Chceme nejdražší a nejpomalejší ADSL v Evropě aneb kdo za to může?

Kdo všechno může za současnou krizi na českém telekomunikačním trhu, která se s příchodem
velkoobchodní nabídky na ADSL ještě vyostřila? Chceme ADSL hned zítra, nebo se vyplatí
počkat a podpořit snahu AO o vyjednání lepších podmínek, které by v důsledku vedli k
daleko přijatelnější podobě ADSL pro nás obyčejné uživatele? Je velkoobchodní nabídka ČTc
skutečně tak špatná? Může zasáhnou Český Telekomunikační úřad? Jde ministru Mlynářovi jen
o co nejrychlejší spuštění této služby, nebo mu záleží i na kvalitě a ceně této služby.
Dokážou alternativní operátoři svojí jednotu, nebo si každý bude prosazovat pouze svoje
obchodní zájmy? Na tyto a několik dalších otázek bych se pokusil odpovědět v následujících
řádcích.

Dříve než se pustíme do diskuse o velkoobchodní nabídce, bych vás rád
seznámil s nejnovějšími údaji o rozvoji vysokorychlostního Internetu ve světě. Na
stránkách Internetu pro všechny jsme přinesli již několik studií o počtu přípojek ADSL ve světe, jejich nárůstu v jednotlivých
kvartálech minulého roku a prognózy vývoje do budoucna. Následující tabulka přináší
opravdu nejnovější údaje o nárůstu počtu přípojek ADSL a je zde jasně vidět, jaký vliv má
skutečná konkurence a cena služby na počty nově připojených uživatelů. V tabulce jsou
záměrně zobrazené země, ve kterých se jednotliví operátoři skutečně předhánějí v tom, kdo
přinese zákazníkovi výhodnější nabídku. K mnohým z vás se již jistě dostala informace o
nové strategii British Telecomu a jeho supervýhodné velkoobchodní nabídce. Propast mezi
Českou republikou a Evropou se tedy zvětšuje doslova každým dnem.

Proč jsem této tabulce věnoval tolik
pozornosti? Tyto čísla mnoho napoví při odpovědi na mojí první otázku „Chceme ADSL
hned i když bude jeho nejrozšířenější varianta absolutně nejpomalejší a nejdražší v
Evropě?“ Z diskusí mezi čtenáři jsem totiž nabyl dojmu, že Telecomu se splnil jeho
předpoklad, který počítá s tím, že hlad po této technologii v Česku nabyl (díky jeho
zdržovací taktice) takových rozměrů, že uživatelům bude v podstatě jedno v jaké podobě jim
ADSL naservíruje, jen aby tady už bylo. Jako jednoho ze zakladatelů Internetu pro všechny
mě snad nikdo nebude podezřívat ze snahy o zdržení zavedení ADSL u nás, ale je zde několik
opravdu několik závažných skutečností, na které bychom chtěli upozornit. Jako první a do
očí bijící je cena jednotlivých variant, která už ve
velkoobchodní nabídce napovídá, jak asi bude vypadat koncová cena pro uživatele v případě,
že alternativní operátoři podepíšou smlouvu s ČTc. V našich srovnáních jsme dosud
používali pouze konečné ceny za různé varianty ADSL v jednotlivých státech. Bylo nám tedy
možná právem vyčítáno, že srovnáváme-li rozdílné rychlosti, křivdíme tak ČTc. Z
následujícího grafu je jasně vidět, že nejen předpokládaná koncová cena, ale i cena ve
velkoobchodní nabídce převyšuje běžné ceny v Evropě. Pro srovnání jsme použili metodiku
jakou požívají statistici v Evropské komisi. Srovnáváme tedy cenu za 1 Mb/s kdy:

Pro normalizování všech nabídek jsme spočítali tzv. úplnou přenosovou rychlost, tedy
součet upload a dowload rychlostí. To znamená že například služba se 128 kb/s upload a 256
kb/s dowload bude mít úplnou rychlost 384 kb/s a tato hodnota je použita pro srovnání.

Cena za každou nabídku přenosové rychlosti je vydělena úplnou přenosovou
rychlostí a vynásobena 1024 a tak se získá 1 “megabitměsíc” tedy pronájem 1
Mb/s na měsíc. Stejný výpočet jsme provedli u každé varianty ve velkoobchodní nabídce a
průměrný výsledek ze všech variant použili ke srovnání. Žlutý sloupeček reprezentuje
velkoobchodní nabídku ČTc, červený předpokládané koncové ceny pro uživatele, modré sloupce
pak zobrazují průměrné koncové ceny v jednotlivých státech EU.

Zdroj: Internet Access Report 2002-05 Teligen od DG
Information Society

Není to však pouze cena, která činí nabídku ČTc
velice nevýhodnou. Pomineme-li vysoký overbooking 1:50, je to hlavně absence
„Bitstream Acessu“. Při diskusích s alternativními operátory mě zaujalo trefné
přirovnání, které opravdu přesně vystihuje současnou situaci.
„Alternativní
operátoři si chtějí od ČTc koupit nové auto, ten jim však nabídnul taxi i s
řidičem“. Na tomto místě by bylo vhodné vysvětlit, co to ten Bitstream Access
vlastně je a proč je pro operátory tak důležitý. Nejsrozumitelněji do dnešního dne tento
pojem vysvětlil pan Jiří Peterka a proto si dovolím použít jeho slova „Je to jako
kdyby zemědělci prodávali maso rovnou nakrájené a předpřipravené na guláš (okořeněné
atd.). Pro někoho,
kdo chce vařit guláš, to je OK. Naopak pro někoho, kdo chtěl
dělat bifteky, svíčkovou, ptáčky a co já vím ještě, to je zásadní průšvih. BitStream
znamená, že dostanu „rouru“ kudy prostrkuji jednotlivé bity a byty od koncového
zákazníka k sobe a naopak, a můžu je jakkoli dále upravovat. Například se mi nikde po
cestě nezdržují, takže mohu stihat i přenosy v reálném čase. To co Telecom nabízí, je už
určité naporcování (na IP pakety) a upravení (dané fungováním protokolu IP). Například
není garantováno, jak dlouho se data na cestě zdrží, takže se obtížně dělají přenosy v
reálném času (např. hlas či obraz po internetu). Pro přístup k Internetu to ale plně
postačuje.“
Na tomto místě by bylo možná vhodné odpovědět na další otázku
týkající se ministra Vladimíra Mlynáře a jeho možnostech řešit (nebo neřešit) tuto krizi.
Alternativní operátoři totiž předložili koncepci Bitsreamu k zapracování do novely
telekomunikačního zákona a ministerstvo tuto připomínku akceptovalo. Novelu zákona vláda schválila, jaké však bylo naše překvapení,
když z ní Bitstream na poslední chvíli nějak vypadnul. Ani v nejmenším nechci na tomto
místě rozvíjet teorie jak k tomu asi došlo, jen si dost těžko umím představit situaci kdy
bude novelu projednávat parlament a najde se dostatečně obeznámený poslanec, který by na
tuto chybu upozornil. Bitstream je sice všude ve světě volitelný, problém je ale v tom, že
jinde k němu dospěli přirozenou cestou, zatímco u nás si neumím představit sílu, která by
přinutila ČTc aby tuto skutečnost respektoval, když o tom nebude zmínka v zákoně.

Dalším závažným problémem, o kterém se toho ještě mnoho neřeklo, je možnost využívání
vlastních zařízení ze strany AO. V počátečním stádiu budou alternativci využívat zařízení
ČTc, co se však stane v případě, že by si na ústřednu nebo RSU stojan chtěli umístit svůj
vlastní DSLAM? Budou platit za m2 plochy? Budou platit za elektřinu a každou návštěvu
technika?

Poďme si trochu přiblížit, jakou roli v celé této hře hraje jeden z
papírově nejsilnějších hráčů, což je Český telekomunikační úřad. Ten svým posledním
rozhodnutím stanovil, že by velkoobchodní nabídka měla být uskutečněná nejpozději v
prosinci minulého roku a také, že ADSL může být spuštěno až po uzavření první smlouvy o
„propojení“. ČTc však stihnul toto rozhodnutí napadnout ještě před koncem roku
v době platnosti starého zákona, který umožňoval žalobou u soudu oddálit jakékoliv
rozhodnutí ČTU. Takže v současné době jako by ani žádné rozhodnutí nepadlo a ČTU ačkoliv
mohl vydat hned začátkem roku rozhodnutí nové, dodnes tak neučinil. Další možností, která
by nejspíše vyřešila současnou patovou situaci, je zahrnout ADSL do regulace a na základě
předložených nákladů direktivně určit cenu ADSL. Tuto možnost však může využít ČTU pouze v
případě, že někdo z alternativních operátorů podá k této problematice rozpor. Bohužel do
dnešního dne je stanovisko ČTU velice váhavé a vzít ADSL do regulace se mu moc nechce,
přitom by to rozhodně napomohlo rozvoji této služby u nás. Zde si dovolím upozornit, že ve
chvíli kdy by u nás vzniklo dostatečně konkurenční prostředí nic nebrání ADSL znovu z
regulace vyjmout. Na obranu ČTU je třeba podotknout, že konečně vypracoval cenové rozhodnutí (01/2003), které jasně
stanovuje co lze a co nelze zahrnout do nákladů.

Na tomto místě si dovolím
poskytnou k porovnání tabulku, ze které vychází předcházející graf a kde je použitá již
výše popsaná metodika výpočtu. Barevně označený sloupec ukazuje ceny, ze kterých se
vycházelo při porovnání s nabídkou Českého Telecomu. Variace poukazuje na rozdíl mezi
nejnižší a průměrnou cenou, přičemž obecně platí, čím menší hodnota tím menší rozdíly,
zároveň je také variace závislá na počtu operátorů.

* EUR/Kč = 31.78
** Cena je počítaná jako VO
včetně modemu plus 30% na pokrytí Internetu a marže.

Zbývá nám odpověď
na poslední otázku, jak se k celé problematice postaví alternativní operátoři. Přiznám se,
že odpověď na tuto otázku by se v tuto chvíli podobala věštění z koule. Existují však
pouze dvě varianty vývoje. Jedna počítá se skutečností, že se všichni operátoři shodnou na
tom, že takto představená nabídka je špatná a podají rozpor k ČTU a zároveň požádají o
vložení ADSL do regulace. Každému z AO však vadí na nabídce něco jiného. Zatímco firmě GTS
se nelíbí vysoké ceny, ostatním společnostem vadí vysoký overbooking, absence Bitstreamu a
celková koncepce nabídky. Při takovémto společném postupu mají docela slušné naděje na
úspěch, protože ČTc je v dost těžké situaci (ultimátum ministra Mlynáře). Existuje však
ještě jedna varianta, která by sice urychlila zavedení ADSL u nás, ale ADSL za podmínek,
které jsem popisoval v předešlých řádcích. Je totiž dost dobře možné, že se kterýkoli z
následujících dnů probudíme a zjistíme, že někdo z AO podepsal s ČTc smlouvu na ADSL a
ostatním operátorům by nezbylo nic jiné než hromadně podepsat také, aby nepřišli o možnost
nabízet novou službu.

Na závěr si dovolím vyjádřit názor, který možná rozdělí
uživatele Internetu do dvou táborů, ale já osobně bych uvítal možné zdržení v zavedení
ADSL v případě, že by to přineslo lepší podmínky pro koncového
uživatele a co je nejdůležitější, konečně skutečnou konkurenci na českém telekomunikačním
trhu. Alternativní operátor, který by podepsal takto koncipovanou nabídku, by dal jasně
najevo, že si neváží svých potenciálních zákazníků, protože na základě takto koncipované
nabídky u nás k opravdu masovému rozvoji vysokorychlostního Internetu nikdy nedojde. Je
však možné, že se mýlím a všechno je úplně jinak. Zřejmě každý z nás uživatelů si bude
muset vzpomenout na dobu kdy dostal řidičský průkaz a šel si vybírat svoje první auto,
jestli koupil hned od prvního prodávajícího, nebo jestli pečlivě zvažoval cenu,vzhled a
technický stav vozidla, než si pořídil na dlouhá léta nového člena rodiny.