Stav broadbandu v ČR aneb zaostřeno na optiku.

O stavu vysokorychlostního připojení se od začátku roku 2011 psalo na různých technicky zaměřených serverech již několikrát. Kdo tedy situaci sleduje, má alespoň přibližný přehled jak je na tom ADSL, CATV (kabel) nebo bezdrátové připojení. Proto bych se v dnešním článku rád věnoval speciálně optickému připojení, které má z dnešního pohledu nejlepší vyhlídky na významný růst v příštích letech.

Následující čísla a grafy jsem si připravoval na letošní čtvrtý ročník FTTx Fóra, který proběhl 24.5.2011 v Praze. Na prvních dvou koláčových grafech za rok 2009 a za první čtvrtletí roku 2011 je na první pohled patrné, že rozložení broadbandu podle jednotlivých technologií se za téměř 2 roky takřka nezměnilo. Žádná technologie nezískala významně navrch a pokud bychom umazali popisky jen málokdo by poznal rozdíl mezi rokem 2009 a prvním kvartálem 2011. Bezdrátové připojení si navzdory všem pesimistickým předpovědím stále udržuje přibližně stejný podíl uživatelů jako před 2 lety, stejný výrok platí i pro ADSL (zasvěcení vědí, že u ADSL se daří získávat nové zákazníky především díky vstupu T-Mobile do tohoto sektoru telekomunikací).

Většina kabelových přípojek stále připadá na největšího kabelového operátora UPC. Optika, které mnozí předpovídali velkou budoucnost však roste mnohem pomaleji než se očekávalo. Má to dva hlavní důvody. Drtivou většinu optických přípojek vybudovali lokální poskytovatelé internetu (velké nadnárodní společnosti zatím optiku poskytují převážně firemním zákazníkům). Většina projektů optických sítí je v současné době těsně před dokončením, tedy významné skokové navýšení počtu uživatelů připojených optikou lze očekávat až v druhé polovině roku 2011 a zejména pak v průběhu příštího roku.

V současné době je tedy dle našeho kvalifikovaného odhadu v ČR cca. 140 tisíc aktivních FTTx přípojek, z toho téměř 70 tisíc připadá na 3 největší poskytovatele optiky Smart Comp (služba Netbox), Rio Media a společnost Poda. Podařilo se nám získat aktuální údaje od 25 poskytovatelů optiky, kteří mají dohromady 102 tisíc optických přípojek. Zbylých cca. 38 tisíc připadá na poskytovatele, kteří nám z různých důvodů údaje neposkytli nebo je nechtěli publikovat ( z těch významnějších se jedná třeba o známého lokálního ISP společnost Starnet). V následujícím grafu stojí za povšimnutí, že nezanedbatelný počet optických přípojek připadá na komunitní sítě (Pilsfree, KLFree, Evkanet, Poruba.NET, Humlnet, KHNet-Info nebo Czela.net), které před lety zakládali nadšení amatéři. U společnosti Tlapnet, údaje zahrnují také počty přípojek sítě Vlašimnet, u společnosti Edera budou zde uváděné údaje zastaralé již během několika týdnů (právě zde dochází k připojování koncových uživatelů s cílem současné počty minimálně zdvojnásobit).

V tabulce naleznete aktuální počty aktivních FTTx přípojek, tak jak se nám je podařilo shromáždit v polovině května 2011. Rád bych na příkladu společnosti Smart Comp upozornil na velký rozdíl mezi počtem optických přípojek a počtem aktivních optických přípojek. Smart Comp má v současné době instalováno již víc než 100 tisíc optických zásuvek – tolik zákazníků by tedy dokázal uspokojit, kdyby všichni v krátké době projevili o službu Netbox zájem. Na konci aktivní optické přípojky sedí obvykle aktivní, ale především platící zákazník. Podobně společnost Rio Media začátkem tohoto roku oznámila 50 tisíc připojených domácností, ve skutečnosti je však počet platících uživatelů připojených optikou zhruba poloviční.

V souvislosti s nástupem optiky v České republice a drtivému podílu lokálních ISP na instalaci optických sítí bych rád upozornil na studii Broadband Quality Study, která vznikla za podpory společnosti Cisco na základě 40 milionů testů internetového připojení v 72 zemích světa. Pracoval na ni tým studentů programu MBA na univerzitě Oxford Saïd Business School ve spolupráci s Katedrou aplikované ekonomie na University of Oviedo. Výsledný koeficient zohledňuje kvalitu připojení (rychlost downloadu a uploadu a dobu odezvy od sítě) a penetraci, tedy rozšíření širokopásmového připojení.

Česko se v tomto porovnání kvality a dostupnosti vysokorychlostního připojení umístilo na 23 místě. V roce 2010 byla průměrná rychlost downloadu v ČR cca. 8,74 Mbps ( rok před tím činila pouze 6,68 Mbps. Rychlost uploadu byla 3,3 Mbps což je o 1 Mbps více než o rok před tím (8 místo v rámci Evropy). Spolu s Finskem jsme obsadili první příčku v hodnotách odezvy od serveru (tzv. latence nebo ping), když jsme dosáhli vůbec nejnižší odezvu 32 ms, přičemž zásluhy za tento konkrétní úspěch bych celkem jednoznačně připsal lokálním bezdrátovým a optickým sítím (částečně také kabelovému internetu).

Zajímavé jsou také průměrné výsledky mobilního broadbandu – download 936 Kbps, upload 277 Kbps a průměrná latence 724 ms.

Infrastruktura 48 zemí ze 72 porovnávaných zvládá standardní požadavky internetových služeb ale pouze 14 zemí je připraveno na „internetové aplikace zítřka„, jako jsou televizní vysílání či videohovory v HD kvalitě. Bohužel Česká republika ani Slovensko mezi těchto 14 států zatím nepatří.

A perlička na závěr. Průměrná domácnost protáhne svojí přípojkou až 20 gigabajtů dat měsíčně a u „chytrých domů“ ( dům, kde osvětlení, vytápění, klimatizaci a všechny spotřebiče je možné ovládat z několika míst a prostřednictvím internetového připojení i na dálku ) je to 25-krát více. Kompletní zprávu naleznete v angličtině na této stránce.

Na úplný závěr bych rád popřál všem lokálním poskytovatelům internetu, kteří se odhodlali alespoň částečně přebudovat své bezdrátové sítě na optiku, pevné nervy (při jednáních na úřadech), dostatek financí a kilometry úspěšně položených nebo pověšených optických kabelů 🙂

Štítky: konference.