Má stát podporovat širokopásmový Internet?

, 14. listopadu 2002

Přestože se vláda ČR spolu s ostatními kandidátskými zeměmi EU v květnu 2000 ve Varšavě
přihlásila k eEurope+, což je obdoba Akčního plánu eEurope (iniciativa EU vytvořit
konkurenceschopnou a dynamickou ekonomiku založenou na znalostech) respektující specifické
podmínky kandidátských zemí, je dosažení jednoho z cílů, který sliboval levnější a
rychlejší Internet, stále v nedohlednu, i když konečným termínem byl závěr roku 2002.

Podobným způsobem požaduje nezbytnost všeobecné dostupnosti telekomunikačních
služeb i dokument Státní informační politika, kde je v odstavci věnovaném komunikační
infrastruktuře uvedeno, že vysoké telekomunikační poplatky (za připojení na Internet, za
pronájem pevných linek či datových okruhů aj.) působí selektivně, přičemž umožňují využití
nových možností jen finančně silnějším subjektům.

Jestli si dobře vzpomínám,
ani jedna z těchto iniciativ nepřinesla ani levnější ani rychlejší Internet. Pokud se
někdy něco zlevnilo (bezdrátové připojení, připojení pomocí kabelové TV), bylo to vždy a
všude spíše zásluhou soukromých subjektů, bez jakéhokoli přispění státu. Možná někdo bude
argumentovat tím, že by se stát do takovýchto aktivit neměl míchat, protože by vše měl
vyřešit trh a konkurence. Bohužel však naše telekomunikace patří spíše do té oblasti
podnikání, kde tržní síly nefungují zcela správně, ať už z historického hlediska (monopol
Českého Telecomu) anebo z důvodu vysokých investičních nákladů na vybudování sítí. Tato
situace neplatí jenom pro Českou republiku, problémy s dominantními operátory měly téměř
všechny západoevropské země a dokonce i USA, když si vzpomeneme na rozdělení gigantu AT&T.
Právě proto se snaží rozumné vlády regulovat tuto oblast tak, aby nedocházelo k
znevýhodňování a diskriminaci občanů při nákupu těchto služeb. Analogický vstup státu se
odehrává i v dalších podobných odvětvích jako je například energetika (regulace cen
elektřiny a plynu) nebo vodárenství.

Podívejme se, jak se k této problematice
staví některé státy OECD. V dokumentu z května tohoto roku s názvem „Rozvíjení
infrastruktury širokopásmového připojení: Poslání státní podpory“, jsou představeny
konkrétní plány vlád jednotlivých zemí vedoucí k rozšíření rychlého připojení. Právě
širokopásmové připojení je považováno za základ rozvoje informační společnosti s významným
vlivem na ekonomické a sociální aktivity příslušné země. Jeho cenová a geografická
dostupnost budou klíčovými faktory pro další rozvoj hospodářství a zaměstnanosti. Téměř
všechny země zmiňované v dokumentu zpracovaly svou strategii v oblasti širokopásmového
připojení v rozmezí let 1999 až 2001. V mnoha plánech se vyskytují konkrétní termíny a
konkrétní čísla charakterizující stav jejich plnění.

Například v Japonsku by
do roku 2005 mělo mít přístup k dvaceti čtyř hodinovému širokopásmovému připojení 30
miliónů domácností, v Kanadě budou do roku 2004 přístupny služby širokopásmového připojení
každému občanovi a každé firmě, to samé platí pro Švédsko do konce roku 2005. Hlavní úloha
státu při rozšiřování širokopásmového připojení je spatřována spíše v podpoře tržních
mechanizmů, přímé zásahy jsou doporučovány pouze tam, kde trh nefunguje anebo kde tržní
subjekt není schopen poskytnout požadovanou nabídku např.z důvodu nízké či záporné
výnosnosti služby v řídce osídlených oblastech. V těchto případech se zde nabízí široká
škála metod, kterými stát může podpořit rozvoj širokopásmového připojení. Mezi
nejzajímavější patří například veřejná poptávka po širokopásmovém připojení, což znamená,
že si státní a státem financované instituce jako úřady, školy, nemocnice apod.objednávají
služby širokopásmového připojení, aby měl příslušný poskytovatel připojení zajištěn
alespoň minimální výnosy z této služby v dané obci či regionu. Tímto způsobem stát
podporuje zajištění nezbytné technické infrastruktury, která je následně k dispozici i
běžným občanům a firmám.

Státy jako Švédsko aplikují snížení daňových sazeb
pro uživatele širokopásmového připojení, aby dále podpořily poptávku. Nemalou úlohu zde
hraje i přímá investiční podpora státu a obcí nebo dokonce i budování veřejných
širokopásmových sítí. Některé státy USA např.Maryland nebo Severní Dakota oznámily záměr
vybudovat a provozovat vlastní širokopásmovou síť přístupnou svým občanům. Mezi hlavní
námitky vlastnictví sítí státem patří zejména naprosté pokřivení tržních vztahů, protože
státem dotované aktivity budou pro zákazníky vždy výhodnější než nabídky firem. To by
mohlo vést ke ztrátě zájmu soukromých firem o investice v dané oblasti s následkem
zpomalení inovací a dalšího rozvoje. Proto mají takové akce význam pouze v případech, kde
neexistuje žádný soukromý subjekt ochotný sítě vybudovat, přičemž daný region je v
situaci, kdy širokopásmové připojení potřebuje např.ke snížení nezaměstnanosti apod. 

Vzhledem k výše uvedenému se podpora soustřeďuje spíše na investiční pobídky pro
privátní sektor, který by měl být investorem i provozovatelem příslušných sítí. Neodpustím
si však poznámku, která se týká rozvoje Internetu ve venkovských oblastech USA. V
posledních desetiletích se zde objevuje trend, který je patrný i u nás, lidé z venkovských
oblastí a malých měst odcházejí hledat pracovní příležitosti a obživu do velkých měst, což
způsobuje následné vylidňování venkova. Z tohoto důvodu začala některá malá americká města
a obce podporovat či financovat zavádění širokopásmového Internetu ve svých regionech, což
mělo umožnit lidem pracovat z domova i pro vzdáleného zaměstnavatele bez toho, aniž by se
museli odstěhovat do velkoměsta. Tato strategie zaznamenala úspěch, přičemž v některých
městech došlo k zastavení snižování počtu obyvatel nebo dokonce k jeho zvýšení. Spojené
státy mají také zpracovaný plán s názvem „Vyspělé telekomunikace ve venkovské Americe –
Širokopásmové služby pro všechny Američany“.

Je vidět, že širokopásmové
připojení je ve vyspělých státech jednou z hlavních priorit rozvoje informační
společnosti. O správnosti výše uvedených způsobů podpory je možno diskutovat mnoha
způsoby, nicméně důležitou věcí zde zůstává fakt, že se širokopásmovému Internetu ve
vyspělých státech věnuje pozornost a přináší to své ovoce. To je v kontrastu se
smutnou situací v ČR, kde je na pořadu dne nebezpečí zdražení klasického vytáčeného
připojení. Přitom právě širokopásmový Internet reprezentovaný připojením pomocí kabelové
TV a zejména ADSL patří k nejrychleji rostoucím typům připojení. Následující graf
britského regulátora Oftel ukazuje vývoj jednotlivých typů připojení ve Velké Británii od
května do srpna tohoto roku. Na okraj je třeba poznamenat, že právě Británie zaostávala za
ostatními zeměmi OECD v počtu širokopásmových připojení. Díky tlaku vlády, regulačního
úřadu Oftel a občanských aktivit, jako je např. Broadband4Britain na British Telecom,
došlo ke snížení cen ADSL, čímž se zvýšila dostupnost služby pro obyčejné občany. V
současné době každý týden přibývá cca dvacet tisíc nových uživatelů širokopásmového
připojení.

Z grafu je patrný 5%
nárůst širokopásmového připojení během tří měsíců, který jde na úkor klasického vytáčeného
připojení. Tato čísla jsou jasným argumentem proti některým obavám Českého Telecomu z
nezájmu o služby ADSL. ADSL však musí být za rozumnou cenu tak, aby jeho uživatelem mohli
být i běžní občané, nejenom horních deset tisíc. Významnou úlohu v podpoře ADSL by při
dnešní zdržovací taktice ČTc mohl a měl sehrát i stát tak, jak je to běžné v ostatních
vyspělých zemích.

Autor je organizátorem Výzvy k rozšíření Internetu v ČR a zakladatelem
občanského sdružení Internet pro všechny.

Diskuze k článku

Michal Klečka, 26. 1. 2003 (00:38):

Ne, nejsem schizofrenik 🙂 Ten předposlední odstavec jsem zapomněl vymazat.

Původně tam mělo být to, že na telecomu mi nic nevadí, ale vadí mi ten člověk, který mu dovolil to, co jsem popsal v posledním odstavci. Pak jsem to chtěl zjednodušit, a podívejte jak to dopadlo 🙂

Michal Klečka, 26. 1. 2003 (00:32):

No nedá mi to, abych se neobhájil 🙂

1) Oponujete tím, že regulaci nechcete po státu, ale po "nezávislém regulátorovi". To je podle mne tak trochu scifi. Kdo by to byl, ten nezávislý regulátor? Pokud myslíte, že ČTU, tak to je pro mě synonymum ke slovu "stát". Nebo někdo jiný? Jak by jste si to představoval? Kdo by to platil? A kdo by určoval pravidla? Nezlobte se, ale já jsem od přírody liberál a pevně věřím, že jediná cesta k prosperitě je volný trh a volné ceny. Jsou tu nepatrné vyjímky (např. léky, cigarety, alkohol, armáda a police), ale to se nás netýká.

2) Ceny ADSL jsou v ostatních zemích Evropy právě takové, jaké vyplívají z tamního trhu. Nevěřím, že je tam někdo přikazuje (alespoň na západ od našich hranic, nevím jak v Polsku).

3) Říkáte, že "Český Telecom za tu dobu nedokázal představit ani velkoobchodní nabídku". To je podle mě nesmysl. Telecom dokázal vybudovat a vymyslet spousty daleko složitějších a náročnějších věcí, než je velkoobchodní nabídka ADSL. Oni v telecomu nepracujou jen samí magoři. Myslím, že kdyby chtěli, tak by zvládli i toto za pár dnů. Jediný důvod, proč to ještě neudělal (dnes již vlastně udělali) je ten, že to NECHTĚJÍ. Když firma nebo člověk něco nechce, nejde ho k tomu nutit.

4) Ja myslím, že jsem se vyjádřil docela dobře. Pokud telecom kdysi musel do vesničky s 10 ti stálými obyvateli někde v horách na Šumavě přivést telefoní linku, počítal nejspíše v té době s vysokým overbookingem. Prostě babičky telefonují pouze jednou za měsíc svému synovi. Ještě ke všemu tam vede 10 km dlouhé vedení. Mám takový mlhavý dojem, že ADSL je omezeno na cca 3 km drátu. Dost dobře si neumím představit, jak by telecom povinně za 900 Kč měsíčně uspokojoval člověka, který by se na stará kolena rozhodl odstěhovat z města na takovou vesničku a tam si na ADSL spustil webový server.

5) Kdyby měli všechny děti doma internet, bylo by to jistě skvělé. Jen mě nenapadá způsob, jak to zařídit. Pro stát by to rozhodně lacinější nebylo, to si troufám tvrdit, jako že teď píšu tenhle příspěvek.

6) Ptáte se na mojí osobu. Tedy: moje profese je většinou obecně řečeno "poradce". Radím, jak, jak nejlépe a jak nejkvalitněji. Dost často po internetu. K internetu jsem připojen pomocí kabelu UPC (a modlím se za to). Měsíční účet je cca 6000 Kč. Žiju většinou v Praze. Výzvu jsem podepsal.

Na telecomu mi nic nevadí, protože žádných jeho služeb nevyužívám.

Na telecomu mi vadí to, že je státní podnik a podle toho se chová (špatně). Vadí mě to, že mu někdo dal výsadní právo si jako první dotahat k lidem dráty. Myslím si, že to mělo být řešeno tak, že telecom měl mít třeba 4 roky klidu na to, aby dotahal dráty k uživatelů a ty 4 roky také měl právo na nerušený zisk několika miliard ročně. Po tomto zrušení monopolu ale měli ty dráty "patřit" koncovému uživateli, který by se rozhodoval, kdo mu po nich bude poskytovat služby.

Sova Miloslav, 1. 12. 2002 (15:16):

Nezasvěcenému čtenáři by se mohlo zdát, že vaše závěry jsou logické, ale v úvaze jste se dopustil podle mě několika závažných chyb. Nikdo nechce po státu,aby přikazoval cenu – to musí udělat nezávislý regulátor a to není žádný socializmus – takto to funguje v rozvinutých kapitalistických zemích. Co se týká připojení Pepíka z Horní Dolní za 500 Kč měsíčně – tak tady jste opravdu šlápnul vedle – samozřejmě,že to po nich můžeme chtít dokonce musíme!!!(částku 900Kč měsíčně mi na jednáních jako reálnou, nepřímo potvrdili i sami alternativní operátoři)Doporučuji prohlédnout si ceny ADSL ve světě máte je přímo na našich stránkách – ještě před půl rokem mi pánové od Telecomu říkali abych se podíval na nám ekonomicky bližší země – např.Polsko – od té doby v Polsku zavedli ADSL za 299 zl a před nedávnem to samé připojení zlevnili na 179 zl. Český Telecom za tu dobu nedokázal představit ani velkoobchodní nabídku ADSL technologie ačkoliv ho k tomu ČTU již dvakrát vyzval. Co se týká zastaralosti připojení věřím tomu, že jste se jen nepřesně vyjádřil – myslel jste zřejmě Dial-Up protože kabel od telefonní linky budu zřejmě potřebovat pro rychlé ADSL. Jinak ačkoliv na těchto stránkách klademe důraz na ADSL jsem přesvědčen že i za 5 let tady minimálně 40-50 % připojení bude připadat na Dial-Up. Co se týká Internetu ve školách – myslíte že studentům stačí pár hodin týdně připojení k Internetu,nebylo by vhodnější a pro stát lacinější, kdyby si rodiče každého studenta mohli Internet dovolit doma? Jestli jsem se trochu rozohnil – omlouvám se , ale na závěr by mě docela zajímalo,když uvádíte že Internet vás živí jaká je vaše profese,jak jste připojen k Internetu,kolik je váš měsíční účet a jestli bydlíte ve velkém městě? Jestli jste naší výzvu podepsal (nebo je to shoda jmen?) něco vám muselo na chováni Telecomu vadit – monopol to není,cena za dial-up také ne,to že by ČTU měl diktovat ČTc cenu se vám zdá jako návrat k socializmu tak co jiného?

Michal Klečka, 1. 12. 2002 (13:27):

Vážení,
internet je moje obživa a proto mě doufám nikdo nebude obviňovat z konzervatismu. Ale proboha – nechtějte po státu, aby někomu přikazoval, za kolik má nějakou službu prodávat! To už tu přeci jednou bylo.

Internet je zboží jako cokoliv jiného a proto se cena řídí poměrem mezi nabídkou a poptávkou. Také si musíme uvědomit, že internetová technologie stále ještě není nejlevnější a chtít po někom, aby připojil za 500 Kč měsíčně každého Pepíka z Horní Dolní neomezenou linkou je přeci nesmysl.

Jsem horlivým zastáncem toho, aby byl internet ve všech školách – lidé se to naučit musí. Potom ale nechme na každém z nás (vás), jaké má schopnosti a priority k tomu, obstarat si internet sám. Lidé, kterým se internet vyplatí a potřebují ho, si k němu cestu vždy najdou. Telecom zase není takový monopol, jak se u nás vžilo. Většinu služeb, které poskytuje může poskytovat kdoklliv jiný. Internet je toho příkladem. Dnes již existuje tolik jiných technologií, že telefoní linka je z nich skoro ta nejméně vhodná. Na trhu je množství konkurence a ceny jsou stále takové, jaké jsou – ono to totiž o mnoho levněji nejde dělat. Vím, že každé srovnání kulhá, ale přeci jenom: taková škodovka je také monopolní výrobce aut v ČR a nemůžeme jí přikazovat pod heslem "Oktávka do každé rodiny" aby prodávala Octavie za 20 tisíc.

Petr Svoboda, 27. 11. 2002 (09:46):

V tomto státě si velmi málo lidí uvědomuje, že podpořit rozvoj internetu znamená postrčit celou ekonomiku mílovými kroky dopředu. Nevidím přínos v tom, že se zřídí nové ministerstvo, do jehož fotele usedne další páprda (na věku nezáleží) a vyhlásí se projekt Internet do škol – kde nicc tu nic. Pokud někdo s tužkou v ruce nezkalkuluje finanční možnosti fyzických osob, které zejména bydlí v krajích s vysokou nezaměsnaností, a nevysvětlí těm, kdo rozhodují o zdrojích, že levný internet je lepší investice než velké daňové pobídky firmám, které východní Evropou jen projíždějí na cestě do levné Asie, do té doby nebude líp. Souhlasím s názorem, že nemá smysl házet hrách na stěnu. Je lepší si počkat na příchod nějakého nového internetového Oskara.

dygot, 20. 11. 2002 (17:29):

V tomto state je pokrok okrok zpet, takze to vidim tak, ze si musime pockat az padne monopol Telecomu a vznikne konkurence v oblasti telekomunikace podobna jako na „zapade“ a pak to bude OK. A je podle mne uplne jedno jestli nekdo bude podepisovat nejake petice. Zmena pride az s konkurenci. Bohuzel, nebo bohudik?

Tomas Lavacek, 19. 11. 2002 (12:28):

Připojení na internet pro všechny a státní příspěvky na toto připojení jsou sice hezká věc,ale v době ,kdy stát nemá peníze téměř na nic je to čirá utopie.Řešení bych viděl spíš v regulaci cen za připojení stále ještě téměř 100% monopolnímu Telecomu.

Kategorie Technologie.

Diskuze: 7 Comments

Navštivte také

Speedmeter Internetu pro všechny

Katalog Wifi sítí

Reklama:

Bleskovky

Články

 

Doporučujeme

Aby wifi doma fungovala.

Zpoplatnění bezlicenčních pásem by zdražilo internet, nebo snížilo jeho dostupnost

Internethome končí s bezdrátem. Nespokojení klienti často volí osvědčené lokální ISP.

Budeme mít internet z dronů a balonů?

Rychlosti internetu v lednu 2014, poprvé přes 70 tisíc měření a několik novinek

LTE? Žádnou mobilní revoluci nečekejte…

Proč PPF koupila českou a slovenskou Telefóniku?

Speedmeter IPV pro zařízení se systémem Android nově na Google Play

Mobilní revoluce nebo evoluce?

Mobilní bezdrátové datové přenosy v roce 2013

Waze – doprava na dlani

Stručný úvod do geosociálních sítí

Lednové rychlosti na internetu řečí grafů a čísel

Databáze knihoven a rozcestník pro knihovníky i poskytovatele připojení

Instagram – cesta k úspěchu

Naměřené rychlosti internetových připojení v prosinci

Sdílení a zálohování s Dropboxem

Webové aplikace s geolokací

Posílání datových balíků po Internetu

AirFiber24 – ostrý test z reálného provozu

Česká republika a rychlosti internetu podle Akamai

PPF Petra Kellnera se přihlásila do aukce kmitočtů. Překvapivý kandidát na čtvrtého operátora.

Pinterest – nová hvězda mezi sociálními sítěmi

Velké srovnání mobilního Internetu v České republice pro rok 2012

Google nejen vyhledávačem: Umíte správně vyhledávat?

Malware a jeho současné podoby

Soumrak volného 10 GHz pásma aneb kdo má zájem na jeho zarušení?

Velké srovnání VoIP tarifů

Couchsurfing: Cestujte a spojte svět díky internetu

Mobilní Internet a LTE

Sociální sítě pro začátečníky: Které vybrat?

Sociální sítě pro začátečníky – Facebook a Twitter, je mezi nimi vůbec rozdíl?

Speedmeter, Speedtest, Speedometer – velký test měřáků rychlosti dostupných v ČR.

Stav broadbandu v ČR aneb zaostřeno na optiku.

Odkazy odjinud


Tip: Navštivte sekci VoIP a porovnejte nabídku více než třech desítek operátorů!

Podporujeme:

www.sumavanet.cz i4eSmall.gif (2K) pravedneslogo.gif (5K)