Telecom zřejmě nezvládl agregaci ADSL

Rozdíly mezi současnou a předešlou agregací

Zatímco při spuštění agregace počátkem
září vlastnilo přípojku ADSL zhruba 7.000 uživatelů, dnes s dvouměsíčním odstupem je to
již téměř 12.000. V době, kdy ČTc spustil svůj první pokus s agregací, ještě neexistovaly
nové varianty s vyšší rychlostí a s hodnotou overbookingu 1: 50. Rovněž nebyl uplatňován
limit na objem přenesených dat, od kterého si ČTc mimo jiné sliboval, že vyřeší jeho
problémy s tzv. stahovači. První pokus o agregaci byl přerušen po obrovské vlně
nespokojenosti uživatelů, kterým rychlost jejich vysokorychlostního ADSL poklesla mnohdy
na úroveň standardního vytáčeného připojení Dial-up. ČTc ústy svých několika vysoce
postavených manažerů přiznal, že chyba je na jeho straně, zároveň však naznačil, že
obrovské zpomalení nemá na svědomí pouze zavedení agregace, ale i blíže nespecifikovaná
chyba v jeho síti. Uživatelé proto s obavami očekávali, jestli se skutečně jedná pouze o
odstranitelnou závadu v síti ČTc, nebo jestli jde o daleko závažnější problém. Ti z vás,
kteří pravidelně sledují naše aktivity, nebo si sami aktivně vyhledávají informace ze
zahraničí, už ví, že např. ve Velké Británii u přípojek se stejnou rychlostí i
overbookingem (1:50) dochází k průměrnému poklesu o maximálně 20 až 30%. Pro lepší
představu, u deseti ze zhruba osmdesáti poskytovatelů ADSL ve Velké Británii dochází k
maximálnímu průměrnému poklesu rychlosti na 430kb/s u linky s deklarovanou rychlostí
512kb/s. Čím to je, že u nás je tento pokles v důsledku agregace několikrát vyšší, než ve
většině států EU? Je to způsobeno odlišnými technologiemi? Nebo máme mezi uživateli ADSL
výrazně vyšší procento „stahovačů“ než jinde ve světě? Nebo se řešení tohoto problému
schovává ještě někde jinde? V otázce použitých technologií má Český Telecom vůči svým
zákazníkům pořád velký dluh. Všechny dostupné informace nasvědčují tomu, že velkou část
použitých technických zařízení potřebných k provozu ADSL Český Telecom nakoupil již v roce
2001 a dnes tedy kombinuje starou techniku s novou (např. DSLAM). Co se týká rozložení
uživatelů, má ČTc pravdu v tom, že menšina řekněme poněkud aktivnějších uživatelů dokáže
vytížit síť natolik, že to výrazně ovlivňuje kvalitu služby pro ostatní méně aktivní
uživatele. Bohužel, jako východisko z této situace používá poněkud rozporuplné metody.
Například tzv. Fair User Policy (rovnost uživatelů) provádí obvykle ve světě každý
jednotlivý ISP sám, na rozdíl od ČTc, které se rozhodl nadiktovat pevný limit na objem
přenesených dat nejen svým zákazníkům, ale i všem ostatním poskytovatelům ADSL, závislých
na jeho síti. Nedokážeme posoudit jestli při první agregaci také došlo k velmi zajímavému
jevu, který s největší pravděpodobností provází současné zavádění agregace. Podle údajů z
několika důvěryhodných zdrojů totiž výrazné zpomalení ADSL zaznamenali především uživatelé
využívající ADSL k prohlížení stránek a hraní her, zatím co stahovači nadále jedou dál
nezměněnou rychlostí. Když totiž stahují více souborů najednou součet všech rychlostí se
velmi blíží deklarované hodnotě 512 kb/s. Dovolím si tvrdit, že to je jedna z největších
chyb, které se Telecom dopustil, ačkoliv měl téměř 2 měsíce na to, aby se poučil z
předchozího pokusu o agregaci. Odpadá totiž hlavní argument ČTc zabezpečit rovnost všech
uživatelů. Zmiňovaná chyba, totiž způsobuje obrovský pokles kvality ADSL pouze u z pohledu
ČTc „normálních uživatelů“, zatím co stahovače nemusí postihnout vůbec.

Proč
agregace nedolehla na všechny uživatele ADSL bez rozdílu?

Podle všech dostupných
údajů se zdá, že mezi nejpostiženější regiony patří Ostrava, Praha (2,3,4,6 a 9), Brno,
Prostějov, Mladá Boleslav, Uherské Hradiště a Kolín. Naopak jsou oblasti odkud není
hlášeno žádné zpomalení jako Plzeň, Liberec nebo také Praha 8. Největší
problémy mají zákazníci Nextry ale také Tiscali a IOL. To, že některé regiony jsou
postižené více a některé méně je logické. Už v létě v některé ze svých tiskových zpráv
Český Telecom přiznal, že drtivá většina uživatelů ADSL se nachází v regionech Praha,
Ostrava a Brno. Na ostatní regiony připadá pouze zlomek s celkového počtu uživatelů.
Dovolím si odhadnout, že například na celý Plzeňský kraj připadá ne víc než 5% ze všech
uživatelů ADSL v ČR, a proto je zcela logické, že zde k žádnému zpomalení nedošlo. Vraťme
se však k hodnotám které uživatelé naměřili. Vše nasvědčuje tomu, že agregace postihla
nejen přípojky 192/64 kb/s ale i nově zavedené varianty o rychlosti 512/128 kb/s a
1024/256 kb/s. Průměrná hodnota skutečně naměřené rychlosti se pohybovala u všech
nespokojených uživatelů v rozmezí od 30 do 80 kb/s a hodnota ping
(důležitá pro hraní on-line her) v rozmezí 400 až 800 ms. O víkendu sice došlo k mírnému
zlepšení situace, osobně však nevěřím, že se Telecomu podařilo odstranit vzniklý problém.
Musíme si uvědomit, že na firemní zákazníky připadá zhruba 40 procent ze
všech realizovaných přípojek v ČR. Teprve pondělní ráno tedy ukáže jaký skutečný dopad
agregace má, nebo jestli už mají uživatelé ADSL to nejhorší za sebou.

Co na
to Mlynář a Stádník?

Oficiální reakci pana ministra k opětovnému spuštění
agregace se stejně zdrcujícím poklesem kvality a rychlosti služeb jako měl první pokus
začátkem září, se nám bohužel získat nepodařilo (i ministr má o víkendu právo na
odpočinek). Dovolíme si vám však nabídnout, bezprostřední reakci pana ministra Vladimíra
Mlynáře na e-mailové dotazy uživatelů. Podotýkám, že pan Mlynář se k situaci kolem ADSL
vyjadřoval z oficiální adresy úřadu (lze tedy jeho vyjádření chápat spíše jako názor
ministra než jako názor občana Mlynáře).
„Děkuji za váš mail. Český Telecom v
těchto dnech skutečně (opětovně) spustil tzv. agregaci, tedy svého druhu regulaci kvality
ADSL. Podle tvrzení ČTc je to dáno technickými parametry sítě, respektive potřebou
garantovat všem zákazníkům stejnou kvalitu služby. Skutečnost že ve vašem případě zapnutí
agregace vede k pravému opaku, tedy poklesu kvality je samozřejmě nepříjemný, měl by však
být dočasný. Pokud by přetrvával, měl by na tuto skutečnost reagovat Český Telecom
případně je možno obrátit se stížnosti na regulátora ČTU. Jakkoliv nemám možnost zasahovat
do obchodních vztahů ani přímo do jednání a rozhodování ČTc, ujišťuji Vás že budu nadále
zavádění ADSL sledovat a v rámci možnosti, které mi dává zákon, pracovat na jejím
zkvalitnění a zlevnění.“
Pro většinu z vás, kteří sledují kroky pana ministra od
začátku, není jeho odpověď žádným překvapením. Dovolím si tvrdit, že se opravdu nebude moc
lišit od oficiálního stanoviska, které pan ministr v pondělí zajisté poskytne. Pan ministr
pouze opakuje všeobecně známé skutečnosti. O tom jak se zavedením agregace zvýšila kvalita
ADSL by nám mohli vyprávět stovky nespokojených uživatelů. A to, že jako ministr nemá pan
Mlynář ze zákona téměř žádné pravomoci si měl uvědomit už ve chvíli, kdy dával Telecomu
své „ultimátum“. Teď mu skutečně nezbývá než sledovat, jak se situace kolem ADSL bude
vyvíjet. Slibů o levnějším vysokorychlostním Internetu slyšeli uživatelé již také dost. A
jaké kroky hodlá podniknout ČTÚ, na které se pan ministr odvolává? Podle jeho předsedy
pana Davida Stádníka, už má jeho úřad jasno v tom, jak bude dál postupovat v kauze
„propojení“. Více se dozvíte ze zpráva na serveru ISDN.cz.

„Nejpozději do konce
listopadu (spíše však dříve) hodlá náš úřad vydat cenové rozhodnutí o propojení sítí pro
poskytování služeb ADSL.“

O tom jestli ČTÚ tento termín dodrží můžeme s
úspěchem pochybovat. Slibů o regulaci ADSL jsme slyšeli už také dost i na stránkách ČTÚ a
dodnes jsme se ničeho nedočkali. Pojďme se však podívat na podrobnosti jednotlivých kroků,
které ČTÚ již učinil:

„Oznámení o započetí jednání s Český Telecom o propojení
sítí regulátor obdržel celkem od čtyř operátorů: Czech On Line, GTS, Contactel a TISCALI.
Žádost společnosti TISCALI neobsahovala všechny zákonem požadované náležitosti a tudíž se
jí ČTÚ nezabýval. V dalších dvou případech bylo zatím správní řízení o propojení sítí v
oblasti ADSL přerušeno, protože nebyla stanovena regulovaná cena
propojení.“

Pro uživatele bude asi nejzajímavější nová srovnávací studie cen
ADSL v Evropě, kterou si hodlá ČTÚ zopakovat. Podle té první jsou ceny ČTc ve srovnání s
Evropou až „příliš vysoké“. Uplynul víc než půlrok a rychlost ADSL vzrostla při
zachované ceně ovšem s limitem na objem přenesených dat. Vyspělé státy EU však také
nespali a došlo u nich nejen k navýšení rychlosti, ale i k značnému poklesu cen. Necháme
se tedy překvapit k jakému závěru ČTÚ dospěje.

ČTÚ zároveň připravuje novou
srovnávací studii cen za služby ADSL v ČR a v jiných zemích, kde budou zapracovány
současné ceny a podmínky, a to i se zohledněním datových limitů a agregace. Podle Stádníka
se však ceny ADSL v ČR pohybují přibližně uprostřed žebříčku evropských zemí, takže je
velmi malá pravděpodobnost, že by se ČTÚ rozhodl ceny ADSL regulovat.

Trochu
mě však znepokojuje vyjádření pana Stádníka, který dopředu předpovídá výsledky svého
průzkumu. To je od něj krajně neprofesionální a nezodpovědný přístup, obzvlášť ve chvíli,
kdy všichni zainteresovaní čtenáři dobře ví, že to byl právě jeho úřad, který se v první
studii dopustil několika závažných chyb ( jednoznačně vinou jazykových znalostí jeho
zaměstnanců, kdy byla ve dvou případech zaměněn měsíční poplatek za ADSL s cenou za jeho
instalaci) a v jednom případě uvedená nesprávná cena služby u jednoho českého
alternativního operátora. Nová studie by se měla také zaměřit na všechny státy EU včetně
10 kandidátských zemí a ne pouze na několik vybraných států, které se pracovníkům ČTÚ
podaří najít. Mělo by také dojít k telefonickému ověření údajů získaných z webových
prezentací jednotlivých operátorů, tak jak je to běžné při všech průzkumech tohoto
typu.

Jaké je východisko z této pro uživatele nepříjemné
situace?

Platforma ZUI již několikrát upozorňovala na problémy s agregací
i na problémy s limitem na objem přenesených dát. Nemá smysl tedy donekonečna opakovat, co
je nutné udělat, aby se odstranil nejen samotný efekt zpomalení v důsledku agregace, ale
aby se odstranili všechny důsledky vedoucí ke krizi českého telekomunikačního trhu. Pro ty
z vás, co naše kroky nesledují od začátku si dovolím odkázat na toto prohlášení ZUI i na
svoje požadavky, které
předložilo ZUI k jednání. Zásadní problém vidíme i nadále v tom, že ADSL není poskytováno
na bázi „propojení“. Také Fair User Policy by podle našeho názoru měl provádět každý
jednotlivý ISP, tak jak je to běžné v státech EU. A daleko nejdůležitější je problém
cenové politiky. Dokud bude přetrvávat propastný rozdíl v cenách mezi nejlevnější
variantou a ostatními rychlejšími variantami ADSL, bude i nadále docházet ke koncentraci
„stahovačů“ na nejlevnějších variantách, protože cenový skok na kvalitnější variantu
ADSL je jednoduše příliš velký (i bez ohledu na paritu kupní síly). I cena základní
varianty ADSL by měla poklesnout po vzoru států EU, kde jsou v zavádění ADSL o několik
kroků před námi. V opačném případě, se Česká republika proslaví největší koncentrací
bezdrátových sítí (viz. seznam
bezdrátových sítí v ČR) v Evropě, které jsou nuceni budovat na své náklady sami
uživatelé, aby se v dohledné době dočkali finančně dostupného připojení k síti
Internet.