Dostalo se nám do ruky další zařízení z dílny Ubiquiti. Jak uspěje v prvním testu uskutečněném na certifikovaném network testeru, který simuluje reálný síťový provoz? Naplní naše očekávání, či je snad dokonce předčí? Nebo pohoří jako PowerBridge M10? Pojďme se podívat, co nám inženýři ze San Jose připravili…
Výrobce uvádí, že spoj má kapacitu 1,4 Gbps, ale zároveň dodává, že jde o agregovanou kapacitu. Ve skutečnosti dohled nabízí maximální rychlost 640 Mbit/s. Dále se dozvíte, jak je to s tou kapacitou doopravdy. Udávaná délka skoku je více než 14 km. Takové zařízení by skutečně znamenalo totální převrat a revoluci v poskytování připojení k internetu, jenže… Fyzikální zákony se nedají datasheetem uplatit.
Marketing dokáže dělat divy. Podívejte jak je krásný a co všechno umí. (video dostupné rovněž na stránkách výrobce Ubiquiti Networks http://www.ubnt.com/airfiber )
Jak se testovalo
Náš test UBNT pro 24 GHz proběhl na skoku dlouhém 2,2 km v Praze, bez rušení v pásmu.
Spoj je vybavený parabolami pro vysílání a příjem s rozdílným průměrem. Pro vysílání je to parabola o průměru 28 cm, pro příjem pak parabola s průměrem 42 cm. Zisky jsou 34 dBi a 37 dBi podle výpočtu, výrobce je neuvádí. V dohledu Air OS F je maximální výkon nastavitelný na hodnotu 33 dBm. Všeobecné oprávnění povoluje výkon 20 dBm E.I.R.P. Technologická hranice výstupního výkonu je tedy -1 dBm. Podle VO lze nastavit výkon -14 dBm. Zařízení nedisponuje automatickou regulací výkonu. To je jedna z jeho největších slabin, protože u zařízení podobného typu se obvykle nastavuje výkon tak, aby si v prudkých deštích spoj přidal, ale při běžném počasí direktivu Všeobecného oprávnění nepřekračoval. Spoj byl nasměrovaný na výpočet.
Přijímaná úroveň byla indikovaná -55 dBm pro každý chain. Podotýkáme, že při přijímané úrovni pod -47 dBm spoj ztrácel linearitu a byl „přeřvaný“.
Rozdíl mezi (optimistickou) citlivostí pro 64 QAM a ideálním Rx je 12 dBm, v lepším případě 17 dBm. Vzhledem k absenci ATPC, tedy řízení výkonu, nelze vůbec uvažovat o delším skoku nežli 2,2 km. Zde je totiž hranice odolnosti proti 30 mm dešti. Při vyšších vzdálenostech a útlumech za deště bude pracovat pouze s nižší modulací. Už takové nastavení je proti VO-12, které povoluje 20 dBm E.I.R.P.
První postřeh je, že při testech na EXFO 400 s kartou Packet blazer se při 6 x MIMO 64 QAM projevovala vysoká zbytková chybovost. Zcela spoj nepřestal chybovat nikdy, tzn. ani při zvolení nižší modulační rychlosti. Další postřeh byl, že spoj reguluje rychlost pomocí ACM na základě chybovosti u přenášených dat, nikoliv na základě rádiové chybovosti, jak je to obvyklé u profi spojů.
Dohled je jednoduchý a postrádá některé „fičury“ z nižších řad zařízení, třeba Power Bridge M10. Ty ale souvisejí spíše s provozem Point–to–Multipoint a nedávaly by u AirFiber smysl.
Nejvyšší přenosová kapacita, kterou zařízení bylo schopné přenést, aby vůbec prošlo RFC 2544 testem nepřekročila 115 Mbit/s – více v RFC testu, viz příloha níže. Takové zařízení, které nemilosrdně využije 100 MHz šíře pásma tam, kde profi spojům stačí 28 MHz šíře pásma s 32 QAM(!!!), bude opět a pouze narušovat koordinaci kvalitních zařízení ve volném pásmu. Zde se ukazuje hrubý omyl ČTÚ, které ústy svého pracovníka preferuje technologie Ubiquiti jako efektivně využívající spektrum.
Malý výpočet na závěr
Předpokládáme citlivost -67 dBm pro 64 QAM. Skok s rezervou na únik 20 dB je na 0,95 km.
Při použití maxima povoleného ve VO je rozumná délka skoku pod 0,7 km (rezerva 9 dB). Udávaný skok na 14 km by měl při 50 Mbit/s přenosové kapacity rezervu na únik 11 dB. Vzhledem k absorpci H2O v tomto pásmu by se spoj pravděpodobně dokázal spojit na jednom místě na světě – v poušti Atacama.
Již brzy proběhne další testování, tentokrát mimo město a zejména na reálném provozu. Tím budeme moci vyloučit všechny interference. Třeba je test pomocí Exfo 400 příliš syntetický a zbytečně airFiberu křivdí. Rozhodně tímto testem nechceme házet airFiber do koše, nicméně na první pohled se zrovna pěkně neuvedl. Ale jak je již psáno výše, počkejme si na reálný provoz s Triple Play. Jistý potenciál tu je.
Příloha:
V příloze najdete H-test report s kartami Packet Blazer, provedený dle RFC 2544. Podle jiného měření se přenosová kapacita neuvádí.
Diskuze: 
Diskuze k článku