Před několika dny jsem obdržel tiskovou zprávu sdružení PilsFree, v které si postěžovalo na chování dealerů některých komerčních operátorů, kteří šíří mezi uživateli nepravdivé informace o stamilionových dluzích této naší největší nekomerční bezdrátové sítě.
Jelikož již delší dobu vnímám vzájemné napětí mezi komerčními a nekomerčními poskytovateli internetového připojení (czfreenety označení poskytovatel nemají rádi, já zas rád věci nazývám pravými názvy) rozhodnul jsem se na tento konkrétní příklad upozornit v dnešním krátkém článku. Nejdříve tedy v krátkosti, o co tady vlastně jde.
Tvrzeními o stamilionových závazcích vůči dodavatelům, za které údajně ručí členové sdružení PilsFree svým majetkem, jsou v poslední době stále častěji strašeni uživatelé sítě PilsFree. Tyto pomluvy si kladou za cíl jednak odradit zájemce o členství v PilsFree a jednak přimět stávající členy, aby sdružení opustili a využívali více služeb komerčních operátorů elektronických komunikací.
Graf růstu počtu členů společnosti od července 2003 do září 2008.
„Jsou to jednoznačně lživé informace, závazky plníme a každé čtvrtletí sestavujeme přehledy hospodaření,“ říká správní radní PilsFree Martin Šour. A pokračuje: „Členům sdružení je každý rok veřejně na Valné hromadě předložena zpráva o stavu hospodaření PilsFree.“ Podle něho je zapotřebí brát anonymní příspěvky na webových fórech a svody podomních prodejců s rezervou. „Sdružení jako nezisková organizace zisk nevytváří, ale příjmy vrací zpět do činnosti organizace,“ vysvětluje Šour s tím, že se sdružení v červených číslech rozhodně nenachází.
S úsměvem jeho slova potvrzuje i technický radní sdružení Martin Pozděna: „Kdyby PilsFree nebylo schopné platit dodavatelům přenosových linek, jistě by si každý doma všiml, že nemá konektivitu do internetu.“ Podle Pozděny se sdružení PilsFree stává cílem i nekalých konkurenčních útoků především proto, že na lidnatých předměstích Plzně konkurence dosud PilsFree technologicky nepředčila.
Za nejvážnější lež však PilsFree, o. s. považuje dezinformace, že za závazky sdružení ručí jeho členové. Milan Řežábek ze správní sekce Rady PilsFree zdůrazňuje, že žádný zákon nic takového členům neukládá a podotýká: „PilsFree není firma podle obchodního zákoníku, ale občanské sdružení podle zákona o sdružování občanů a tato norma ručení za závazky členům nepředepisuje.“
Zdá se tedy, že sdružení PilsFree se rozrostlo do takových rozměrů, že začíná vadit i dvěma největším poskytovatelům připojení v Česku a to Telefónice O2 a UPC. Obecně jsem vypozoroval již na konferenci „Kam kráčí české bezdrátové sítě“ tyto argumenty.
Komerční poskytovatelé tvrdí: Neplatíte tak vysoké daně jako my, nemusíte za své zaměstnance odvádět zdravotní a sociální pojištění, nevztahují se na vás tak přísná pravidla jako na nás.
PilsFree jako jeden z freenetů oponuje: Platíme daně stejně jako každý jiný subjekt přesně tak, jak stanovuje zákon. Podstatný rozdíl oproti komerčním poskytovatelům je v tom, že veškeré získané prostředky z členských příspěvků investujeme do rozvoje svých sítí a nevytváříme tedy zisk. Za své zaměstnance musíme odvádět zdravotní a sociální pojištění stejně jako jakýkoliv jiný zaměstnavatel. Všechny faktury platíme s DPH bez nároku na jeho odpočet, což je při mnohamilionových investicích do hardwaru, energií a konektivity nemalý přínos do státní pokladny.
V tomto konkrétním případě jsem se trochu více zajímal o podstatu sporu. O tom, že pochybné informace o platební neschopnosti PilsFree někdo záměrně rozšiřuje není pochyb viz. třeba tato diskuze. Kontaktoval jsem jejich spolupracujícího tranzitního operátora a ten mně ujistil, že PilsFree vždy své finanční závazky plnilo včas a na této skutečnosti se nic nezměnilo. Abych si udělal alespoň přibližný obrázek o hospodaření PilsFree, požádal jsem předsedu sdružení Václava Kuchynku o některá souhrnná provozní data, které mnoho komerčních providerů obvykle nezveřejňuje. V průběhu několika hodin jsem dostal poměrně otevřené odpovědi na všechny moje otázky:
otázka: Můžete mi prosím prozradit jak se změnil počet vašich členů od podzimu roku 2008, kdy jste prezentovali svá čísla na konferenci Kam kráčí české bezdrátové sítě?
odpověď: V poslední době máme měsíční přírůstek členů kolem 250 až 400. Například prosinec byl slabší, zřejmě Plzeňané měli jiné myšlenky, než je právě vstup do sdružení. Celkový počet členů se blíží k deseti tisícům, přesně k 1. březnu 2009 naše databáze evidovala 9186 členů. Pro zajímavost mohu uvést, že síť se nám rozlehlá na ploše cca 40 x 40 km a připojeno v ní je celkem 21384 zařízení s IP adresou.
otázka: Část dezinformací se týkala vaší nechopnosti platit za dodanou konektivitu. Můžete mi prozradit kolik takové sdružení platí přibližně měsíčně za dodanou konektivitu?
odpověď: Přesná čísla prozradit nemohu, konektivitu do českého i zahraničního internetu řešíme přes zájmové sdružení NFX, jehož jsme zakládajícím členem. Mezi Plzní a Prahou si pronajímáme datový okruh o kapacitě 1 Gbit. Protože nám již přestává postačovat a žádáme plnou zálohu, chystáme se od dubna rozjet 2 na sobě nezávislé 2 Gbit upstreamy do NFX.
otázka: Máte nějaké finanční rezervy nebo jedete jak se říká na doraz. Od svých členů vyberete poměrně dost peněz, jaké jsou celkové investice sdružení?
odpověď: Finanční rezervu si držíme po celou dobu naší existence a její velikost roste s růstem celé sítě. Dnes máme pro případ nepředvídatelné události rezervu 4 mil. Kč na dlouhodobém termínovaném účtu. Pro případ, že bychom způsobyli škodu třetí osobě, jsme pojištěni do limitu plnění 4 mil. Kč se spoluúčastí 1 tis. Kč. Pokud Vás zajímá jakým způsobem využíváme příjmů od našich členů, pak vyjdu-li z roku 2008:
- investiční náklady průměrně 1 mil. Kč/měsíc (hardware, datové spoje,…)
- neinvestiční náklady průměrně 450 tis. Kč/měsíc (nájmy, energie, konektivita, telefonní hovory)
- osobní náklady včetně odvodů průměrně 350 tis. Kč/měsíc
Je potřeba si uvědomit, že o naši síť se starají členové převážně v rámci volného času, proto jsou osobní náklady rozprostřeny na cca 80 až 100 lidí. Se zvyšujícím počtem členů se zvyšují i příjmy a spolu s tím zvedáme investice do rychlejší a stabilnější sítě. Negenerujeme žádný zisk. Předpokládám, že poměr výdajů bude zachován podle výše uvedeného příkladu i v roce 2009.
otázka: Můžete mi přiblížit nějakou investici z poslední doby, aby si čtenáři dokázali udělat představu co se nechá pořídit za milion?
odpověď: V poslední době jsme realizovali dva větší nákupy v součtu za 4 mil. Kč a týkalo se to 27 spojů – konkrétně tři gigabitové radiové spoje GigaBeam a 24 laserových spojů MRV o rychlosti 100Mbit nebo 1Gbit.
Jedna z mála sítí kde zatím neznají slůvko krize Zdroj: Prezentace Pilsfree
Co říci na závěr? Současní i potenciální členové sdružení PilsFree mohou být klidní, protože jejich sdružení je pořád ve velmi dobré kondici. Co by nás však mělo znepokojovat, je postupný pokles kultury na českém telekomunikačním trhu. Nedopusťme, aby se boj o zákazníka zvrhnul tak, že na IT komunitu začnou lidé nahlížet ze stejným despektem, jaký si vysloužila naše politická scéna.
Diskuze: 
Diskuze k článku