Rychlost internetu podle našich měření i podle Akamai

Po menší odmlce je zde další pokračování seriálu o rychlostech dosahovaných uživateli především v České republice. V minulém díle jsem se zaobíral ryze únorovými hodnotami. A byl k tomu dobrý důvod, neboť únor byl zatím nejúspěšnějším měsícem v historii našeho speedmeteru. V dnešním článku shrnu březnové a dubnové výsledky, podíváme se na porovnání těchto našich hodnot s nedávno zveřejněnými údaji společnosti Akamai a v závěru se ještě zmíním o novinkách na našich stránkách a v neposlední řadě představím čerstvou beta-verzi aplikace pro měření rychlosti připojení na telefonech s Windows Phone systémem.

Březen a duben v číslech našeho speedmeteru

V typicky jarních měsících, které letos navíc přinesly solidní počasí se nakonec přeci jen dostavil mírný pokles počtu měření na našem speedmeteru. Základní hodnoty můžete vidět v následující tabulce, která obsahuje souhrnné hodnoty ze všech našich zdrojů (web, aplikace pro Android, aplikace pro WP8).

Nejlepší představu o tom, v jakých rychlostech se naměřené údaje pohybují nám poskytnou pásmové grafy. Připravil jsem dva, první pro období březen – duben 2014 a ten druhý pro stejné období roku 2013, tak aby byla patrná meziroční změna. Z grafů je zřejmé, že dochází k posilování pásem pro vyšší rychlosti na úkor těch řekněme středních rychlostí někde okolo 4 až 6 Mbps. Pozoruhodné je i to hned první nejpomalejší pásmo, které si stabilně udržuje svůj podíl na celkovém počtu měření zhruba 5%.

rychlosti za období III-IV.2014	rychlosti za období III-IV.2013

Na dalším grafu jsou měření zobrazena podle technologií. Největší podíl 36% patří měřením prostřednictvím Wifi sítí, pomineme-li podíl měření bez možnosti přiřadit technologii, tak je na dalším místě technologie CATV a dále pak s 11% ADSL. Čistě optické přípojky se podílejí v grafu zhruba pěti procenty podobně jako mobilní technologie.

podle technologií III-IV.2014

IPv4 vs. IPv6

V období březen a duben 2014 bylo zachyceno našim speedmeterem 2 091 měření od klientů s IPv6 adresou. To tvoří jen 1,7% z celkového počtu 122 363 měření. Jak to vypadá s těmito měřeními v delším časovém období můžete vidět v následujícím grafu. Ten výrazný nárůst měření z přelomu roku byl způsoben v podstatě jen nárůstem počtu měření od poskytovatele Ujezd.net, který je znám vysokou penetrací IPv6 ve své síti.

IPv6 měření v čase

Možná byly doby, kdy se o nástupu IPv6 psalo jako o chystané revoluci na Internetu. V současné době, tak jak dochází k vyčerpávání IPv4 adres, tak se paradoxně setkáváme spíše s poklidnými scénáři přechodu na IPv6. Laicky by se dalo říci, že sice existuje obsah dostupný skrze protokol IPv6, ale já nevím o žádné skutečně masově využívané internetové službě, která by fungovalo výlučně na IPv6. To je také jeden z hlavních důvodů, proč se tento adresní protokol zatím dramaticky nerozšířil. Do budoucna se dá očekávat, že tak, jak bude přibývat obsah bude stoupat i motivace k investování do nové technologie.

Aktuálně bych odkázal na velmi zajímavou přednášku Pavla Satrapy z Technické univerzity v Liberci, který si toto téma zpracoval pro letošní konferenci o telekomunikačních sítích v Přerově.

Webový obsah s podporou IPv6	Obsazení IPv4 prostoru

Zajímavá byla pasáž zaměřená na webový obsah, ve které se Česká republika ukazuje skutečně jako světová velmoc v dosažitelnosti obsahu skrze protokol IPv6 (výsledek  61,22%). Za tímto hodnocením se ukrývá nejprve žebříček nejnavštěvovanějších serverů (zdroj: Alexa.com). Z tohoto žebříčku se dále pro každou zemi vezme a ověří IPv6 dosažitelnost pro 500 nejvíce navštěvovaných serverů. V případě ČR prošlo testem sice jen 79 z 500 serverů, nicméně díky tomu, že metodika větší servery „váží“ více, tak mohl být výsledek 61,22%.

Pokud byste měli zájem si přednášku stáhnout, nebo se přímo podívat na její záznam, můžete tak kdykoliv na stránkách konference resp. na našem Youtube kanálu.

Podle Akamai máme 6. nejrychlejší internet na světě

V další části článku bych se rád vrátil k nedávno publikované zprávě State of the internet od společnosti Akamai, která je jednou z největších tzv. CDM (content deliver network) sítí. Akamai má tedy k dispozici obrovské množství údajů o tom, jak rychle se uživatelé připojují k jejich serverům aby získali kýžený obsah. A právě podle této zprávy která se časově váže především na čtvrtý qvartál roku 2013 je Česká republika na 6. místě. Nejvyšší průměrné rychlosti dosahuje Jižní Korea (21,9 Mb/s) následuje Japonsko (12,8 Mb/s). Česko je tedy šesté, předběhlo nás ještě Nizozemsko, Hongkong a Švýcarsko.

Průměrná rychlost připojení TOP 10 (Akamai)	ČR a sousední země – srovnání rychlosti připojení (Akamai)

Česko je na tom dobře i v dostupnosti „broadbandu“ (Akami specifikuje broadband jako připojení s rychlostí vyšší než 4 megabity za sekundu). Takových připojení z Česka bylo 84 procent (meziroční nárůst o 13%) a představuje to 5. příčku celosvětově. Stejné místo jsme získali i v počtu uživatelů s rychlostí nad 10 megabitů. Zde se jedná o 37 procent, jen pro porovnání, v Jižní Koreji je takových uživatelů 71 procent.

pořadí pro >4 Mbps	pořadí pro >10 Mbps

Akamai ve zprávě hodnotila také podíl výskytu internetových útoků. Asi nikoho moc nepřekvapí, že nejvíce útoků přichází z Číny, celých 43 procent (mimochodem je to o 8 procent více než loni). Druhý největší zdroj útoků je v USA, odkud do světa míří 19 procent útoků. Spojené státy si v tomto meziročně polepšili o 8 procent. Třetí největší zdroj útoků je překvapivě s 10 procenty Kanada. Překvapení je to velké, když uvážíme, že o rok dříve z Kanady přicházelo pouhých 0,4 procenta.

výskyt internetových útoků (Akamai)

Koho zajímá problematika internetových útoků a internetové kriminality, možná se rád podívá na záznam z dnes již jednou zmíněné konference (Kam kráčí telekomunikační sítě – Morava a Slovensko), konkrétně na přednášku JUDr. Jana Koloucha, Ph.D, který toto téma pojal velmi poutavě a jeho přednáška patřila k ozdobám celé konference.

Závěr

Psát o rychlostech připojení je poměrně dost ošidná úloha. Vždy se vynoří uživatelé, kteří více či méně oprávněně poukazují na původ dat, na okolnosti jejich získávání. Někomu se nelíbí, že na své 100Mb lince změří pouze 75Mb, další zase zpochybňují příliš vysokou hodnotu kterou na našem speedmeteru naměří. U nás se této problematice věnujeme od října 2007, kdy jsme začali náš první speedmeter provozovat a máme za ty roky řadu poznatků a zkušeností, tak nám i do budoucna zachovejte přízeň.

V tomto díle jsem se úmyslně vyhnul zveřejňování tradičních pořadí jednotlivých ISP podle toho, jak rychlá byla jejich měření. Raději jsem se snažil přinést jiný pohled na tuto problematiku prostřednictvím zveřejněné analýzy společnosti Akamai. Dá se říci, že ačkoliv prostředek získání dat se liší, tak výsledek je srovnatelný.

Na úplný závěr bych ještě chtěl upozornit na právě uvolněnou beta verzi speedmeteru IPV pro platformu Windows, tedy přesně řečeno pro telefony s OS Windows Phone 8 a Windows Phone 8.1. Tak pokud máte k dispozici nějakou Lumii, můžete si aplikaci stáhnout ze store a otestovat. Aplikace je na dnešní poměry celkem štíhlá (cca 1 MB) a v telefonu vás nebude otravovat žádnou reklamou.

Štítky: ISP, měření rychlosti, speedmeter.