Kompletní výsledky rychlostí bezdrátových sítí za leden 2006, aneb opravdu lze WiFi zařadit mezi broadband?

Zatímco v listopadové studii jsme pro vás připravili údaje o celkem 25 bezdrátových sítích z celé ČR (viz. tabulka č. 1), tak v lednové studii vám jich přinášíme téměř dvakrát tolik. V listopadové studii jsme však ještě neměli k dispozici informace o přesném počtu provedených měření. Podmínkou pro umístění v tabulce tenkrát bylo pouze 50 platných měření za kalendářní měsíc a nedokázali jsme tedy rozlišit, zda průměrná rychlost byla vypočtená např. z 50 nebo ze 750 platných měření. Přitom obvykle platí, že čím více je uskutečněných platných měření, tím víc odpovídá průměrná rychlost té skutečné.

V lednových výsledcích se setkáváme s další zajímavou skutečností. Stále více se potvrzuje původní předpoklad, že uživatelé bezdrátových sítí na rozdíl od uživatelů jiných druhů připojení začínají mezi sebou svým způsobem soutěžit. Někteří bezdrátoví poskytovatelé dokonce na svých stránkách své uživatele přímo vyzývají, aby si rychlost svého připojení pravidelně měřili, s čím jsem se například u poskytovatelů ADSL ještě nesetkal.

Není žádným překvapením, že zejména komunitní sítě a sítě provozované občanskými sdruženími dosahují v měření výrazně lepších výsledků. V průměru nejrychlejším připojením se mohli v lednu pochlubit uživatelé plzeňské komunitní sítě PilsFree (1078 kb/s), kteří jen o vlásek předstihli kladenskou síť KLFree.net (1014 kb/s). Pomyslnou třetí příčku obsadil komerční provider Český Bezdrát (877 kb/s) a na čtvrté pozici se tentokrát umístila opět síť komunitního typu HKFree.org (846 kb/s). Umístění dalších bezdrátových poskytovatelů velmi hezky ukazuje následující graf.

Ještě jednou k metodice měření.

Pozorní čtenáři si již jistě povšimli, že v grafu prezentované průměrné výsledky rychlostí naměřených na serveru DSL.cz jsou často mnohem nižší, než obdobné výsledky prezentované na jiných technicky zaměřených serverech (např. poslední studie na serveru Živě). Nedovolím si hodnotit, které výsledky jsou „správnější“ nebo přesněji řečeno, které více odpovídají realitě. Mohu pouze potvrdit skutečnost, že server DSL.cz se postupně snaží zdokonalovat metodiku měření (zejména u bezdrátových poskytovatelů). Kromě postupného získávání rozsahu IP adres jednotlivých poskytovatelů, klade současná metodika velký důraz i na vyřazování extrémně vysokých hodnot, které neodpovídají reálným možnostem tohoto připojení a eliminaci všech ostatních „podezřelých“ měření (např. opakované vysoké měření ve stejnou dobu ze stejné IP adresy). Jako příklad bych uvedl hypotetickou situaci, kdy si bezdrátový provider na krátkou dobu velmi snadno může několikanásobně navýšit rychlost pro určité IP adresy a po určitém počtu měření vrátit rychlost zpět na původní hodnoty.

O hodnověrnosti průměrných rychlostí významně vypovídá i počet provedených měření. Nejvíce měření provedli uživatelé komerční sítě 802.cz (3342 platných měření). Přestože uživatelé CZFree.Net provedli o cca. 100 měření více (3469 platných měření) než 802.cz , patří jim v tomto srovnání „jen“ druhé místo, protože do počtu platných měření byli započítaní i uživatelé konkrétně nespecifikovaných sítí hlásících se k myšlence CZFree. Nejméně platných měření naopak provedli uživatelé sítě PilsFree (47), což by jim podle mého názoru trochu mohlo zkazit radost z prvního místa v žebříčku porovnávajícím rychlost jednotlivých sítí.

Jak dosáhnout co nejpřesnějších výsledků?

K dosažení co nejpřesnějších výsledků bohužel často nepomůže ani sebelepší kontrola výsledků ze strany provozovatele jakéhokoliv meřáčku, pokud není důkladně obeznámen z rozsahem IP adres konkrétních poskytovatelů. Zatím co u ADSL, kabelového připojení, CDMA, GPRS nebo EDGE jsou již rozsahy IP adres jednotlivých poskytovatelů dobře známé, u bezdrátových sítí je situace mnohem složitější. Vypozorovat rozsah IP adres cca. 550 poskytovatelů pouze z provedených měření totiž vyžaduje velmi dlouhou dobu. A proč je to tak důležité? Jelikož znám podrobně rozsahy IP adres svého poskytovatele SušiceWiFiLan dovolím si uvést názorný příklad.

Síť SušiceWiFiLan disponuje rozsahem IP adres v rozmezí 84.244.94.(193-223) a 82.99.163.(1-32). Pokud by tedy někdo měl zájem ovlivnit výsledky měření této sítě z důvodu konkurenčního boje (nebo by se prostě jenom spletl při odesílání výsledků) a provedl by extrémně nízké měření z jiného rozsahu než je zde uvedený, mohla by speciálně navržená aplikace jeho měření vyřadit z celkové statistiky nebo také přiřadit k síti, ke které skutečně patří. Také proto je v zájmu samotných poskytovatelů, aby poskytli údaje o rozsahu svých IP adres. Učinit tak mohou jednoduše prostřednictvím e-mailu přímo na adresu provozovatele měřáčku (info@dsl.cz).

Rozdělení podle rychlostí aneb co rozhodně nepatří do Broadbandu?

Zhruba před měsícem Český Telecom na své tiskové konferenci prezentoval počty broadbandu v ČR. V té době zde bylo 65 tisíc CDMA přípojek, cca. 280 tisíc ADSL přípojek, 120 tisíc CATV přípojek, odhadem 250 tisíc WiFi přípojek a 8 tisíc připadalo na jiné vysokorychlostní připojení. Dohromady tedy 723 tisíc broadband přípojek. Počty bezdrátového Internetu s naším sdružením konzultovalo jak ČTÚ, tak Český Telecom a s odhadem 250 tisíc WiFi přípojek jsme souhlasili, jelikož údaje v naší databázi naznačují, že skutečný počet bezdrátových přípojek se v současné době pohybuje v rozmezí 220 až 250 tisíc přípojek. S čím ale rozhodně souhlasit nemůžeme, je zařazení WiFi mezi broadband!!!

Sleduji, již delší dobu pravidelné studie různých analytických společností a např. čtenářům dobře známý Point-Topic nikdy mezi broadband nezapočítával Wifi připojení. Většina analytických společností do broadbandu zařazuje pouze ADSL, CATV a připojení po optice. Pokud bychom se striktně drželi definice broadbandu, tak například v ČR by bylo za Broadband považováno vše s reálnou rychlostí nad 256 kb/s. V takovém případě bych však byl trochu na pochybách o zařazení CDMA připojení mezi broadband a u WiFi připojení by to byla ze strany ČTÚ přímo nezodpovědnost. Dovolím si silně pochybovat o tom, že nějaká instituce v ČR v současné době disponuje alespoň trochu kvalifikovaným odhadem rozvrstvení bezdrátových přípojek podle skutečně dosahované rychlosti.

Vzhledem k tomu, že jsem osobně zpracoval přes 550 ceníků různých bezdrátových poskytovatelů a dnes již mám k dispozici i konkrétní výsledky měření, dovolím si trochu zaspekulovat. Předem však upozorňuji, že se dobrovolně pouštím na „tenký led“ a pokusím se jen o velmi hrubý odhad. Jak již jsem uvedl, něco málo lze vyčíst z ceníků jednotlivých poskytovatelů bezdrátového připojení. Většina nejlevnějších tarifů (do 500 Kč s DPH měsíčně) v současné době stále začíná na hranici 128 kb/s případně 256 kb/s a končí u sdílené rychlosti 512 kb/s. Najdou se samozřejmě i takové sítě (především nekomerčního typu), které za „pětistovku“ jsou schopné nabídnout i rychlosti vyšší než 1 Mb/s, ale ty jsou pořád ještě v menšině. Takřka bezvýhradně platí pravidlo, že i když má poskytovatel v nabídce několik různých tarifů, většina uživatelů stejně využívá jen ty nejlevnější a obvykle nejpomalejší nabídky.

Něco málo naznačuje také rozvrstvení jednotlivých měření podle skutečně dosažené rychlosti. Za leden 2006 máme od serveru DSL.cz k dispozici cca. 40 tisíc měření bezdrátových přípojek, přitom celkem 39.1% všech měření připadá na rychlosti do 256 kb/s. Dalších 25.3 % připadá na rychlosti od 256 kb/s do 512 kb/s. Vzhledem k tomu, že většina uživatelů využívajících měřák si měřila rychlost v průběhu měsíce opakovaně, poskytuje nám graf obrázek jen o velmi malém procentu uživatelů bezdrátu. Přesto se z grafu dozvídáme jednu velmi důležitou věc – jak velká je propast mezi průměrnou hodnotou rychlosti (v tabulce poskytovatelů pouze jedna síť dosáhla nižší průměrné rychlosti než 256 kb/s) a skutečnou rychlostí (téměř 40 procent všech měření nepřekročilo hranici 256 kb/s).

Pokud bychom tedy připustili myšlenku, že bezdrátové připojení lze zařadit mezi broadband, tak státem stanovenou hranici broadbandu podle mého odhadu splňuje necelá třetina přípojek. Znám, ale poměrně laciný, rychlý a ve světě hodně využívaný způsob jak získat mnohem přesnější čísla – říká se mu „verifikace“ (ověření). Naše databáze i databáze na serveru Lupa obsahuje velmi slušnou sbírku bezdrátových poskytovatelů včetně telefonických kontaktů. Při průměrné délce hovoru 5 minut, lze informace o počtech uživatelů a rozvrstvení rychlostí od cca. 550 WiFi sítí získat za necelý týden (2 telefonistky s 8 hodinovou pracovní dobou) a ČTÚ by se jistě vešel do částky 10 tisíc Kč.

A proč si vůbec dovoluji doporučovat ČTÚ, aby si při své analýze broadbandového trhu dával pozor a kladl větší důraz na kvalitu vstupních dat? Znepokojilo mě (a nejsem jediný) předběžné prohlášení, že „žádný subjekt nemá na broadbandovém trhu v ČR dominatní postavení“ jelikož ADSL od Českého Telecomu tvoří jen cca. 40 % veškerého broadbandu. Zajímavé je, že k podobnému závěru dospěl i Český Telecom, který svůj podíl odhaduje na 38 %. Kdybych se mohl k této problematice vyjádřit za Internet pro všechny, vychází mi poměrně dost odlišná čísla. Pokud totiž nahradím 250 tisíc bezdrátových přípojek, svým odhadem (1/3 splňující podmínky broadbandu, takže cca. 80 tisíc) vychází mi celkový počet broadbandu v ČR (k 20 lednu 2006) na 553 tisíc, přičemž cca. 51 % připadá na ADSL. V současné době má ČTc již 300 tisíc přípojek a pokud ČTÚ stihne zveřejnit svojí analýzu alespoň v březnu, bude jich mít při současném tempu víc než 320 tisíc – což by odpovídalo až 54% podílu na trhu broadbandu. Budu tedy se zájmem sledovat, jak si ČTÚ výsledky svých analýz obhájí před odbornou veřejností.

Štítky: wifi.