A opět vám přinášíme aktuální čísla ze světa broadband Internetu. Tentokrát jsme se rozhodli zveřejnit kompletní údaje o počtech uživatelů DSL a kabelového připojení. Považuji za zbytečné následující údaje obsažené v tabulkách nějakým způsobem rozsáhle komentovat. Obrázek o stavu broadbandu v ostatních zemích ať si udělá každý sám.
Server Internet pro všechny patřil dlouho k největším kritikům penetrace DSL technologií v ČR. Dnes už však nelze přehlédnout, že po odstartování kampaně na Internet Expres od Českého Telecomu se konečně rozvoj DSL připojení pohnul kupředu. V kvalitě nabízených služeb a především v reálně dosahovaných rychlostech sice stále zaostáváme za vyspělými státy světa, ale snad se i toto brzy změní. Prostudujte si tedy následující tabulky a v závěru tohoto článku vám nabídneme pouze stručný komentář upozorňující na nejzajímavější čísla, které tabulky obsahují (vyznačené červenou barvou).
Počty uživatelů ADSL a kabelového připojení za období Q4 2004 až Q2 2005. Zdroj: Point-Topic
Již tradičně si dovolím upozornit na Belgii se stejným počtem obyvatel jako má ČR. Donedávna velký vzor Českého Telecomu (teď když je novým vlastníkem španělská Telefónica už se o tom moc nahlas nemluví). Opravdu by mě zajímalo kdy se růst DSL přípojek v této zemi zastaví, protože podle všech zákonitostí už by se zde pomalu měla začít projevovat „saturace“ (nasycení trhu). Česká republika je alespoň pro nezávislé pozorovatele velkým překvapením. Již dvakrát se objevila v přehledu zemí s největším procentuálním růstem (pozor-nezaměňovat s růstem v absolutních číslech) a v příštích srovnáních bude figurovat zřejmě také. Stále přemýšlím, proč většinu uživatelů Internetu v ČR tento vskutku impozantní růst zatím nijak neoslnil? Možná proto, že se prozatím stále jedná o „zázračný růst z ničeho“. Také já bych s oslavami ještě nějaký ten rok počkal.
Estonsku – zemi s největší penetrací broadband Internetu mezi 10-ti nově přistoupivšími zeměmi EU sice došel dech a žádné překvapení už v rukávu schované nemá, přesto je jeho náskok v penetraci DSL a kabelového internetu obrovský. Na dosažení stejné penetrace DSL jako má Estonsko (6.57 přípojky na 100 obyvatel) bychom totiž potřebovali cca. 661 tisíc přípojek.
Maďarsko v těchto dnech podle všeho již překročilo hranici 300 tisíc DSL přípojek, ale je to jen otázkou času, kdy ho ČR dožene. Na druhou stranu si však pořád drží slušný náskok v počtech uživatelů kabelového připojení.
Poláci již v těchto dnech celkem jistě překročili hranici jednoho milionu DSL přípojek, ale v penetraci DSL díky vysokému počtu obyvatel nemají zas tak velký náskok. Odhaduji, že nejpozději do roka bychom s nimi v penetraci DSL mohli srovnat krok.
Nemohu zapomenout na Portugalsko – zemi, která je nám počtem obyvatel i úrovní ekonomiky tolik blízká. Za prvních 6 měsíců tohoto roku zde přibylo víc než 122 tisíc nových DSL přípojek (v ČR za stejné období 62 tisíc). Procentuelní přírůstek má však ČR zhruba dvojnásobný. I při současném vysokém tempu rozšiřování DSL připojení u nás, se zhruba 3-letý náskok Portugalska zatím nijak významně nesnižuje.
A na závěr se ještě podíváme na Slovensko. Náš nejbližší soused i přes velmi kvalitní nabídku ADSL tarifů (alespoň podle mého skromného názoru), stále v penetraci DSL připojení poněkud zaostává. V žádném případě však nezaostává tak, jak naznačuje tabulka Point-Topicu. Pravděpodobně zde došlo k záměně pololetních a čtvrtletních výsledků, protože na Slovensku bylo koncem června něco málo přes 63 tisíc přípojek (Point-Topic uvádí 45 tisíc).
Samotné počty DSL přípojek v jednotlivých zemích pomalu přestávají být zajímavé (polovina vyspělých zemí EU už dávno překročila hranici 10 přípojek na 100 obyvatel) a rozdíly mezi prvním Norskem a Dánskem, Nizozemskem, Finskem, Francií nebo Švýcarskem jsou opravdu doslova zanedbatelné viz. třeba tento graf. Přesto pro zájemce o opravdu podrobné srovnání stavu DSL si dovolím doporučit tento článek (který však nezahrnuje současná aktuální čísla).
Daleko zajímavější by zřejmě byla informace o rozvrstvení počtu přípojek podle jednotlivých tarifů. Zatím co u nás víc než polovina přípojek připadá na rychlosti 128 kb/s případně 256 kb/s, v takové Belgii by jste si tak nízkou rychlost snad ani neobjednali (nejlevnější nabídky začínají na rychlosti 512 kb/s). A to se radši neodvažuji pomyslet na takové Japonsko nebo Jižní Koreu. Žádnou studii s podobným zaměřením se mi však objevit nepodařilo a pokud měl někdo ze čtenářů tohoto článku větší štěstí, může se s námi podělit v diskuzi pod článkem.
Diskuze: 
Diskuze k článku