Minulý týden zveřejnil statistický úřad Evropské komise Eurostat výsledky svého průzkumu mapujícího používání internetu v Evropské unii v roce 2005. Výsledek není pro Česko zrovna povzbudivý, spolu s Litvou patříme v používání internetu v domácnostech mezi nejvíce zaostávající země.
Zatímco v rámci celé EU disponuje internetovým připojením 48 procent domácností a 23 procent má širokopásmový přístup, v Česku jsou tato čísla zřetelně nižší, pouze 19 procent domácností je připojeno k internetu, přičemž broadband používá 5 procent domácností. V počtu internetových přípojek je za námi pouze Litva s 12 procenty připojených domácností.
V průzkumu bylo sledováno i rozšíření internetového připojení ve vztahu k úrovni urbanizace. Pokud vezmeme průměr EU, používá internet ve venkovských řídce osídlených oblastech 15 procent domácností, v Česku jsou to však pouze 3 procenta domácností, což znamená předposlední místo před Kyprem.
Dobře na tom nejsme ani ve srovnání podle vybraných demografických charakteristik. Jsme například zemí, kde se k internetu pravidelně připojuje velice málo studentů. Za průměrem EU však značně zaostávají všechny v grafu uvedené skupiny.
Výše uvedená čísla pak mají zákonitý vliv na využívání nákupů přes internet. Zatímco podíl obyvatel, kteří za periodu 12 měsíců učinili nějaký nákup přes internet je v EU 23.1 procent, u nás je to jen 5.5 procent. Mezi země s nejvyšším počtem internetových nakupujících patří Švédsko s 50.3 procenty, Dánsko se 48 procenty a Velká Británie s 44.1 procenty.
V sobotním vydání Hospodářských novin mluvčí ministerstva informatiky Klára Volná tvrdí, že: „Čísla udávaná domácnostmí bývají podhodnocená, protože lidé mají tendence nepotvrzovat zástupcům statistického úřadu, že mají doma počítač.“
Nejsem si jist, jestli toto tvrzení není pouze reakcí, která se snaží zmenšit důvěryhodnost průzkumu a tím sdělit lidem, že na tom opravdu nemůžeme být tak špatně. Pokud se data od skutečnosti nějak zásadně liší, má tedy vůbec cenu provádět takovéto průzkumy anebo je to spíše tak, že důvěryhodný je ten průzkum, který se nám lépe „hodí do krámu“. Proč by lidé zatajovali zrovna počítač, stejně tak by mohli zatajit pračku, televizi apod., takže by výsledky jakéhokoli podobného průzkumu nestáli za nic.
I kdyby se lidé nehlásili k vlastnictví počítače a tedy i k používání internetu z domova, proč by se nehlásili k používání internetu jako takového? Ve výše uvedeném grafu jsou uživatelé, kteří se k internetu připojují alespoň jednou za týden, bez ohledu na to odkud. Že by se za to ti lidé styděli? Této nesrovnalosti si ostatně všimli i v Hospodářských novinách. Navíc informace, které se vztahují k používání širokopásmového připojení, je možno porovnat s údaji společnosti Point Topic, jejíž zprávy na těchto stránkách pravidelně zveřejňujeme a komentujeme. Data pro průzkum získával Eurostat v první polovině roku 2005 a v té době údaje Point Topicu o počtu připojených domácností v ČR udávaly pro rozšíření broadbandu v domácnosti něco přes 5 procent, což je zhruba stejné číslo, k jakému došel Eurostat. A jelikož Eurostat uvádí jako zdroj svých dat dotazování v domácnostech a nikoli sekundární zdroje např.uvedený Point Topic, můžeme se domnívat, že prezentované informace víceméně odpovídaly reálnému stavu. Na obranu ministerstva je nutno dodat, že dnes, tedy v roce 2006 jsme na tom s připojením o trochu lépe, nesmíme však zapomínat, že naši kolegové v EU také.
A na závěr pár pozitivních slov. Alespoň české firmy poněkud zachraňují situaci, takže procento připojených firem je lehce nad průměrem EU a dosahuje hodnoty 92. Nadprůměrný je i počet firem nakupujících a prodávajících přes internet, stejně jako počet firem majících vlastní internetové stránky.
Zdá se mi, že tato asymetrie není pro rozvoj internetu v ČR dobrá. V průzkumu jsme dokonce uvedeni jako země s největší disproporcí v používání internetu v domácnostech a ve firmách. Odpověď na otázku, proč máme stále tak málo připojených lidí, asi každý tuší. V poslední době, která je poznamenána blížícími se volbami, se objevují různá kuriózní prohlášení politiků o zavedení internetu zdarma, jejichž cílem je hlavně získání volebních hlasů. Podle mého názoru je internet služba jako každá jiná a není nutné, aby stát do této sféry zasahoval takovýmto způsobem. Důležité naopak je, a to se u nás stále nějak nedaří, podporovat konkurenční a transparentní prostředí s rovnými podmínkami, které nebude zvýhoďňovat jednoho poskytovatele na úkor ostatních. V takovém prostředí by se ceny i nabídka měly dostat na takovou úroveň, která by vyhovala jak poskytovatelům tak jejich zákazníkům. Důkazem pro to, že to jde, jsou země, které nás v počtu připojení stále předhánějí.
Výsledky průzkumu najdete v pdf formátu zde.
Diskuze: 
Diskuze k článku