Doplněno:
Autor v době vzniku tohoto článku neměl k dispozici
velkoobchodní nabídku Českého Telecomu na službu ADSL. Údaje zde uvedené jsou však stále
aktuální, vzhledem ke skutečnosti, že na dnešním jednání Internetového fora , bylo ze
strany ČTc několikrát zdůrazněno, že jeho velkoobchodní nabídka nemá konečnou
podobu a je ochoten v nejbližších dnech jednat se všemi operátory o její konečné
podobě. Prioritou při jednáních bude nastavit parametry nabídky tak, aby umožnila ČTc i
alternativním operátorům co nejpřijatelnější podmínky pro koncové zákazníky a vedla k
masivnímu rozvoji ADSL služby v ČR. Zástupci ZUI na jednáních apelovali na všechny
zúčastněné strany, aby přehodnotili rychlost i cenu nejlevnější varianty, tak aby
splňovala požadavky uživatelů tj. rychlost 256/64 do 1300 Kč měsíčně včetně poplatku za
modem a rovněž aby alternativní operátoři sami mohli nabídnout zákazníkovi různé varianty
rychlosti.
Telecom je po zemětřesení vstříčnější…
Zástupci Telecomu v posledních dnech deklarovali ze svojí strany maximální možnou míru
vstřícnosti vůči všem zúčastněným stranám. Podle mých informací souběžně s ČTc pracuje na
velkoobchodní nabídce i minimálně jeden s alternativních operátorů a právě jeho nabídka by
měla být pro koncového uživatele velice zajímavá. Další významnou změnou oproti
předcházejícím měsícům je i legislativní úprava v zákoně, kterou podrobněji popisuje Jiří Peterka na
Lupě. Do konce roku 2002 mohl Telecom totiž každé rozhodnutí ČTU napadnout a podat žalobu
u soudu. Ve chvíli, kdy tak učinil, se zbavil povinnosti toto rozhodnutí respektovat
(žaloba u soudu měla na rozhodnutí až do konce minulého roku odkladný účinek). Od 1.1.2003
novela tohoto zákona už neumožňuje Telecomu neodůvodněně zdržovat všechna rozhodnutí ČTU a
držet tak v hrsti nejen alternativní operátory a ČTU, ale i všechny své zákazníky.
Další velmi významný důvod změny chování vedení Českého Telecomu je podle mého názoru
menší zemětřesení, které proběhlo ve vedení ČTc, a rovněž tlak nově vzniklého ministerstva
informatiky. Před svátky byl odvolán generální ředitele Přemysl Klíma a následovaly změny
v dozorčí radě, kam se podařilo dosadit ministru Mlynářovi dva své přímé podřízené a kde
zároveň holandský minoritní vlastník ztratil jednoho svého zástupce.
V těchto
dnech na jednáních tlačí na Telecom nejen ČTU, alternativci, zástupci uživatelů, ale
nepřímo i nově vzniklé ministerstvo Informatiky – a to všechno ve chvíli kdy Telecom
ztratil mocný nástroj své zdržovací taktiky.
Navíc 7.1.2003 proběhlo jednání
platformy ZUI s ředitelkou odboru ekonomické regulace Ing. Miluší Ševerovou. Delegace ZUI
ve složení Jiří Peterka (BMI), Karel Pavlík (SOS), Luboš Olejár (OPZT) a Miloslav Sova
(IPV) předala zástupcům ČTU zdůvodnění výše požadovaných cen za paušální připojení pro
technologii Dial-up i ADSL. Rovněž jsme paní Ševerové poskytli kompletní cenový přehled v 31 státech světa
týkající se měsíčních poplatků za službu ADSL. Paní ředitelka na jednání naznačila podle
ní nepopulární, ale každopádně snadno uskutečnitelnou věc: přidání služby ADSL do
regulace. ČTU se k tomuto kroku v nejbližší době nechystá, protože stále věří, že se
všechny zúčastněné strany dohodnou. Začlenění ADSL mezi regulované služby je reálné a
důležité je, že o této skutečnosti dobře vědí i zástupci Českého Telecomu. Tím, že by ČTU
zahrnulo službu ADSL do regulace, tak jak je tomu například u hlasových služeb (klasická
telefonní volání), mohlo by ze zákona určovat výši koncové ceny pro zákazníka.
Chorvatsko už ADSL má…
O tom, zda regulovat nebo ne, se vedou na celém
světě nekonečné polemiky. Regulace může být ve státech s dobře fungujícím konkurenčním
prostředím skutečně na škodu a brzdit vývoj regulované služby. Česká republika však
rozhodně nepatří k státům s dobře rozvinutým konkurenčním prostředím a ani legislativa
nedosáhla ještě úrovně států EU. Proto bych se osobně přiklonil k názoru, že časově
omezená regulace by našemu telekomunikačnímu trhu velice pomohla, alespoň do doby než bude
novelizován telekomunikační zákon a konkurence se stane skutečnou konkurencí. Kdyby u nás
existovaly dostatečně kvalitně vypracované zákony (narážím na Telekomunikační zákon) a
silná konkurence, nemohlo by dojít k situaci, že se na začátku roku 2003 neustále
dohadujeme o spuštění služby ADSL, a to vše v době, kdy nejen všechny státy EU již několik
let tuto službu nabízejí svým zákazníkům. Česká republika společně se Slovenskem jsou
jedinými kandidátskými zeměmi, které tuto technologii stále nenabídly svým zákazníkům.
Smutné je, že další země chystající se do EU v ještě pozdějším termínu, např. Rumunsko a
Chorvatsko, už tuto službu rovněž svým zákazníkům nabízejí za velice zajímavé koncové
ceny.
V posledním příspěvku zveřejněném na tomto serveru jsme se věnovali počtu
přípojek ADSL v jednotlivých státech světa. Někteří čtenáři mi tehdy v diskusích vyčetli ,
že v přehledu chybí propočet přípojek na 1000 obyvatel (penetrace služby). Přiznám se, že
shromáždit přesné údaje o počtu obyvatel u 48 zemí světa, které monitorujeme,
a pomocí trojčlenky u každé země vypočítat aktuální penetraci, je úkol trochu časově
náročnější, přesto jsme pro vás několik zemí takto zpracovali. V první tabulce vidíte
počet přípojek širokopásmového Internetu, který zahrnuje nejen ADSL připojení, ale i
kabelovou televizi. V prvním sloupci najdete počet obyvatel jednotlivých zemí (v
milionech) v posledním pak počet linek v přepočtu na sto obyvatelů. Vzhledem ke
skutečnosti, že tabulka byla vypracovaná s aktuálními údaji k 30.6.2002, dovolili jsme si
červenou barvou doplnit údaje za září 2002. Graf společnosti Point Topic pod tabulkou
pouze ilustruje čísla obsažené v tabulce.
Tato tabulka zobrazuje tři
nejzdatnější hráče světa na trhu s vysokorychlostním připojením. V následujícím srovnání
se sami budete moci přesvědčit, že nezáleží ani tak na velikosti státu, či jeho ekonomické
síle, ale na tom, jestli vlády jednotlivých zemí dostatečně brzy pochopily, že nové
technologie v budoucnu výrazně ovlivní ekonomiku státu a celkovou vzdělanost populace
(Dánsko, Švédsko, Finsko). Vlády těchto zemí o krocích vedoucích k rozvoji informační
společnosti pouze nemluví, jak je tomu u nás, ale snaží se, aby tyto deklarace nezůstaly
jenom na papíře. Například u nás by nikdy nenastal takový chaos na telekomunikačním trhu,
pokud by existovala správně nastavená legislativa a funkční regulátor nacházející pro svá
rozhodnutí oporu v zákoně. Co vy na to, páni poslanci?
Ať už se dočkáme ADSL za
několik dnů nebo týdnů, že spuštění této služby je s definitivní platností realitou.
Otázkou však nadále zůstává její rychlost v jednotlivých variantách a už předem ohlašovaný
limit na objem přenesených dat. Při porovnání tabulek počtu přípojek s tabulkami měsíčních
plateb za tuto službu v jednotlivých zemích přijdete k zajímavému závěru: čím výhodnější
podmínky poskytnou jednotliví operátoři uživateli, tím větší počet zákazníků získají. Mezi
cenou měsíční služby, kvalitou poskytované služby a počtem nových zákazníků platí jakási
přímá úměra – samozřejmě do doby než dojde k nasycenosti trhu. Podle současných poznatků
dochází k nasycenosti trhu při 60procentním podílu vysokorychlostních technologií, zatím
se však k tomuto číslu přiblížila pouze Jižní Korea s 54procentním podílem
vysokorychlostního Internetu.
Jaký má vliv limit na objem přenesených dat? U všech operátorů na světě je
tento limit chápán jako velmi účinný nástroj pro snižování koncové ceny. Ovšem v drtivé
většině případů se tento limit vyskytuje pouze v základní a nejlevnější variantě ADSL
služby (nejlevnější právě proto,že je zatížená tímto limitem). Velikost tohoto limitu v
nabídce žádného operátora neklesla pod 1 GB, nejčastěji se však pohybuje v rozmezí 3 až 10
GB. Velikost limitu v žádném případě nesmí popírat smysl vysokorychlostního Internetu.
Limit by měl být nastaven tak, aby ho průměrný uživatel využívající připojení k
elektronické poště a prohlížení stránek ani při každodenním připojení nemohl překročit. Co
se týče rychlosti služby, světovým standardem se stává rychlost 512/128 kb/s, takže
rychlost 256/64kb/s by měla obsahovat již základní varianta této služby při datovém limitu
minimálně 3 GB za cenu do 1 300 Kč. Další varianta by ani při rychlosti 512/128kb/s v
žádném případě neměla překročit cenu 2 000 Kč měsíčně. To je však pouze můj osobní názor
založený na dosti podrobném sledování cen a marketingových strategií ve světě. Jak se k
celému problému nakonec postaví Český Telecom a alternativní operátoři? Zohlední morální
dluh, který vůči svým zákazníkům mají v podobě zodpovědnosti za zaostávání České republiky
v oblasti vysokorychlostního Internetu? To se snad už brzy dozvíme.
Na úplný závěr bych si dovolil
upozornit na skutečnost, že pro ty, které technologie ADSL zajímá víc, jsme na stránkách
Internetu pro všechny připravili nově
aktualizované ceny této služby v jednotlivých zemích světa, kde ke dnešnímu dni
monitorujeme již 31 zemí a víc jak 40 světových operátorů a rovněž pokroky jednotlivých
států za uplynulý rok. Nesouhlas se současným stavem na trhu s internetovým připojením
svým podpisem vyjádřilo již víc než 7400 uživatelů Internetu a projekt rovněž podpořilo už
víc než 100 internetových stránek a serverů.
Několik minut před odesláním
tohoto článku redakci se mi do rukou dostala zpráva společnosti SkyNet. Předpoklad, že
Český Telecom měl již koncem minulého roku vytipovanou společnost, která s ním okamžitě po
uveřejnění velkoobchodní nabídky uzavře smlouvu a tím umožní poskytování služby ADSL
široké veřejnosti, se ukázal jako správný.Společnost SkyNet 12.1.2003 oznámila, že se
chystá spustit nové služby, postavené na technologii ADSL. Český Telecom poskytl
společnosti SkyNet kompletní referenční nabídku, včetně velkoobchodních cen. Na základě
této nabídky probíhají v současné době jednání o uzavření smlouvy, týkající se obchodních
a technických podmínek pro poskytování služeb ADSL. Předložená nabídka ze strany ČTc by
měla, podle informací v ní uvedených, umožnit uvedení služeb ADSL na český trh za stejných
podmínek pro všechny alternativní operátory. Společnost SkyNet se chystá finální obchodní
a technické podmínky budoucím uživatelům předložit už letos v únoru.
Diskuze: 
Diskuze k článku