Po dlouhém čekání konečně Poslanecká sněmovna přijala zákon o elektronických
komunikacích. Nyní, když byl zveřejněn sněmovní tisk je možné vidět změny přijaté
Poslaneckou sněmovnou oproti původnímu návrhu v úplném kontextu. Pozornost odborné
veřejnosti je soustředěna zejména na problematiku digitálního vysílání, přenositelnosti
mobilních čísel, úhradu univerzální služby a odposlechů. Přesto je zde oblast úpravy,
která bude mít reálný dopad na veřejnost a která je jen na okraji pozornosti těch, kteří
teoretizují o globálních koncepcích elektronických komunikacích. Touto oblastí je
regulace telekomunikačního trhu, která bude mít přímý dopad na jeho
liberalizaci, a tedy i na ceny služeb pro koncové uživatele.
Technicky by
regulace měla vypadat tak, že Český telekomunikační úřad provede analýzy trhů, určí
operátora s významným podílem na trhu a uloží mu, změní, nebo odejme nějaké zákonem
předvídané povinnosti. Tak měla regulace vypadat podle návrhu zákona o elektronických
komunikacích, jak ho předložila vláda. Stejně by měla regulace vypadat i podle evropského
práva, závazného i pro Českou republiku. Tato poměrně složitá procedura ukládání a
odnímání povinností operátorům s významným podílem není bezúčelná. Právě jen na základě
důkladné analýzy trhu lze zjistit, zda na daném úseku trhu skutečně funguje hospodářská
soutěž nebo zda je třeba ji podpořit regulačními opatřeními.
Bohužel v tomto
znění Poslanecká sněmovna zákon o elektronických komunikacích neschválila. Prostřednictvím
Hospodářského výboru byl vznesen návrh, který narušuje rovnováhu mezi ukládáním a
odnímáním povinností operátorům s významným postavením na trhu. Nadále se sice
předpokládá, že ukládat povinnosti bude možné pouze na základě
podrobných analýz trhů (tedy pokud trh nebude konkurenční, k jeho nápravě dojde
až po složitých a zdlouhavých procedurách), ale odnímat povinnosti bude
Český telekomunikační úřad povinen, v rozporu s evropským právem, kdykoliv když
zjistí, že pominul důvod k jejich uložení (tedy pokud bude trh
třeba jen krátkodobě vykazovat známky fungující konkurence, bude okamžitě regulace
zbaven). V případě, že by se ukázalo, že důvod k uložení pominul pouze dočasně nebo že
Český telekomunikační úřad jednal pouze na základě zkreslených informací, bude možné
obnovit regulaci úseku trhu opět až po provedení další pravidelné analýzy. Jaký by byl
dopad takovéto situace je jasné. Dominantní operátoři bez předepsaných cen a uložených
povinností by mohli nastavit cenu a nevýhodné podmínky pro zákazníky i pro konkurenční
operátory, kteří využívají jejich infrastrukturu, aby ještě víc posílili své postavení na
trhu. Přitom však celá Evropa usiluje o převedení monopolních trhů na trhy liberalizované,
protože jen na trhu s fungující konkurencí je cena stlačována a kvalita zvyšována ve
prospěch uživatelů.
Obdobné přehlédnutí předvedla Poslanecká sněmovna i v
případě vytýčení přechodného období pro cenovou regulaci. Evropské právo
sice směřuje k odstranění regulace, ale jasně též konstatuje, že tam, kde není účinná
hospodářská soutěž, musí mít národní regulátor možnost regulovat. To musí
bezpochyby zahrnovat i nepřetržitou možnost cenové regulace při přechodu státu na nové
regulační předpisy. Zákon o elektronických komunikacích ve znění přijatém Poslaneckou
sněmovnou konstruuje přechodné období z na sebe navazujících lhůt pro analýzy trhů,a
termínů, během nichž je možno uplatňovat současnou cenovou regulaci, případně po kterou je
platná cenová regulace dle přechodného režimu. Na papíře celý systém do sebe zapadá, ale v
případě, že nebude dodržena lhůta pro analýzy trhu, vše se rozpadne jako domeček z
karet. Pokud Český telekomunikační úřad do devíti měsíců nestihne provést analýzy
trhu nebo nestihne-li to alespoň do dvanácti měsíců (což je doba během
níž může vydávat rozhodnutí o ceně bez analýz trhu), pomine jeho oprávnění
vykonávat cenovou regulaci dle přechodného režimu dřív, než ji bude moci
vykonávat podle režimu nového. Spolu s tím také přestanou platit veškeré akty cenové
regulace dle starého režimu a trh elektronických komunikací bude na blíže neurčitelnou
dobu neregulovatelný. Některé oblasti nebudou cenově regulovány vůbec a v některých bude
cenová regulace zamrazena i přes to, že se situace v oblasti elektronických komunikací
může výrazně měnit. Co by to znamenalo pro české telekomunikace je nasnadě –
cesta k obnovení monopolu dominantního operátora spojená se všemi dopady pro
uživatele, jaké monopolní poskytování služeb přináší.
Proč
byl přijaty takové nesystémové kroky v jasném rozporu s evropským právem? Proč
byla regulace pro přechodné období nastavena tak, že i laikovi je zřejmé, že nastanou
problémy s jejím výkonem, a tudíž dojde k dalšímu rozporu s evropským právem? Za
tím vším je možné tušit lobby dominantního operátora spojené s velkou rychlostí
projednávání a možná tedy i nedostatečnou pozornost věnovanou pozměňovacím návrhům mimo
hlavní okruhy politického zájmu. Ať byla tato úprava přijata z jakéhokoli důvodu, vážně
ohrožuje budoucnost liberalizace trhu elektronických komunikací a z ní přímo plynoucí
parametry služeb pro uživatele v České republice. To jistě neunikne orgánům Evropské unie,
až budou hodnotit, jak se podařilo zavést evropské požadavky do práva České republiky.
Známku, kterou nám pak udělí za tak základní nedostatky, není těžké předvídat.
Luboš Olejár předseda ZUI ČR
Poznámka redakce: Zde uvedené příklady nejsou jedinou
„slabou stránkou“ projednávaného zákona. Jako ukázka, co
všechno jsou schopni naši poslanci propašovat do zákona, může
Diskuze: 
Diskuze k článku