jsou už dnes rychlostí na špičce v evropském srovnání, ale lokálně omezená konkurence na straně páteřních sítí. Protože každá domácnost, která dnes bude chtít výrazně rychlejší internet, ho za odpovídající cenu může mít už dnes.

Ale pokud nebude existovat konkurence na straně páteří, budou mít lokální ISP problém nakupovat potřebnou kapacitu – ať už proto, že jednoduše nebude, nebo proto, že dominantní operátor nabízí potřebou kapacitu výrazně dráž než tam, kde má konkurenci, nebo že jednoduše bude různými obstrukcemi bránit vůbec samotnému zprovoznění napojení na páteřní síť.

Při prezentacích zazněly i vyložené nepravdy. Například bylo prezentováno, že v ČR prakticky neexistují optické přípojky (FTTx), což je naprostý nesmysl, který vyvracejí veřejně dostupné statistiky, ať už publikované tady u nás, nebo přímo ze strany ČTÚ (viz graf na začátku článku). Bezdrátové technologie byly označovány jako low-costové nebo rovnou jako nespolehlivé. Aby obratem zazněl názor, že by za NGA měly být považovány i sítě LTE. Jenže to bude pro tyto snahy plést si technologické pojmy s dojmy problém. Některé standardy pro WiFi mají podobné využití rádiového spektra jako LTE, jen tu agregaci a propustnost při zátěži mají vysmívané wifiny řádově vyšší.

Zástupce O2 si pak položil jistě ne jen řečnickou otázku, zda vůbec 14 miliard stačí. Dobrou zprávou pro zákazníky a Andreje Babiše je, že O2 by 14 miliard na NGA stačilo, takže se nebudeme prostřednictvím daní podílet na navýšení této částky. Jen by to ale v takovém případě chtělo podle představ O2 rozdělit tuto částku na projekty týkající se celých okresů a ne základních sídelních jednotek, jak se mluví v dokumentech EU.

Nestačilo by to sice na 100% pokrytí NGA přípojkami, jen na 80-90% a znamenalo by to taky, že se do podobných projektů nebudou moci přihlásit lokální ISP s menším rozsahem podnikání než je jeden okres, ale jistě by to zajistilo, aby elektromagnetický smog obyvatelům na venkově zajišťovaly jen mobilní sítě a ne ti protivní wifináři. O těch 40 % trhu by se jistě ti největší rádi podělili…

Z celého jednání podvýboru si odnášíme několik dojmů. Rozhodně jsme byli přijati velmi chladně, ale to možná souvisí s tím, že jsme přišli poprvé a rovnou se hlasitě hlásili o možnost říct náš názor, s čímž se asi nepočítalo. Máme také pocit, že minimálně poslanci nemají správné informace. Na tom musíme všichni, komu záleží na zdravém rozvoji českého telekomunikačního trhu a zachování konkurence zapracovat.

A rozhodně musíme pokračovat v informování o tom, co se děje, co se diskutuje a co se chystá. Veřejná kontrola a připomínkování jsou nutné k tomu, aby tady nedošlo k tomu, že když už zákazníci odcházejí od velkých operátorů k regionálním ISP a reklamní masáž tomu nedokáže zabránit, tak se pokusí ti největší maximálně ztížit fungování malých providerů lobbingem a ovlivněním legislativního procesu. Ať už jde o naposledy neúspěšnou snahu zpoplatnit využívání nelicencovaných frekvenčních pásem, vyloučit jinak parametry odpovídající linky z definice NGA linek a umožnit největším operátorům nechat si zaplatit upgrade svých přípojek, nebo o zablokování konkurence na straně páteřních sítí.

Dalším krokem, který budeme pečlivě sledovat, je vypořádání se s připomínkami k Národnímu plánu NGN. Ostatně i na zasedání podvýboru pro ICT nám úředník, který problematiku ani nemá na starosti (Mgr. MgA. Zuzana Chudomelová, ředitelka odboru elektronických komunikací ministerstva průmyslu a obchodu, ohlášená v programu zasedání, nepřišla a poslala za sebe tuto náhradu), řekl, že připomínky budou vypořádány bilaterálně, přestože MPO v minulosti slíbilo diskusi u kulatého stolu. Uvidíme, zda tento slib bude dodržen a jak se k připomínkám ministerstvo postaví…

Štítky: , , , .

Diskuze k článku

Pavel Černý, 3. 2. 2015 (13:08):

Za sebe osobně nemyslím, že by byly nějaké podstatné rozpory v technických částech komisí, kde pracují zástupci ICTU a  zástupci ISP. Spolupráce začala fungovat relativně v poslední době a některé věci si musí „sednout“. Myslím, že myšlenka (aspoň v technických věcech) dát nějaká pravidla smysl má. To, že  každý hájí své zájmy (a někdy ne zcela fér) je asi taky jasné. Myslím, že pokud budeme schopni se domluvit na základních pravidlech – pokračujme v tom, protože tak můžeme společně prosadit (doporučit) aspoň něco „kompetentním“ úředníkům na MPO nebo jinde (MMR, ČTÚ..). Problémy prodražení výstavby jsou asi všem jasné. Zajistit nápravu není tak jednoduché a upřímně není na tom politický zájem (byly nastaveny poměrně přísné parametry ochrany soukromého vlastnictví a nikdo z nich nechce ustupovat – viěcná břemena). Nějakou dobu pracujeme na tom po kouskách tyto věci nějakým způsobem řešit a určitě ve spoustě věcí lze nalézt společná řešení (ICTU, ISP) aspoň v oblasti standardizace, společného postupu pro usnadnění výstavby apod.

Štěpán Beneš, 2. 2. 2015 (21:53):

Pane Nováku, jak usnadnit výstavbu říkáme státu už skorem 10 let – jednoduché a transparentní stavební řízení, rozumná věcná břemena, zrychlené odpisy. Ani pro jedno stát nehnul prstem.
Radši se chystá rozdat peníze daňových poplatníků nejbohatšímu člověku v ČR.

Přijeďte se k nám někdy taky podívat. Ukážu Vám, kde všude máme Gigabitové optické přípojky. Ale udělejte si prosím víc času, den nám na to stačit nebude. Díky.

Miloslav Sova, 2. 2. 2015 (19:41):

Dobrý večer pane Nováku,

ozývám se ještě jednou. V průběhu workshopu jsem si velmi pozorně pročítal a porovnával připomínky ICT Unie i ISP Alliance k dokumentu MPO. Nemohu se zbavit dojmu, že způsob jakým v současné době administrujete NGA dotace, bude zcela jistě zavádět monopol jedné podnikatelské skupiny a pomalu směřuje k zániku trhu regionálních ISP.

Mimochodem co se týká nečinnosti ISP Alliance v sektorové komisi ICT Unie, o tom moc informací nemám – ale vím naprosto jistě, že například Honza Brouček z Profiberu rozdal všem 200 účastníkům workshopu formulář na definici NGA parametrů s logem ICT Unie a zhruba polovina se nám vrátila vyplněná. Takže vám je Jakub Rejzek zcela jistě doručí, aby jste měli přehled o tom, jaké parametry u NGA sítí považují za důležité ty „čučkaři“ z řad lokálních ISP, kteří mají dohromady několikanásobně více FTTx zákazníků než celé slavné O2.

Hezký zbytek večera přeje Miloslav Sova

Jakub Rejzek, 2. 2. 2015 (14:56):

Dobrý den,
pokud zde budou ještě nějaké žádosti o připojení s NGA parametry, uvádějte je prosím s přesnou adresou, anebo GPS souřadnicemi.
Obecně nelze reagovat. Ale pár domů už jsme takhle vyřešili. Třeba ten můj.
Bydlím v Řepích, kde mám 30 Mbit/s. Chatu mám na Sázavě v Choceradech, tam mám 30 Mbit/s. Obě od regionálního poskytovatele s ceníkovou cenou 300 CZK. Všude funguje OTT televize, celá rodina má tablet a všichni jsou schopní se dívat na vlastní program, když okupuji obývák. Dráty tam O2 má, ale na tom nikdy nešlo nic pořádného. UPC ještě před rokem 8 Mbit za 500 CZK. Vyhodil jsem z okna drát a jak to jede…
Máme vinohrad v Mutěnicích, na boudy nevede ani signál mobilního poskytovatele. Když se postavím na lavičku, tak stáhnu maily na EDGE.
Tam nepotřebuji optiku se 100 Mbit/s. Je to v údolí, celkem by mi postačilo mít tam ten zatracený 30 Mbit/s na té zatracované wifině. Ale z toho si Péťa díru nezalepí.

Luke, 2. 2. 2015 (11:38):

Jsem také pro stížnost na EU komisi. Tady to všechno zahrají do autu a najednou bude pozdě. Dle mého názoru by dotace měly jít do lokalit, kde se to není lukrativní ani pro lokální poskytovatele něco budovat. Nebo ať stát postaví konkurenceschopnou celostátní infrastrukturu kterou využije pro propojení obecních úřadů a státních institucí a dovedení konektivity i do špatně dostupných míst. Volnou kapacitu této sítě může pronajímat lokálním poskytovatelům za jednotných podmínek pro všechny. Pokud by nastavily podmínky rozumě, tak můžou ze získaných prostředků z těchto pronájmů financovat údržbu a státní instituce můžou být připojeny „zadarmo“. Vytvoří se tak konkurence pro O2, který historicky vlastní největší páteřní optickou síť v této zemi, její potenciál využívá okrajově a pronájem jejich vláken je velice drahý neboť ve většině lokalit nemají konkurenci.

Svatoslav Novák, 2. 2. 2015 (11:29):

Byl jsem účastníkem čtvrtečního sezení podvýboru pro ICT průmysl a eGovernment. Názory třech velkých operátorů beru jako jejich pohled na věc. Proč nebyla v prezentaci Vodafonu uvedena alespoň nějaká procenta FTTx nevím, ale určitě nějaké to procento se najde. Přesto umím jednoduše dokázat, že s penetrací optiky nejsme v čele Evropy natožto světa. To si však každý roumný technik v našem oboru může dovodit proč tomu tak je. Výstavba klasickou metodou je u nás na tom podobně jako budování dálnic. Legislativně, byrokraticky a vedlejšími náklady je zahnána do investičně nenávratných ppozic. Mrzí mě však velmi útočná pozice ISP Alliance, která místo toho aby spolupracovala a podala rozumné a pragmatické argumenty jak usnadnit výstavbu, případně jak využít dotace i pro bezdrátové technologie, tak zavádí politickou lobbistickou kampaň proti velkým operátorům potažmo proti vlastnímu projektu Evropské komise – tzn. podpora výstavby NGA v ekonomicky slabých oblastech. Po čtvrtečním sezení v parlamentu pouze s dvěma poslanci ( což je tedy opravdu ostuda…) a bez odpovědné osoby z MPO (…….) nabývám přesvědčení, že výsledkem těchto rozbrojů bude přesun plánovaných dotací do jiných oblastí (např. do energetiky či zateplování domů..), kde se subjekty umí domluvit. ICT UNIE očekávala vstupy do diskuze v sektorové komisi, kde je i ISP Alliance, právě od ní. Nic doposud nebylo dodáno což je škoda. Přineste argumenty, jak splnit kritéria EU a jak začlenit bezdrátové technologie do technických standardů tohoto projektu! Vyzývám tedy všechny zúčastněné v této věci „domluvte se a nenechte si tuto jedinečnou a neopakovatelnou příležitost utéct“!
Mimochodem pokud je možné 30Mb/s kdekoli v ČR jak to prohlasil zástupce ISP All. prosím ozvěte se mi. Potřebuji tuto rychlost dostat do svého domu v Prostějově! Díky.

Tomáš Minář, 2. 2. 2015 (14:16):

Dobrý den,

na e-mail pripojeni(zavinac)rejnet(tecka)cz nám prosím zašlete adresu Vašeho rodinného domu v Prostějově, kde požadujete zmíněný 30-ti Mbit. My sice pro rodinné domy tuto rychlost aktivně nenabízíme, ale naše bezdrátové vysílače zvládnou jednotlivcům poskytnout až 60 Mbit a pokud je to možné, zákazníkovi vyjdeme vstříc. Upload 12 Mbit a agregace 1:5. K této rychlosti Vám zdarma nabízíme službu SledovaniTV.Cz (IPTV). Připojení by bylo realizováno 5GHz bezdrátem. Je možné i nabídnout firemní variantu s garantovanou rychlostí (nesdílená).

Miloslav Sova, 2. 2. 2015 (19:22):

Dobrý den, pane Nováku.

Asi pro vás máme 30 Mb/s připojení. Jen nevíme, jestli vám bude stačit agregace 1:5, to by se linka vešla pod 1000 Kč, nebo chcete agregaci 1:1, což by šlo také, ale už to bude trošku dražší 😉 (předpokládám, že o cenách byznys přípojek máte trochu přehled). Nepíšete také, jaké máte požadavky na upload – náš poskytovatel nabízí jen 12 Mb/s… A bylo by to FWA. Můžete nám prosím napsat konkrétní adresu? Pro jistotu výzvu zveřejníme, v Prostějově je konkurence, takže je možné, že dostanete dostanete lepší cenu než je tato první nabídka, zjištěná po telefonu za pět minut 😉 Ještě přemýšlím, jestli vám nebude vadit, že přípojka zřejmě bude v nelicencovaném pásmu, což vy osobně nepovažujete za NGA ready.
A pokud bychom přistoupili na argumentaci zástupce Vodafone na podvýboru ICT, tak by Váš požadavek měl splnit i LTE modem (samozřejmě ne na 900 MHz u Vodafone, kde je omezená rychlost), kdy rychlost by měla odpovídat, pouze agregaci budete mít v noci možná 1:1 a když se sjede do Prostějova více lidí, tak 1:10 nebo 1:100? Hezký večer přeje Miloslav Sova – předseda Internetu pro všechny
PS: Setkávali jsme se před 12 léty na jednáních bez konce a bez výsledků 😉

qqqqq, 2. 2. 2015 (09:24):

To že sou Wifi nepsolehlivé je ale i nakonec pravda, vemte si kolik je na trhu sítí, kterým to jede mizerně a nesatabilně, celkem totiž dost, takže bych to zas tak černobíle neviděl.

jjjjjjjjjj, 2. 2. 2015 (07:29):

Okamžitě poslat stížnost EU komisi!!! A posílat je neustále!
Dále dávat k soudu!!! Neustále zaměstnávat právníky, jako to dělají ty zkorupmovanci! Nic jiného na ně neplatí!

Kategorie Internet, Názor.

Štítky: , , , .

Diskuze: 10 Comments

Navštivte také

Speedmeter Internetu pro všechny

Katalog Wifi sítí

Reklama:

airwaynet.cz
www.airwaynet.cz

Bleskovky

Články

 

Doporučujeme

Aby wifi doma fungovala.

Zpoplatnění bezlicenčních pásem by zdražilo internet, nebo snížilo jeho dostupnost

Internethome končí s bezdrátem. Nespokojení klienti často volí osvědčené lokální ISP.

Budeme mít internet z dronů a balonů?

Rychlosti internetu v lednu 2014, poprvé přes 70 tisíc měření a několik novinek

LTE? Žádnou mobilní revoluci nečekejte…

Proč PPF koupila českou a slovenskou Telefóniku?

Speedmeter IPV pro zařízení se systémem Android nově na Google Play

Mobilní revoluce nebo evoluce?

Mobilní bezdrátové datové přenosy v roce 2013

Waze – doprava na dlani

Stručný úvod do geosociálních sítí

Lednové rychlosti na internetu řečí grafů a čísel

Databáze knihoven a rozcestník pro knihovníky i poskytovatele připojení

Instagram – cesta k úspěchu

Naměřené rychlosti internetových připojení v prosinci

Sdílení a zálohování s Dropboxem

Webové aplikace s geolokací

Posílání datových balíků po Internetu

AirFiber24 – ostrý test z reálného provozu

Česká republika a rychlosti internetu podle Akamai

PPF Petra Kellnera se přihlásila do aukce kmitočtů. Překvapivý kandidát na čtvrtého operátora.

Pinterest – nová hvězda mezi sociálními sítěmi

Velké srovnání mobilního Internetu v České republice pro rok 2012

Google nejen vyhledávačem: Umíte správně vyhledávat?

Malware a jeho současné podoby

Soumrak volného 10 GHz pásma aneb kdo má zájem na jeho zarušení?

Velké srovnání VoIP tarifů

Couchsurfing: Cestujte a spojte svět díky internetu

Mobilní Internet a LTE

Sociální sítě pro začátečníky: Které vybrat?

Sociální sítě pro začátečníky – Facebook a Twitter, je mezi nimi vůbec rozdíl?

Speedmeter, Speedtest, Speedometer – velký test měřáků rychlosti dostupných v ČR.

Stav broadbandu v ČR aneb zaostřeno na optiku.

Odkazy odjinud


Tip: Navštivte sekci VoIP a porovnejte nabídku více než třech desítek operátorů!

Podporujeme:

www.sumavanet.cz i4eSmall.gif (2K) pravedneslogo.gif (5K)