Celkem 182 měření překonalo hranici 60 Mb/s. Absolutně nejlepšího výsledku se podařilo dosáhnout uživateli z Technické univerzity v Liberci, který na speedmetru dosáhl rychlosti 123,5 Mb/s.V těsném závěsu za ním se umístil uživatel sítě Pilsfree, který na malý okamžik dosáhl okamžitou rychlost dokonce 127 Mb/s, jeho přípojka však byla o poznání méně stabilnější než univerzitní linka a tak mu výpočetní algoritmus speedmetru vypočetl hezký průměr 90,64 Mb/s.

Grafy dvou nejrychlejších říjnových měření – jak se vyvíjela průběžná rychlost v závislosti na velikosti testovacího datového balíčku. Vlevo měření z TUL, vpravo měření ze sítě Pilsfree.

Říjnový pásmový graf, který sleduje rozložení jednotlivých měření do určitých rychlostních pásem nepatrně posílila z 21% na 23%. U pásmových grafů zahrnujících všechny platná měření je možné pozorovat významnějších změn až s odstupem 1-2 let. Navíc v roce 2009 nedošlo na rozdíl od předchozích let k nějakému významnému nasazení nových technologií. Další posun v rychlostech lze očekávat až s masivnějším nasazením optických linek.

ADSL versus CATV

Trochu jiná je situace u pásmových grafů monitorujících dva největší poskytovatele internetového připojení v ČR a to Telefónica O2 a UPC. Od naší poslední analýzy se toho u O2 v oblasti rychlosti ADSL mnoho nezměnilo, co se rozhodně nedá říct o společnosti UPC. Ta měla ještě v březnu 2009 nejvíce měření v pásmu 6-8 Mb/s (celkem 30,8%), v říjnu už se nejpočetnější skupinou stává pásmo 8 – 10 Mb/s (cca. 26,6%) a dalších téměř 20% uživatelů dosahuje rychlosti vyšší než 10 Mb/s. Dokonce 2,35% všech měření se nechází v pásmu nad 20 Mb/s. Průměr všech platných měření O2 Internet ADSL uživatelů v říjnu činil 3,19 Mb/s download, 261 kb/s upload a průměrný ping 81 ms. Průměr všech platných měření UPC činil v říjnu 7,96 Mb/s download a 1,27 Mb/s upload (průměrný ping 30 ms). Jak si vede Telefónica O2 ve srovnání s UPC co do počtu nově získaných zákazníků si můžete přečíst v tomto článku

Minulý měsíc mně oslovil jeden náš pravidelný čtenář s dotazem na výsledky měření našich mobilních operátorů. Uvědomil jsem si, že jsme se rychlostem CDMA, EDGE, UMTS, GPRS a dalších technologií ještě nikdy podrobněji nevěnovali, přesto že naměřených dat máme relativně dost. S překvapením jsem zjistil, že technologii GPRS v porovnání s rokem 2008 využívá mizivé procento návštěvníků našeho serveru zatím co technologie CDMA, UMTS nebo EDGE si udržuje stabilní procento uživatelů. Předem upozorňuji, že IP rozsahy pro jednotlivé služby jsme od operátorů obdrželi, již před rokem a je tedy možné, že nám při automatické detekci unikají měření z těch adres, které v naší databázi nemáme. V říjnu byli na našem serveru nejaktivnější uživatelé CDMA od Telefónica O2 a dosáhli také nejvyšší průměrnou rychlost downloadu 443 kb/s. Výsledky služby T-Mobile Internet 4G (v naší databázi zaveden pod názvem UMTS) a U:fonův Internet CDMA jsou zhruba srovnatelné. Za zmínku stojí fakt, že U:fon má v porovnání se svými konkurenty dlouhodobě vyšší hodnoty uploadu – v říjnu 229 kb/s v porovnání s O2 (124 kb/s) nebo T-Mobile (90 kb/s). Pokud vám v našem srovnání chybí Vodafon, je to proto, že v říjnu jsme od něho zaznamenali příliš malé množství měření a navíc u tohoto operátora nemáme oddělené IP adresy pro GPRS a IP adresy pro EDGE (v srpnu 2009 byla průměrná rychlost ze 111 měření zákazníků Vodafonu 160/47 kb/s). Pokud by vás přesto zajímaly čerstvá data, stačí sáhnout po výsledcích konkurenčního měřáčku na serveru DSL, které kolega Tomáš Pětivoký nedávno prezentoval v tomto článku.

Kdo z bezdrátových poskytovatelů byl v říjnu nejrychlejší?

Tentokrát dřív než okomentuji říjnové výsledky rád bych znovu vysvětlil způsob jak funguje algoritmus, který určuje pořadí grafu nejrychlejších sítí. Nejdříve se z databáze vyberou všechny sítě, které mají více než 80 měření v konkrétním měsíci, zároveň však tyto měření musí splňovat podmínku našeho WiFi filtru. Graf je v současné době nastaven na 60 zobrazovaných položek, takže se může stát (a dost často se i stává), že 80 měření měsíčně nemusí zákonitě stačit k tomu, aby se poskytovatel zobrazil v našem grafu rychlosti. A to proto, že algoritmus ze všech sítí splňujících podmínku 80 měření vybere pouze 60 nejrychlejších. Tato selekce je vcelku jednoduchá a k většině sítí spravedlivá. Občas se najde síť, kterou však náš WiFi filtr poškodí, protože naměřené hodnoty downloadu nebo pingu jsou prostě o kousíček vyšší (v případě pingu nižšší) než hodnoty, které my považujeme za reálně dosažitelné u 2,4 a 5 Ghz technologií. Zatím co u sítě hkfree.org nelze ani s přivřením obou očí toto měření započítat mezi WiFi, u sítě cyrilek.net bych u tohoto měření byl ochoten jedno oko přihmouřit. Podobných měření těsně nad hranicí 20 Mb/s, ale zároveň nižších než 22 Mb/s provedli uživatelé sítě cyrilek.net jenom v říjnu celkem 43. A proč jsem si jako příklad vybral právě hkfree.org a cyrilek.net? Oběma sítím chybělo do splnění naší podmínky jen několik málo měření a obě sítě dosáhli velmi pěkných průměrných výsledků. Zde je např. statistika cyrilek.net (bez započtení výše zmiňovaných 43 měření).

O drobné korekci WiFi filtru jsem ochoten uvažovat, pravidlo minimálního počtu 80 měření zůstává i nadále v platnosti. Říjnovým vítězem bezdrátových poskytovatelů se tedy stává síť Rednet s průměrnou rychlostí downloadu 10,74 Mb/s (celkem 382 měření). Na druhém místě se umístila síť AgNET s průměrnou rychlostí 10,37 Mb/s (celkem 149 měření) a třetí příčku obsadila síť Comfeel s průměrnou hodnotou rychlosti 9,18 Mb/s (184 měření). Pomyslná bramborová medaile tentokrát zbyla na síť Etron s hezkým průměrným výsledkem 8,76 Mb/s.

Latence, zpoždění nebo jednoduše ping.

V žebříčku, který porovnává hodnoty latence se tentokrát nachází rovných 50 poskytovatelů Internetu. Pro zajímavost jsem si dovolil tentokrát vygenerovat graf bez rozdílu technologií, takže máte možnost sledovat, zda se mezi bezdrátové poskytovatele obecně známé nízkou latencí dokáže prodrat nějaký poskytovatel ADSL nebo kabelového připojení. V říjnu dosahovali v průměru nejnižších hodnot latence uživatelé sítě Wifcom (2,75 ms), druhou příčku obsadila společnost INet Home CZ (3,87 ms) a třetí příčka připadla na poskytovatele STARNET (4,46 ms). Mezi klasické bezdráty často trochu „šmrncnuté optikou“ se probojovala na 31 místě společnost GTS Novera se svým ADSL, na 37 místě UPC se svým kabelovým připojením a na 40 místě brněnský NETBOX (tomu průměr zkazili 3 měření s nezvykle vysokou hodnotou latence) .

Všechny poskytovatele o kterých byla řeč v tomto článku, nebo se vyskytovaly v některém z výše zveřejněných grafů jsme pro vás shrnuli do následující tabulky. Pozor! Průměrné rychlosti downloadu v tabulce zahrnují u poskytovatelů označených jako WiFi, (na rozdíl od výše zveřejněného grafu kde byl aplikován WiFi filtr) všechny technologie. To znamená, že zejména u sítí využívajících také optické připojení se bude hodnota downloadu v grafu a v tabulce značně lišit.

Tímto by mohl dnešní článek skončit. Na úplný závěr bych však rád vyjádřil přání, zda by při přidělování IP rozsahů poskytovatelé nebyli ochotni do budoucna dodržovat jakýsi řád. Používají-li v síti dvě zcela odlišné technologie, tak pro každou vyhradit určitý rozsah IP adres. Dnes totiž většina poskytovatelů své IP adresy rozděluje dost chaoticky.

I nadále všem poskytovatelům, kteří mají u nás registrované své rozsahy IP adres nabízíme možnost získat přístup ke všem svým výsledkům měření a statistikám. Tato nabídka se týká pouze samotných poskytovatelů, čtenáři se musí spokojit s veřejně dostupnou statistikou na našem serveru.

V úvodu článku jsem uvedl, že do konce roku chystáme pro uživatele speedmetru ještě jedno překvapení. Ani teď však ještě nebudu sdílnější a pouze prozradím, že někdo jí má a někdo zatím ne. A ten kdo jí nemá, nemusí smutnit a může si jí alespoň otestovat třeba tady. A co? No přece adresu 2a01:5e0::3:52 :-))