Fenomén bezdrátových sítí v Česku aneb éra 10 GHz spojů!

, 7. ledna 2008

Trochu historie.

Telekomunikace se všeobecně staly nejprogresivnějším oborem a investice do jejich budování předběhly veškerá očekávání. Československo se v 70 a 80 letech minulého století díky centrálně plánované ekonomice dostalo do telekomunikačního vakua, které bylo prolomeno až příchodem moderní organizační a výpočetní techniky po pádu RVHP. Zastaralá telekomunikační síť prošla během první poloviny devadesátých let velmi rozsáhlou restrukturalizací a SPT Telecom jako monopolní podnik byl vládním rozhodnutím podpořen ve vybudování kompletně nové infrastruktury s postupným propojením městských celků pomocí světlovodných vláken a doplněním totálního deficitu telefonních linek. Trh telekomunikací byl uměle držen až do přelomu století, kdy byla dokončena digitalizace telefonních ústředen a stát poprvé připustil, že by telekomunikační služby mohl poskytovat někdo jiný než nepřirozený monopolista. Mezitím na trh byli vpuštění alespoň mobilní operátoři, kteří měli za úkol velmi rychle vybudovat soustavu přístupových bodů v podobě buněk, jejímž průnikem vznikly sítě mobilních operátorů s celorepublikovým pokrytím, které však zákonitě musely používat budovanou síť Českého Telecomu, protože jiná telekomunikační infrastruktura neexistovala.

Co čert však nechtěl a jak tomu už bývá, celá idea hlasového impéria po drátech se postupně zvrtla a mobilní operátoři se stali velmi vážným soupeřem SPT Telecomu. Vášnivý souboj v podobě cenových barier a různých obchodních praktik a intervencí státních orgánů se tak stal bitevním polem telekomunikačních operátorů a neschopnost sebereflexe, taktická zaváhání a neschopnost strategických rozhodnutí přivedla hlavní telekomunikační operátory do slepých ulic. Ani jeden si neuvědomil omezenost trhu hlasových služeb, protože datové služby považovali za něco okrajového a nezajímavého a jenom okrajově se jim věnovali. A tak datová infrastruktura se zastaralými technologiemi s nevýhodnými tarify (nákupy modemových center, ISDN, Euro ISDN později v době kdy již v Evropě běžely projekty DSL ústředen). Svoji roli sehrálo i ČTU – úřad, který dlouhodobě zamezoval přístupu k technologiím používaných v rozvinutých státech s poukazem na staré praktiky a standardy státního bachaře, kdy se dělaly nesmyslné testy ve státní zkušebnách, které se na základě prehistorických norem snažily objevit dávno objevené a otestované .

Od roku 1994 se objevily první náznaky skutečného připojení do sítě internet na specializovaných středních školách a vysokých školách s rychlostmi pro celou univerzitu 56kbit. Nová generace tak měla neuvěřitelnou příležitost. Nenechalo to na sebe dlouho čekat a mnoho šikovných Čechů si všimlo, že se otevírají náruče mnoha firem, které touží po levnějších telekomunikačních službách, které kombinují osobní přístup, flexibilitu a hlavně konkurence schopnou cenovou hladinu. Především v menších městech a městských aglomeracích se začala zvedat vlna nevole k monopolistům. Zároveň se na přelomu století objevily nové technologie, které dovolovaly přenos a distribuci dat bez náročných finančních investic. Prvními vlaštovkami byly malé domácí sítě propojené sériovou linkou v lepším případě sítí ethernet s připojením do internetu přes vytáčené připojení. Hlavní nevýhodou byla však naprosto otřesná kvalita poskytovaných služeb přístupu do Sítě, platba za přenesená data, dobu připojení a skoro nulová šance se připojit do přetížených datových center poskytujících internet. Vzniklo spoustu malých firem poskytující internetová připojení v kavárnách a sídlištích. Většinová populace však na nový fenomén nebyla připravena a ani státní správa nebyla na příchod nové kvality projektována. S uvolňováním telekomunikačního trhu proniklo do ČR i několik nadnárodních společností, přinášející naprosto jinou kvalitu a standardy v podobě technologické podpory nadnárodních firem, které se jíž na přelomu století nemohly obejít bez propojení svých databází, elektronické pošty a digitálního přenosu obrazu a zvuku.

Přívod konektivity do Unhoště

Přívod konektivity do Unhoště.jpg (31K)

Problematika poslední míle. Drátem nebo vzduchem?

Ke zlomu došlo v letech 2000/2001. Státní podnik SPT Telecom se potýkal sám se sebou, noví operátoři obsazovali trh lukrativních komerčních zákazníků. Rozpoutal se boj o klienty mobilních sítí. Zároveň však začala i jiná, zatím tichá revoluce. Absolventi vysokých škol okusili do té doby zapovězené ovoce v podobě vysokorychlostní sítě internet v rámci univerzit a vysokoškolských kolejí, o internetu se začalo mluvit v masmediích. Absolventi velmi rychle pochopili v čem spočívá kouzlo a zkušenosti začali přenášet do praxe a elektronická komunikace a výměna dat začala svojí vítěznou cestu. Na rozparcelovaném trhu velkých operátoru začalo být těsno a realita ukázala, že lidé asi upovídanější nebudou ani když budou mít hory doly volných minut zdarma. Nastal moment zmatení – ANO zákazníci chtějí internet! Hodně internetu, hned, včera pozdě! V tu chvíli nastal moment pravdy, operátoři mající organizační a výpočetní techniku s první mílí (vysokorychlostní přípoj do sítě internet) nebyli schopni dostat datovou kapacitu ke koncovým klientům, protože problematika poslední míle byla do té doby řešena právě jenom pomocí vytáčeních připojení a hlavně pod taktovkou lidí jezdících ve žlutých autech (Telecom).

Problematika poslední míle je dodnes nejpalčivějším a nejnákladnějším prvkem sítí a operátoři ji věnují nejvíce pozornosti. Hlavním úkolem řešení je potom doručení co nejvyššího objemu dat ke koncovému zákazníkovi za co nejmenší cenu s ohledem na kvalitu. Tomuto odvětví se dnes po celém světě věnují stovky vývojových týmů, jejichž úkolem je vymyslet a zkonstruovat takové řešení, které výše uvedené požadavky splní. Z tohoto důvodu se způsoby distribuce dat liší a celkem je můžeme rozdělit na dvě skupiny- vzduchem a zemí. Všeobecně se má za to, že spolehlivější a kvalitnější je distribuce dat pomocí pozemní cesty. Hlavní nevýhodou je však citelná finanční náročnost spojená s velkým množstvím přidané hodnoty při zakládání kabelů, povolení a projekcí.

Oproti tomu šíření vzduchem je sice technologicky náročnější, ale v celkovém důsledku mnohem levnější a flexibilnější, což dokazuje i fenomén mobilních telefonů. Většina dnešních operátorů kombinuje obě struktury tak, aby byla schopná obsloužit maximum klientů při zachování kvality poskytované služby. Vzhledem k uvolnění trhu komunikací došlo ke vzniku ryze východoevropského fenoménu – vzniku malých datových operátorů, kteří vyplňují mezeru na trhu telekomunikací, kterou nebyl monopolní podnik schopen obsadit díky své nevalné pověsti, organizační neschopnosti, předraženým službám a špatnému zákaznickému servisu.

Na přelomu roku 2001/2002 se objevily první zařízení standardu IEEE 802.11, dnes známé jako Wi-Fi určené bezvýhradně pro distribuci datových toků pomocí mikrovlnných radií v rámci objektů s maximálním dosahem do 100m. Technologie se výhradně používá pro distribuci dat Bod-Více bodů. Tento standard se velmi rychle uchytil a byl znásilněn celou řadou nadšenců k tomu, aby data přenášel na významné vzdálenosti do lokací, kde ještě budování infrastruktury SPT Telecomu nehrozilo, nebo byly jeho služby pro střední a malé firmy nedostupné. Nebylo tak výjimkou, že třeba v Praze byly na 2.4GHz provozovány spoje na více než 15km a byla to jediná příležitost, jak internet přenést z jednoho bodu do druhého. Nevýhodou těchto řešení byla nízká odolnost proti rušení a poměrně nízká spolehlivost a legislativní omezení. Použitá technologie totiž pracovala na frekvencích, které byly přístupné všem a jejich provozování nevyžadovalo žádné speciální povolení. Přes všechny tyto výtky to však byla jediná možnost jak distribuovat data nezávisle na monopolním poskytovateli.

Najednou se objevilo obrovské množství malých firem, které poskytovaly datové služby za nesrovnatelně lepších podmínek, než monopolista a na tomto si začaly budovat své místo pod sluncem. Jednotlivé sítě se zahušťovaly a problémy s rušením a kapacitní nedostatky na sebe dlouho nenechaly čekat. Proto se na trhu objevily i dražší zařízení, které sice pracovaly ve stejném pásmu, nicméně byly navrženy tak, aby odolávaly rušení a nabídly tak svým klientům vyšší standard.

Postupem doby bylo uvolněné ještě pásmo 5GHz, které má stejný statut jako pásmo 2,4 GHz, ale především díky vyšší pořizovací ceně zatím dovoluje přenášet data v lepší kvalitě a spolehlivosti než prvně zmíněné pásmo.Není potom divu, že Česká republika se významně liší od ostatních zemí, co se týče typu vysokorychlostního připojení týče, protože se šušká, že až 60 procent připojených domácností je připojeno přes malé poskytovatele a občanská sdružení. Právě občanská sdružení jsou z pohledu statistik trnem v oku ČTU, protože apriori nejsou poskytovateli telekomunikačních služeb, ale v rámci členství mají členové možnost internet používat. Je to velice zajímavý a racionální úkaz, který dovoluje minimalizovat náklady spojené s fungováním sítě, protože občanská sdružení nemohou být ze zákonu výdělečná a tudíž veškeré prostředky reinvestují a hlavně neplatí ani DPH ani DzPPO. Vzhledem k faktu, že pásmo 5GHz má poměrně významná administrativní omezení a přeci i v tomto pásmu začíná být na některých lokacích poměrně těsno. Dalším omezujícím faktorem je i omezená datová propustnost. Existuje však další pásmo.

Spoje v pásmu 10 GHz přicházejí na scénu!

Samostatnou kapitolou je potom pásmo 10 GHz, které je vyloženě českou specialitou a je dnes nosnou infrastrukturou malých ISP a rád bych mu věnoval nejvíce času. Základní zajímavostí je že dané pásmo se dnes používá pouze v ČR, je stejně jako výše zmíněná pásma volné a provoz není nutné hlásit ČTU. Pásmo je kvalitativně rozdílné od předešlých dvou a to především použitou technologií, která nevychází z masově vyráběných zařízení, ale je na stejné úrovni jakou jsou profesionální spoje do licencovaných pásem s ohledem především na spolehlivost a kvalitu přenášených dat. Jsou konstruovány jako spoje Bod-Bod. Narozdíl od Wi-Fi jsou plně duplexní s nezávislým provozem v obou směrech. Pokud tedy Wi-Fi funguje jako klasická vysílačka, která v jeden moment buď přijímá nebo vysílá a musí se dělit o přenosový kanál s protější stranou tak u spojů v pásmu 10 GHz vysílají obě strany neustále, ale na jiných frekvencích (tzv. Duplexních kanálech) a každá strana má svůj nezávislý přijímač a vysílač.

Casablanca Praha, vedle centra NIX s distribucí dat po celé Praze, na této lokaci je cca 50 spojů v pásmu 10GHz a dalších 70 spojů v jiných pásmech

Casablanca Praha, NIX centrum s distribucí dat po celé Praze (23K)

Hlavní výhodou je, že data se nikde nezdržují a rovnou bez čekání na svůj čas vyrážejí na druhou stranu. Spoje se potom chovají tak, že data vycházející na druhém konci jsou ve stejné kvalitě jako když do spoje vcházejí. Přenosové rychlosti jednotlivých výrobců dnes dosahují od 16mbit do 100mbit. Možná se vám to číslo nezdá nikterak vysoké, nicméně vězte, že se jedná o skutečné rychlosti na rozdíl od Wi-Fi, kde 54mbit znamená ve lepším případě 20mbit atd..

Dnes je na trhu celkem 6 českých výrobců. Historicky nejstarším výrobcem byla firma KonWes, od které se následovně vývojově odloučila firma AlcomaMiracle, jež si začal vyrábět vlastní mikrovlnné části, nakonec se odloučila firma SVM. Dále jsou na trhu ještě firmy Summit development, který koncepčně vyšel z firmy Miracle a firma KPE. Zatímco první skupina firem jsou zkušenými matadory na trhu mikrovlnných spojů a zákaznických řešení, poslední zmínění vnikli na trh v posledních 2 letech a stojaté oligopolní vody zcela rozčeřili.

Spoj z Hradce Králové do České Skalice

Spoj z Hradce Králové do České Skalice (25K)

Zásadní překážkou pro masové nasazení spojů v pásmu 10 GHz byla a je především jejich cena a potom i zcela jiné požadavky na montáž a servis spojů. Cena jako limitující faktor potom dovoluje používat toto exkluzivní frekvenční pásmo s větší rozvahou a pochopením, zatímco u spojů v pásmu 2,4 a 5 GHz je jejich použití spíše otázkou otrlosti některých uživatelů a systémem pokusů a omylů se možná dostaví výsledek – hlavně, že to funguje, spoje na 10 GHz jsou dodávané a konstruované tak, aby i při vadné instalaci a nedodržení instalačních postupů neporušovaly žádné předpisy a pokud jsou vadně nainstalované, tak ani většinou nefungují, nebo citelně omezí provoz okolních spojů, takže řešení na sebe nenechá dlouho čekat. Vědomě bezproblémově však zprovozní spoj jenom zkušený technik s odpovídajícími zkušenostmi. Proto, pořizujete-li si takovýto prostředek, je rozumné, abyste uvedení do provozu věnovali maximální pozornost a péči.

Spoje v pásmu 10 GHz většinou pořizují firmy a poskytovatelé, pro které se stala prioritou kvalita poskytovaných služeb a investice do těchto technologií jenom potvrzují jejich hluboké přesvědčení, že čím méně bude v síti nestabilních prvků, tím více úsilí budou moci investovat do zkvalitňování úrovně služeb. Koncoví zákazníci to pocítí především tak, že výpadky se minimalizují a internet běží plynule se stabilními odezvami. A to především proto, že tato profesionální zařízení jsou konstruovaná jako bezúdržbová s maximálním důrazem na spolehlivost. Proto není divu, že i mezi odběrateli vzniká celá řada informačních skupin a konzultačních fór, které kvality a nedostatky jednotlivých výrobků probírají, případně hledají rady jak jednotlivým problémům předcházet.

Detail mikrovlnného spoje 1A11F28M2 firmy KPE spol s r.o.

Detail mikrovlnného spoje 1A11F28M2 firmy KPE (28K)

Zařízení jsou provozována na základě Všeobecného oprávnění vydaného ČTU. Pro provoz zařízení není nutná žádná licence a spoje jsou provozovány na sdíleném kmitočtu. V praxi to znamená, že nově instalované pojítko je nutné nainstalovat tak, aby neomezilo činnost ostatních zařízení. To znamená prozkoumat volné kanály na obou stranách, zhodnotit průběh trasy a určit odpovídající velikosti a typy antén. Celkově je velkou ostudou, pokud někomu zarušíte trasu nebo kanál, nehledě na fakt, že díky dobré koordinaci na lokaci lze umístit až několik desítek spojů na jednom místě, aniž by to mělo vliv na kvalitu. Tzv. Rušiči se potom stávají vděčným tématem posměchu s oprávněnými výtkami k jejich profesionalitě. Rychlosti se pohybují od 16 mbit až po100mbit s latencemi pro ping 1500 Byte od 1 ms až po 7 ms a použitým rozhraním fast ethernet. Pokud uvažujete o koupi nebo pronájmu spoje na 10 GHz je dobré si předem ověřit jeho technické parametry, mezi které patří především reálná přenosová kapacita, latence spoje, přeladitelnost, citlivost mikrovlnné části, možnost dohledu, spotřeba, záruka a servisní zabezpečení.

OVFree 34mbit do Ostravy Poruby

OVFree 34 mbit do Ostravy Poruby (26K)

Reálnou přenosovou rychlostí se rozumí skutečná propustnost spoje v jednotlivých směrech. Jednotliví výrobci deklarují přenosovou rychlost v mbitech. Ta se však proti deklarované rychlosti liší. Například deklaruje-li výrobce rychlost 25 mbit a skutečná rychlost je 19mbit, jistě bude odběratel minimálně rozčarován. A tak lze například narazit na 40mbitové spoje s reálnou propustností 36, 34mbit s 32mbit průtokem atd.. Z tohoto důvodu seriozní výrobci sdělí odběrateli I reálnou rychlost spoje. Faktem zůstává, že tyto rychlosti jsou konečné a jejich objem se s vytížením jednotlivých stran neliší.

Latencí se rozumí doba, kterou potřebuje paket na oběhnutí celou trasou a navrátí se k odesílateli. Běžnou hodnotou je měně než 1ms pro běžný paket. Jsou však I zařízení, jejichž minimální hodnota dosahuje 5ms a vezmeme-li v potaz několik takových zařízení za sebou, může to být problém. Všeobecně se má za to, že 10 GHz spoje mají latencí konstantní pro celou šířku pásma propustnosti a ta s jejich zatížením neroste kromě vytížení spoje na max, kdy se začnou přeplňovat buffery.

Valná většina spojů, které jsou dnes nasazené nejsou laditelné. Je to vyvolané historickým vývojem a především předpokladem, že neodborné přeladění spoje může způsobit problém nejenom samotnému provozovateli, ale i ostatním na lokaci. Přesto jsou na trhu zařízení, která jsou laditelná v části spektra. Potom jsou zařízení, která jsou laditelná v celém spektru, ale jenom autorizovaným technikem a to právě z výše uvedeného hlediska a nakonec jsou zařízení, která nejsou laditelná s výjimkou fyzické výměny mikrovlnných částí.

Instalace pro MH2NET – horní menší buben Alcomy bude brzo nahrazen

Instalace pro MH2NET - byla Alcoma (26K)

Citlivost mikrovlnné části potom definuje, kolik zařízení potřebuje užitečného signálu proto, aby fungovalo bezchybně a slouží k výpočtu velikosti vhodných antén. Všeobecně se citlivosti pohybují v rozmezí -70dBm až -85dBm, v závislosti na zkoumané chybovosti a použité šířce pásma. Jedná se o veličiny, které poměrně jasně definují množství užitečného signálu potřebného pro dosažení bezchybného přenosu. Z toho je zjevné že zařízení s citlivostí -80dBm potřebuje pro stejnou kvalitu linky o 10 dB signálu méně než zařízení s citlivostí -70dBm.

Instalace pro MH2NET – horní menší buben Alcoma byl nahrazen spojem od KPE

Instalace pro MH2NET - Alcoma už není (26K)

Velmi důležitým faktorem je dohledová část, díky které lze zařízení dohledovat. Buď lokálně nebo vzdáleně přes Ip adresu a případně identifikovat problém, před jeho plným propuknutím, případně problém eliminovat přenastavením výrobku. Uživatel zpřístupní zařízení servisnímu technikovi po internetu a ten kvalifikovaně nedostatek odstraní, nebo zajistí výjezd servisního týmu.

Při výběru spoje je také důležité projít reference jednotlivých výrobců, protože rozdílné výrobní technologie přinášejí různá rizika a I v tom malém počtu výrobců jsou kvalitativní rozdíly celkem citelné. Jednotliví výrobci se liší v přístupu k zákazníkům, při řešení problémů a případném servisu. Jenom velmi úzká skupina má kvalitní servisní síť, která v případě výpadku zajistí rychlé odstranění vad nebo poškození a nespoléhá se na služby servisních organizací, ale aktivně tyto organizace řídí. Důležitým faktorem je nakonec i cena, jež v mnoha případech hraje prim, protože srovnatelná zařízení mají cenové rozdíly až 60procent.

Pásmo 10GHz je tak momentálně jedním z mála, kde lze bez zbytečných a nespravedlivých licenčních poplatků provozovat profesionální zařízení pro plnohodnotný přenos dat, jež podporují skutečné konkurenčně rovné prostředí a umožňuje malým poskytovatelům prosadit se na nerovném trhu příležitostí s patřičnou dávkou sebevědomí. Je tak důkazem toho, že pokud se pásmo využívá s rozvahou a s patřičnou technickou průpravou, není nutné složitých byrokratických postupů při udělování licencí, jež nesmyslně zvedají administrativní překážky a náklady spojené s instalacemi prvků telekomunikačních sítí a možná nechtěně, ale cíleně, dělají z „velkých firem“ s „režijními náklady“ firem slony v porcelánu, kterým se ztrácí ponětí o jejich účelu bytí..

Ty jsou díky své neflexibilitě nuceny své tragikomické reklamní kampaně balit do oblaků hvězdiček, skrytých podmínek a jiných právních kliček, bez kterých by splaskly jako bubliny nebo ostříhané ovce, případně vyvolávali psychedelické pocity z hvězdokup četných kurzorů v krajině. Proto se mi zdá, že konečnému uživateli uniká podstata funkce těchto společnosti a to je poskytování telekomunikační služby zákazníkovi a ne výpravné celovečerní zaklínací ódy pro lapení nových ovcí, které si v konečném důsledku noví klientíčci ochotně zaplatí místo toho, aby operátoři rozšířili své služby, případně snížili ceny služeb. Ale právě tato „neschopnost“ přináší úrodnou půdu a vodu na mlýn menším firmám které telekomunikační služby poskytují.

Pevně věřím, že možná i Vy máte své zkušenosti s drobnými poskytovateli a věřte, že s pomocí velmi malého kapitálu, ale obrovského úsílí byli schopni vybudovat takové celky, které stojí za obdiv a v tomto úsilí jim budu držet palce, protože jasně dokazují, že důvtip a cílevědomost má větší příležitost, než moc a prostředky.

Diskuze k článku

Vítek Jirka, 24. 7. 2008 (21:08):

Docela dobře jsem si početl, zajímavý článek, za který děkuji 🙂

MAZAV, 15. 2. 2008 (22:02):

No za rozšíření WiFi, 5G a 10G u nás může monopolní postavení tehdejšího SPT telecom, pokud buy se choval v dřívější době trochu pružněji a flexibilněji, nerozšířilo by se tak moc WiFi a udržel by si postavení. Jenže v době kdy jsem třeba váhal o přepojení tel. linky v PV z důvodu přestěhování a oni chtěly přes 2200kč za to a potom vytáčené připojení s celou platbou, tak jsem za nějakých 2800kč koupil Asus WL500G udělal "anténu" a připojil se do nově vzniklého obč.sdružení. Jsem tam dodnes, spokojen, s rychlostí v pohodě (o té se někdy jiným ani nezdá), Asus jede taky dodnes a ještě dlouho pojede. Jen je třeba taky dodržovat vyzářené výkony a limity a ne jako některé komerční firmy "to pustit nadoraz" a neregulovat výkon. Ono třeba zn. Edimax je tak vhodná jen jako bleskojistka na kabel a ne jako klient k zákazníkovy. To je ale taky o penězích a ty komerce zase musí vydělat… čím víc tím líp, jako Telefonica O2. Kdo by jim dal jinak na platy?

krakonoš, 15. 2. 2008 (10:07):

Aspoň v něčem jsme trochu předběhli světové dění. Ono to nebude dlouho trvat a i ve zbytku světa přijdou na to, že cpát všechno a za každou cenu do drátů a do optiky je zbytečně drahé a dlouho to trvá. Zkuste si porovnat, jak dlouho trvá zřízení 10 GHz spoje a jak dlouho položení optiky! O ceně nemluvě! Kolik úřadů musíte oběhat, než seženete potřebná povolení, vyjádření a t. d. kolik zaplatíte za projektovou dokumentaci, kolik stojí vykopání kynety a znovuzahrabání kabelu… Rozhodně je rychlejší a levnější, namontovat dvě paraboly a jet.

krakonoš, 15. 2. 2008 (10:01):

Spíš bych řekl, že je to přesně naopak! Jak by vodoprdný internet vypadal? nebýt wifi? Poloviční rychlosti, poloviční limity dat, totální FUP a čtyřnásobná cena!

Poweruser¨z Rousinovsko.net, 7. 2. 2008 (17:14):

A proč neshodnotit situaci tak jak je? Proč muset být za každou cenu nestranný? Všichni víme, proč se u nás ujalo WiFi na 2,4G, proč se tak rozšiřuje 5G i 10G pásmo. Proč jsme na světě takové unikum. Tak proč být za každou cenu nestranný? Myslím, že přesně tohle by se dalo vyčítat spíše monopolistům(a ty jejich hvězdičky v reklamách pro masy), než lidem, co se snažili po celá ta léta něco změnit a nedělali to jen pro sebe.

krakonoš, 7. 2. 2008 (16:34):

Jediný správný určitě ne, ale zato pokusy o šíření rychlejšího internetu po současných metalických kabelech jsou naprosto určitě jediné špatné, počínaje primárními parametry použitých kabelů a konče cenou, technickými parametry a kvalitou poskytovaných služeb. Pokud v 90% případů platí pravidlo, že tatáž služba nabízená v bezdrátovém provedení vyjde o 50 – 80% levněji, než ADSL, tak to o čemsi svědčí. Nebo snad u nás existuje poskytovatel ADSL, který nabízí full duplex připojení 2048 kbps s agregací 1:1 bez datových limitů a FUP za 500 Kč měsíčně vč. DPH?

rednex, 2. 2. 2008 (03:47):

Děkuji za článek. Našel jsem v něm plno zajímavých informací. Jen bych ho možná rozdělil na dva. První by byl něco jako "Zamyšlení nad vývojem telekomunikačních sítí v ČR" a druhý o těch 10GHz spojích.
Jinak trochu se divím autorovi, že ho tak rozčiluje "Telecom". U zákazníků to chápu, ale pro lidi kolem wifi je Telecom ten, kdo jim drží laťku proklatě nízko.

Michal Peterka, 30. 1. 2008 (00:22):

Aha, takze tady vzniklo nedorozumeni. Nejsem novinar..

Miloslav Sova, 29. 1. 2008 (01:29):

Dobrý den,

chlapi nehádejte se mi tady :-)), začíná to být nuda. Už jsem tady jednou napsal, že článek za PR nepovažuji, kdo chce vidět jak vypadá klasické PR at si přečte pár skutečných PR článků http://www.lupa.cz/r/pr-clanek/

Václave vy by jste se mohl radši podívat na prezentaci svojí sítě Bezdrátový.net zde u nás v databázi, máte tam totiž poslední aktualizaci z roku 2006 a spousta věcí už dávno neplatí http://www.internetprovsechny.cz/wifi.php?poskytovatel=34

A taky by jste mi mohl poslat rozsahy IP adres vaší sítě pro potřeby speedmetru (mám takové tušení že pár měření jsem tam od vás už viděl). To je vše, doufám že se nám tady ještě měsíc nebudete dohadovat co všechno lze považovat za PR :-)) Hezký den Sova

PS: Mimochodem předevčírem jsem volal s obchodním manažerem konkurenční Alcomy a článek se mu (s několika technickými připomínkami) docela líbil.

Václav Návrat, 28. 1. 2008 (23:50):

Když píšu článek a ne PR sdělení, nemám upřednostňovat žádnou firmu, ať ji věřím sebevíc. To je právě ona novinářská profesionalita.

Děkuji za nabídku stavení se, ale není třeba – jsme spokojenými uživateli zařízení Orcave.

Michal Peterka, 27. 1. 2008 (11:49):

Potrefena… To je v poradku, kritika je na miste, nejsem, nebudu ani nechci byt nezavisly. Snazil jsem se do clanku (nikoliv fotografii) netahat propagaci, ale pokud chce nekdo psa biti, klacek si najde. Mam urcitou vizi a tu prosazuji. Pak je otazka, kdo bude na takoveto informacni servery clanky psat, predpokladam, ze si na dane tema vy osobne cas nenajdete.
Ja si ten cas nasel a rad. Mozna Vam to uniklo, ale tento server je domenou poskytovatelu bezdratoveho internetu. Vyzyvam Vas tedy abyste napsal clanek, ktery Vam bude nejbliz a preji Vam, aby se potom naslo co nejmin ctenarum, kteri Vas budou kritizovat.

Michal Peterka, 27. 1. 2008 (11:27):

Mel bych snad uprednostnovat jinou nez vlastni firmu, kdyz v jeji produkt verim a jsem si vedom jeho kvalit? Kde presne krome obrazku je clanek zavadejici? Pres pristi tyden jedu kolem, nemuzu Vam nejak pomoci ? Nabidnout Vam treba nejaka reseni? S uctou a virou v brzke setkani Michal Peterka

Václav Návrat, 27. 1. 2008 (02:38):

Jaký článek?

Pokud to byla narážka, že nemám právo soudit, pokud jsem nevytvořil sám lepší článek, tak je to jen ubohá a nesprávná argumentace. Dle ní by např. rozhodčí krasobruslení museli být lepší než ten nejlepší závodník, kterého hodnotí, aby mohli posoudit jeho výkon. A to je trochu nesmysl, nemyslíte?

Rostislav Malek, 26. 1. 2008 (23:57):

Uz se tu tesime na Vas clanek

Václav Návrat, 26. 1. 2008 (23:44):

Aniž bych věděl něco o panu Peterkovi, také jsem poznal, že článek jaksi upřednostňuje KPE a navíc dosti hloupě rýpe do Alcomy. A hle, jak to dle diskuze vypadá, on opravdu patří ke KPE. Tak mi pak neříkejte, že to není PR článek.

Myslím, že článek by si zasloužil mnohem více objektivity a také bych vynechal populistické řeči proti poskytovatelům na jiné bázi než Wi-Fi (a to říkám jako Wi-Fi poskytovatel), protože jinak se tváří, že Wi-Fi je ten jediný správný způsob.

palo, 18. 1. 2008 (15:11):

Telefónica O2 čelí bojkotu jihočeských měst
http://hn.ihned.cz/2-22788920-500000_d-af

krakonoš, 13. 1. 2008 (23:07):

Není to čirou náhodou tak, že článek se nezmińuje o skvělých perspektivách ADSL, tudíž je jednostranný? Nasazováním technologií na bázi DSL na metalické kabely jsem se zabýval dost dlouho na to, abych mohl zodpovědně prohlásit, že tato technologie u nás nemá, vzhledem ke stavu metalické sítě perspektivu.

Aleš Dittrich, 12. 1. 2008 (23:29):

To je fakt, sám jsem se divil, když jsem v článku nalezl fotky "naší střechy". Jinak článek byl dobrej 😉

Miloslav Sova, 12. 1. 2008 (10:37):

Dobrý den Tomáši,

dobře víte že vám nic nebrání napsat článek třeba o tom jak zavádíte v KLFree optiku a pokud bude článek na úrovni velmi rádi ho zveřejníme. To, že si Michal Peterka přátelsky šťouchnul do kolegů z Alcomy formou popisků pod dvěma obrázky bych zase nebral tak vážně. Pokud vím tak vztahy mezi Alcomou a KPE jsou velice přátelské. Navíc když otočíte hlavu trochu doleva uvidíte reklamní banner společnosti Alcoma :-))

Samozřejmě pokud budete mít chuť napsat něco o tom jaká kritéria upřednostňujete vy při výběru 10 GHz spojů není problém.

Hezký den přeje Sova

vlado, 11. 1. 2008 (19:42):

no myslim ze i konwes vse nevyrabi…

Tomáš Vokoun, 11. 1. 2008 (19:19):

Když už tak ony "nenápadné" zmínky o nahrazení Alcomy u mh2netu za 1aerial ?

Když sme u nás ze střechy sundavali SVMka a místo nich dávali Alcomy, tak o tom moc článků nebylo 😉

Miloslav Sova, 10. 1. 2008 (21:20):

Dobrý den,
jako PR se obvykle označuje článek který si nějaká firma objedná, sama dodá a obvykle ho i zaplatí. V tomto případě jsem si však jako zakladatel tohoto serveru článek naopak objednal já, protože pana Peterku znám již delší dobu a potřeboval jsem někoho kdo pásmu 10 GHz dobře rozumí a nebude mít tendenci v článku prosazovat svojí firmu.

V článku je odkaz na každou firmu, která v tomto oboru něco znamená a dle mého názoru je velmi vyvážený. Není proto žádný důvod ho označovat jako PR. To je vše co bych k tomu chtěl říct.

Zdraví Miloslav Sova (předseda IPV)

Jeez, 10. 1. 2008 (18:45):

No dalo by se přinejmenším říct, že je tendenční. Případně, že mu chybí nadhled nestraného pozorovatele.
Popravdě, taky jsem čekal to bude článek označen PR. Alespoň ze slušnosti.

Michal Peterka, 10. 1. 2008 (17:18):

Musím souhlasit, snad jenom malé rýpnutí, že přeci jenom Casablanca je přeci jenom trochu lepší místo pro RETRO MW spojů než telehouse GTS

Michal Peterka, 10. 1. 2008 (17:15):

Zůstává volným pásmem.

Michal Peterka, 10. 1. 2008 (17:14):

V čem je článek reklamou?

Jaroslav Hromada, 10. 1. 2008 (11:46):

Bývá zvykem reklamní články vhodně označovat, aby se nepletly do běžné žurnalistiky.

Phoenix, 10. 1. 2008 (01:16):

Ví někdo jak to do budoucna vypadá s pásmem 10 GHz? Už se několikrát hovořilo o jeho zrušení… Co ho pak ve bezlicenčním pásmu nahradí?

BBB, 10. 1. 2008 (00:27):

Ale jinak clanek je prijemny.Mozna nadpis ho skoro ani nevystihuje:)

BBB, 10. 1. 2008 (00:25):

To je pravda, Casablanca jsou jen 2 pronajata patra s optickym kabelem.Ale takovych mist s optickym kabelem je po praze desitky,mozna stovky.Pak by to tedy znamenalo,ze NIX je vlastne vsude po praze:)
NIX je v GTS…
Muzete to v clanku nekdo opravit,pac je to zavadejici…

bbb, 9. 1. 2008 (07:25):

tak mas tam napsany sice zelivskeho, ale obavam se ze GTS telehouse neni primo Casablanca ale barak pres ulici 🙂

Michal Peterka, 8. 1. 2008 (15:27):

Pokud Vim tak Coprosys nevyrabi, ale pouziva komponenty Konwes a ATH.
Co se tyce BTV.. Videl jsem 1 pojitko vseho vsudy.

Jeez, 8. 1. 2008 (15:15):

A co Coprosys a BTV ?
Nebo žeby nás přecijenom bylo 8 ?

krakonoš, 7. 1. 2008 (16:33):

Přes Casablancu odebírá konektivitu mj. i Vodoprd. A tomu zbytku nelze nic vytknout. Je to stručné, jasné a naprosto pregnantní zhodnocení současné situace na našem telekomunikačním trhu.

AAA, 7. 1. 2008 (10:15):

V Casablance zadny NIX neni.

Doufam, ze zbyle informace jsou alespon o trosicku v souladu s realitou.

Kategorie Technologie.

Diskuze: 36 Comments

Navštivte také

Speedmeter Internetu pro všechny

Katalog Wifi sítí

Reklama:

cerberos.cz
www.summitd.cz

Bleskovky

Články

 

Doporučujeme

Vybíráme nový notebook...

Takový byl seminář o GDPR v Olomouci

Dotace na vysokorychlostní internet...

Jak vypadá vysílač lokálního providera a proč by to mělo zákazníka zajímat?

Aby wifi doma fungovala.

Zpoplatnění bezlicenčních pásem by zdražilo internet, nebo snížilo jeho dostupnost

Internethome končí s bezdrátem. Nespokojení klienti často volí osvědčené lokální ISP.

Budeme mít internet z dronů a balonů?

Rychlosti internetu v lednu 2014, poprvé přes 70 tisíc měření a několik novinek

LTE? Žádnou mobilní revoluci nečekejte…

Proč PPF koupila českou a slovenskou Telefóniku?

Speedmeter IPV pro zařízení se systémem Android nově na Google Play

Mobilní revoluce nebo evoluce?

Mobilní bezdrátové datové přenosy v roce 2013

Waze – doprava na dlani

Stručný úvod do geosociálních sítí

Lednové rychlosti na internetu řečí grafů a čísel

Databáze knihoven a rozcestník pro knihovníky i poskytovatele připojení

Instagram – cesta k úspěchu

Naměřené rychlosti internetových připojení v prosinci

Sdílení a zálohování s Dropboxem

Webové aplikace s geolokací

Posílání datových balíků po Internetu

AirFiber24 – ostrý test z reálného provozu

Česká republika a rychlosti internetu podle Akamai

PPF Petra Kellnera se přihlásila do aukce kmitočtů. Překvapivý kandidát na čtvrtého operátora.

Pinterest – nová hvězda mezi sociálními sítěmi

Velké srovnání mobilního Internetu v České republice pro rok 2012

Google nejen vyhledávačem: Umíte správně vyhledávat?

Malware a jeho současné podoby

Soumrak volného 10 GHz pásma aneb kdo má zájem na jeho zarušení?

Odkazy odjinud


Tip: Navštivte sekci VoIP a porovnejte nabídku více než třech desítek operátorů!

Podporujeme:

www.sumavanet.cz i4eSmall.gif (2K) pravedneslogo.gif (5K)