V předchozích článcích jsem obvykle za hlavního viníka našeho zaostávání za ostatními státy EU označoval našeho největšího poskytovatele internetu Telefónicu O2, v současné době se však stále více jeví jako největší překážka na cestě k informační společnosti nedostatečná vybavenost českých domácností počítači. Pojďme se ale nejdříve podívat na trh s broadbandem v celosvětovém měřítku.
Podle poslední dostupné zprávy společnosti Point-Topic bylo na světě k 30.6.2007 celkem 313 571 133 uživatelů vysokorychlostního Internetu. To představuje cca. 4,9 procentní nárůst v porovnání s prvním čtvrtletím kdy na celém světě bylo 299 milionů broadband uživatelů. Meziročně se tak počet uživatelů broadbandu zvýšil o cca. 67 milionů, když ve stejném období roku 2006 bylo na světě pouhých 246 435 462 uživatelů.
Co se týká procentuelního růstu podle jednotlivých regionů nehodlám vás obtěžovat s podrobnými čísly. Za zmínku snad stojí pouze to, že největšího meziročního růstu dosáhly státy Východní Evropy cca. 57.97%, druhým nejrychleji rostoucím regionem byl Střední východ a Afrika s meziročním růstem 52,41% a třetím nejrychleji rostoucím regionem byla Latinská Amerika s meziročním navýšením o 45,16 procent. Tato čísla spíše naznačují, jak hodně tyto 3 regiony zaostávaly za zbytkem světa.
Mnohem zajímavější je pohled na rozvrstvení broadbandu podle jednotlivých technologií. I nadále platí že ADSL je nejoblíbenější v státech Západní Evropy, kabelovky nadále kralují v Severní Americe a optické připojení je doménou asijských států. Co se týká absolutních čísel, tak xDSL technologie využívá 206 589 285 uživatelů, na CATV (kabelovky) připadá 68 612 134 uživatelů a optikou bylo koncem července 2006 připojeno 33 420 594 uživatelů.
Zatím co u technologie xDSL nemá žádný region nějak výrazně navrch a na skutečnost že v Severní Americe je víc než polovina všech kabelových přípojek jsme si už zvykli, u optického připojení vypadá téměř 86% podíl asijských zemí již dost hrozivě. Tři čtvrtiny všech optických přípojek na světě je v podstatě ve třech státech a to Japonsko, Čína a Jižní Korea.
Pojďme se ale spolu podívat nejdříve na počty ADSL a CATV. Připravil jsem pro vás tabulku která obsahuje celkem 82 různých států světa. V porovnání s předchozími roky, se letos u několika nejvyspělejších států snížil nejen počet ADSL, ale začíná klesat i počet kabelových přípojek. Kam se tito uživatelé přesouvají si povíme později.
Již tradičně svou nejoblíbenější část článku začnu Belgií. Dovolím si zopakovat, že Belgie má přibližně stejný počet obyvatel jako Česká republika. Ačkoliv už dávno dospěla do stádia, kterému se odborně přezdívá „saturace“ tedy stav kdy už je trh víceméně nasycen, přesto dokázala od prvního ledna 2007 do konce června přidat cca. 133 tisíc ADSL přípojek a 56 tisíc kabelových přípojek k internetu. Počet ADSL linek se v červnu vyšplhal na číslo 1 618 784 a počet kabelových přípojek na 866 000. I když by si tedy Česká republika započetla do statistik své WiFi a CDMA přípojky, tak v porovnání s Belgií nedosáhneme ani poloviční penetrace broadbandu.
Druhou zemí která si obvykle zaslouží pozornost je Čína. Ačkoliv v penetraci broadbandu se díky obrovskému počtu obyvatel jen velmi těžko prosadí mezi prvních deset států světa v absolutních počtech již zřejmě brzo porazí USA. Čína měla na konci června 2007 celkem 59 531 040 broadbandových uživatelů (44 757 000 ADSL + 620 000 CATV + 14 154 040 optika) zatím co USA s absolutním počtem 63 408 156 přípojek stále vedli. Náskok USA se však velmi rychle zmenšuje protože zatím co v prvním čtvrtletí tohoto roku činil 5,1 milionu, ve druhém čtvrtletí byl rozdíl mezi USA a Čínou už jenom 3,8 milionu. Je tedy zřejmé že v prvních měsících roku 2008 se Čína zřejmě stane novou jedničkou v absolutním počtu vysokorychlostních přípojek.
Zmínka o Estonsku zatím nechyběla v žádném našem porovnání jinak tomu nebude ani dnes. Když jsem před rokem začal sledovat jisté zpomalení v tempu jakým Estonsko realizovalo ADSL přípojky bylo mi to podezřelé. Dnes když mám k dispozici podrobnější čísla od analytiků z Point-Topicu vím, že za zpomalením zřejmě stojí nástup jiných technologií. Kromě svých 157 tisíc ADSL přípojek a 63 tisíc kabelovek má Estonsko také 42 617 optických přípojek a 27 176 WiFi připojení. Jak máte možnost vidět na grafu penetrace ADSL v počtu přípojek přepočteném na 100 obyvatel nás pořád hravě strčí do kapsy.
Francie odvěký soupeř Německa nejen na poli s broadbandem přes slibný konec roku 2006 v roce 2007 nedokázala na své výsledky navázat. Zatím co Německo v absolutních číslech meziročně vyrostlo o 41,4%, Francie se musela spokojit s 28,8% růstem.
Řecko je stát který dlouhá léta kvůli relativně levnému dial-up připojení vysokorychlostní internet ignoroval. Jako jediná země ze starých států EU měl dokonce menší počet ADSL připojení než Česká republika. Ve svém posledním článku jsem předpovídal že se Řecku v počtech ADSL přípojek díváme na záda a dnes se moje předpověď do puntíku vyplnila. Řecko sice v roce 2007 také poněkud zpomalilo, pořád si však s meziročním růstem 145% udrželo v absolutním pořadí třetí příčku a probojovalo se i do prvních 10 zemí s největším kvartálním přírůstkem kde ze cca. 22% obsadilo 5-tou pozici. Koncem června mělo Řecko tedy 787 000 DSL přípojek, co už je o 200 tisíc víc než má Česká republika. Abych však byl korektní je třeba připomenout, že jiné vysokorychlostní technologie se v Řecku zdaleka netěší takové oblibě takže počet kabelovek, WiFi, CDMA nebo optických přípojek nám mohou Řekové jen tiše závidět.
Japonsko je opravdovou broadbandovou velmocí. I nadále zůstává zemí s třetím největším počtem broadbandových přípojek na světě když koncem června zde broadband přípojku vlastnilo 27 251 200 uživatelů. Pozici Japonska v nejbližší době nemůže nikdo ohrozit protože další v pořadí Německo má o cca. 10 milionů přípojek méně. I u Japonska je už víc než rok nepřehlédnutelný pokles počtu ADSL přípojek. Na úkor ADSL velmi rychle roste počet optických přípojek, kterých už má Japonsko 9 682 000.
Maďarsko je zemí kterou spolu s Belgií a Portugalskem zmiňuji ve svých studiích nejčastěji. Má stejný počet obyvatel a i úroveň ekonomiky a koupěschopnost obyvatelstva je na přibližně stejné úrovni jako v ČR. Bohužel v rozšíření ADSL připojení se nám po krátkém zaškobrtnutí opět začalo vzdalovat. Pokud na konci roku 2006 mělo o 120 tisíc přípojek více než Česko, tak koncem června 2007 jeho náskok ještě mírně vzrostl a rozdíl mezi oběma zeměmi se zvýšil na 133 tisíc linek. Počet kabelových přípojek k Internetu je v porovnání s ČR víc než dvojnásobný.
Nizozemsko je země s druhou největší penetrací broadband Internetu na světě. Celkový počet všech vysokorychlostních přípojek dosáhl úctyhodného čísla 5 597 400. Co se týká samotného ADSL i zde si Nizozemsko v porovnání s koncem roku 2006 polepšilo o jednu příčku a přeskočilo tak Švýcarsko. Nizozemsko je také poslední velkou baštou kabelového Internetu v Evropě kdy jako jediná země pokořila hranici 2 milionů přípojek – přesně 2 088 900. Do budoucna je však asi nejzajímavější fakt, že Nizozemsko pochopilo která technologie má v blízké době největší možnosti rozvoje a investuje také do optického připojení. Ze svými 148 500 optickými přípojkami zatím s přehledem poráží mnohem větší země jako je Německo, Francie, Španělsko nebo Velká Británie.
Portugalsko je další zemí, kterou s oblibou používám pro porovnání úrovně broadbandu v České republice. Celkový počet broadbandových přípojek koncem června činil v Portugalsku 1 607 750. Přitom počet ADSL linek již v červnu překročil hranici jednoho milionu (přesně 1 023 000) a počet kabelových internetových přípojek činí 576 418.
Mezi těmito dvěma grafy je rozdíl 6 měsíců. Česká republika není jediná, kdo si za půl roku zhoršil svou pozici, ostatní země však na rozdíl od ČR již mají svůj trh s broadband internetem nasycen nebo masivně přecházejí na kvalitativně perspektivnější optické připojení.Vždy aktuální podobu grafu i s hodnotami naleznete na této adrese http://www.internetprovsechny.cz/graf1.php?sid=2&svet=true
Následující graf zobrazuje procentuální penetraci v přepočtu na 100 obyvatel. Zjednodušeně řečeno u nejlepšího Dánska ze 100 obyvatel jich koncem června 2007 celkem 35 disponovalo vysokorychlostní přípojkou. Zdroj: Point-Topic
Poslední dnešní graf zobrazuje meziroční procentuální přírůstek broadband přípojek. Ve studii se přímo uvádí, že Indie, Alžírsko, Slovensko, Columbie, Turecko a Česká republika nedokázali udržet vysoké tempo růstu jako v minulém roce a proto se mezi nejrychleji rostoucí země tentokrát nedostali. Navíc minimální počet přípojek potřebný pro zařazení do tohoto porovnání zvýšil Point-Topic z 50 na 100 tisíc. Řecko na rozdíl od ČR v tabulce udrželo svou pozici již druhým rokem, co vysvětluje jeho současný náskok o víc než 200 tisíc ADSL přípojek.
Optika nabírá na síle
Jak už jsem uvedl v úvodu tohoto článku optické připojení je téměř výlučně záležitostí asijských států kdy na region Asie-Pacifik a Jihovýchodní Asie připadá 43,14 a 42,67 procent veškerých optických přípojek na světe. Překvapivý je však vysoký podíl optiky v státech východní Evropy. Osobně si oblíbenost optiky ve východní Evropě vysvětluji pozdním nástupem ADSL. Než si DSL technologie v těchto státech dokázala podmanit většinu trhu s broadband připojením, začalo být jasné, že optické připojení je s ohledem na budoucí nároky uživatelů na vysokou rychlost mnohem perspektivnější než ADSL. Také proto mají státy východní Evropy velkou šanci převálcovat vyspělejší země původní 15-ky. Pro menšího lokálního poskytovatele internetu bude totiž mnohem snadnější přesvědčit nového zákazníka k nakoupení momentálně nejperspektivnější optické technologie. Dominantní operátoři kteří několik posledních let intenzivně pracovali na získávání ADSL uživatelů pro změnu jen velmi těžko v dohledné době vysvětlí svým stávajícím zákazníkům, že DSL technologie již za pár let nebude možná schopna uspokojit neustále rostoucí požadavky na kapacitu připojení.
Optické připojení se podobně jako ADSL dělí na několik různých druhů. Podrobný popis jednotlivých druhů naleznete v tomto článku nebo také zde na Lupě.
K číslům v tabulce monitorující optické připojení není co dodávat. Snad pouze u čísla za Českou republiku bych se trochu pozastavil – podle mých odhadů bude výsledný počet optiky přece jen o něco vyšší. Jenom známý poskytovatel internetu 802.cz měl již koncem minulého roku 7000 optikou připojených uživatelů, Ralsko.net na severu Čech cca. 4 tisíce uživatelů, známý brněnský poskytovatel Netbox měl rovněž před rokem přes 15 tisíc optických přípojek a to nemluvím o firmě Poda nebo sítích Pilsfree a Klfree kde již optikou připojené uživatele počítají rovněž na stovky.
Proč se pořád ADSL nemůže prosadit tak jak by se od této technologie očekávalo?
Kdysi byla odpověď na tuto otázku velmi jednoduchá. Jednoznačným viníkem byl Český Telecom později Telefónica O2. Ceny ještě před dvěma roky překračovaly evropský průměr a rychlosti naopak poněkud za vyspělou Evropou zaostávali. Navíc kvůli nesmyslným „tanečkům“ nad podobou velkoobchodní nabídky a poslednímu záchvěvu ISDN, u nás tato technologie odstartovala o pár let později než ve vyspělých státech EU.
Dnes když počet ADSL přípojek pokud vše dobře dopadne do konce roku dosáhne čísla 600 tisíc, počet kabelových přípojek atakuje hranici 250 tisíc a bezdrátový Internet alespoň podle mých odhadů využívá cca. 450 tisíc uživatelů začíná být patrné, že všechny vyjmenované způsoby připojení začínají ve svém tempu zpomalovat. Nejvíce je to bohužel patrné u ADSL. Cena je zdá se pouze jednou z hlavních, ale rozhodně ne jediných příčin zpomalení. ADSL se totiž i přes všechny reklamní triky nedaří po započtení poplatku za telefonní přípojku klesnout pod magickou hranici 500 Kč. To ale většina bezdrátových sítí dokáže a i u nich začíná být patrné zpomalení.
Za druhou nejpodstatnější příčinu považuji nedostatečnou vybavenost domácností počítači. Za pravdu mi dává i šetření Českého statistického úřadu který ve své zprávě říká jednu podstatnou věc:
„Osobní počítač (PC) má doma 40% domácností (celkem 1,68 mil. domácností). Připojení k internetu má 32% domácností (1,36 mil. domácností), z toho 80% z nich (1,08 mil.) vysokorychlostní.“
Bohužel tento fakt sám o sobě by nebyl tak závažný kdyby ČSÚ nedospěl k mnohem důležitější věci – a to je rozložení uživatelů Internetu podle věku.
Procento uživatelů internetu, podle pohlaví a věku – Zdroj: ČSÚ
Z grafu je patrná jedna smutná skutečnost, kterou si každý z nás může ověřit ve své rodině na vlastní kůži. Domácnosti z kterých už děti „vylétli z hnízda“ tedy věková kategorie 55-64 a 64+ má jen velmi malou šanci na pořízení počítače – tato generace nemá k počítačovým technologiím vybudovaný vztah a jen velmi těžko si ho bez pomoci získává. Zde je vidět, jak důležitý je i několikaletý náskok vyspělejších zemí EU kde si minimálně věková skupina 55 až 64 let ještě na poslední chvíli dokázala osvojit základy práce s PC a především ocenit výhody internetového připojení.
Moje další úvaha už může být čtenáři považována za čistě spekulativní, ale v následujících letech bude velmi důležitou roly hrát také pokles nebo vzestup životní úrovně českých domácností v souvislosti s připravovanou reformou veřejných financí. Pokud by reforma měla za následek dlouhodobější pokles životní úrovně většiny domácností – je vcelku logické, že domácnosti budou stále častěji vyhledávat služby lokálních providerů. Ti mají navíc jednu další velkou výhodu – víc jak polovina menších lokálních poskytovatelů Internetu se kromě poskytování připojení věnuje také prodeji výpočetní techniky. Koncem tohoto roku evidujeme v naší databázi přitom již víc než 850 lokálních poskytovatelů internetu.
Co dodat na závěr?
Na této zatím poslední studii Point-Topicu je již jasně vidět, že i tato organizace pružně reaguje na celosvětový růst rychlostí a různorodost technologií. Zatím co donedávna Point-Topic za spodní hranici broadbandu považoval rychlost 144 kb/s ve své poslední studii jasně stanovil spodní hranici na rychlosti 256 kb/s. Kromě ADSL, CATV a Optiky nyní v Point-Topicu monitorují také WiFi, FWA, Wimax, Satelitní připojení nebo připojení přes elektrické vedení. Osobně bych uvítal kdyby se různé analytické společnosti i národní regulátoři dohodli na podobném pravidlu jaké kdysi vyslovil Gordon Moore když před 40 lety uvedl, že počet tranzistorů na počítačovém čipu a rychlost procesorů se zdvojnásobí zhruba jednou za 2 roky. Za posledních 7 let se však spodní hranice broadbandu v podstatě nijak nezměnila, přitom už i nenáročný začínající uživatel internetu by přípojku s rychlostí 256 kb/s neoznačil za vysokorychlostní.
Statistiky vycházející z posledních cca. 25 tisíc měření na našem novém speedmetru uvádějí průměrnou rychlost downloadu 4,76 Mbps a průměrnou rychlost uploadu 2,45 Mb/s. I když nejčastěji dosahovaná rychlost internetových přípojek v ČR je podobně jako je tomu u průměrné mzdy podstatně nižší, rozhodně již dávno překročila hranici 1024 kb/s.
Já osobně bych se například styděl za broadband označit takovou linku, na které bych si při rozlišení videa 320 x 240 nemohl v klidu shlédnout své oblíbené televizní noviny.
Diskuze: 
Diskuze k článku