V předchozím článku jsem se
více věnoval probíhajícím jednáním Internetového Fóra, dnes bych se chtěl opět vrátit k
technologii ADSL. Už jen několik dní chybí do začátku roku 2003 a tato technologie u nás
stále není internetové veřejnosti dostupná, ačkoliv její komerční spuštění jinde ve světě
proběhlo již koncem roku 1999. Nedávno se mi dostal do rukou zajímavý dokument společnosti
Point Topic s aktuálními (na naše poměry) informacemi o vývoji této technologie ve světě
za rok 2002. Než vás zahrnu čísly, dovolil bych si představit náš soukromý průzkum, ke
kterému nás dohnalo tvrzení zástupců ČTc, že jejich služba IOL Platinum byla naprosto
standardní a ničím nevybočující z cenových relací v jiných státech Evropy. Na stránkách
výzvy jsme se proto rozhodli shromáždit informace nejen o tom, kolik v jednotlivých
státech zmiňované ADSL stojí, ale i jakou rychlost poskytují jednotliví operátoři,
případně jestli používají časový nebo datový limit. Celý přehled monitoruje 28 operátorů v 22
zemích světa a neustále se ho snažíme rozšiřovat a aktualizovat. Jak dalece je
pravdivé tvrzení Českého Telecomu o naprosto standardní nabídce IOL Platinum, se můžete
přesvědčit z následujícího grafu. Ještě před tím si dovolím nabídnout tabulku, která kromě
cen obsahuje i ceny za instalaci nebo případné omezení objemu přenesených dat.
K datovému limitu v Holandsku je třeba dodat, že
se limit vztahuje pouze na nejlevnější program a za každých dalších 100MB dat zaplatí
zákazník 15,50 Kč. V nabídce programu ADSL Comfort (512/128) za 1620 Kč a ADSL Advencent
(1024/256) za 2732 Kč se už limit na objem přenesených dat nevyskytuje. Ceny jsou určené
podle aktuálního kurzu ČNB, není tedy vyloučen posun ceny oběma směry podle aktuálního
stavu české koruny.
K tomuto
grafu byste zcela jistě mohli namítnout, jak můžu míchat jablka s hruškami a uvádět ve
společném grafu sice stejné služby, ale s naprosto odlišnými parametry. Dovolím si proto
upozornit na fakt, že ani jeden operátor v tomto grafu neposkytuje nižší rychlost než ČTc
a ani tak nízký limit na objem přenesených dat. Nabídka Kanadské společnosti Bell sice
obsahuje službu o rychlosti 128/64, mohl jsem však do grafu za Kanadu vložit také
společnost Telus s rychlostí 1500/512 kb/s, poskytující tento program za cenu C$40
měsíčně, připojení zdarma, ADSL modem + síťová karta zdarma (je součástí měsíční platby),
a bylo by vše v pořádku.
Dalším argumentem, který se také často opakuje v
diskusích jednotlivých uživatelů, je fakt, že tato cenová válka jednotlivé operátory tak
vyčerpala, že se nacházejí na pokraji krachu, a proto bychom měli být rádi, že Český
Telecom je zdravá a prosperující firma, a nenutit ho, aby také podlehnul celosvětovému
trendu snižování cen, zavádění nových technologií, a přivedl se tak do stejné tíživé
situace, v jaké se někteří operátoři skutečně nacházejí. Pokusím se tomuto argumentu
oponovat. Ve zprávě Point Topicu se hned na několika místech uvádí, jak to s tou krizí v
telekomunikacích vlastně je a jak se vše projevilo na trhu s DSL technologií. V úvodním
hodnocení posledního roku se říká:
„Navzdory ekonomickému zpomalení téměř
celého světa, poptávka po širokopásmovém připojení setrvává v růstu, ačkoli je tento růst
nepatrně nižší, než tomu bylo před 12 měsíci. Celkový počet DSL přístupových linek vzrostl
z 18.7 miliónů na 25.6 miliónů v první polovině 2002. To je nárůst o 36 %. Uvážíme-li
dvanáctiměsíční periodu, nárůst DSL je 241 % z 10.6 miliónů předplatitelů v polovině 2001.
Zájem o broadband přetrvává.“
Na dalším místě studie se uvádí, že jistou
měrou se o zpomalení růstu zasloužil sezónní efekt, protože tento druh trhu má tendenci
být silnější ve druhé polovině roku. Jistě jste si také povšimli, že na rozdíl od zemí
jako USA, Kanada, Velká Británie, Francie nemá Český Telecom plnohodnotného konkurenta,
který by s ním vedl cenovou válku. No a poslední ne zanedbatelná skutečnost je, že mnoho
operátorů se finančně vyčerpalo především neuváženými investicemi do oborů, které vůbec
nesouvisejí s oblastí telekomunikací, a také nákupem telekomunikačních licencí.
Průměrný měsíční poplatek se vytrvale drží v rozsahu od $37.40 do $40.25 za měsíc již od
počátku roku 2000. Takže ceny v jednotlivých zemích se ustálily v tomto rozmezí a
jednotlivé společnosti rozpoutaly nový boj o zákazníka – tentokrát už se ale nesoustředí
na cenu, ale na to, jak pokrýt co největší území a jak nabídnout větší rychlost nebo
poskytnout služby, které jiný operátor nenabízí. Příkladem, jak nalákat zákazníky
konkurence na rychlost služby, by mohla být firma Covad´s Telesurfer, od které dostane
zákazník 200 Kb/s linku za $40/měsíc (první 4 měsíce jsou za $22), a v případě, že si
připlatí $10, získá rychlost 600 Kb/s, za dalších $10 již stahuje rychlostí 1.5 Mb/s. O
další možnosti jenom v krátkosti zavadím, protože to je vše na samostatnou kapitolu.
Například v Hongkongu si můžete za 2 dolary pořídit Internetové album pro on-line
fotografie a videonahrávky, americká společnost Verizon zase nabízí za 10 dolarů přístup
do hudební knihovny nabízející 240 tisíc nahrávek nebo španělská společnost Telefonica
chystá multimediální portál, který by v roce 2003 měl nabízet 22 TV a 15 audio kanálů.
Z předchozích řádků musí být všem naprosto jasné, kam a jak rychle
směřuje trh s vysokorychlostním připojením k Internetu. Myslím, že naši uživatelé by byli
vděční za jakýkoliv paušální program u standardního dial-upu a za zavedení ADSL při lehce
podprůměrné rychlosti 256/128 kb/s za cenu běžnou v okolních státech. Bohužel musím
konstatovat, že kvůli neschopnosti vedení ČTc podívat se dál do budoucnosti, kvůli slabé
pozici alternativních operátorů a nedostatečně důrazné regulaci ČTU se z téměř
stoprocentní jistotou ani tyto Vánoce levného dial-upu nedočkáme, natož pak tolik
očekávaného ADSL. O tom, jak moc nám okolní státy utekly, snad ty, co se stále zastávají
marketingové politiky ČTc, přesvědčí následující tabulka rovněž vycházející z říjnového
vydání studie Point Topic.
Diskuze: 
Diskuze k článku