Průměrná rychlost vypočítaná ze všech uskutečněných měření na našem speedmetru činila 4,31 Mb/s pro download a 2,6 Mb/s pro upload. Průměrná doba odezvy (ping) vypočítaná opět ze všech měření činila 45,5 ms. Po odečtení GPRS, EDGE, CDMA a ADSL klesá průměrná odezva zbývajících měření na 17,5 ms.

Na listopadovém pásmovém grafu máte možnost vidět, že zřejmě ještě nějakou dobu potrvá, než nejvyužívanější rychlost v ČR bude reprezentovat „fialový sloupeček“, tedy pásmo od 4 do 6 Mb/s.

 
V poslední analýze jsme si ukázali dvě vůbec nejrychlejší měření na našem speedmetru. Tentokrát se rekordní výsledek podařilo dosáhnout uživateli (tipuji spíše na technika) společnosti UPC, jehož měření 113,7 Mb/s dosahuje téměř učebnicových parametrů. Další šťastlivec pochází opět ze sítě Pilsfree s výsledkem 96 Mb/s, ovšem z grafu vývoje rychlosti stahování se zdá, že už i Pilsfree, některým svým rekordmanům nějakým nástrojem „přistřihuje křidélka“.

Vzhledem ke skutečnosti, že u některých původně bezdrátových sítí již nezanedbatelná část uživatelů využívá optické připojení, rozhodli jsme se tentokrát zveřejnit dva grafy rychlosti. První zobrazuje průměrné rychlosti jednotlivých poskytovatelů bez rozdílu použitých technologií. Nejsou zde aplikovány žádné filtry, nerozlišujeme zde měření podle použitých technologií. Jediným omezením grafu je opět pouze minimální počet 80 měření měsíčně.

Zde tedy vítězí síť Pilsfree s průměrnou rychlostí 24.07 Mb/s, druhou příčku obsadila síť hi.net s průměrem 18.09 Mb/s a třetí místo připadlo na síť cyrilek.net s rychlostí 16,12 Mb/s.  Z providerů, kteří nevyužívají bezdrátové připojení se v tomto trochu „divokém“ porovnání bez pravidel nejlépe umístil kabelový operátor UPC s průměrem 7,58 Mb/s, z DSL operátorů překvapivě nejlépe dopadlo ADSL od T-Mobile s průměrem 3,81 Mb/s.

Druhý graf zobrazuje výsledky, na které jsou naši čtenáři zvyklí již více než 2 roky. Zde jsou měření jednotlivých sítí „ořezané“ o technologie, které rozhodně nelze považovat za WiFi a částečně (žádný automatický filtr není dokonalý) také o pokusy administrátorů a techniků, jejichž linky neodpovídají parametrům připojení obyčejných uživatelů. V grafu nenajdete logicky ani operátory nabízející DSL nebo CATV připojení.

V tomto porovnání nejlepších průměrných hodnot dosáhla síť AgNET (11,06 Mb/s), na druhé příčce se umístila stejně jako v předchozím „divokém porovnání“ síť hi.net (10,48 Mb/s) a třetí příčka patří síti Chropnet (10,44 Mb/s). Provozovatelům sítě Chropnet bych jen rád vzkázal, že nejsem úplně slepý a všimnul jsem si zvýšené aktivity 7 a 8 listopadu :-). Nepopulární čtvrtá příčka tentokrát připadla na vítěze z minulého měsíce, síť Rednet s průměrnou rychlostí 9,17 Mb/s.

Dalším parametrem, který pravidelně sledujeme je doba odezvy nebo-li ping (anglicky Packet InterNet Groper) . Opět jsme pro vás připravili graf „pingu“ bez rozdílu technologií. První příčku obsadila společnost Wifcom s průměrnou odezvou 2.62 ms, na druhé místo se propracoval Eurosignal s odezvou 2.87 ms a třetí příčka tentokrát připadla na síť AgNet s průměrným pingem 3.78 ms. Nepopulární, přitom stále velmi pěkné 4 místo v našem pomyslném porovnání obsadila síť NoskaNet s latencí 3,86 ms.

V každém článku čtenáře necháváme vždy trochu nahlédnout pod pokličku našeho speedmetru. Již v předešlých analýzách jsem uvedl, že využíváme dvě různé metody měření pingu. Pracovně je nazýváme „exec ping“ a „pseudo ping“.

„Exec ping“, jak už naznačuje i jeho název, získáváme spuštěním unixového příkazu „ping“ případně „ping6“ - takže se jedná o skutečnou, reálnou hodnotu kterou se nám podaří zjistit přes ICMP (Internet Control Message Protocol). Tímto způsobem jsme konkrétně v listopadu změřili 62% všech pingů. U většiny bezdrátových sítí se daří aplikovat exec ping v 80 až 99% případů. Samozřejmě nevýhoda této metody je taková, že se při našem měření zastavíme ve chvíli, kdy nám brána odmítne odpovědet.

V takovém případě nastupuje náhradní metoda měření „pseudo ping“, kterou jsme před 2 lety trochu modifikovali pro potřebu našeho speedmetru. Pseudo ping v listopadu připadnul na 38% všech měření zejména na technologie GPRS, CDMA a EDGE kde na tuto metodu připadá 100% měření. Výjimkou je UMTS od T-Mobile, které je k našemu speedmetru „otevřenější“ a dovolí v 31% případů odměřit skutečnou reálnou hodnotu exec pingu. Abych nevyvolal dojem, že metoda pseudopingu je věštěním z křišťálové koule, tak kupříkladu rozdíl mezi exec pingem a pseudopingem u zmiňovaného T-Mobile činí cca. 30 ms, což je u průměrné hodnoty 265 ms téměř zanedbatelný rozdíl.

Poskytovatele ze všech tří grafů naleznete v následující tabulce. V listopadu podmínku 80 platných měření splnilo celkem 71 poskytovatelů Internetu.

Na úplný závěr bych rád upozornil na novinku, kterou jsem avizoval již v předcházejícím článku. Speedmeter Internet pro všechny, zřejmě jako první speedmeter v Česku, dokáže odměřit rychlost ping i tracerout také z IPV6 rozsahů. Zatím je tato funkce ve fázi testování, nicméně již od začátku prosince je měření z IPV6 rozsahů plně funkční.

Tímto bych rád poděkoval síti Újezd.net, která nám v testovacím provozu provedla nejvíce měření např. zde. Rekordmanem na IPV6 je však neznámý uživatel z ČVUT Praha, který na speedmetru dosáhl krásných 46,7 Mb/s a latenci 2.42 ms. S jistotou můžeme dnes potvrdit, že doba IPV6 ještě zdaleka nenastala a nenastane ani v příštím roce (motivace providerů je zatím velmi nízká, přechod na IPV6 finančně náročný a zájem ze strany uživatelů nedostatečný), nicméně až se tak stane, server Internet pro všechny je již připravený :-)