Rychlosti naměřené na speedmetru v červnu 2012

Prázdniny začaly, a my vám přinášíme statistiky za červen. I přes velmi horké dny, které většina internetových uživatelů tráví raději u vody, jsme v červnu 2012 zaznamenali na našem speedmetru velmi slušný počet měření – celkem 40 027. To je o 17 tisíc měření více, než návštěvníci našeho speedmetru naměřili přesně před rokem – v červnu 2011 přesně 22 904 měření. Také průměrné rychlosti za posledních 12 měsíců stouply o více než 3,5 Mb/s. Zatímco průměr downloadu v červnu 2011 činil 10,57 Mb/s, v červnu 2012 to bylo již 14,24 Mb/s. Meziroční nárůst nastal také u průměrné rychlosti uploadu – 5,67 Mb/s za letošní červen, v porovnání s loňským červnem, kdy průměr činil 4,28 Mb/s.

Zhoršení v meziročním porovnání nastalo u latence. V průměru meziročně o necelé 3 ms, což může mít na svědomí dynamičtější růst mobilního připojení.
Mimochodem, ještě v roce 2010 jsme s průměrnou hodnotou latence 32 ms společně s Finskem v tomto konkrétním parametru obsadili první příčku na světě (studie vznikla za podpory Cisco na základě 40 milionů testů rychlosti v 72 státech světa).

Stručná tabulka hodnot měření – červen 2012

Měření podle použitých technologií

Ze strany uživatelů speedmetru i některých lokáních ISP jsme čas od času obdrželi dotazy týkající se rozvrstvení návštěvníků speedmetru podle využívaných technologií. Ze zkušenosti víme, že nejčastěji na speedmetru měří uživatelé bezdrátových sítí a hybridních sítí, ale i nás zajímalo přesnější procentuelní rozvrstvení návštěvníků speedmetru. Také proto jsme před měsícem do statistik přidaly nový koláčový graf, který krásně ukazuje zastoupení jednotlivých technologií.

Úplně první vygenerovaný koláčový graf za duben nám odhalil nepříjemnou skutečnost, že nejsme schopni identifikovat téměř 40% všech uskutečněných měření. V průběhu května a června jsme proto věnovali zvýšenou pozornost neznámým měřením a nově se nám podařilo přiřadit téměř 8 tisíc IP adres ke správnému poskytovateli. V koláčovém grafu za červen nám sice stále zůstává skoro 32% neznámých měření, ale toto číslo každým dnem klesá. Celkem 12 200 (30%) měření provedli uživatelé bezdrátových sítí (na speedmetru registrujeme cca. 930 lokálních ISP) a dalších 3 800 (10%) měření uživatelé připojení optikou (Netbox, AIM Networks, Starnet, Poda, Grape SC, Fiber Network, Poruba.Net, Dragon, ale také např. slovenský Orange a mnoho dalších). Celkem 4 892 měření provedli uživatelé ADSL z toho 3 937 uživatelé O2 ADSL, zbylých cca. 1 tisíc měření připadá na uživatelé T-Mobile ADSL, GTS Novera, Wia ADSL, Slovak Telecom ADSL, ale například také několik měření z Belgie, Anglie nebo Chorvatska.

Přibližně stejný počet měření 4 747 (12%) jsme zaznamenali od uživatelů kabelového připojení. Největší počet samozřejmě připadá na UPC Česká republika 4 400 měření, o zbytek se dělí CATV poskytovatelé Selfnet, Elsat, kabelové sítě v Třinci, v Karviné ale také třeba UPC Slovensko. Nejméně návštěvníků zaznamenal náš speedmeter ze strany mobilních operátorů 1467 (4%), zároveň se ale počet testů z mobilních přípojek za poslední 2 měsíce téměř zdvojnásobil.

Tradiční pásmový graf za červen zaznamenal poprvé v historii našeho speedmetru největší počet měření (cca. 18% tedy 7 200 měření) v rychlostním pásmu 20 Mb/s a víc. Několik let po sobě bylo přitom nejvíce měření uskutečněno v pásmu 2 048 až 4 096 kb/s. Tento rychlostní skok lze jednoznačně přičíst na vrub novým tarifům největšího kabelového operátora UPC, dynamickému nárůstu optických přípojek lokálních ISP (kteří většinou nabízí tarify 50/50 Mb/s nebo 100/100 Mb/s) a v neposlední řadě také nárůstu VDSL přípojek (cca. 18% xDSL uživatelů tedy cca. 162 tisíc přípojek).

IPv6 stále v nemilosti uživatelů

Celkem bylo prostřednictvím IPv6 na našem speedmetru provedeno 126 měření s průměrnou rychlostí 32,96 Mb/s. Speedmeter Internet pro všechny podporuje protokol IPv6 již víc než 2 roky, přesto počet IPv6 měření stagnuje a pohybuje se v rozmezí 100 až 200 měření měsíčně. Nezanedbatelná část českých poskytovatelů internetu si sice IPv6 adresy alokovala, někteří průkopníci ve svých sítích IPv6 nasadili, ale skutečně je využívají pouze počítačoví nadšenci a administrátoři sítí.

Důvodů je hned několik. Doslova katastrofální nedostatek koncových zařízení s podporou IPv6, nezájem zákazníků (IPv6 jim zatím nepřináší žádné hmatatelné výhody a v počátcích jim život na internetu pouze komplikuje) a především nedostatek smysluplných aplikací, které by podporovaly IPv6 a zároveň by dokázaly vzbudit masivní zájem uživatelů. Zdá se, že problém IPv6 za nás vyřěší Asie – tam se akutní nedostatek IPv4 adres projeví jako první a tam se také produkuje drtivá většina koncových zařízení. V červnu se počet sítí reálně využívajících IPv6 opět trcohu rozrostl a zde je seznam těch co u nás také pravidelně měří:  B(-NET , KASTEN NET, Praha12.net, KnVNet, Pilsfree, Újezdnet, Eurosignal, hkfree.org, Slovackofree.net, Netbox, KHnetInfo, mh2net , Sys-Data.com a samozřejmě vysoké školy.

Grafy download, upload a ping

V následující části článku se podíváme, kteří poskytovatelé dosahovali v červnu 2012 na našem speedmetru nejvyšších rychlostí. Záměrně se vyhýbám označení „nejrychlejší síť“, protože statistika je věc velmi ošidná. Algoritmus, který vyhodnocuje uskutečněná měření a počítá průměrné rychlosti, které se následně zobrazují v grafech využívá jednoduchou matematiku. Z tohoto pohledu je nám jedno kdo, jak často, v jaký čas a z jakých adres měří – pokud splní základní podmínku 60 měření měsíčně. Následující grafy by měly uživatelům, kteří si připojení teprve hledají, trochu usnadnit rozhodování. Bohužel někteří ISP si vyložili naší snahu poněkud odlišně a snaží se nejen na našem speedmetru, ale i na ostatních měřácích dosáhnout lepších průměrných výsledků, než na které ve skutečnosti dosáhne většina jejich uživatelů.

Také proto je potřeba zejména dva následující grafy, které zobrazují průměrné rychlosti bez ohledu na použité technologie, brát trochu s rezervou. Jak už jsem řekl, velkou slabinou všech speedmetrů není technologie měření. To, že některý měřák odměří u 50 Mb/s pouze 45 Mb/s a jiný 48 Mb/s opravdu není žádná tragédie. Mnohem důležitější je správné vyhodnocení naměřených dat a jejich statistické zpracování. Také proto budeme v následujících měsících věnovat největší pozornost tomu, abychom dokázali správně vyhodnotit, kdy se jedná o měření běžných uživatelů sítě a kdy „ručičku speedmetru“ prohání šikovně napsaný script nebo technici sítě s úmyslem popostrčit svojí síť o pár příček kupředu v našem srovnání.

V souboji „bez pravidel“ dosáhly nejlepších výsledků sítě:

1. Velbnet, s.r.o. s průměrnou rychlostí 78,32 Mb/s
2. Poruba.Net s průměrnou hodnotou rychlostí 72,45 Mb/s
3. Extranet+ s průměrem 54,45 Mb/s
4. Doslova o vlásek unikl pomyslný stupínek vítězů společnosti BACKERnet s průměrnou rychlostí 54,41 Mb/s.

Někdo by mohl namítnout, že takto ostrou předmluvou jsem fakticky znehodnotil výsledky vítězů našeho červnového porovnání. Takže je potřeba dodat, že konkrétně výše jmenované sítě bezesporu patří mezi zavedené a kvalitní lokální poskytovatele internetu. Všechny mají ve své nabídce kromě bezdrátového připojení, také připojení kabelem nebo optikou na kterém nabízejí tarify s rychlostí až 100 Mb/s.

Na druhou stranu je málo pravděpodobné, že by uživatelé těchto sítí spontánně (bez jakéhokoliv odkazu na stránkách, který by upřednostňoval speedmeter IPV) odměřili několik stovek měření (v případe PorubaNet dokonce téměř 2 tisíce), zvlášť když uživatelé sítí jako např. Poda (22 tisíc zákazníků) nebo Netbox (33 tisíc zákazníků) dokáží spontánně vygenerovat na našem speedmetru cca. 200-300 měření. Další zajímavostí je, když na speedmetru měří téměř výhradně zákazníci s nejvyššími tarify – jako kdyby nikdo v síti nevyužíval nejlevnějších tarifů, tak jak to bývá zvykem u většiny poskytovatelů. To, že se za jednou IP adresou může skrývat až několik stovek, někdy i tisíc zákazníků je v našich luzích a hájích docela běžná praxe, ale nebývá už obvyklé, že by si hned několik najednou vzpomnělo, že budou měřit rychlost svého připojení po probuzení, nebo ve velmi pozdních nočních hodinách.

Dále jsme pro vás připravili stejné grafy downloadu a uploadu, po aplikaci tzv. Wi-Fi filtru.

Před několika lety nabízela většina lokálních poskytovatelů pouze bezdrátové připojení, dnes už se každý větší ISP neobejde bez optiky. V prvním kvartále tohoto roku bylo prostřednictvím optiky v České republice připojeno již víc než 210 tisíc uživatelů. Tyto „hybridní sítě“ většinou (až na výjimky) z historického hlediska nemají speciálně oddělené bloky IP adres pro bezdrátové připojení a extra bloky pro optické připojení. Vzhledem k tomu, že v grafu wifi poskytovatelů vystoupaly průměrné naměřené hodnoty nad hranici 40 Mb/s, bylo potřeba rozlišit jaké průměrné rychlostí mohou očekávat uživatelé připojení bezdrátem a jaké rychlosti v průměru dosahují uživatelé připojení optikou.
V čistě bezdrátovém žebříčku tedy za červen nejvyšších průměrných rychlostí dosáhli uživatelé sítí:

1. Comfeel s průměrnou rychlostí 24,58 Mb/s
2. Czela.net s průměrnou rychlostí 23,14 Mb/s
3. KVE, s.r.o s průměrnou rychlostí 20,55 Mb/s (síť se posunula na 3 příčku místo sítě Poruba.NET, která nabízí čistě optické tarify a omylem byla na našem speedmetru vedená jako síť hybridní)
4. Pomyslná bramborová medaile zbyla na síť PegasNET s průměrnou rychlostí 15,88 Mb/s

Jako poslední vám nabízíme porovnání poskytovatelů internetu podle hodnoty latence (pingu). Zde na rozdíl od rychlosti platí jiná přímá úměra – čím nižší, tím lepší. Zajímavé je, že hodnoty latence zejména u lokálních sítí již několik let neustále klesají, co zřejmě souvisí s pravidelnou obnovou techniky ve všech sítích. Zatím co ještě v roce 2009 na umístění v první padesátce stačila hodnota odezvy kolem 45 ms a v grafu se občas vyskytnul i poskytovatel ADSL nebo kabelového internetu, v roce 2012 je tento graf čistě záležitostí poskytovatelů WiFi a optiky. V červnu 2012 například na umístění mezi 50 ISP s nejnižší odezvou nestačila ani hodnota pingu kolem 19 ms.

1. Jablonka.cz  s průměrnou odezvou 1,47 ms
2. PegasNet s průměrnou odezvou 3,07 ms
3. Dragon – Optika s průměrnou odezvou 3,08 ms

Výsledky downloadu, uploadu a pingu od šedesáti poskytovatelů internetu z České republiky a Slovenska

Připravil jsem si pro vás několik pásmových grafů, které ukazují z jakých rychlostí se skládá výsledný průměr uvedený v tabulce rychlostí. Pro každou technologii jsme vybrali jednoho typického zástupce. Kabelový internet logicky zastupuje největší CATV operátor v ČR společnost UPC. Z pásmového grafu UPC Česká republika za červen je patrné, že 34,5% měření dosahuje rychlostí vyšších než 20 Mb/s a téměř 70% měření je vyšších než 10 Mb/s.

Velmi podobný vzhled má i pásmový graf společnosti GrapeSC, která v našem přehledu zastupuje poskytovatele optického připojení. I zde největší procento měření (celkem 36%) spadá do pásma 20 Mb/s a více. Vzhledem k tomu, že GrapeSC není čistým poskytovatelem optiky a na venkově má část uživatelů připojenou bezdrátem, jsou zde krásně patrné rychlostní pásma 2 až 4 Mb/s a 4 až 6 Mb/s.

Největším poskytovatelem ADSL je Telefónica Czech Republic a z jejího červnového pásmového grafu je patrný nárůst reálných rychlostí. Těch, v dnešní době již více než 170 tisíc zákazníků, kteří dosáhli na VDSL tarify, prostě musí být někde znát. I přesto, že náš speedmeter identifikuje uživatele automaticky (neumožňuje, aby uživatel blíže specifikoval jaký tarif využívá) si troufám tvrdit, že šedivý sloupeček (23,2% měření) reprezentující rychlostní pásmo 10 až 20 Mb/s jsou v drtivé většině uživatelé tarifu Aktiv s rychlostí až 25 Mb/s.  Bude zajímavé sledovat, jak rychle bude v příštích měsících růst černý sloupeček reprezentující pásmo 20 Mb/s a více, v souvislosti s plánovaným příchodem VDSL tarifů s deklarovanou rychlostí až 40 Mb/s.
Jako zástupce rychlého mobilního internetu jsme si tentokrát vybrali také Telefónicu Czech Republic. Na našem speedmetru nerozlišujeme mezi technologií CDMA, HSDPA a nově také LTE. Z grafu je patrné, že 45,5% měření se pohybovalo v rychlostním pásmu 512 až 1024 Kb/s. Reálné rychlosti v pásmech 6 až 10 Mb/s se téměř nevyskytují. Ovšem dovolím si upozornit na šedivý a černý sloupeček s hodnotou  3,25% a 1%.
Pokud hádáte, že se jedná o tolik očekáváné LTE, tak se domníváte správně. LTE bylo představeno veřejnosti dne 19.6. v lokalitě Jesenice u Prahy (více v  tomto článku na serveru Lupa.cz). My jsme využili skutečnosti, že v Jesenici působí známý lokální poskytovatel bezdrátového a optického připojení společnost ÚVT a požádali jsme jejich techniky, aby provedli několik měření v reálném provozu. Průměrná hodnota downloadu u cca. 20 měření dosáhla 16,66 Mb/s, upload 3,06 Mb/s a ping 34 ms. Nejrychlejší měření LTE v reálném provozu pak hodnoty downloadu 28,54 Mb/s, upload 3,48 Mb/s.

Drtivá většina uživatelů sítě Maxtel je zatím připojená bezdrátově a to byl také důvod, proč jsem si pro potřeby tohoto článku vygeneroval pásmový graf právě této sítě. Nejoblíbenějším tarifem zákazníků Maxtelu je tarif AirHome1 s rychlostí 6 Mb/s a pásmový graf tuto skutečnost pouze potvrzuje – téměř 52% všech měření se pohybovalo právě v pásmu 4 až 6 Mb/s.
Měřením rychlosti si většina uživatelů čas od času kontroluje, jaký je rozdíl mezi rychlostí, kterou mají deklarovanou ve smlouvě a rychlostí, kterou většinu času dosahují v reálném provozu. Spolehlivě se dá rychlost změřit stahováním objemného datového souboru z FTP serveru. Většina běžných uživatelů však není dostatečně technicky zdatná (já jen doufám, že mě za tuto větu nebudete trhat v diskuzi) a tak je pro ně snadnější a rychlejší využít služeb některého z mnoha speedmetrů a speedtestů. Ty však pracují s HTTP protokolem a navíc jsou ve většině případů jinak citlivé na různé druhy prohlížečů. Také proto u většiny poskytovatelů s výsledky měření na speedmetrech jako podkladem pro reklamaci nepochodíte.
Až donedávna však většina poskytovatelů ani nebyla schopna deklarovat jaká rychlost u konkrétního tarifu je ještě považována za normální stav a jakou rychlost už i sám poskytovatel připojení považuje za důvod k reklamaci. V otázkách a odpovědích největšího poskytovatele internetu v ČR společnosti Telefónica Czech republic jste mohli najít třeba tuto hodně „gumovou“ odpověď viz.obrázek.

Z nových provozních podmínek pro internetové připojení platných od 30.6.2012 vylývá, že garantovaná minimální rychlost je 80% rychlosti nejnižšího rychlostního profilu uvedeného v Ceníku Služby pro sjednaný tarif. Pokud vás tato problematika zajímá doporučuji tento článek, kde je vše velmi podrobně vysvětleno. Garantované minimální rychlosti pro download a upload pro připojení ADSL a VDSL od společnosti Telefónica najdete v následujících tabulkách.

Více grafů a celkových výsledků nejen za červen 2012, ale za všechny měsíce  roku nalezenete v naší sekci – statistiky speedmetru.
Na úplný závěr bych si už jen dovolil poprosit provozovatele lokálních sítí z Česka i Slovenska o zaslání rozsahů svých IP adres (na jakýkoliv z těchto kontaktů), protože se nám stále na speedmetru vyskytuje cca. 30 % neidentifikovatelných měření. Třeba se zrovna jedná o vaše uživatele.

Štítky: měření, speedmeter, statistika.

Diskuze k článku

gandalf sedy, 14. 7. 2012 (13:12):

Zdejsi merak je o nicem.Meri radove o desitky (40-60) Mbit nizsi rychlosti nez jine.Je to skoda, kdyz uz si autori davaji takovou praci s analyzou vysledku.Co se tyce castych mereni ze stejnych adres, nejsem si jist, jestli se tomu da nejak efektivne a bez vedlejsich ucinku zabranit a hlavne jestli vubec ma takova snaha smysl.Navic si myslim, ze kazdy trochu znaly problematiky si je vedom, ze se takove veci deji a jakou ma asi relevanci prumer radove stovek mereni.

Martin Bugner, 14. 7. 2012 (14:55):

Zdejší měřák není o ničem, ale je sympatické, když to napíše někdo bez konkrétních čísel.
A protože do komentářů nelze vkládat více URL adres z důvodu, že Akismet to vyhodnotí jako spam, uvedu stručné údaje tady.
Provedl jsem 2 + 2 měření na dvou měřácích s těmito výsledky:
Výchozí stav => Platím svému ISP za linku 45/45 Mb/s, včetně IPTV. Rozvod po domě je metalický, ale k patě domu vede optická linka. V průběhu měření neběží na lince ani TV ani jiné PC v domácnosti. Při měření mi hraje do sluchátek internetové rádio.
Na PC používám OS Ubuntu a prohlížeč Chromium + Firefox. Síťová karta je sice 1Gbit, ale pochopitelně mne omezuje domácí router, což je něco obyčejného od Tenda. K routeru jsem připojen drátem, nikoliv přes wi-fi.

Zde jsou čísla:

CHROMIUM
========
Speedmeter IPV – download 42,58 Mbps; upload 27,17 Mbps; ping 4,96 ms
Speedtest – download 48,73 Mbps; upload 35,61 Mbps; ping 42 ms

FIREFOX
=======
Speedmeter IPV – download 43,95 Mbps; upload 33,15 Mbps; ping 4,82 ms
Speedtest – download 48,48 Mbps; upload 32,59 Mbps; ping 62 ms

Tak, a včil mudrujte čím jsou způsobené rozdíly.
Jeden měřák mi ukazuje rychlosti, které by odpovídaly realitě spolu s pingem. Druhý měřák mi říká, že mi ISP asi zvýšil rychlost na úkor odezvy. Nicméně i tady bych mohl být s výsledkem relativně spokojen.
Vidíte kam tím mířím? Hodně záleží na tom co leží mezi vámi a měřákem, včetně toho jaký je stav vlastního hardware a systému na PC!
Takže, přestaňte si tu honit trika a smiřte se s tím, že každý měřák měří jinak. Taková je tvrdá realita.

Ještě jsem si pro zajímavost pustil příkaz ‚traceroute‘ (skenování „cesty“) mezi mnou a oběma měřáky – IPV i Speedtest. Nestačil jsem se divit, a už vím proč má speedtest.net tak „pomalou“ odezvu. „V cestě“ k tomuto měřáku mám o další 4 servery více oproti speedmeteru IPV!

Martin Bugner, 16. 7. 2012 (13:32):

Pane (paní?) „gandalfe sedy“ z města Habry,
ještě jednou si přečtěte můj komentář. Protože je antispam nastavený tak, že vyhodnocuje více odkazů v komentáři (typický projev spammerů) jako spam, váš příspěvek se neobjeví. Napsal jsem to už v druhé větě. Ani já jsem si nedovolil toto porušit, i když bych z titulu administrátora mohl.

Nyní k výsledkům, které jste 4x vložil do komentářů. Opět neříkají nic, protože jste sice konečně napsal z jakého prohlížeče měříte, ale nepopsal jste třeba jakou linku používáte atd. Proto nepovažuji Váš komentář za zveřejnitelný a hodný další pozornosti.
Pokud máte zásadní a konkrétní připomínky a poznatky, dejte si prosím více práce a pošlete nám je e-mailem – najdete v kontaktech. Nezapomeňte popsat na jaké lince měříte, čím a podobně.
Děkuji za pochopení.

Miloslav Sova, 12. 7. 2012 (23:29):

Milý Radku,
již jsem vám ve svých odpovědích věnoval opravdu dost času a myslím, že čtenáři si sami dokážou udělat obrázek, že zřejmě máte nějaký problém s psaným textem. Takže odkaz na vaše měření jsem z komentáře vymazal. Pokud nám budete chtít ještě něco zdělit, uvítám když mi napíšete e-mail a na nějaký čas se zdržíte psaní diskuzních příspěvků na našem serveru. Měření z vaší IP adresy nikdo neblokuje, od vás máme za červen asi 20 měření, takže když jsem v článku narážel na vysoký počet měření z jedné IP v nezvyklých časových intervalech, rozhodně jsem nemluvil konkrétně o vás. Zdraví Sova

Radek, 12. 7. 2012 (19:17):

Pane, SOVO,
není, již nadále přípustné z vaší strany, aby mi nebylo dosud vyhověno ve věci vašeho přezírání mého zřetelného opakovaného odmítání vašeho zveřejňování celého mého IP na vašem serveru, což bezpochyby přesahuje veškerou vaši primární slušnost, ale i zákon o ochraně soukromí o níž 100%-tně nepochybuji a hlavně jde o zákonnou ochrany soukromí.
——————————————————————————————————————–
Jasně jsem vás, pane Sovo, na toto opakovaně upozorňoval a vy jste na toto opětovně nereagoval!!! Jsem vaším přístupem maximálně pobouřen. Dobře si to nyní uvědomte!!!
Je toto uvedené mnou, naprostý vrchol vaší arogance a sprostoty z vaší strany, přesto, že vám to jasně a srozumitelně nedošlo!!!
Dále a napořád, už stabilně dvě první měření pustíte a dále, již velmi průhledně další výkony mého měření systematicky,.. ano systematicky „stabilizujete“, což se v minulosti neobjevovalo, až takto úporně!!
——————————————-
Dále vaše spekulace ve vašem zhodnocení za měsíc uplynulý o stylu neregulérního měření je naprosto liché zavádějící a velmi sprosté – nehodné veškeré slušnosti!!! Dobře jsem to pochopil, kam míříte.

S pozdravem Radek