Internet, připojení k němu a možný rozvoj (Část 2 – Historie a vývoj internetu)

, 22. března 2006

Již začátkem 60. let v době studené války se začaly ve Spojených státech amerických objevovat myšlenky na vytvořeny sítě, která by propojovala nejdůležitější vojenské, vládní a akademické počítače a která by byla schopna přežít jaderný úder. Bylo jasné, že by to měla být síť bez centra, a měla by být schopna funkce i v případě výpadku jednotlivých uzlů. To znamená, že americké ministerstvo obrany (DoD) potřebovalo vymyslet systém takový, aby mohli sdílet informace a data a mít jistotu že systém přežije útok nepřítele, a pokud dojde k zničení části systému, systém bude fungovat nezávisle dál.

ARPANET

Koncem 60. let se sdružení RAND a univerzity MIT a UCLA zabývaly myšlenkou vytvořením decentralizované sítě s technologií přepojování paketů . V roce 1968 přispěchal s finanční podporou na pomoc Pentagon, respektive jeho agentura DARPA (Defense Advanced Research Project Agency) a na podzim roku 1969 byly zprovozněny první čtyři uzly sítě, která byla nazývána ARPANET (všechny čtyři uzly byly umístěny na amerických univerzitách).

V roce 1971 se ARPANET rozrostl na 15 uzlů a v roce 1972 již bylo propojeno celkem 37 počítačů. Je s podivem, že se hlavním využitím sítě ARPANET nestalo používání vzdálených počítačů, ale komunikace prostřednictvím elektronické pošty a elektronické konference. Kromě konferencí sloužících k výměně vědeckých informací se objevily první konference určené pro zábavu. První z nich konference SF-LOVERS určená milovníkům science-fiction.

Rok 1973 se zapsal do dějin Sítě připojením prvních dvou neamerických institucí, britské university College of London a norské Royal Radar Establishment. V té době již bylo jasné, že myšlenka decentralizované sítě s přepojováním paketů je tím správným řešením pro síť, která by měla být robustní a snadno rozšířitelná.

Již v roce 1974 byla zveřejněna první specifikace protokolu TCP/IP, jenž měl nahradit stávající přenosový protokol NCP. V roce 1983 se oficiálně přešlo od protokolu NCP k sadě protokolů TCP/IP.

Mimoamerické sítě

Období mezi lety 1983-1992 by bylo možné označit jako druhou etapu rozvoje Internetu. Tato etapa byla charakterizována jeho prudkým růstem (z přibližně tisíce počítačů v roce 1983 na více než milion počítačů v roce 1992) a především expanzí mimo americký kontinent. V prvních letech tohoto období vznikly počítačové sítě EUNET (European UNIX Network), EARN (European Academic and Research Network), japonská síť JUNET a britská síť JANET (Joint Academic Network).

NSFNET

Velkým krokem kupředu bylo vytvoření americké páteřní sítě NSFNET (ta měla v roce 1986 na dnešní poměry směšnou kapacitu 56 kb/s)2, která propojovala pět nejdůležitějších amerických superpočítačových center. Její vznik a provoz byly financovány vládní agenturou NSF (National Science Foundation).

Roku 1991 dosáhla NSFNET kapacity 44,7 Mb/s a vědci z Minnesotské univerzity poprvé předvedli systém Gopher, který byl posledním schůdkem pro přechod k systému WWW, jenž je zřejmě zodpovědný za současnou podobu internetu. Pro prohledávání gopherského prostoru byl v roce 1992 na univerzitě v Nevadě vytvořen systém Veronika.

Hypertext a WWW

Již počátkem roku 1989 se na půdě ústavu částicové fyziky CERN objevil dokument Hypertext and CERN, jenž popisoval možnosti vytvoření interního distribuovaného systému jako jednotné nadstavby nad mnoha různorodými informačními zdroji. Autorem tohoto dokumentu byl Tim Berners-Lee, který později v listopadu roku 1990 předvedl první prototyp WWW serveru (jako operační systém byl zvolen NeXT). Prudký nárůst obliby WWW se datuje k září 1993, kdy byla dostupná první funkční verze velmi populární prohlížeče NCSA Mosaic.

Do roku 1993 zůstával Internet doménou především vědeckých a akademických pracovišť. Uživatelé a provozovatelé se vehementně bránili příchodu komerčních aktivit na Internet. Situace začala měnit v roce 1991, kdy americký kongres přijal zákon High Performance Computing Act (jeho iniciátorem byl senátor Al Gore). Od roku 1993 se stal na Internetu začaly ve velkém objevovat komerční organizace, nejprve počítačové, později i firmy z dalších oborů lidské společnosti. V mnoha státech se Internet stává běžnou součástí každodenního života.

Je překvapující, že Internet navzdory počátečnímu financování agenturami DARPA a NSF nikdo nevlastní a ani není centrální autorita, která by jej nějakým způsobem řídila. Přesto existují instituce podílející se významnou měrou na fungování a dalším rozvoji Internetu. Jako první jmenuje Internet Society (ISOC), jenž sdružuje internetové uživatele. ISOC má dvě hlavní složky Internet Activities Board (IAB) a Internet Engeneering Task Force (IETF). Obě tyto složky spolupracují s nejvýznamnějšími počítačovými firmami na tvorbě standardů potřebných pro další rozvoj Internetu. Další institucí, která od poloviny roku 1994 dbá zejména na rozvoj služby WWW, je WWW Consorcium (W3C). Sdružuje lidi, kteří se podíleli v ústavu CERN na prvních krůčcích WWW, techniky z MIT a z francouzského institutu INRIA.

Protokol TCP/IP

Dále je třeba se věnovat protokolu TCP/IP, respektive nejdříve jeho historii, protože je s historií internetu velice blízká. Poté, co ministerstvo obrany Spojených Států Amerických uznalo že ARPANET je schopný provozu a ověřilo si životaschopnost paketové technologie, poté prohlásilo, že ARPANET nebude zrušen, ale bude předán do akademické sféry k dalšímu zkoumání a používání. V té době se na ARPANET začaly nabalovat další malé sítě a začalo docházet na chyby v používaném protokolu NCP (Network Control Protocol). Proto ministerstvo obrany Spojené státy americké investovaly další peníze na vývoj nových rutinních protokolů. Právě s touto podporou se Vinton G. Cerf a Robert Kahna na seminářích na Stanfordu postupně dali do vývoje nové sady protokolů TCP/IP. Dnes je Vinton G. Cerf šéf organizace ICANN a spolupracuje s NASA na projektu InterPlanetary Internet-u. Od září 2005 pracuje též pro firmu Google na pozici Chief Internet Evangelist.

Zde předkládám stručný přehled dat týkajících se problematiky vzniku sady protokolů TCP/IP

  • 1973: idea protokolů TCP/IP byla poprvé prezentována veřejnosti na konferenci v Anglii
  • 1974: koncepce TCP/IP byla publikována v IEEE Transaction on Computers (C. Cerf a R. Kahn)
  • 1977: první praktické zkoušky
  • 1978-9: protokoly TCP/IP získávají „dnešní“ podobu
  • 1980: ministerstvo obrany USA akceptuje protokoly TCP/IP jako perspektivní
  • 1982: ministerstvo obrany USA přikazuje použití protokolů TCP/IP u všech sítí nově připojovaných k síti internet
  • 1.1.1983: celý internet přechází na protokoly TCP/IP. Směrování konkurenčního protokolu NCP bylo zastaveno
  • 1983-1986: využití protokolů TCP/IP v praxi

Dále:

  • DoD nechává implentovat protokoly u komerční firmy ( a to BBN – Bolt, Beranek, Newman )
  • DoD financuje začlenění TCP/IP do operačního systému Unix, který je zdarma distribuován americkým univerzitám
  • Protokoly TCP/IP jsou postupně implentovány do dalších operačních systémů

Důraz při výrobě protokolů TCP/IP nebyl kladen pouze na:

  1. Zabezpečení – při vzniku nebyl požadavek na zajištění důvěrnosti dat. Též byly kladeny malé požadavky na identifikaci a autentizaci uživatelů
  2. Mobilita – v době vzniku byly počítače nepřenosné
  3. Kvalita služeb – aby různé přenosy mohly mít různou prioritu, či různé parametry přenosu

Pokračování příští týden.

Diskuze k článku

Diskuze ke článku je uzavřena.

Kategorie Technologie.

Diskuze: Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Internet, připojení k němu a možný rozvoj (Část 2 – Historie a vývoj internetu)

Navštivte také

Speedmeter Internetu pro všechny

Katalog Wifi sítí

Reklama:

Bleskovky

Inovativní řešení plánování optických sítí FTTH

, 22.10. Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Inovativní řešení plánování optických sítí FTTH

Pozvánka na workshop IPv6 v praxi – posledních pár dní na registraci.

, 28.2. Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Pozvánka na workshop IPv6 v praxi – posledních pár dní na registraci.

Sprintel jako první regionální operátor spouští novou síť v pásmu 3,7 GHz

, 6.2. Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Sprintel jako první regionální operátor spouští novou síť v pásmu 3,7 GHz

IT dovednosti teenagerů – mají se starší bát mladé generace?

, 14.1. Komentáře nejsou povolené u textu s názvem IT dovednosti teenagerů – mají se starší bát mladé generace?

MPO spustilo veřejnou konzultaci nové mapy – intervenčních oblastí pro dotace NGA

, 19.11. Komentáře nejsou povolené u textu s názvem MPO spustilo veřejnou konzultaci nové mapy – intervenčních oblastí pro dotace NGA

UPC hlásí výrazný růst tržeb i připojených domácností

, 12.11. Komentáře nejsou povolené u textu s názvem UPC hlásí výrazný růst tržeb i připojených domácností

Konferencia „Kam kráčajú telekomunikačné siete Slovensko 2018“ už za pár dní. Nepremeškajte registráciu.

, 8.10. Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Konferencia „Kam kráčajú telekomunikačné siete Slovensko 2018“ už za pár dní. Nepremeškajte registráciu.

Letní akvizice – Edera kupuje Metropolitní

, 3.7. Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Letní akvizice – Edera kupuje Metropolitní

ISP Futuretec 2018

, 21.5. Komentáře nejsou povolené u textu s názvem ISP Futuretec 2018

Více bleskovek →

Články

Velký test wifi routerů do 1 000 Kč

, 22.3. Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Velký test wifi routerů do 1 000 Kč

United Networks – z garáže až mezi nejznámější lokální operátory

, 16.3. Komentáře nejsou povolené u textu s názvem United Networks – z garáže až mezi nejznámější lokální operátory

Aukciu na frekvencie pre 5G sprevádzala petícia a hoaxy

, 21.12. Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Aukciu na frekvencie pre 5G sprevádzala petícia a hoaxy

Velký virtuální kulturní přehled

, 16.11. Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Velký virtuální kulturní přehled

Čo je nové na Slovensku v oblasti 5G?

, 28.10. Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Čo je nové na Slovensku v oblasti 5G?

Dotace na vysokorychlostní internet v sedmi praktických krocích

, 30.6. Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Dotace na vysokorychlostní internet v sedmi praktických krocích

Bezpečně na internetu: 10 tipů jak poznat škodlivý email

, 19.5. Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Bezpečně na internetu: 10 tipů jak poznat škodlivý email

Rady a tipy, jak získat dotaci na vysokorychlostní internet

, 20.4. Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Rady a tipy, jak získat dotaci na vysokorychlostní internet

Koronavirus – důležité odkazy, projekty firem a IT nadšenců, shrnutí situace v Česku i ve světe.

, 2.4. Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Koronavirus – důležité odkazy, projekty firem a IT nadšenců, shrnutí situace v Česku i ve světe.

 

Reklama:
/www.pranet.cz
www.pranet.cz