K čemu je propojení dobré? V současné době jsou alternativní operátoři postaveni do role
pouhých přeprodejců ADSL služby, aniž by mohli cokoliv významnějšího na službě změnit.
Máme tak na trhu nabídku cca 23 operátorů a všechny jsou si podobné jako vejce vejci.
Operátoři totiž nemůžou ovlivnit ani rychlost, ani objemové limity a ani tolik
diskutovanou agregaci služby. To všechno bude už za několik dní minulostí. ČTÚ totiž vydal
dlouho očekávané rozhodnutí o propojení u služby ADSL pod číslem
03/PROP/2004. Tento předpis však neřeší žádnou konkrétní kauzu, jak by se
dalo očekávat, ale jedná se o rozhodnutí obecné. Žádosti, které na jaře minulého roku
podaly společnosti Tiscali, Contactel a Czech OnLine budou řešeny odděleně v průběhu
několika dní.
Co propojení přinese a co konkrétně přináší nejnovější rozhodnutí
ČTÚ?
Nový předpis ČTÚ je dělán po vzoru rozhodnutí britského Oftelu z června 2002,
které rovněž nařizovalo British Telecomu, aby poskytoval ADSL přes propojení. ČeskýTelecom
po celou dobu deklaroval, že nechápe, jaký je vlastně rozdíl mezi připojením a propojením,
přesněji řečeno zastával názor, že propojení pokaždé jen jistou jinou formou připojení.
Naopak alternativní operátoři měli od začátku jasnou představu. Chtěli být k zákazníkovi
co nejblíže, aby si nemuseli zbytečně kupovat od Telecomu i služby, které umějí poskytnout
sami a často i na lepší úrovni. Již ve staré prezentaci o ADSL vypracované zaměstnanci
ČTc, byl tento princip popsán – viz následující obrázek a model vyznačený modrou barvou
(2.fáze)
Celou prezentaci najdete také na této adrese, nebo je možné si
jí stáhnout celou zde.
Celý princip starého a nového řešení je zřetelně vidět na obrázku. V současné době je
realizované připojení podle fáze 3, a již za několik dnů se začne s postupným přechodem na
fázi 2 (právě na základě nejnovějšího rozhodnutí ČTÚ o propojení).
Na koncích
místních smyček, které vedou od jednotlivých uživatelů, jsou umístěny lokální ústředny (či
jejich pobočky, tzv. RSU). . Takových ústředen je po celé republice přibližně 2 500 a jen
několik stovek je v současné době osazeno DSLAMy pro připojení ADSL uživatelů. Výstupy
jednotlivých DSLAMů jsou “sváděny” do menšího počtu lokalit, a to skrze ATM
síť (na obrázku reprezentovanou ATM ústřednami). Z ATM ústředen je následně sveden provoz
do ještě menšího počtu lokalit – aktuálně 4 v ČR – a to již skrze datovou síť
na bázi protokolu IP. Teprve zde si provoz od Telecomu přebírají alternativní operátoři.
Taková je současná situace a je z ní patrné, že AO nemají moc šancí ovlivnit jakýkoliv z
parametrů služby protože většina kritických částí sítě je pod plnou kontrolou
ČTc.
Pro nás je důležité vědět, kde v současné době dochází k agregaci, tedy kde je
úzké hrdlo sítě, které způsobuje nynější velmi kolísavou kvalitu a výslednou rychlost na
úrovni dial-upu. K největším problémům dochází až v rámci IP sítě, zatímco v rámci ATM
sítě nemusí k agregaci docházet, nebo je možné ji velmi dobře kontrolovat díky podstatně
kvalitnějším algoritmům protokolu ATM.
S novým rozhodnutím získávají alternativní
operátoři možnost propojit se se sítí ČTc již na ATM ústředně a ne až na konci IP sítě,
jak je tomu dnes. Budou tak mít možnost velmi dobře ovlivňovat kvalitu služby, především
pak agregaci (jelikož se k nim dostanou datové toky od uživatelů neagregované nebo
agregované tak jak si oni sami určí). Současné rozhodnutí ČTÚ o propojení je tak velmi
podobné principu “Bitstream access”
(přístup k datovému proudu).
Jak to bude s rychlostí a limitem na objem
přenesených dat?
Jestli v otázce agregace dává nové rozhodnutí ČTÚ
alternativcům volnou ruku a možnost velmi výrazně ovlivnit agregaci a tím i kvalitu celé
služby, tak v otázce rychlostí a limitů na přenesená data je ČTÚ nekompromisní. Co se týká
rychlosti tak zde je rozhodnutí jasné. ČTÚ určuje 4 základní rychlosti a to :
256/64, 512/128, 1024/256 a 2048/384.
Zdá se vám počet rychlostí
malý? Nás takto jasně definované rychlosti také překvapily, a tak jsme hned oslovili
předsedu ČTÚ pana Stádníka, aby nám objasnil, jak to ČTÚ vlastně myslel. Pan Stádník
doslovně uvedl:
“Jedná se pouze o 4 základní rychlosti, které budou
povinné. Samozřejmě, když se operátoři rozhodnou nabídnout zákazníkovi i jiné varianty
rychlostí, nikdo jim v tom nebude bránit. A variantu 256/64 jsme direktivně nařídili
proto, že si myslíme, že je potřebná pro začínající uživatele, kteří se spokojí i s menší
rychlostí, když jim za to poskytovatel nabídne atraktivní cenu”
Podobné
řešení zvolila Francie,
kdy uvedením pomalejšího startovního tarifu 128/64 kb/s získala za první 4 týdny od
zavedení tarifu 60 tisíc nových zákazníků. A tento tarif je v nabídce francouzských
operátorů do dnešních dnů. Zeptali jsme se pana předsedy také na tolik diskutované
objemové limity a zde je jeho odpověď:
“S žádnými objemovými limity naše
rozhodnutí nepočítá. Jednoduše tam nebudou, alespoň co se ATM sítě a místních smyček týká.
Co si pak každý jednotlivý operátor se službou udělá je jeho věc.”
Toto
rozhodnutí je v celku logické. Již dříve jsme poukazovali na to, že o datových limitech by
měl rozhodovat sám operátor. Buď nezatíží svoje služby žádným limitem a bude riskovat, že
jeho služba bude díky “stahovačům” ztrácet na kvalitě, nebo se rozhodne
zasahovat pouze proti těm, co stahují mnohonásobně více dat než ostatní. Ve hře je také
třetí možnost, že už se jednotliví poskytovatelé poučili a každý si nějaký ten limit pro
svoje ADSL určí a že uvedou jak varianty s limitem tak i bez něj. Ty neomezené však o něco
dráž, aby mohli z vyšších příjmů pokrýt vyšší náklad. Každopádně to budou oni sami, kdo si
bude moci rozhodnout o většině parametrů poskytované služby, tak aby vyhovovala potřebám
jeho zákazníků a nebudou už tolik odkázáni na Český Telecom.
Jak se
rozhodnutí projeví na ceně ADSL?
ČTU překročilo svůj stín a v podstatě
stanovilo mantinely, ve kterých by se měla cena nového ADSL pohybovat. Nejedná se o žádnou
konkrétní částku, ale o vzorec, speciálně vytvořený pro výpočet ceny ADSL, který je dost
komplikovaný a bere v úvahu hned několik faktorů najednou. Vzorec zohledňuje umístění ATM
ústředny, velikost oblasti ze které se do této ústředny svádějí jednotlivé datové toky,
počet uživatelů v dané oblasti a také velikost agregace, kterou si operátor zvolí. Jelikož
neznáme hodnoty, které bychom mohli do tohoto vzorce dosadit, zeptali jsme se některých
alternativních operátorů, jestli alespoň oni mají představu o výsledné ceně. Z několika
oslovených nám konečné číslo sdělil zatím pouze pan Petr Kastner s Czech
OnLine:
“ADSL bylo dosud v ČR díky cenové politice a rozvojovým plánům
společnosti ČESKÝ TELECOM pro většinu zákazníků nedostupné. Zákazníci si často stěžovali
jednak na vysoké agregační poměry snižující skutečnou rychlost ADSL, na datové limity
deklasující ADSL přípojky do role rychlejšího dial-upu a na vysokou cenu ADSL přípojek s
neomezeným přenosem dat,“ komentuje současnou situaci Petr Kastner, mluvčí skupiny
alternativních operátorů AORTA a dodává: „Nové cenové rozhodnutí umožní alternativním
operátorům a ISP nastavit kvalitu ADSL služeb podle skutečných požadavků zákazníků, a to
vše v ceně pod 1000 Kč za neomezenou ADSL přípojku. ADSL tak i v ČR naplní očekávání,
které vzbudilo v celém světě – stane se skutečným vysokorychlostním připojením dostupným
široké veřejnosti.“
S novým cenovým rozhodnutím souvisí ale i jeden pro
zákazníky dost nepříjemný problém. V současnosti stačí alternativnímu operátorovi, aby se
k síti ČTc připojil až na výstupu s IP sítě, což v praxi znamená, že připojením na 4
agregačních bodech získává pokrytí celé republiky. To už do budoucna nebude platit.
Jelikož se alternativec bude propojovat do sítě ČTc již na úrovni ATM ústředen, bude si
muset pečlivěji vybírat lokality, které pro něj budou z hlediska počtu potenciálních
zákazníků přitažlivé. Atraktivní nabídka ADSL tak bude přístupná s největší
pravděpodobností pouze ve větších městech, zatím co obyvatelé menších měst si zase budou
asi muset na levnější ADSL počkat. Také investice do ATM rozhraní je dražší než do IP a
tak bude propojení využívat jen několik největších poskytovatelů.
Nové rozhodnutí
ale nebrání další existenci současné nabídky, a tak je pravděpodobné, že tato bude
využívána v menších městech do té doby, než se najde dostatečná poptávka, aby zde zřídili
alternativci propojení na ATM. Někteří se již vyjádřili v tom smyslu, že hodlají nabízet
ATM přístup menším poskytovatelům v menších městech, aby rychleji dosáhli potřebného počtu
přípojek.
Co přinutilo ČTÚ jednat?
Možná si podobně jako
my kladete otázku, jak to, že se ČTÚ rozhoupal tak najednou, když už si konkrétně v této
kauze dával skoro rok načas? Příčinou nenadálého zrychlení v práci ČTÚ byl zřejmě blížící
se vstup ČR do EU. Evropská komise totiž již několikrát upozornila na fakt, že ačkoliv
jsme ve využívání mobilních telefonů světovou mocností, v rozvoji širokopásmového
Internetu stále výrazněji pokulháváme. V počtu ADSL totiž zabíráme poslední příčky v pomyslném žebříčku nejen
přistupujících zemí, ale i všech zemí OECDa v přepočtu na počet obyvatel se dokonce dělíme
se Slovenskem o poslední místo. Kompletní údaje o počtech ADSL přípojek, včetně grafů a
cen ADSL v jednotlivých krajinách najdete v naší nově aktualizované sekci. V současnosti
tam nejdete 36 států, 80 operátorů
a celkem 233 různých tarifů ADSL služby (v blízké budoucnosti zde najdete také grafy
porovnávající počty přípojek, počty přípojek v přepočtu na počet obyvatel a počty přípojek
v přepočtu na telefonní linky).
Historický vývoj penetrace ADSL v kandidátských
zemích EU (% obyvatel)
Českou republiku
reprezentuje ta černá čára u spodní strany grafu.
Generální ředitel Berdár
přislíbil, že počet ADSL přípojek stoupne v tomto roce několikanásobně (neoficiálně se
mluví o 100 tisíc přípojkách). Je tedy načase, aby se začalo něco dít, protože první tři
měsíce tohoto roku už máme za sebou a počet přípojek se údajně přiblížil k hranici 20
tisíc. Kdybychom však chtěli dohnat v penetraci vysokorychlostního ADSL Polsko, musel by
ČTc zprovoznit celkem 37 960 přípojek. Pro dosažení úrovně Maďarska by nám jich
stačilo 112 800 a k předstižení Estonska bychom jich potřebovali cca. 356 000.
Tedy pardon omlouvám se, to platilo před 3 měsíci dnes už bychom na jejich dohnání
potřebovali zas o pár tisíc přípojek navíc.
Tak jo, byl to apríl, dnešní článek o rozhodnutí ČTÚ nebyl pravdivý a šlo o aprílový vtip, snad ale i díky němu ČTÚ dnes zveřejnil skutečné cenové rozhodnutí 03/PROP/2004
Diskuze: 
Diskuze k článku