V tomto článku bych chtěl přiblížit projednávanou problematiku z pohledu jednoho účastníka
– sdružení Internet pro všechny a rovněž zareagovat na některá prohlášení pana
ministra Mlynáře.
Úvodem trochu čísel
Než se pustíme do
analýzy situace na českém telekomunikačním trhu a hledání odpovědi na otázku “Je
nebo není Internet luxusem pro většinu domácností v Česku?” podívejme se na cenové
srovnání třech různých technologií v Evropě za minulý rok.
V tabulce byli použité údaje Výboru pro informační
společnost (Directorate General for Information Society) za rok 2002. V případě ADSL a
kabelového připojení se jedná vždy o nejpomalejší a zároveň nejlevnější variantu. Ceny
jsou uvedené včetně DPH.
Ceny v jednotlivých zemích však v dost krátkých
časových intervalech klesají, což je v ostrém rozporu s politikou Českého Telecomu, kde
jsme se nějakého významnějšího zlevnění nedočkali již téměř 2 roky. Rovněž u technologie
ADSL ČTc nepočítá v nejbližší době se snižováním ceny – pouze s postupným
navyšováním rychlosti v příštím roce.
A teď
už zmiňované Fórum pro vytáčený Internet
Pro začátek bychom si mohli
představit požadavky ZUI, se kterými vstupovalo do jednání. Hlavním cílem bylo vytvořit
několik variant paušálního Internetu, ze kterých by si koncový uživatel mohl vybrat
variantu, která by nejvíc vyhovovala jeho potřebám. Pro aktivnější uživatele tedy
požadujeme neměřený paušál, který by umožňoval připojení prakticky v kteroukoliv denní
nebo noční dobu, s ohledem na technické parametry sítě ČTc by i tento celodenní paušál
musel mít jistá omezení (o těch si povíme později). Dalším požadavkem je intervalový
paušál, který by si uživatel pro zjednodušení mohl představit i jako paušál na období mimo
špičku nebo čistě víkendový paušál. Další variantou by byli jakési nadstavbové balíčky (s
různým počtem volných hodin), které už dnes, bohužel v dost omezené míře, ČTc svým
zákazníkům nabízí. Ten, kdo je pouze příležitostným uživatelem Internetu, by samozřejmě
měl možnost i nadále využívat současného způsobu připojení, kde zaplatí za každou minutu
připojení. Ovšem i současný model má některé závažné nedostatky. Představitelé ČTc do
dnešního dne přesvědčivě nevysvětlili, proč je prvních 10 minut dražších, proč zákazník
platí i za neuskutečněné připojení (každý dobře zná situaci, kdy spojení vypadne ještě
před prohlédnutím první stránky, ale penízky na počítadle se započítají). Nebudu zde
představovat jednotlivé požadavky, v případě zájmu najdete podrobnosti zde. Český Telecom
vytrvale odmítá paušální modely “FRIACO” vyžadované i ze strany alternativních
operátorů. Pan ministr Mlynář se k otázce paušálu staví takto:
“Paušál za
vytáčený internet je důležitý pro ekonomiku země a pro rozvoj celé společnosti. Chci
přispět k zavedení paušálu za internet, hlásím se k tomuto cíli, nebudu ovšem slibovat, že
paušál bude do konce roku, protože by to bylo nerealistické.. Nicméně musím konstatovat
dvě věci. Za prvé: paušál za vytáčený internet je přímo úměrný velikosti trhu. Trh
Spojených států je řádově větší než jednotlivé evropské trhy, proto také paušál za
internet je v Evropě spíše vzácnou výjimkou, nikoli běžnou praxí jako v
USA.”
Dovolím si trochu zaspekulovat nad rozšířeností paušálu a
souvislostí s velikostí trhu. V Americe je telekomunikační síť naddimenzovaná, přesněji
řečeno Američané počítali s tím, že svojí síť nebudou využívat pouze na telefonování a
posílili jí tak, že zde může mít paušál prakticky každý, kdo má doma telefon. V ostatních
státech světa je situace trochu odlišná – telekomunikační síť s paušálním Internetem
moc nepočítala a tak si zde jednotlivé společnosti mohli vybrat – buď masivně
investovat do zařízení nebo problém vyřešit regulačními opatřeními (rozpojování po určitém
čase připojení, paušál na noční hodiny, předplacené volné hodiny). Z těch známějších bych
uvedl Francii, Anglii, Austrálii, Španělsko nebo Itálii. Málokdo však ví, že i země jako
Maďarsko a Polsko nabízejí svým uživatelům jistou formu paušálu. V případě Polska se jedná
o noční paušál (24-08hod) za 59 PLN (Zlotych), což je v přepočtu zhruba 437 Kč. Ještě
zajímavější formu zvolilo Maďarsko, kde v období mimo špičku zaplatíte pouze za prvních 46
minut spojení v přepočtu 19.90 Kč a dále už surfujete zdarma. V extrémním případě, kdy by
se uživatel připojil v pátek večer a připojení by mu vydrželo do pondělka do rána, by
zaplatil za 61 hodin pouze zmiňovaných 19.90 Kč.
Jak si může Telecom udržet
zákazníky?
Přes veškeré snahy ČTc přesvědčit uživatele nejen datových,
ale i hlasových služeb o tom, že si svých zákazníků skutečně váží, realita je trochu
odlišná. Každý uživatel to může pozorovat každý měsíc při pravidelném zúčtování. Zatímco
od mobilních operátorů spolu s fakturou obdrží v každém zúčtování informační letáček o
dalších nových službách, výhodách, bonusech a věrnostních programech, v obálce od ČTc
najde uživatel většinou pouze složenku. Dalším příkladem by mohli být v současné době
navržené semipaušály – jakési nadstavbové balíčky s volnými hodinami pro připojení k
Internetu. Nechci kritizovat jejich existenci – rozhodně mají své oprávněné místo v
nabídce všech světových operátorů – v podání ČTc se však jedná spíše o kosmetickou
úpravu než o něco, co by mělo zaujmout uživatele. Když si totiž takový balíček koupím,
docela rád bych jako uživatel volné hodiny uplatnil přes den a ne jen v období mimo
špičku. Nový generální ředitel ČTc Gabriel Berdár tak stojí před nelehkým úkolem a to
přesvědčit všechny své nové podřízené o nutnosti změn ve firemní politice. Jedině tak se
nespokojení zákazníci Telecomu změní na spokojené, jedině tak nebudou každý den uvažovat o
jiných, levnějších
alternativách připojení k Internetu.
Prvních 100 dní ministra
Informatiky
Nedávno uplynulo prvních 100 dní od vzniku ministerstva
Informatiky. Ministra Vladimíra Mlynáře většina analytiků hodnotí kladně, někteří však
zdůrazňují že je “těžké hodnotit nějaké reálné výsledky, protože zatím žádné
nejsou”. Ačkoliv z našich úst na adresu pana ministra zaznělo již mnoho
kritických slov (osobně mu stále zazlívám absenci Bitstreamu v novele telekomunikačního
zákona), je třeba přiznat, že jeho úkol není jednoduchý. Na jedné straně slíbil
uživatelům levnější Internet, na straně druhé musí co nejrychleji připravit privatizaci
Českého Telecomu. A zde je asi největší problém. Stát chce za ČTc utržit co
nejvíce peněz, jenomže alespoň podle mého názoru právě z tohoto důvodu nad ním musí ještě
nějakou dobu podržet ochrannou ruku. Telecom, ačkoliv se jeho monopolní postavení velmi
pomalu rozpadá, stále není připraven obstát v konkurenčním prostředí. Pan ministr na
přímou otázku, kdy bude levnější a dostupnější Internet odpověděl takto:
“Nemohu ráno vstát a rozhodnout se, jak vysoký bude měsíční paušál za
neomezený přístup na internet.”
Nemyslím si že by většina uživatelů
předpokládala, že může ministr tímto způsobem zasáhnout do vývoje cen u nás, ale úkolem
státu by však mělo být co nejrychleji vytvořit legislativní rámec, který by i konkurenci
umožnil stejné podmínky jako má v současné době ČTc, jinak na patovou situace na českém
telekomunikačním trhu doplatíme všichni, bohužel nejvíce právě uživatelé Internetu.
Diskuze: 
Diskuze k článku