Záměr ČTÚ povinně evidovat i vysílače v pásmu 2,4 a 5 GHz připomíná pověstného slona v porcelánu.

, 6. prosince 2011

Český telekomunikační úřad čelí v posledních týdnech oprávněnému mediálnímu tlaku ohledně nedostatečné regulace trhu, která se projevuje tak, že za stejný objem telefonování utratíme mnohonásobně více než ve vyspělých státech EU.
V těchto dnech si však ČTÚ vyhlášením záměru evidovat vysílače, které využívají rádiové kmitočty v tzv. „nelicencovaném pásmu“ koleduje o ještě větší zájem médií.
Pro představu, počet takových vysílačů se rozhodně nebude pohybovat v jednotkách nebo desítkách tisíc, ale může dosáhnout až několik stovek tisíc zařízení.

Dne 16.11.2011 vydává ČTÚ na svých stránkách OZNÁMENÍ o záměru Českého telekomunikačního úřadu zavést evidenci některých stanic, které využívají rádiové kmitočty na základě všeobecného oprávnění č. VO-R/12/09.2010-12 k využívání rádiových kmitočtů a k provozování zařízení pro širokopásmový přenos dat v pásmech 2,4 GHz až 66 Ghz.

Důvodů, proč se ČTÚ rozhodlo evidovat jednotlivé vysílače v nelicencovaném pásmu víc než 10 let po vzniku prvních bezdrátových sítí, je hned několik:

  1. Zajistit si dostatek informací o využívání rádiového spektra, což je nezbytné pro jakákoliv mezinárodní jednání o případné změně tohoto využívání, nasazení nových technologií, umožnění sdílení s jinými radiokomunikačními službami, systémy apod.
  2. Zjistit intenzitu využití kmitočtových pásem stanicemi pro širokopásmový přenos dat, neboť situace v České republice je značně odlišná od situace v jiných evropských zemích.
  3. Zamezit rušení meteorologických radiolokátorů, které slouží k detekci výrazné srážkové oblačnosti a jsou umístěné na kótách Brdy (střední Čechy) a Skalky u Protivanova (střední Morava). Radiolokátor na kótě Brdy využívá rádiový kmitočet 5 630 MHz, a na kótě Skalky rádiový kmitočet 5 645 MHz.

Vzhledem k tomu, že záměr je možné připomínkovat pouze do 8.12.2011 dovolím si za sdružení Internet pro všechny upozornit na několik nejasných bodů tohoto záměru i na oprávněné výhrady lokálních poskytovatelů internetu.

Kterých zařízení se bude evidence týkat

ČTÚ předpokládá, že se evidence bude týkat výhradně takových stanic, které mají charakter základnové stanice venkovních sítí nebo které jsou součástí vnějších pevných spojů typu bod-bod.
V takovém případě by se evidence týkala skutečně pouze vysílačů označovaných častěji jako AP (Access Point – přístupový bod) a spojů zajištujících konektivitu a páteřní síť jednotlivých lokálních ISP. Zřejmě by se netýkala zařízení typu SU (Subscriber Unit – klientské zařízení).
Bohužel hned v dalším odstavci činí ČTÚ zodpovědnými za stav klientských antén provozovatele sítě.
„V případě škodlivého rušení stanic, na které se nevztahuje povinnost evidence a které budou zároveň bezdrátově připojeny k síti provozovatele, bude za škodlivé rušení těchto stanic zodpovědný provozovatel této sítě.“
Nevím zda na ČTÚ vědí, že existuje nezanedbatelné procento klientů, kteří se připojují vlastní anténou a platí za připojení třeba formou sms, takže provozovatel ani neví odkud se připojuje. A co v případě, že se na bezplatné AP například v kavárně na vzdálenost 200-300 metrů za pomoci výkonné antény připojí neznámý uživatel? Také bude brán na zodpovědnost provozovatel sítě? Opravdu hodlá ČTÚ přenášet zodpovědnost na provozovatele sítě i za zařízení, které provozovatel sítě nenamontoval a ani nemá možnost nijak toto zařízení kontrolovat?
Tak jako tak, je třeba si nalít čistého vína. Z hlediska radiového provozu a potenciální možnosti rušení jsou zařízení AP a klientské jednotky SU naprosto rovnocenné, což znamená, že zdrojem rušení může být jakýkoliv koncový uživatel bezdrátové sítě.
Pokud by ČTÚ chtělo evidovat skutečně pouze AP mělo by zároveň tušit, jak obrovského množství zařízení by se toto nařízení týkalo. Na konferencích jsem měl možnost konzultovat počty AP z několika ISP z různých regionů. Existují velké, dobře fungující sítě, které mají na jednom vysílacím stožáru 10 až 12 zařízení, které by podléhaly evidenci ČTÚ. Obvykle minimálně tři 5GHz AP (jeden pro příchod a dva pro klienty). Často vysílací stožár obsahuje také záložní spoj a více sektorových antén pro pokrytí celých 360 stupňů. Takovéto uspořádání by znamenalo, že síť která má např. 5 tisíc uživatelů disponuje až 2 tisící různých AP.

Obrázek s vysílači

To je však poněkud extrémní případ. Pro hrubý odhad počtu AP by se nechalo využít dobře známé pravidlo podle kterého má efektivní síť v průměru jeden přístupový bod na 8 až 12 uživatelů. Pokud máme v ČR připojeno přes 800 tisíc uživatelů bezdrátově, znamenalo by to minimálně 100 tisíc přístupových bodů. To jsou však pouze koncová AP, která zajišťují připojení koncových uživatelů. K tomuto počtu je potřeba připočítat spoje, které dodávají konektivitu jednotlivým přístupovým bodům, a spoje, které zajišťují páteřní konektivitu celé sítě, a samozřejmě i záložní spoje. V takovém případě je již počet zařízení podléhajících evidenci dvojnásobný – tedy něco málo přes 200 tisíc.
Pokud k tomu počtu připočteme rovněž 800 tisíc klientských jednotek SÚ, které sice podle záměru ČTÚ nebude potřeba evidovat, ale poskytovatel internetu by za ně měl nést plnou zodpovědnost, začíná mi trochu běhat mráz po zádech a ptám se sám sebe: „Je toto opravdu nutné?“

Aktuálnost databáze ze strany ČTÚ

Tak rozsáhlá databáze přístupových bodů by v případě jejího vytvoření samozřejmě nutně vyžadovala neustálé aktualizace.
U lokálního ISP, který má několik tisíc uživatelů, je tedy celkem běžnou praxí, že za plného provozu technici předělávají 2 až 3 vysílací místa týdně. To sice nejsou žádné rychlé a razantní změny, ale v průběhu jednoho roku se takto může obměnit 20 až 30 procent evidovaných zařízení.
V případě nástupu nové technologie nebo expanze sítě do nových lokalit jsou změny ještě mnohem rychlejší. Zpravidla jednou za 3 roky dochází k téměř úplné obměně použitých zařízení.
Logicky se tedy nabízí otázka: V jakých intervalech bude ČTÚ požadovat aktualizace evidovaných zařízení? Jednou za 6 měsíců nebo jednou ročně? Nebo snad bude lokální ISP hlásit montáž každého nového zařízení a vyřazení každého zastaralého a nepotřebného spoje? Bude snad nesrovnalosti mezi evidovanými AP a skutečným stavem nějakým způsobem pokutovat?
Mnozí lokální ISP možná budou argumentovat, že tuto byrokratickou zátěž nejsou schopní zvládnout. Další byrokracie ze strany ČTÚ sice může být obtěžující, ale rozhodně není natolik časově náročná, aby ISP museli na vypracování přehledu o svých AP zřizovat nové pracovní místo. Většina velkých a dobře fungujících ISP má velmi detailní přehled o svých vysílačích ve svých vlastních databázových systémech, takže by pro ně neměl být problém údaje, které ČTÚ zajímají, v relativně krátké době připravit.

Pokud ČTÚ skutečně zajímají informace o využití radiového spektra důležitá pro mezinárodní jednání, tak pro tyto potřeby by naprosto postačoval jednoduchý dotazník s kolonkami pro počet vysílačů v jednotlivých pásmech dle jednotlivých okresů či krajů. Ve spojení s informacemi zjištěnými pomocí „Automatizovaného Systému Monitorování Kmitočtového Spektra“, by měl mít úřad k dispozici dostatečné informace o využití rádiového spektra. Takový elektronický formulář už na stránkách monitoringtrhu.ctu.cz mohl být klidně k dispozici roky.

Rušení meteoradarů

S otevřením pásma 5 Ghz vznikl velmi brzy problém s rušením meteoradarů, které jsou na území naší republiky celkem dva, a slouží k detekci výrazné srážkové oblačnosti. Tento problém je však od počátku lokálním ISP dobře znám (zde například příspěvky na diskuzním fóru pocházející z roku 2005).

Dosah meteorologických radarů

Obsluha těchto radarů je již dnes schopná spolehlivě lokalizovat zdroje rušení do vzdálenosti až 150 km. Také proto CHMI ještě na svých starých stránkách (na redesignovaných stránkách jsem tuto stránku nenašel) na žádost některých lokálních ISP a ČTÚ vytvořila stránku zobrazující aktuální nefiltrovaná radarová data.

Nefiltrovaná dat z meteorologického radaru

Domnívám se, a věřím, že většina ISP mi dá za pravdu, že problémy s rušením meteoradaru nijak nepomůže vyřešit obsáhlá databáze všech vysílacích zařízení ve volném pásmu. Tento problém se nedá řešit ani zakázáním určitých frekvencí jak se mnozí mylně domnívají. Znamenalo by to velký zásah do investic providerů a s velkou pravděpodobností soud.
Čistě technicky vzato vzhledem k rozprostření spektra by se totiž muselo vyřadit několik frekvenčních pásem – ne jen jedno, což by znamenalo ještě větší zarušení v ostatních pásmech a v konečném důsledku výrazné zhoršení služby pro zákazníky. Tento problém dokáže vyřešit pouze aktivním zapojením ČTÚ. Nemám však na mysli vymýšlení dalších byrokratických zátěží, ale aktivní kontrolní činnost v terénu v které však ČTÚ permanentně selhává.

Bezpečnost nasbíraných dat, aneb jak zabránit zneužití

Zajištění bezpečnosti nasbíraných dat je pověstná „Pandořina skřínka“ o které všichni mluví, ale nikdo z lokálních ISP si tuto otázku nedovolí veřejně vyslovit. A já se ptám proč? Vzhledem k tomu, že lokální poskytovatelé internetu již dnes pravidelně vyplňují různé dotazníky ČTÚ a prozrazují informace o počtu domácích a firemních uživatelů, o rychlostech dosahovaných v jejich sítích, o pokrytých lokalitách, rozvrstvení zákazníků podle lokalit a dosahovaných rychlostí a teď jsou po nich požadována další citlivá data o počtu a typu použitých vysílačů a o jejich umístění, mi přijde dotaz na způsob zabezpečení těchto citlivých dat vcelku oprávněný.

Pokud bych byl v kůži velkého poskytovatele internetu a rozhlížel bych se kolem sebe koho bych mohl koupit velmi by mě zajímalo jak silnou mají konkurenti přípojku, jakou používají v síti technologii, na jak zajímavých místech mají vysílače, kolik mají klientů, kolik mají techniků, jak jsou finančně silní.
Nevím zda si to ČTÚ plně uvědomuje, ale všechny tyto informace, projde-li jeho záměr v navrhované podobě, bude mít na svých počítačích. A taková data mají nesmírnou hodnotu, proto by nebylo divu, že by je někdo chtěl nějakým způsobem získat.

Závěr

Jako člověka, který sleduje vývoj na českém telekomunikačním trhu již více než 10 let mě mrzí, že se tady chystá další byrokratické opatření, které rozhodně nepomůže vyřešit ty problémy, které jsou uváděny jako důvod jeho vzniku. První dva důvody připravovaného opatření se dají vyřešit zjednodušeným formulářem o počtu zařízení v jednotlivých pásmech s možností rozlišení třeba podle okresů. Vzhledem k vysokému počtu evidovaných vysílačů by docházelo nejen k zátěži providerů, ale především zbytečné zátěži zaměstnanců ČTÚ, kteří již teď, podle slov členů rady ČTÚ, jen s vypětím všech sil stíhají vyřizovat všechny zadané úkoly. Problém s meteoradarem se dá vyřešit snadno a rychle pokud ČTÚ bude řádně plnit své povinnosti, které má dané ze zákona. Mám na mysli především důslednou kontrolní činnost a následné pokuty, protože problematika rušení meteoradarů je všem ISP velmi dobře známá.

Připomínky k tomuto záměru můžete zasílat elektronicky na adresu rlan@ctu.cz do 8.12.2011.
Rovněž můžete využít jednoduchý formulář a připojit se k již existujícím připomínkám některých providerů na této stránce.
Nepodařilo se nám k této problematice získat vyjádření Českého telekomunikačního klastru. Pokud bude mít zájem se k záměru veřejně vyjádřit, rádi mu na stránkách Internetu pro všechny poskytneme prostor.

Příloha ke stažení:

Stanovisko Českého telekomunikačního klastru [PDF 44kB]

Štítky: , , .

Diskuze k článku

Martin Šigut, 8. 12. 2011 (16:21):

Český telekomunikační klastr coby asociace regionálních operátorů poslal na ČTÚ stanovisko k materiálu. Jeho znění najdete zde http://www.telcoklastr.cz/cinnost.htm

krakonoš, 7. 12. 2011 (09:52):

Ono už někdy z ČTÚ něco smysluplného vypadlo? Vždyť je to státní úřad! Takže nejde o smysluplnou činnost, ale o zoufalé hledání dalších možností, jak naplnit vydrancovanou státní kasu! Takže nejprve se spáchá jakási pofidérní databáze uživatelů a druhým krokem bude zpoplatnění. Nic jiného totiž pravicoví debilové neumějí, aneb ať je krize sebevětší, my si naše korupční penězovody vyschnout nenecháme!

turbyho, 7. 12. 2011 (08:48):

cela akce je zamerem vytlacit wifi a otevrit prostor pro nase stavajici 3 velke operatory. je treba podporit LTE, kdyz uz po nich stat chce neco za kmitocty z dividendy. staci se jen podivat jak o2 skupuje wifi site, respektive uzivatele pro LTE.

Tany, 6. 12. 2011 (21:14):

Pane Sixta, jak chcete vůbec reálně mít relevantní databázi v 2,4G pásmu ? To ani nejde … na 2,4G jede tolik druhů zařízení, že jejich seznam nelze ani vyjmenovat .. rc modely, dálková ovládání, alarmy, mobily atd. Jejich majitelé většinou ani neví, že to zařízení dané pásmo používá.
To je další nesmysl jako ohlášení homologovaného modelu pro dial-up, kolik lidí ten papírek v krabici vyhodilo ? Většina ? To se zase budou tyto papírky pro ČTÚ přidávat do krabice, tentokrát k veškerému zbiží fungujícímu v 2,4G pásmu ? A to nejpodstatnější: jak ten dotyčný Pepa Novák, který je rád, že si to zvládl objednat a zapojit, vůbec zjistí na jakém kanálu běží ?

Petr Sixta, 6. 12. 2011 (23:01):

Tany, v bodu 5) jste mě nepochpil. Pokud ČTU dobře „vydraží“ volné kmitočty, přitečou jí do kasy ne miliony, ale jednotky miliard Kč za licence.
Obyčejný ISP na to jednoduše nemá.
A vo to de !!! (Pitkin)

Miloslav Sova, 6. 12. 2011 (20:58):

Dobrý den,
to kolik stojí daňové poplatníky roční provoz ČTÚ přímo nesouvisí s tématem článku. Naším cílem není vzbuzovat vůči ČTÚ nějaké negativní emoce.

Nicméně pokud by to někoho zajímalo obsáhlé informace o nákladech na ČTÚ a platech členů rady najdou na webech Mobil.cz a Mobilmania.cz například zde: http://mobil.idnes.cz/ctu-urad-za-pul-miliardy-plat-clena-rady-je-vyssi-nez-poslance-pu3-/mob_tech.aspx?c=A111020_172553_mob_tech_mer
a také zde: http://www.mobilmania.cz/clanky/ctu-nas-stoji-vice-nez-senat-proc/sc-3-a-1317346/default.aspx

Na úřade pracuje něco kolem 440 zaměstnanců, měsíční mzdové náklady jsou 12,5 milionu Kč, průměrná mzda něco kolem 28 tisíc (očištěná o platy členů rady, řadový člen 78 tisíc, předseda 106 tisíc). Provoz ČTÚ stál daňové poplatníky v minulém roce něco málo přez 560 milionů, rekordní byl rok 2008 kdy to bylo víc než 980 milionů Kč. Toto jsou shrnuté informace z výše uvedených odkazů.

Na výlet do Ruska se v nejbližší době nechystám, byl bych rád kdyby mi vyšla po několika letech jedna normální, letní, rodinná dovolená někde u moře :-)

Petr Sixta, 6. 12. 2011 (19:46):

Vážený pane Sova. Zapomněl jste čtenářům říct že další státní p***a je ta, že veškeré mýtné brány provozované fy KAPSCH také pracují v několika shodných kanálech v pásmu 5GHz.
Otázky:
1) Kdo tu byl dřív ? Malý český ISP nebo mýtné brány?
2) Jak vyřeší rušení ČTU z mýtných bran. Pozice státní moci nebo ISP? Budou se taky evidovat?
3) Napište čtenářům, kolik stojí daňové poplatníky roční provoz ČTU.
4) Udělejte si výlet do Ruska a zeptejte se místních ISP jak provozují WIFI. V Rusku se totiž všechna WIFI-AP taky ze zákona evidují.
5) Možná potom přijdete na jádro věci. Jsou v tom dva momenty. Jeden se jmenuje peníze a to druhé globalizace, ale to jsem Vám dost napověděl.

Lukas, 6. 12. 2011 (15:24):

Pokud víme tak nám všeobecné oprávnění přikazuje zapnout DFS. Při této funkci nejsem schopen oznámit na kterém mi pojede přípojný bod kanále. Evidence AP na 2,4 Ghz je v dnešní době nesmysl. Jak budou evidovat AP která jsou v autobusech či připravovaný internet ve vlaku? Co modemy od O2 vysílající defaultní SSID VOIP v domácnostech? To provozovatel toho modemu bude zákazník O2 který bude muset tedy to AP nahlásit? Když si spustím na androidu hotspot tak to taky budu nahlašovat na ČTÚ ? To bude podobná situace jako s dosavadními statikami. Čísla si vycucáme z prstu s ohledem na předchozí období aby tam byla nějaká návaznost. Opět dojde k plýtvání prostředky na nesmysli.

Vystavba siti, 6. 12. 2011 (15:04):

Zdravim, ano je to pravda, podle meho dlouholeteho zjisteni to muze byt az pul na pul. Tedy ti co maji registrovanu podnikatelskou cinnost v elektronickych komunikacich a ti kteri provozuji spoje jako obcan, tovarna, zabezpecovacka, kamerovka. Takze tento krok CTU je dosti nedomyslen, budeme tedy delit lidi na dve sorty, ti co poctive svou cinnost oznami a budou vyplnovat kupu papiru a ti kteri ji neoznami nebo ani oznamit nemusi dle zakona a tech se nic netyka, vesele vysilaji, protoze je to prece VOLNE pasmo. Takze k cemu to cele je ? Odhlednu li od paranoidnich pohledu, ze ty informace miri do O2 atd, pak tedy cely zamer nechapu vubec. Pokud je pocet vysilacu kolem milionu hlasenych od lidi podnikajicich v EK, pak jich zcela jiste muze byt temer milion take nikdy nenahlasenych, neni to divne ? Nelze li tvorit DB celku, je pak tvoreni z pulky pouhou byrokratickou sikanou :) … pred casem k nam prisly z O2, zda jim firmu prodame a to byste neverily, vedely na cele tisice kolik mame klientu a vedely nas rocni obrat, tak si rikam, nezaklada se ta paranoidni myslenka na pravde ? Nebude tedy DB nove tvorena spise napomocna tomuto ? Kde bere O2 informace ? ……….. celkem dost otazek k zamysleni …

Dade_Marfi, 6. 12. 2011 (07:31):

Podstatne ale trosku unika, v zameru se jedna pouze o ISP, jenze dle VO muze byt provozovatelem kdokoli i nepodnikatel v el. komunikacich … tedy prosty obcan co ma s kamaradem pepou spoj skrze dedinu .. nebo tovarna co ma spoje pro kamerove a zabezpecovaci systemy .. dale co firmy co stavi zabezpecovaci a kamerove systemy pro mesta na techto frekvencich ? … v tomto se me zamer zda dosti bezzubi a spise navadi na myslenku .. jde zde skutecne o zamer prezentovany ? nebo toto cele je jen za ucelem zjistit jeste vice dat od ISP ? … Myslim si, ze toto neni cesta, ve chvili kdy ma byt touto povinnosti zatizen jen podnikatel v el.kom. pak je takova DB zcela k nicemu a nic neukazuje a nic neresi ….

Kategorie Technologie.

Štítky: , , .

Diskuze: Komentáře: 10

Navštivte také

Speedmeter Internetu pro všechny

Katalog Wifi sítí

Reklama:

Přehled

Bleskovky

Články

 

Doporučujeme

Budeme mít internet z dronů a balonů?

Rychlosti internetu v lednu 2014, poprvé přes 70 tisíc měření a několik novinek

LTE? Žádnou mobilní revoluci nečekejte…

Proč PPF koupila českou a slovenskou Telefóniku?

Speedmeter IPV pro zařízení se systémem Android nově na Google Play

Mobilní revoluce nebo evoluce?

Mobilní bezdrátové datové přenosy v roce 2013

ČTÚ zrušil aukci na mobilní kmitočty. Vstup čtvrtého operátora oddálen. Je to skrytý zájem stávajících operátorů?

Waze – doprava na dlani

Stručný úvod do geosociálních sítí

Lednové rychlosti na internetu řečí grafů a čísel

Databáze knihoven a rozcestník pro knihovníky i poskytovatele připojení

Instagram – cesta k úspěchu

Naměřené rychlosti internetových připojení v prosinci

Sdílení a zálohování s Dropboxem

Webové aplikace s geolokací

Posílání datových balíků po Internetu

AirFiber24 – ostrý test z reálného provozu

Česká republika a rychlosti internetu podle Akamai

PPF Petra Kellnera se přihlásila do aukce kmitočtů. Překvapivý kandidát na čtvrtého operátora.

Pinterest – nová hvězda mezi sociálními sítěmi

Velké srovnání mobilního Internetu v České republice pro rok 2012

Google nejen vyhledávačem: Umíte správně vyhledávat?

Malware a jeho současné podoby

Soumrak volného 10 GHz pásma aneb kdo má zájem na jeho zarušení?

Velké srovnání VoIP tarifů

Couchsurfing: Cestujte a spojte svět díky internetu

Mobilní Internet a LTE

Sociální sítě pro začátečníky: Které vybrat?

Sociální sítě pro začátečníky – Facebook a Twitter, je mezi nimi vůbec rozdíl?

Speedmeter, Speedtest, Speedometer – velký test měřáků rychlosti dostupných v ČR.

Stav broadbandu v ČR aneb zaostřeno na optiku.

Odkazy odjinud


Tip: Navštivte sekci VoIP a porovnejte nabídku více než třech desítek operátorů!

Podporujeme:

www.sumavanet.cz i4eSmall.gif (2K) pravedneslogo.gif (5K)

Reklama:
airwaynet.cz
www.airwaynet.cz