Speedmeter , Speedtest, Speedometer – velký test měřáků rychlosti dostupných v ČR.

Každý alespoň trochu pokročilý uživatel má čas od času potřebu otestovat si rychlost svého internetového připojení. K rychlému otestování rychlosti si v Česku můžete vybrat hned několik různých speedmetrů. My jsme se tentokrát rozhodli 8 nejznámějších speedmetrů a speedtestů pořádně provětrat a porovnat jejich schopnosti v závislosti na konfiguraci počítače, operačním systému a webovém prohlížeči.

Vzhledem k tomu, že server Internet pro všechny rovněž provozuje svůj vlastní speedmeter a nikdo z redakčního týmu nedisponuje garantovanou rychlostí vyšší než 10 Mb/s, oslovili jsme techniky některých lokálních poskytovatelů, zda by nám s testem nepomohli. Kromě speedmetru Internet pro všechny jsme se podívali na zoubek také speedmetrům na serverech Rychlost.cz, DSL.cz, Lupa.cz, Zive.cz a Speedtest.net (kde byly testované 3 různé servery Praha, Brno a Plzeň)

K testování byly použité dva počítače. První Macbook pro s procesorem C2D@2,6GHz, 4 GB RAM s operačním systémem macosx 10.6.6 a win XP SP3. Druhý HP mini s procesorem Atom N550@1.5GHz, 2GB RAM a operačním systémem win XP SP3 a linux debian 6.0, 2.6.32-5-amd64.

Zajímala nás pětka nejvyužívanějších prohlížečů. Kromě prohlížeče Internet Explorer 8.0, Mozilla Firefox 3.6.13, Google Chrome 9.0.597.84 , Opera 11.01 a Safari 5.0.3 jsme pro fanoušky Linuxu využili také prohlížeč IceWeasel .

Test první – brutální útok bez přípravy

První původně neplánovaný test proběhl 3.2.2011 kolem 12:50 odpoledne. Večer mi od techniků společnosti Eurosignál dorazila tato zpráva:

„ Dneska jsme z důvodu blahobytu jeli do Štěchovic a vzhledem k nepřízni počasí jsme alespoň testovali, co nám dokáží změřit známé měřáky připojení. Měli jsme notes připojený glanem do switche ve stecho, adresu 77.240.96.6/29 – tedy přímo přes bgp ven do světa. Přes optiku teklo něco kolem 400 MBit, tedy volné kapacity z bgp bylo též cca. 400 MBit. Kontrolní download ze serveru ftp.linux.cz potvrdil rychlost 399,2 Mb/s, takže se mohlo jít na věc“.

Sen každého stahovače. Průměrný film o velikosti 690 MB by byl doma za 13 sekund.

První test byl proveden tedy v trochu polních podmínkách, s reálnou rychlostí, která je v praxi dostupná jen pro několik málo vyvolených techniků větších lokálních poskytovatelů internetu. Dovolím si připomenout, že asi žádný z programátorů výše uvedených speedmetrů nepočítal, že by někdo zkoušel „výkonnost“ jejich aplikací z takto „nadupané linky“. Dlouho jsem přemýšlel, zda výsledky prvního testu má smysl v tomto článku vůbec prezentovat, ale nakonec jsem usoudil, že trochu zábavy nikomu neublíží, tak se pojďte spolu s námi podívat jak se s tímto „brutálním útokem“ dokázaly jednotlivé speedmetry poprat.

Speedmeter Internet pro všechny se dokázal dostat přes 100 Mb/s jak pro download tak pro upload, a hodnota pingu 1,65 ms patří k těm lepším výsledkům. S potěšením mohu konstatovat, že jako jediný speedmeter v prvním testu dokázal automaticky měřit z IPV6 (počítač ze kterého probíhal test měl naistalován IPv4 i Ipv6 protokol – dualstack). Toto měření si můžete prohlédnout na této adrese.

Na serveru DSL.cz (ze kterého nám bohužel chybí screenshot), se podařilo překročit 100 Mb/s alespoň na uploadu, hodnotu pingu měl ze všech měřáků nejblíže skutečné hodnotě.

U serveru Rychlost.cz byl zřejmě automaticky vybrán k měření server Casablanky (100 Mbit), takže tomu odpovídá i výsledek prvního testu. Měřák nedokázal identifikovat IPv6. Za povšimnutí stojí stabilita linky 80,8%. Nízký download i upload na tomto screenshotu jde jednoznačně na vrub špatně zvolenému serveru (také proto byl v dalších testech na Rychlost.cz využit server Sitelu s 1 Gbitovou konektivitou), ale nedá mi abych nevěnoval trochu pozornosti veličině nazvané stabilita linky s kterou se setkáme nejen u měřáku Rychlost.cz , ale také u speedmetru konkurenční Lupy. Protože není vhodné, abych jako provozovatel jednoho z testovaných speedmetrů kritizoval konkurenční aplikace dovolím si tedy citovat názor jednoho z techniků:

„Na stabilitu neberu vůbec ohledy. Do tabulky se dostala jen proto,ze dané servery toto „měří“ a zobrazují. BTW může mi někdo vysvětlit, jak na gbit optice můžu mít stabilitu jen 80%? Tato veličina jest pouze pro smích. Bohužel někteří naši klienti na to koukají. Takže posíláme pomyslné pěti-kilo do lupy a na rychlost.cz za nejsrandovnější veličinu ve vesmíru.“

Měřák na serveru Lupa.cz obstál v měření downloadu se ctí. Naměřil 158,78 Mb/s a dosáhl v prvním, trochu divokém testu nejlepší výsledek ze čtyř čistě českých speedmetrů. Hodnota stability činí 84% a k výše uvedenému hodnocení této veličiny nutno podotknout, že na rozdíl od serveru Rychlost.cz u Lupy „stabilita“ hodnotí úplně odlišné parametry linky. U měřáku Rychlost.cz stabilita vyjadřuje poměr mezi nejrychlejším a nejpomalejším stažením x totožných testovacích souborů (popravdě řečeno nevím přesně co si pod touto definicí představit). U měřáku Lupy stabilita vyjadřuje míru odchylky od průměrné odezvy (to už je pro mě srozumitelnější veličina).

Následující 3 screenshoty patří všem dobře známému měřáku Speedtest.net. V prvním divokém testu obstál ze všech speedmetrů nejlépe. I zde je však velmi důležitá volba serveru z kterého budete měřit. Zatím co servery v Brně a v Plzni v porovnání s ostatními speedmetry excelovaly, Praha úplně propadla nejen v tomto prvním divokém testu bez pravidel, ale i v následujících dvou testech.

S největší pravděpodobností je server v Praze vytížen mnohonásobně víc, každopádně jak ukážou následující testy je k relevantnímu měření vyšších rychlostí než 20 Mb/s v době špičky téměř nepoužitelný. Zatím co hodnota pingu se u všech měřáků pohybovala v rozmezí 1-2 ms, speedtest.net u této veličiny dost přihazuje (co je asi jediná z jeho slabší stránka).

Test druhý – hezky metodicky aneb macosx poráží windows XP

Druhý test proběhnul o několik dní později, přesně 8.2.2011 v časovém intervale 15:57 až 20:00 hod. Konfigurace počítačů se nezměnila, použité byly v úvodu článku zmiňované verze prohlížečů. Kontrolní stahování proběhlo vždy před testem každého jednotlivého prohlížeče z ftp.cz.debian.org

a v závislosti na čase se reálná rychlost pohybovala od 280 Mb/s (20:00 hod) do 346 Mb/s (16:15 hod).

Celkem bylo při druhém testu provedeno 176 měření rychlosti (11 měření u každého speedmetru + dalších 11 kontrolních měření). K testovaným speedmetrům přibyl měřák na serveru Zive.cz. Speedmeter Internet pro všechny byl v porovnání s ostatními měřáky v menší výhodě, protože jsme věděli o probíhajících testech, a proto jsme stihli provést dlouho plánované navýšení maximální velikosti testovacích souborů.

V následujících tabulkách si dovolím upozornit pouze na několik zajímavostí. Z pohledu uživatele může být tento druhý test určitě zajímavý, nicméně reálná rychlost 280-340 Mb/s je stále příliš vysoká, aby mohl kdokoliv z naměřených hodnot dělat nějaké ucelené závěry. Nicméně pár věcí rozhodně stojí za komentář.

1)      U takto vysokých rychlostí velmi záleží na konfiguraci počítače. Hp mini s procesorem Atom N550@1.5GHz evidentně nestačí svým výpočetním výkonem na tak vysoký tok dat.

2)      Operační systém má již při rychlostech nad 200 Mb/s evidentně vliv na dosažený výsledek testu rychlosti. V tomto případě macosx na hlavu poráží windows XP prakticky u všech speedmetrů kromě Lupy.cz, kde je poměr mezi macosx a windows vyrovnaný.

3)      Prohlížeč opera má evidentně problém s vysokou rychlostí bez ohledu na použitý operační systém ve vzácné schodě téměř u všech speedmetrů dosahuje nejhorších výsledků.

4)      Zdá se, že s vysokými rychlostmi má zásadní problém kromě Speedtestu-Praha také měřák na serveru Zive.cz

Je pro vás pátrání v tabulkách únavné? Výsledky downloadu v jednotlivých prohlížečích aplikované do grafu vypadají nějak takto. V levé části grafu výsledky dosažené na netbooku HP mini, v pravé části grafu výsledky dosažené na macbooku pro.

Test třetí – zpátky na zem aneb 20 Mb/s má už dneska kde kdo 🙂

Třetí test je pro nás z hlediska posouzení kvality jednotlivých speedmetrů mnohem důležitější než předcházející dva. Nežijeme totiž ani v Japonsku, ani v Jižní Korei abychom běžně doma disponovali přípojkami s reálnou rychlostí 100 a více Mb/s. Ale 20 Mb/s to už je jiné kafe. Takovou rychlost má dneska kde-kdo. A pokud jí nemáte (já samozřejmě také ne), tak jí již brzo mít budete, protože podle strategie Ministerstva průmyslu a obchodu s názvem Digitální Česko, už v roce 2015 by rychlost 30 Mb/s měla mít třetina domácností (na venkově se počítá s rychlostí 15 Mb/s) více v tomto článku na serveru DSL.cz. Jak se říká „Papír toho snese hodně“ a rozdíl mezi nominální a reálnou rychlostí bývá už dnes často propastný.

Ale zpátky k našemu testování. Na Hp mini se podařilo rozchodit linux s prohlížečem iceweasel a tak bude testování zas o trochu zajímavější. Testování začalo 10.2.2011 tentokrát v pozdních večerních hodinách od 22:40 do 23:50 hod, a pokračovalo druhý den dopoledne od 11:00 do 12:00.

Kontrolní stahování ukazuje reálnou propustnost 19,5/18,5 Mb/s.

Výsledky všech testovaných speedmetrů jsou najednou velmi vyrovnané až na jednu výjimku a tou je měřák na serveru Zive.cz. U testu 20 Mbitové linky překvapivě malinko zaostává dosud vynikající speedmeter Lupa.cz. To co nebylo u vysokých rychlostí až tak patrné se u 20 Mbitové linky projevuje zcela zřetelně – prohlížeč Safari má u všech speedmetrů velké problémy s uploadem. Z výsledků speedmetrů není zřejmé, jestli se jedná o průměrnou rychlost nebo o rychlost maximální (případně o jaký průměr se jedná). U speedmetru Internet pro všechny se jedná o rychlost průměrnou a ta je v 99% vždy nižší než rychlost maximální.

Stručné hodnocení na závěr:

Rychlost.cz – download na slušné úrovni, upload slabší, uživatelsky přívětivý, nejslabším článkem tohoto speedmetru je měření stability což je v podání tohoto serveru vysloveně mimózní záležitost.

Internetprovsechny.cz – download u vysokých rychlostí slušný, u nižších rychlostí doplácí na průměrování, kdy se při reálné rychlosti 20 Mb/s výsledek liší až o 1Mb/s od rychlosti maximální, upload slabší, uživatelsky přívětivý, jako jediný dokázal automaticky odměřit Ipv6

Rozdíl mezi maximální dosaženou a průměrnou rychlostí v modelovém případě činí až 1,55 Mbitu. Uživatele obvykle zajímá co nejvyšší hodnota.

DSL.cz – download na slušné úrovni, slabší upload, uživatelsky přívětivý, linux a flash je u tohoto měřáku věčný boj (měření se sice spustilo ale ani po půlhodině nedošlo konce), při testování na optice potěší autogenerovaný odkaz na různé DSL poskytovatele 🙂

Lupa.cz – u vysokých rychlostí velmi slušný download a nižších rychlostí je to slabší, upload stejně jako většina konkurentů slabší, uživatelsky přívětivý, velmi přehledné výsledky, malé minus za čistě flashové provedení. Na linuxu nešlo kliknout na spuštění testu. U Lupy jako velkého propagátora protokolu IPv6 je trochu zklamáním, že nedokázala automaticky detekovat měření z Ipv6.

Zive.cz – tragédie skalní, hodně slabé a nevyvážené výsledky jak u vysokých tak u nižších rychlostí, uživatelské prostředí také není zrovna přátelské (pořád se musí scrollovat)

Speedtest.net – Pražský server bídně pomalý, Plzeň a Brno až na pár výjimek asi nejlepší výsledky v testech, ze všech speedmetrů se blíží nejvíce k reálné propustnosti, malé minus za flashové provedení (v linuxu velké problémy a výsledná stránka hodně rozsypaná) a nejslabší hodnoty pingu.

Ze všech tří testů je patrné, že na výsledky testů má kromě operačního sytému velký vliv i aktuálně využívaný prohlížeč. Každý speedmeter se dokáže vypořádat s různými prohlížeči po svém. Obecně platí, že s klesající rychlostí se přesnost v porovnání s kontrolním měřením přes FTP zvyšuje.

Na úplný závěr bych rád vyjádřil velké poděkování společnosti Eurosignal, zejména pak Lukáši Hofmannovi, který byl ochoten absolvovat několik hodin testů dle našich instrukcí a ochotně zodpovídal všechny mé doplňující dotazy. Je velmi pravděpodobné, že mnoho uživatelů má odlišné zkušenosti, každý má jiné důvody proč používat ten či onen speedmeter. Proto budeme rádi, když se s námi podělíte o své postřehy v diskuzi pod článkem.

PS: Pro zajímavost si dovolím odkaz na seznam různých světových speedmetrů a speedtestů. Na této stránce jich najdete několik set (ne všechny jsou funkční). Osobně jsem vyzkoušel pouze Švédsko, Finsko, Norsko, Estonsko a nejvíce mě pobavil Japonský speedmeter, který  mi naměřenou rychlost zobrazil i formou obrázku – dotáhl jsem to na popelářský vůz 🙂

Štítky: speedmeter, wifi.