Známe počty uživatelů i první výsledky měření rychlostí u vybraných WiFi sítí!

Metodika měření

Při měření průměrných rychlostí dosahovaných u bezdrátových sítí se každý, kdo se k takovému kroku odhodlá pouští na „tenký led“. U technologie ADSL máme v současné době několik pevně stanovených tarifů (rychlostí), pevně stanovených agregací (vycházejících s velkoobchodní nabídky a zhruba 24 poskytovatelů (u CDMA je to pouze jeden poskytovatel a kabel reprezentuje především UPC a Karneval). U bezdrátových sítí musíme počítat s několika stovkami bezdrátových sítí, z nichž každá nabízí nepřeberné množství tarifů, rychlostí, agregací, časového a datového omezení. Rovněž ve většině případů není znám rozsah používaných IP adres ani počet uživatelů.

To je také důvod, proč vytvoření metodiky pro tento druh měření je mnohem náročnější než je tomu u ADSL, CDMA nebo CATV. Na rovinu lze říci, že způsob jak dosáhnout opravdu přesných výsledků prakticky neexistuje. Aby průměrné naměřené hodnoty u jednotlivých sítí alespoň trochu odpovídaly skutečnosti, bylo nutné provést několik speciálních opatření.

Mezi první patří rozdělení sítí podle počtu uživatelů. Aby byla splněna základní podmínka – „50 platných měření od jednoho poskytovatele v kalendářním měsíci“ bylo nutné vybrat pouze sítě s vyšším počtem uživatelů, které mají reálnou šanci dosáhnout požadovaný počet měření. Síť, která má např. 70 uživatelů jen asi ztěží přesvědčí většinu svých zákazníků, aby si pravidelně měřili rychlost a i kdyby se jí podařilo dosáhnout požadovaný počet měření, bude to s největší pravděpodobností pouze zásluhou několika jedinců, kteří by měření prováděli každý den.

Ani menší sítě však nejsou zcela „mimo hru“ a tak například všechny komunitní sítě na principu CZFree mohou své měření odeslat pod hlavičkou CZFree.Netu.

Dalším závažným problémem je metoda eliminace měření, které evidentně nepatří do kolonky WiFi, nebo měření, která by se snažila výsledky nějakým způsobem přikrášlit. Jako příklad mohu uvést situaci, kdy u nějaké sítě bude provedeno 80 měření, z toho 75 se bude pohybovat v rozmezí 120 až 500 kb/s a zbylých 5 dosáhne hodnotu 2500 kb/s. Netvrdím, že by rychlosti 2500 kb/s nešlo na této technologii dosáhnout, ale je téměř jisté, že jde o pokus provozovatele sítě nebo „příliš aktivního uživatele“ nějakým způsobem „fixlovat“, zejména když taková síť nabízí tarifní programy se sdílenou rychlostí v rozmezí 128 až 1024 kb/s. Z pochopitelných důvodů nemohu prozradit, která měření jsou ještě platná a kde je rychlostní hranice, za kterou jsou měření již považována za pokus o podvod. Mohu pouze dosvědčit, že rychlostní hranice byla nastavená s ohledem na víc než 2-leté zkušenosti provozovatelů DSL.cz , dlouho jsme nad její hodnotou diskutovali a zohledňuje především aktuální ceníky provozovatelů bezdrátových sítí. Určitě se najde mnoho hlasů, které takovýto postup zkritizují, ale osobně jsem přesvědčen, že vynecháni vyšších rychlostí je u přípojek provozovaných na technologii 2,4 Ghz a 5 GHz správný.

Samozřejmě, že daleko vyšších rychlostí dosahují podnikové WiFi sítě připojené např. po optice, ale pod pojmem WiFi v kontextu měřáčku si představuji především připojení koncového uživatele přes WiFi, nikoliv WiFi zavedené např. v rámci jednoho objektu.

Dalším možným zdrojem problémů by mohla být snaha poškodit konkurenčního poskytovatele z konkrétní lokality, naměřením extrémně nízkých hodnot. Také z tohoto důvodu je sledován také rozsah IP adres, z kterých jsou prováděna jednotlivá měření. V případě, že tedy bude u nějaké sítě provedeno opět 80 měření v určitém rozsahu IP adres a najedenou se objeví např. 5 extrémně nízkých měření z IP adres, které nepatří sledované síti, nebudou do výsledného průměru započteny.

Která bezdrátová síť je největší?

Osobně jsem přesvědčen, že velikost lokálního poskytovatele je dost těžko změřitelná. Podle čeho lze zodpovědně říci, že nějaká síť je veliká nebo nikoliv? Podle počtu uživatelů? Podle počtu přípojných bodů? Nebo podle velikosti území které svým signálem pokrývá? V ČR existují sítě, které mají i víc než 100 AP, přesto je počet jejich zákazníků vzhledem k tomuto počtu extrémně nízký. A existují zde také sítě, které mají pouze několik AP (případně desítky AP) a obsluhují velký počet zákazníků. V následující tabulce si proto, dovolím zobrazit pouze několik sítí o kterých máme alespoň přibližné informace o počtu uživatelů. Ze 460 sítí v naší databázi cca. polovina byla ochotna prozradit počet svých uživatelů i to je však velmi vysoký počet nato, aby se do tabulky vešli všichni. Proto jsou zde uvedení pouze poskytovatelé, kteří překročili hranici 500 uživatelů (celkem 42 sítí). Dalších cca. 120 sítí obsluhuje od 100 do 500 uživatelů. Zbytek tvoří sítě s počtem uživatelů nižším než 100 nebo sítě, které z nějakého důvodu neupřesnili počet svých uživatelů internetového připojení.

Tabulka1 – Přehled sítí u kterých počet uživatelů přesáhl číslo 500. Zdroj: Internet pro všechny

Z tabulky je jasné, že údaje o počtech uživatelů pocházejí z různých časových období a proto je docela dost dobře možné, že v současné době by hranici 500 uživatelů překročilo mnohem více bezdrátových sítí. Rovněž uvedené lokality působnosti sítě jsou pouze orientační. Pokud bychom měli hodnotit velikost sítě podle počtu připojených uživatelů s velkým náskokem by zřejmě vyhrála síť UNET.cz s více než 7 tisíci uživateli.

A jaké jsou tedy dosahované rychlosti v srpnu?

Dřív než si prohlédnete první výsledky měření za měsíc srpen, dovoluji si upozornit na jeden podstatný rozdíl mezi výsledky měření ADSL případně CDMA a bezdrátovým připojením. Výsledky měření rychlostí bezdrátového připojení se totiž skládají z několika různých tarifů a výsledná hodnota je proto ovlivněna max. rychlostí nejvíce využívaného tarifu v rámci dané sítě.

Tabulka 2: Výsledky měření rychlosti připojení technologie WiFi (srpen 2005), Zdroj – DSL.cz

Také proto se jen velmi těžko nechá určit kolik procent z deklarované rychlosti lze v dané síti (a u konkrétního tarifu) skutečně dosáhnout. Za jistých okolností může být průměrná rychlost 200 kb/s u jedné sítě lepším výsledkem než 250 kb/s u sítě jiné. Následujícím příkladem se možná pouštím trochu na tenký led, ale přesto si ho neodpustím. Berte ho jako určitý návod, jak alespoň přibližně zjistit kvalitu sítě. Uživatelé sítě NET STEN (působící v lokalitách Hradec Králové a Pardubice) dosahovali v měsíci srpnu nejvyšší průměrné rychlosti (406 kb/s).

Pokud se podíváme na ceník tohoto poskytovatele nabízí sdílené linky o rychlosti 256/128 kb/s a 512/256 kb/s za cenu 280 Kč a 460 Kč (bez DPH), ale také vyhrazené linky o rychlosti 64 a 128 kb/s za 500 a 900 Kč. Je velmi pravděpodobné, že většina uživatelů vzhledem k ceně a deklarovaným parametrům dala přednost oběma variantám sdílených linek před garantovanými linkami. Odhaduji, že tyto dva tarify by mohlo využívat až 90% všech uživatelů této sítě. Pokud je můj odhad správný, tak bych si jako potenciální zájemce bez obav kterýkoliv z těchto tarifů objednal – měl bych totiž velmi vysokou pravděpodobnost, že i za cenu 460 Kč bez DPH rychlost mého připojení většinu času neklesne pod 400 kb/s. Poměr cena/skutečný výkon je tedy alespoň pro mě, mnohem příznivější než u jakékoliv varianty ADSL.

Pro úplnost bych možná ještě uvedl výsledky bezdrátového připojení WiFi Jet od Eurotelu, které je možno využívat na více než 150 přípojných bodech po celé ČR. V srpnu činil průměr všech měření zákazníků Eurotelu 397 kb/s. Podle počtu provedených měření se však zdá být tato síť využívána jen velmi málo. Vzhledem k ceně nelimitovaného sdíleného tarifu (1069,81 Kč včetně DPH) však nízký počet uživatelů není žádným překvapením.

K srpnovým výsledkům lze doplnit už jenom poslední informaci. Více než polovina všech výsledků měření rychlostí WiFi sítí (tedy i těch, které neobsahuje naše tabulka) dosahuje nižší rychlost než 200 kb/s, přičemž průměrná rychlost všech WiFi sítí dosáhla v srpnu 324 kb/s.

Na závěr bych už snad pouze doplnil, že tento článek si v žádném případě nedělá ambice konkurovat pravidelným studiím zveřejňovaných na serveru DSL.cz nebo i na Živě.cz. Pouze jsme chtěli čtenáře seznámit s prvními výsledky měření rychlostí bezdrátových sítí v ČR a vysvětlit proč je metodika měření náročnější než u jiných technologií. Především však chceme vyzvat minimálně provozovatele sítí uvedených v první tabulce, aby své uživatele informovali o možnosti měření a odeslání výsledků k dalšímu zpracovaní. Možná v následujících měsících budeme mít možnost zjistit, že jsou bezdráty plnohodnotnou konkurencí ostatním druhům připojení. A snad podobné studie některým čtenářům usnadní rozhodování při volbě svého nového připojení. A jelikož se nám za poslední dva týdny databáze sítí rozrostla o dalších 20 poskytovatelů, dovolím si nabídnout čtenářům (kteří by snad ještě nevěděli kde poskytovatele bezdrátů hledat) odkaz na 460 sítí na jedné stránce hezky pohromadě.