Konference „Kam kráčí telekomunikační sítě„, která se bude konat 25.4.2014 v Přerově se nezadržitelně blíží. Na konferenci budou přítomní zástupci ČTÚ včetně předsedy Ing. Mgr. Jaromíra Nováka. V průběhu konference plánuje naše sdružení panelovou diskuzi nad klíčovými tématy.
Ze strany předsedy Rady ČTÚ Ing. Jaromíra Nováka proběhla již na poslední konferenci Kam kráčí české telekomunikační sítě v Srní nabídka na vytvoření platformy pro komunikaci s ČTÚ. Tato platforma odborných zástupců ISP v posledních dnech získává zcela reálnou podobu. Je zájmem našeho sdružení Internet pro všechny a především lokálních ISP, aby se změnil neutěšený stav komunikace mezi ČTÚ a lokálními ISP z předcházejících let. Až dosud komunikace probíhala tak, že ČTÚ zveřejnil své návrhy na elektronické desce úřadu, vyzval ISP ke konzultaci, většina poskytovatelů návrhy ČTÚ nezaznamenala vůbec nebo pozdě, někteří se snažili návrhy připomínkovat, ale jejich argumentace byla nejednotná a roztříštěná. To má platforma změnit.
Sám předseda Rady ČTÚ se k celé situaci vyjádřil takto:
Proto jsme se rozhodli předem sestavit okruh otázek, na které chceme ze strany ČTÚ slyšet kvalifikované odpovědi. Aby si zástupci ČTÚ a také lokální ISP mohli připravit argumenty k diskuzi nabízíme seznam nejpalčivějších otázek a velmi prosíme všechny lokální poskytovatele internetu, aby náš okruh otázek doplnili případně upřesnili v diskuzi pod článkem. Naše i vaše otázky a připomínky se samozřejmě stanou základním materiálem pro první setkání platformy, jehož složení již bylo s naším sdružením konzultováno a pan předseda ČTÚ vám jeho členy jistě rád představí osobně 🙂
Otázky pro ČTÚ ze strany sdružení Internet pro všechny:
1) Jaké jsou plány v způsobu využití 3,5 GHz pásma. 3,4- 3,6 GHz. Způsob přidělování kmitočtů, možnost technologické neutrality TDDxFDD. Násobky 5 MHz šíře pásma. Možnost využití stávajícího přídělu FDD Wimax pro TDD spoje.
2) VO_R_14 pro pásma 10,5 GHz. Novela normy 302 217-2-2 nepřipouští nově v pásmu 10 GHz pro pásma podle této normy TDD protokol
3) Jaká je budoucnost pásma RLAN 17 GHz podle VO_R_12, má Úřad v úmyslu nějaké změny?
4) Jaká je budoucnost SRD pásma 24 GHz a změny ve VO_R_10. Je plánovaná nějaké omezení či změna v blízké budoucnosti?
5) Dlouho se diskutuje o zamýšleném rozšíření pásma 5 GHz. Jaké jsou záměry EK a jak bude Úřad postupovat? Kdy plánuje ČTÚ tvořit nové VO? Jaké budou mitigační techniky?
6) Změna výše poplatků za Individuální oprávnění změnou hodnoty K7, který určuje cenu na základě zabrané šíře pásma. Považuje Úřad za vhodné snížit K7 pro šíře pásma 80 a 112 MHz?
Internet pro všechny jako organizace usilující právě o co nejširší zpřístupnění přístupu obyvatel k připojení k veřejné síti Internet široce konzultovala s operátory v minulosti probíhající Průzkum.
Výhrady Operátorů byly věcné. Dotazník průzkumu byl složitě postavený, rozdělení oblastí neodpovídalo poštovním směrovacím číslům – to znemožňovalo automatizovaný průzkum a vyskytly se i další problémy při vyplňování.
Další problémem tohoto průzkumu je i neochota Operátorů prozrazovat svoje rozvojové plány. Několik názorů dokonce připouštělo, že přiznáním se k byť reálným rozvojovým plánům by jim mohlo jako podnikatelským subjektům ztížit cestu k podpoře ze zdrojů EU či ze zdrojů národních.
Výsledky průzkumu považujeme z těchto důvodů za neprůkazné, ve většině míst mapy neodpovídající realitě. Jako podklad pro rozdělování podpory je materiál podle našeho názoru obtížně použitelný.
Pro úplnost si dovolím citovat i několik připomínek se strany Českého telekomunikačního klastru, které se v podstatě v mnohém shodují s výše uvedenými dotazy:
„navrhujeme ve Strategii správy spektra formulovat předpokládané způsoby individuálního přidělování jednotlivých frekvenčních pásem tak, aby byla zajištěna efektivní hospodářská soutěž mezi subjekty na trhu elektronických komunikací a aby vlivem nejasných podmínek nedocházelo k neúměrnému posilování silných centrálně působících poskytovatelů telekomunikačních služeb na úkor menších zejména lokálních subjektů. Způsoby přidělování frekvenčních pásem musí být dostatečně transparentní a neutrální ve vztahu k malým i velkým poskytovatelům. „
„Ačkoliv potřeba nových kmitočtů platí i pro pevné přístupové sítě, Strategie příděly žádných nových kmitočtů v tomto směru nepředpokládá. Vzniká tak poměrně nesystémová a především protisoutěžní nerovnováha mezi mobilními a pevnými přístupovými sítěmi, kdy přístupové sítě v pevném místě budou do budoucna značně konkurenčně znevýhodněny. Takové řešení není v souladu s obecným požadavkem na technickou neutralitu při regulaci ICT. Pro srovnání lze poukázat na skutečnost, že Strategie správy spektra operuje ve střednědobém horizontu pro mobilní přístupové sítě s celkovým frekvenčním rozsahem 1256 MHz, kdežto pro pevné přístupové sítě ponechává pouze současných 538 MHz (v pásmech 2,4 a 5 GHz).
Navrhujeme tedy, aby ČTÚ po shromáždění výstupů této veřejné konzultace posoudil a případně zapracoval připomínky, názory a stanoviska všech přispívatelů a takto upravený návrh Strategie správy spektra předložil k nové veřejné konzultaci. „
Jako předseda sdružení Internet pro všechny mám připraveno pro ČTÚ také několik mnohem méně technicky náročných odkazů týkajících se strategie Digitální Česko 2. Jsou to naprosto jednoduché dotazy, které však nebyly ze strany ČTÚ a MPO nikdy srozumitelně zodpovězené.
1) V strategii Digitální Česko se neustále operuje s rychlostí 30 Mb/s a 100 Mb/s. Stále mi není jasné o jaké rychlosti se jedná. Jestli o rychlosti garantované nebo agregované. Předpokládám, že agregované – ale v tom případě je podstatný rozdíl mezi agregací 1:5, 1:10 a agregací 1:50 a poněkud mi utíká smysl podobných limitů (papír toho snese opravdu hodně).
2) Není mi jasné jakou má rychlost 30 Mb/s dostupná pro všechny obyvatele do roku 2020 přímou souvislost s rozvojem ekonomiky. Navíc jsem přesvědčen, že většina lokálních ISP je již dnes schopná i ve venkovských oblastech poskytnout tyto rychlosti. Musí však někdo projevit zájem a musí být ochoten zaplatit.
3) Jak je možné v roce 2014 po neblahých zkušenostech z předchozích let, navrhovat finanční dotace na rozvoj vysokorychlostního internetu a druhou rukou vytahovat z kapes lokálních ISP nezanedbatelné částky související s vysokými věcným břemeny, neúměrně dlouhými daňovými odpisy investic do optických sítí (dnes ISP investuje milion do optiky, ale daňově ho odepisuje 20 let – tedy 50 tisíc ročně), neustále rostoucími poplatky za licencované pásma využívané pro výstavbu páteřních sítí, složitém a časově náročném stavebním řízení atd.
Jistě lze argumentovat, že většina výše uvedených dotazů není v kompetenci ČTÚ. To je samozřejmě pravda. Ale pokud to někdo myslí s podporou vysokorychlostního internetu opravdu vážně, tak je potřeba přestat s nesmyslnými dotacemi, které akorát deformují celý ( a nejen) telekomunikační trh a začít iniciovat tolik potřebné změny stavebních a daňových zákonů, které by usnadnili podnikání všem a nejen těm vyvoleným, kteří „v tom umějí chodit“.
To už jsem ale poněkud utekl od původního tématu 🙂 Pro začátek bude stačit, když nám v diskuzi pod článkem doplníte a rozšíříte stávající dotazy, které jsou výhradně v kompetenci ČTÚ, tak abychom se za dva týdny v Přerově (zatím registrováno přes 300 účastníků) dočkali zcela konkrétních odpovědí
Diskuze: 
Diskuze k článku