Širokopásmovému Internetu v ČR ujíždí vlak čím dál víc aneb jak jsme na tom ve skutečnosti?

Miloslav Sova , 20. ledna 2004

Nejdříve zprávy od společnosti Point-Topic – náskok okolních zemí se
neustále zvětšuje.

Již téměř dva roky sledujeme vývoj vysokorychlostního
Internetu ve světě. Významným zdrojem informací je kromě tradičních pramenů jako OECD a
Evropská komise také společnost Point-Topic, která v pravidelných tříměsíčních intervalech
vydává své vlastní studie. Nehodnotí pouze Evropské země, ale téměř celý svět. Poprvé jsme
vás o vývoji v okolním světě informovali již v roce 2002 v článku „ADSL, svět, Evropa a
my“ a předpovědi z tohoto článku se vyplnily do puntíku. Studie
Point-Topicu sahají ještě dál do minulosti a nám se podařilo získat údaje z konce roku
2001. Číselné informace o rozvoji vysokorychlostního ADSL a také kabelového Internetu v
průběhu několika let se nám podařilo vtěsnat do následujících dvou tabulek. Informace,
které lze do tabulek jen těžko včlenit, se vám pokusím dodat v doplňujících komentářích.
Pojďme se tedy bez dlouhých řečí podívat hned na první tabulku monitorující nejen ADSL,
ale nově i kabelové připojení k Internetu. Tato tabulka porovnává pouze krátký časový úsek
od 30. 6. 2003 do 30. 9. 2003, přesto je velmi zajímavá, protože obsahuje rozhodně
nejnovější informace ze světa vysokorychlostního připojení (na země, u nichž známe ještě
novější údaje, samozřejmě v komentáři upozorním).

Zdroj: Point-Topic
(prosinec 2003) a DG InfoSociety, ČTc * Jedná se o odhad, informace o přesném počtu
přípojek k tomuto konkrétnímu datu nejsou k dispozici.

V tabulce jsem si
dovolil vyznačit červenou barvou země, které by nás ve srovnání měly zajímat nejvíce.
Začnu tedy Belgií, která je zajímavá nejen tím, že patří k jedněm z nejrychleji se
rozvíjejících trhů s vysokorychlostním připojením, ale především je nám blízká počtem
obyvatel. Je téměř na chlup stejný jako v ČR. Navíc, jak je patrné z některých vyjádření
Českého Telecomu, je právě Belgie jejich velkým vzorem, který by jednou (rozuměj: v
horizontu několika let) chtěli dohnat a předehnat. O tom, jak „nesmyslné“ jsou
takovéto plány ČTc, svědčí i jeho výsledky v počtu zřízených přípojek v uplynulém roce
2003. Dnes už tedy víme, že v Belgii bylo k 30. 9. 2003 zhruba 706 000 přípojek
ADSL (v diskusích na odborných zahraničních serverech jsem zaznamenal nejnovější
číslo z ledna 2004, které hovoří dokonce o 800 000 přípojkách). Nebudu
zde srovnávat s počtem přípojek u nás, ten nevalný výsledek za rok 2003 – zhruba
14 100 přípojek – jistě všichni dobře znáte. Srovnání by nebylo korektní,
protože v Belgii ADSL funguje již několik let. Dovolím si ale upozornit na fakt, že ani
nově zveřejněné plány ČTc
a především počet nových lokalit, kde má být ADSL dostupné, nijak nenasvědčují tomu,
že by měl ČTc v roce 2004 nějak výrazně zrychlit zavádění vysokorychlostního Internetu. Na
rozdíl od České republiky je v Belgii navíc mnohem více rozšířen kabelový Internet. Je-li
v této zemi zhruba 446 900 uživatelů kabelového Internetu, pak je zcela
logické, že to konkurenční ADSL nemá jednoduché. A to je hned první zvláštnost, na kterou
jsem chtěl upozornit. Doufám, že se teď nedotknu kabelových operátorů podnikajících v ČR,
kteří investovali nemalé peníze do svých rozvodů kabelové televize. V počtu CATV zásuvek
se rozhodně nemáme za co stydět, ale počet zákazníků využívajících Internet (něco kolem 35
tisíc) není právě číslo, s nímž bychom se mohli chlubit. Povšimněte si v tabulce zemí jako
Holandsko, Švédsko nebo Velká Británie, kde je na rozdíl od Německa
opravdu vysoký počet kabelových připojení k Internetu. Právě proto jsou jejich úspěchy v
rozšiřování ADSL mnohem hodnotnější (ADSL tam má oproti Německu v kabelovkách velkou
konkurenci).

Další zemí, která stojí za povšimnutí, je Španělsko. Rozvoj
vysokorychlostního ADSL zde staví mezi své prioritní cíle a platí stejný argument, jaký
jsem uvedl výše. I zde je velmi dynamicky se rozvíjející trh s kabelovým Internetem, takže
ani ve Španělsku to ADSL vůbec nemá jednoduché. Od začátku minulého roku (2003) nabízí
Španělský operátor navíc neomezený přístup k Internetu
přes klasický dial-up, takže „hlad“ po ADSL není tak veliký jako u nás,
kde si o paušálním dial-upu můžeme zatím nechat jen zdát. Perličkou je, že i ve Španělsku
mají svého ministra, který své práci až tak moc nerozumí. Jak jinak si vysvětlit tvrzení
ministra Juana Costa, že ve Španělsku, které mělo 58 tisíc přípojek ADSL v roce 2000, bylo
koncem roku 2003 2,2 milionu ADSL přípojek. To je samozřejmě nesmysl,
Španělsko má sice 2,2 milionu přípojek vysokorychlostního Internetu, avšak slovíčko
vysokorychlostní zahrnuje nejen ADSL, ale i kabelový internet a jiné
druhy připojení. Zřejmě daleko správnější
číslo zveřejnil nedávno server ISDN.cz , kde se operátor Telefonica přiznává celkem k
1,65 milionu přípojek ADSL. Ze zprávy se také dozvídáme, že od roku 2000
tento operátor do ADSL nainvestoval 2 miliardy Euro a do konce roku 2006 by chtěl
dosáhnout 6 milionů ADSL přípojek. Na rozdíl od zveřejněných plánů Českého Telecomu není
důvod mu nevěřit. Na tomto místě si dovolím upozornit na nejnovější
rozhovor našeho pana ministra Mlynáře na BBC, který je s prací svého ministerstva
spokojen. Škoda jen, že spokojeni nejsou uživatelé. Dovolím si čtenáře upozornit zejména
na ministrovu odpověď na otázku, zdali splnil slib ohledně paušálu u
vytáčeného připojení a ADSL – ceny pod tisícovku měsíčně.

K dalším zemím,
které by neměly uniknout naší pozornosti, patří určitě Portugalsko a
Maďarsko. Počtem obyvatel a tentokrát i úrovní ekonomiky jsou nám opravdu velmi
blízcí. Portugalsko s Maďarskem totiž berou rozvoj ADSL smrtelně vážně a ve třetím
čtvrtletí roku 2003 se v přírůstku ADSL linek propracovali na čelní pozice v celosvětovém
měřítku. Na rozdíl od Portugalska, kde jsou dostupné pouze údaje zveřejněné Point-Topicem
( k 30.9.2003 zhruba 142 500 přípojek), máme z Maďarska i daleko
čerstvější zprávy. Maďarsko totiž už v polovině prosince oznámilo 100 tisíc
přípojek ADSL a tím si zaručilo v následující studii Point-Topicu přední příčky v
růstu počtu přípojek. Více informací naleznete v článku pana Kusnyéra na serveru
ISDN.cz. Já si jen dovolím podotknout, že aby Česká republika vůbec mohla uvažovat o
možnosti být zveřejněna v nějakém příštím porovnání, musela by mít alespoň 50 tisíc
přípojek ADSL. To je minimální počet, který vyžaduje Point-Topic z důvodu, aby nedocházelo
ke zkreslení jednotlivých srovnání. Pravidlo je to rozumné, protože kdyby někdo začal na
počtu 100 přípojek a každý kvartál toto číslo zdvojnásobil, dokázal by víc než 2 roky
válcovat všechny ostatní země v tomto konkrétním srovnání, i když by ve skutečnosti patřil
k nejzaostalejším. V úvodu článku jsem slíbil přehled za poslední 3 roky, takže je na
čase, abych svůj slib splnil.

Tato tabulka snad
nepotřebuje žádný komentář. Snad jen malé vysvětlení k číslům u kandidátských zemí. V
době, kdy tabulka vznikala, jsme neměli k dispozici žádnou studii monitorující stav v
kandidátských zemích (Point-Topic už podruhé za sebou kandidátské země vynechal a věnuje
se pouze Maďarsku), a tak jsme byli nuceni vycházet z tiskových zpráv národních operátorů.
Jak se přesvědčíte v další části článku, u Polska se náš údaj poněkud liší od údajů
uváděných ve zprávě Evropské Unie (přiznávám, že v tomto konkrétním případě bude asi číslo
uváděné v studii EU přesnější). U Slovenska a České republiky máme údaje opravdu přesné
– bohužel ani jeden se nevztahuje přesně k datu 30.6.2003, proto se může skutečný
počet přípojek lišit ( maximálně však o 100 až 200 přípojek). Všechna ostatní čísla jsou v
naprostém pořádku.

Vysokorychlostní připojení – několik aktuálních
grafů

V této části článku vám předložím několik aktuálních grafů. Odvozeny
jsou z předchozích tabulek, každý z nich však zobrazuje trochu odlišné věci. Každý graf
srovnává pouze 10 nejlepších zemí. Všechny grafy pocházejí z poslední zprávy společnosti
Point-Topic monitorující stav vysokorychlostního připojení ve 3 čtvrtletí roku 2003.

Obrázek 1: Deset zemí s největším absolutním počtem přípojek vysokorychlostního
Internetu –ADSL+ kabelové modemy (Zdroj: Point-Topic)

První graf snad není
nutno ani komentovat. V případě, že by vás zajímaly přesné hodnoty zobrazené v
jednotlivých sloupcích, stačí se vrátit na první tabulku a sčítat počty ADSL přípojek a
kabelových modemů.

Obrázek 2: Deset zemí s největším absolutním počtem přípojek
vysokorychlostního Internetu k 30.9.2003 – rozděleno podle technologií (Zdroj:
Point- Topic)

I tento druhý graf je poměrně jasný. Určitě jste si
povšimli, že pořadí zemí se nezměnilo. Jedná se v podstatě o stejný graf jako ten první.
Dokážeme si z něj však vytvořit lepší představu o tom, jakou častí se na konečném čísle
podílí ADSL a jakou částí kabelové modemy. USA jsou spolu s Holandskem (to v grafu ale
nehledejte) jedinou zemí, kde ještě stále vítězí připojení přes kabel (CATV). Zatímco v
USA bude kabel ještě dlouho porážet ADSL, v Holandsku už kabelovému připojení dochází
dech.

Obrázek 3: Deset zemí s největší penetrací vysokorychlostního Internetu –
počet linek na 100 obyvatel, sledované období druhé a třetí čtvrtletí 2003 (Zdroj: Point-
Topic)

Ke třetímu obrázku bych dodal pouze jediné. Zatímco na umístění ČR v
předchozích grafech nemůžeme ani pomyslet (to by každý občan ČR musel mít svou vlastní
přípojku a stále by to nestačilo), na umístění v tomto třetím grafu šance jsou. Odhadem by
nám stačilo zhruba 500 tisíc ADSL přípojek a 300 tisíc kabelových modemů.

Obrázek
4: Deset zemí s největším poměrným růstem přípojek vysokorychlostního Internetu v třetím
čtvrtletí roku 2003 (Zdroj: Point-Topic)

Obrázek číslo 4 a 5 jsou
si velmi podobné. První z nich však zahrnuje obě technologie, tedy ADSL i kabelové modemy,
zatímco druhý porovnává pouze DSL technologii. Poslední graf je zajímavý také tím, že zde
velmi pěkné 5. místo obsadilo Maďarsko, o němž už dnes víme, že si svou pozici udrží
zřejmě i v příštích srovnáních Poit-Topicu. V polovině prosince totiž oznámilo překročení
hranice 100 tisíc připojení, což by znamenalo, že ani v posledním čtvrtletí Maďaři
nepolevili v budování nových ADSL připojení.

Obrázek 5: Deset zemí s největším
poměrným nárůstem DSL připojení v třetím čtvrtletí roku 2003 (Zdroj:
Point-Topic)

Závěrem si dovolím upozornit také na graf, za nímž nestojí
společnost Point-Topic, ale tentokrát byl zdrojem OECD. Tento graf nedávno publikovala
také paní Rita Pužmanová ve svém
článku na Lupě, jehož přečtení mohu čtenářům s potěšením doporučit.

Jak si Český Telecom malinko utahoval z Evropské unie.

Není to tak dávno, co pan Jiří Peterka rovněž na serveru Lupa rozebíral poslední
srovnávací studii zhotovenou společností IBM – Business Consulting Services, na objednávku
Evropské unie. Studie měla porovnat stav telekomunikačního trhu v kandidátských zemích.
Tomu, koho zajímá, jak jsme v tomto porovnání obstáli, doporučuji přečíst si vyčerpávající
komentář pana Peterky. Já si v následujících řádcích dovolím upozornit pouze na zdánlivou
maličkost, která unikla i jinak velmi pozornému oku tohoto našeho uznávaného nezávislého
konzultanta a publicisty z oboru telekomunikací. Zatímco většinu údajů za jednotlivé státy
do studie poskytli národní regulátoři, za ČR velkou část údajů dodával náš dominantní
operátor Český Telecom. A právě v části studie věnované ADSL mě upoutala
tabulka zobrazující počet přípojek k 30.6.2003.

Povšimněte si
prosím, kolik zde má ČR k 30.6.2003 realizovaných přípojek ADSL. A právě u tohoto srovnání
zadával vstupní údaje ČTc o čemž svědčí i poznámka pod tabulkou. Všechno by bylo v pořádku
(je v podstatě jedno, kdo to číslo přípojek tvůrcům studie nahlásí), kdyby však tiskové
zprávy z pozdějšího data neusvědčovaly Český Telecom z malé lži. Jak můžete vyčíst z
následující tabulky, s čísly zveřejněnými Českým Telecomem v jeho tiskových zprávách bylo
v ČR k 17. 6. 2003 realizováno přesně 5453 přípojek. O třináct dní později bychom však
měli mít podle toho, co ČTc nahlásil tvůrcům studie, už 8933 přípojek. Nejzajímavější na
celé věci je, že ani 30. 7. 2003, tedy celý měsíc po tomto datu, neměl Český Telecom oněch
„nahlášených“ 8933 přípojek, ale pouze 8270 (!).

O korektnosti údajů
Slovenské republiky se můžete přesvědčit v další, už opravdu poslední tabulce, kterou jsme
pro vás připravili. Když zaměříte svou pozornost na poslední 3 měsíce uplynulého roku v ČR
a na Slovensku, musí být všem jasné, kde se rozvoj ADSL přibrzdil a kde naopak nastává
velký růst. Počty nově zprovozněných lokalit dávají Slovákům reálnou šanci nás v tomto
roce dohnat v absolutním počtu přípojek. To by byla, zvláště s ohledem na skutečnost, že
na Slovensku startovalo ADSL o 2 měsíce později a počet jeho obyvatel je poloviční,
opravdu velká ostuda.

Aby bylo porovnání kompletní, možná bych se měl také
podrobněji zmínit o počtech kabelových přípojek v ČR a počtech uživatelů kabelového
Internetu. Bohužel kabeloví operátoři nevydávají zprávy o počtech uživatelů tak často,
proto najdete poslední aktuální informace v tomto článku. To je už
opravdu vše, co jsme vám pro dnešek připravili. Posuďte sami, jak na tom v zavádění
vysokorychlostního Internetu vlastně jsme a kdo za tento neutěšený stav nese
zodpovědnost.

Diskuze k článku

S.T., 1. 3. 2004 (11:20):

1. Svůj email uvádím…
2. Opět mluvíte o Českém Telecomu – to je to, co Vám vytíkám – mluvíte… neděláte.

Miloslav Sova, 27. 2. 2004 (05:59):

Které aktivity vám zkomplikovali přístup k Internetu? Snad ne naše?
Co se týká různých petic – chtěl bych jen podotknout, že na těchto stránkách žádná petice není, jedná se o výzvu. Požadujeme pouze to, k čemu se naše vláda zavázala v dokumentu eEurope+ a to je levný, rychlý a dostupný Internet.
Co se týká těch platů, argumentujete trochu mimo mísu. Výše platů je přímo závislá na vyspělosti ekonomiky, produktivitě práce a mnoha dalších faktorech. Proto by bylo nesmyslné požadovat po vládě, aby jsem za stejnou práci dostával stejné peníze jako můj francouzský kolega ( mám také v krajním případě možnost vycestovat za prací tam, kde mě ohodnotí lépe). Co se týká připojení k Internetu, zde je většina obyvatelstva závislá na připojení od ČTc. A teď pojdmě po pořádku. Jsou náklady na nákup technického zařízení pro Telecom vyšší než v okolních státech? Má Telecom vyšší mzdové náklady? Není pravda, že téměř všichni alternativní operátoři jsou natolik závislí na ČTc, že si nemůžou dovolit jít s ním do otevřeného střetu? Není pravda, že v oblasti vysokorychlostního Internetu jsme minimálně o 3 roky pozadu ve vývoji za státy EU? A co kandidátské země. Víte kolik přípojek ADSL má Maďarsko, Estonsko, Polsko? Proč je v ČR tak vysoký počet bezdrátových sítí?

Přiznávám použil jsem trochu sedlácké argumenty. Dost často vás sleduji v různých diskusích na odborných serverech. Zde opravdu není prostor pro to abych vám dokazoval, že Český Telecom to dělá špatně. Jestli budete mít opravdový zájem, napište mi a můžeme to probrat mimo toto diskusní fórum. Jsem schopen vám dokázat, že pan Berdár nemá pravdu, když tvrdí že jsme jedni z nejlevnějších v Dial-upu ve špičce a vůbec nejlevnější mimo špičku. Jsem schopne vám dokázat, že naše ADSL je předražené a zatím stále méně kvalitní, než v státech EU.

Ve svém příspěvku jste doslovně napsal:
"Tedy z klábosení a dokazováním toho, jak to někdo dělá špatně, zatímco někdo jiný to dělá dobře. A razením někomu, jak to má dělat, bez ohledu na to, jak velkou z toho bude mít ztrátu."

Můžu se zeptat jak jste to myslel s tou strátou? Můžete mi vyjmenovat, alespoň jeden náš požadavek, který by hnal ČTc nebo některého alternativního operátora do stráty? Já jsem přesvědčen o opaku. Všechny naše návrhy a připomínky by naopak ČTc velmi prospěly a dřív nebo později na ně stejně dojde.

Na jednáních fóra jsme ČTc nastínili jak by měl vypadat Dial-up paušál. Tehdy to byla pro ČTc technicky neproveditelná věc, síť se zahltí, odliv uživatelů k jiným technologiím nic nevyřeší a odpojování nemá žádný smysl ( dokonce ČTc tvrdil, že mu zákon odpojování nedovoluje). A najednou po půl roce zde máme Intervalový paušál ( sice založený na minutách ale síti je to jedno) s odpojováním po 4 hodinách. Není to trochu divné?

S.T., 26. 2. 2004 (10:55):

Prosím? Pane Sovo, vyjádření v mém příspěvku bylo zcela bez emocionálního zabarvení. Nikdo v něm nenapadá Vaší osobu, ani Vaše vědomosti.
Jedná se zde o text výzvy Vašeho sdružení, který se nese v duchu ("Hej Ty, udělej to a to, já ti poradím, jak draho mi to pak máš prodat…") a o aktivity, které mi už několikrát zkomplikovaly možnost přístupu k internetu.

Jak byste označil petici, ve které nějaká zájmová skupina bude požadovat po vládě, aby nějaký zaměstnavatel zvedl platy na evropskou úroveň?

Sova Miloslav, 23. 2. 2004 (20:13):

Ale pánové co kdyby jste krotili své emoce? Samozřejmě, že nemám patent na rozum, pojdmě se ale bavit o konkrétních věcech. Co konkrétně se vám nelíbí na tomto článku? Není pravda, že Telecom si při zadávání údajů do studie téměř 2 tisíce uživatelů přidal? Není pravda, že země srovnatelné velikostí, počtem obyvatel i úrovní ekonomiky jsou na tom lépe? Že poukazujeme na to jak by se to nechalo dělat lépe a sami nic neděláme? Je přirozené, že se snažíme srovnávat s nejlepšími, nebo by jste snad chtěli abychom se srovnávali se zeměmi jako Kuba nebo Irán (jenom aby ČTc z těchto srovnání vyšel lépe).
Naším cílem, není pouze kritizovat – rádi pochválíme ČTc ve chvíli kdy budeme mít pocit, že se snaží pro uživatele něco udělat.

Co se týká vašeho 100 metrového kabelu na chalupu – samozřejmě vám to přeji, ale snad uznáte, že jste uvedl trochu naivní příklad. V předchozím příspěvku jste chtěl realizovat rozvod optických kabelů v řádově tisíckách kilometrů a to je trochu něco jiného.

Co se týká úrovně článků, tu at posoudí sami čtenáři. Máte možnost něco moudrého napsat a zveřejnit na kterémkoliv technickém serveru u nás nebo na Slovensku. Až něco "na úrovni" vytvoříte rád si to přečtu. Nezapomeňte, že každý článek na serverech Živě, Mobil, CDR, PCtuning, Telefonie, Inet.sk,Blisty nebo Neviditelný pes musí projít rukou šéfredaktora. V tom případě by jste i všechny tito lidi museli označit za "blbce" když dovolují panu Sovovi publikovat takové nesmysly.

Vratme se ale k tématu. Co se vám nelíbí na tomto konkrétním článku? Nebo co se vám nelíbí na seznamu bezdrátových sítí který vytváříme pro uživatele? Slyšeli jste někdy ode mne, že bych požadoval paušální Internet za 2 stovky nebo neomezené ADSL za 500 Kč? Všimnuli jste si někdy, že bychom se na tomto serveru věnovali podobně bulvárním tématům jako "je pobyt ministra Mlynáře na filmovém festivalu"? Jak jednoduché je někoho napadnout, bez toho abych si předem ověřil jestli je k tomu důvod že?

Budu se těšit na chvíli až si budu moci přečíst vaše "nezaujaté a čistě odborné články" a to opravdu nemyslím ironicky.

ST, 16. 2. 2004 (00:41):

Vaše aktivity sleduji již dost dlouho a skládají se právě z toho, o čem píšete. Tedy z klábosení a dokazováním toho, jak to někdo dělá špatně, zatímco někdo jiný to dělá dobře. A razením někomu, jak to má dělat, bez ohledu na to, jak velkou z toho bude mít ztrátu.

Mám za sebou jak mikrovlné, tak optické sítě. V případě optických sítí znám rozložení nákladů. Svých 100 metrů ke své chalupě jsem si již dokonce zakopal (použil jsem stejný výkop, kterým mi vedli plyn, elektriku a vodu). Představte si, že investor výkopu (obec) za přiložení mých úplně zbytečných 100 metrů kabelu vůbec nic nechtěl.

Alfons, 4. 2. 2004 (20:23):

optiku uz po zemi tahat nemusite staci si sbastlit za par korun laserovy datovy pojitka na max 1400m viz projekt Ronja a jeho derivaty co ted zaplavuji Prahu i mensi mesta a vesnice – proste kdyz si to neudelate samy tak to za vas nikdo jiny neudela – proste jsme v dobrem i zlem jako ta Subsaharska Afrika internet neni a nebude a uz vubec ho nepostavi nas debilo stat takze prijde jedine jako wifi nebo tyhle domaci opticky site..

viz. googlujte "ronja" nebo o tom je na czfree webu

Honza, 1. 2. 2004 (21:56):

Pane Sova z vašich nesmyslů které tu cpete každýmu do hlavy se mi dělá špatně.Tváříte se jako byste všemu strašně rozuměl ale občas v těch vašich bleskovkách mluvíte pěkně z cesty!!!Myslím si že vy kdybyste vlastnil firmu provozující nějakou tu sít,myslím tím nějakou větši a dobře fungující,mluvil byste jinak a vaše ceny by byli jiné než o jakých tu neustále básníte.Skutečnost bude asi taková že asi moc peněz nemáte a tak jenom šťouráte a rejpete a myslíte si že budete zajímavý pro okolí.Docela se těším na vaší reakci jak mi to natřete,protože vy jakoukoli kritiku nesnesete,budete nejspíš pánbůh.Víte jak se dá hodně ušetřit za internet?Že se nebudu psát odpovědi na hloupé články na přihlouplých stránkách,pane Sova.
s pozdravem Honza K.

Azazel, 30. 1. 2004 (19:16):

Co kdybys zkusil jít příkladem, natáhni někde 100 metrů optiky a napiš nám, na kolik tě to vyšlo energie a peněz.

Pokud máš pravdu, a mýlíme se my ostatní :), udělá to tak každý 😉

malina, 27. 1. 2004 (20:40):

Kdyby se opravdu chtělo tak ADSL už mohlo být daleko víc rozšířené, ale v tejto republice na to lidi akorát tak se…(.Ato nemluvim o tom že naši ministři a spol. internet v ČR vyloženě sabotují.

Miloslav Sova, 26. 1. 2004 (09:45):

Vážený pane,

vaše myšlenky jsou zajímavé ovšem poněkud naivní a utopistické. Zrovna tak kritika aktivit sdružení svědčí o tom, že jste na tento web narazil teprve nedávno. Jinak by jste musel vědet, že pouze nenadáváme, ale celý minulý rok jsme se aktivně zapojovali do práce Internetového Fóra ( což zejména pro mě znamenalo několik výjezdů ze Šumavy do Prahy samozřejmě na vlastní náklady) Zpracováváme také veškeré zahraniční studie aby tak byli dostupné co nejšíršímu počtu uživatelů. A v neposlední řadě komunikujeme s několika organizacemi z celého světa abychom jim dodali informace o skutečném stavu "Internetu" u nás. Na několik lidí je to práce až dost:-) Ale jestli jste takový kritik, očekával bych, že nás co nejdříve kontaktujete a ukážete nám jak se to má dělat.

A ještě k tomu vašemu nápadu. Nevím jestli máte představu o tom kolik stojí 1 Km optického kabelu (není to až tak moc peněz přiznávám) ale připočteme- li výkopové práce a především různá povolení – snad už je vám jasné, že něco takového nemůže naplánovat a organizovat občanské sdružení. Navíc dnes je doba taková, že mnoho lidí musí mít i dvě zaměstnání, aby vůbec uživili rodinu, takže nějaké akce "Z" už v dnešní době moc nepřipadají do úvahy. Vámi uváděných 1200 Km optické sítě je úplně směšných na to aby váš nápad měl nějaký smysl by bylo potřeba mnohem víc. Když už jsme u toho tak členové Internetu pro všechny už jednu lokální síť vybudovali ve městě Sušice, čím se můžete pochlubit vy? ( kromě toho, že jste docela slušný "prudič"?)

ST, 26. 1. 2004 (09:04):

Vypadá to, jako sjezd lenochů.
12000 lenochů podepíše petici, ve které chce po nějaké firmě aby něco udělala…

Je to jednoduché, také se mohu podepast pod dokument, ve kterém bude napsáno, že mi pan Sova bude nosit každý den snídani. (čeho tím ale mohu dosáhnout, že?)

Celé sdružení by nemělo vlastnit doménu "internetprovšechny"

"Intenet pro všechny" si představuji jinak.
1. ADSL je technologií, která je již za zenitem. Její limity nedostačují výhledům na příštích několik málo let. => Nemá cenu ztrácet energii se zaváděním této technologie.
2. ADSL je velice komplikovanou technologií, závislou na starých drátech a telefonní lince. Proto je příliš drahé za jakoukoli cenu (není problém v tom, kolik bude chtít ČTc mít výnosy – problém je v tom, že má příliš vysoké náklady). => Nemá cenu ztrácet energii se zaváděním této technologie.
3. "Optika" by měla vystačit požadavkům na dlouhou dobu dopředu. Její udržování je (ve srovnání s ADSL) úplně bezproblémové. Její zavádění není příliš drahé (lze použít jakoukoli trubku, kterých je poměrně hodně) => Nemá cenu ztrácet energii se zaváděním ADSL.

Namísto nadávání bychom si měli vzít příklad z dob nedávno minulých, kdy když se chtělo, všechno šlo.
———————————–
Tímto pedevším apeluji na sdružení http://www.internetprovsechny.cz – které se zabývá pouze nadáváním na ČTc, ale k tomu internetu pro všechny se nějak nemá (udělej to za nás, my ti to poroučíme).

****************************
Co to zkusit po svazácku:
"Zavazuji se natáhnout 100 metrů optiky". – 10 lidí = kilometr – 10000000 lidí = rovná se celorepubliková síť s minimálími náklady.

Těch 12000 podpisů by znamenalo 1200 kilometrů optické sítě, což není málo, ale kdyby se chtělo, šlo by ještě víc. Existuje mnoho dalších prostředků, kteé jako daňoví poplatníci máme.

Jirka, 21. 1. 2004 (14:18):

Včera jsem četl na Živě, že už v březnu měl Telecom přes 2000 uživatelů a podle vaší tabulky to tak nevypadá. Věrohodnější se mi zdají vaše čísla, jen jsem chtěl upozornit na další lež "žlutého ďábla" :)))

Miloslav Sova, 20. 1. 2004 (16:05):

K první výtce můžu říci pouze, že je oprávněná, samozřejmě že poslední údaj ze Slovenska je z roku 2004,zítra ráno tabulku opravím. Petře tobě samozřejmě odpovím, jen jsem nechal PC na horách a 5 dní jsem se věnoval svojí drahé polovičce:-)