Ministr Mlynář po prostudování tehdy ještě neopravené studie dal Telecomu další ultimátum,
aby do léta zvýšil rychlost služby na úroveň běžnou v EU nebo snížil cenu. Jako reálnější
však vidí navýšení rychlosti.Téměř okamžitě reagoval Český Telecom, který oznámil , že od
léta (snad tím myslel rok 2003) navýší rychlost u základní varianty na 512/128kb/s, a že
toto opatření plánoval již dávno, takže v podstatě tento krok nijak nesouvisí s událostmi
posledních dnů.
Zvýšit rychlost nebo snížit cenu?
Dovolím
si tento krok Českého Telecomu, který upřednostňuje i ministr Mlynář trochu více rozebrat.
První maličkost která mi vadí, je taková malá lež v podání ČTc – ten totiž zvýšení
rychlosti plánoval až na začátek příštího roku a rozhodně asi nepočítal s takovým skokem.
Nevím jestli ostatní novináři na tento fakt pozapomněli, ale shodou náhod jsem na tiskové
konferenci, kde bylo ohlášené ADSL byl a velmi dobře si pamatuji odpověď na svoji otázku.
Mnoho lidí tento krok uvítalo s nadšením a dokonce se zdálo, jakoby prohlášení ČTU o tom,
že hodlá ADSL zařadit do regulace, ztratilo trochu na významu. Dovolím si tedy rozebrat
obě varianty s jejich klady a zápory. V případě navýšení rychlosti na 512kb/s za
současného zachování ceny jako u varianty 192kb/s by se zřejmě tato varianta stala
variantou základní – to znamená, že ČTc by ze dne na den přišel o 3 varianty této
služby. Každý dobrý obchodník ví, že musí dát svému zákazníkovi na výběr a tímto krokem by
sice Telecom velice šikovně odstranil hlavní argument jeho kritiků, že za stejné peníze
jako v EU obdrží český zákazník několikrát pomalejší službu, ale na druhou stranu by sám
sebe obral hned o 3 produkty najednou. V tuto chvíli by možná bylo vhodné položit otázku
ministru Mlynářovi. Chce se pan ministr pouze zbavit nejvíce do očí bijícího rozdílu mezi
českým ADSL a ADSL v EU nebo mu skutečně záleží na tom, aby se tato služba dostala do co
největšího počtu
domácností. Psychologická hranice ceny za tuto službu totiž leží pro většinu uživatelů
někde kolem 1000 Kč měsíčně. Co tak třeba stávající varianty ponechat a tu 192-ku, kterou
už nikde ve světě nenabízejí, nabídnout koncovému uživateli za lidových 999 Kč?
Bojím se, že celá věc má ale jeden háček. Podle mého názoru si
nemohlo ani ministerstvo informací za tak krátkou dobu spočítat, co by bylo vlastně pro
stát jako většinového vlastníka ČTc “menší zlo”. On totiž pan ministr kromě
problémů uživatelů Internetu musí celkem oprávněně dohlídnout na to, aby Český Telecom
neztratil nějak výrazně na ceně a aby vláda mohla ČTc konečně zprivatizovat. Ponechám
odpověď na tuto otázku ekonomům, ale osobně si myslím, že ČTc by potřeboval získat co
nejvíce zákazníků a ty pouhým navýšením rychlosti na evropskou úroveň nezíská. Proto se mi
jeví jako nejvhodnější kombinace obou řešení, a to jak navýšení rychlosti tak i snížení
ceny. Například rychlost 512kb/s by mohl ČTc navýšit na 768kb/s, což je základní rychlost
v Německu, na které se Telecom z důvodu stejné struktury sítě tak rád odvolává a
samozřejmě cenu rovněž snížit na úroveň svého německého kolegy. Rychlost 320kb/s tím pádem
může navýšit na 512kb/s a pro změnu nasadit podobnou cenu jako mají britští uživatelé
Internetu. A naší nejpomalejší variantu 192kb/s bych ponechal, ale vzhledem k tomu, že v
EU nic pomalejšího není, by si zasloužila lidovou cenu – 999 Kč pro koncového
uživatele! A jestli vám předcházející věty přišly k smíchu, tak bych chtěl upozornit, že
jsem je myslel zcela vážně. Příkladem může být např.Kanada, kde o zájmu či nezájmu o
službu ADSL rozhodovaly pouhé 4 dolary. Ve chvíli kdy se tamní operátor slevou o 4 dolary
dostal pod veřejností akceptovatelnou hladinu, odstartoval tak lavinu zájmu o tuto službu.
Protože pouze toto je klíč k masivnímu rozšíření vysokorychlostního Internetu u nás. Znám
pouze jediný důvod proč by tento navrhovaný postup Telecom nemohl učinit – a to jsou
jeho nezvládnuté technické problémy, které ho provázejí už od spuštění této služby u nás a
kvůli kterým se bojí masivního zájmu veřejnosti o ADSL službu.
Možná by bylo
vhodné uvést další důvod proč by měl ministr Mlynář tlačit nejen na zvýšení rychlosti ale
podporovat snahu ČTU o regulaci ceny. Důvodem jsou hospodářské výsledky ČTc, kterému podle
odhadu analytiků v prvním čtvrtletí klesnul zisk na 966 milionů korun. Telecom totiž za
poslední 2 roky nebyl schopen ani využít svého monopolního postavení na trhu a svojí
cenovou politikou odradil nemalé množství uživatelů. A tvrzení, že příliš nízké ceny ADSL
přivedly řadu světových operátorů ke krachu, už věří snad pouze zaměstnanci ČTc –
protože lidé s alespoň malým ekonomickým přehledem vědí, že v Evropě řadu operátorů
přivedl do těžké finanční situace nákup licence na sítě třetí generace a rovněž masivní
investice do nových technologií, které se pomalu, ale jistě začínají vracet. Zatímco ČTc
byl několik let za sebou sice v zisku, o smysluplnosti jeho investic by se nechalo s
úspěchem pochybovat. Připomeňme si například poslední vynikající investici, v době kdy je
v tomto státě více mobilních telefonů než občanů, zavádí do telefonních budek možnost
odesílat SMS zprávy. Správný manager by se naopak snažil sledovat různé projekty ve světě
a přišel by možná na smysluplnější využití telefonních budek. Mnoho čtenářů již jistě
zaregistrovalo možnost využít telefonní budky jako připojovací bod bezdrátové sítě. Myslím
si, že zejména na venkově by Telecom s tímto řešením slavil obrovský úspěch vzhledem ke
skutečnosti, že zde není možnost jakéhokoliv jiného trvalého paušálního
připojení.
Co v celé věci může udělat ČTU?
Bez nadsázky lze
říct, že ČTU překročil svůj stín. Ovšem uživatelům kromě prohlášení o regulaci služby ADSL
zatím neposkytnul mnoho důvodů k radosti. Než k samotné regulaci dojde, uběhne podle
předsedy Stádníka několik měsíců. ČTU by rovněž po vzoru zahraničních regulátorů měl
konečné začít plnit rovněž funkci informativní a popularizační. Co mám pod tímto pojmem na
mysli? Každému, kdo se alespoň jednou dostal na stránky zahraničních regulátorů, jistě
neuniklo množství různých tabulek, grafů a analýz tamního telekomunikačního trhu, ze
kterých se každý uživatel velmi rychle dozví nejen počty uživatelů ADSL a jejich
přírůstky za jednotlivá čtvrtletí ale i prognózy dalšího vývoje, kolik jednotlivé
domácnosti stráví času připojením k Internetu a mnoho dalších zajímavých údajů. Na
stránkách ČTU však nic podobného nenaleznete. Pouze vyhlášky, paragrafy a zákony které
jsou sice velmi důležité, ale zajímají pouze hrstku zasvěcených, zatímco širokou veřejnost
ničím neosloví. Rovněž doba, kterou si ČTU do dnešních dní ponechával na některá svoje
rozhodnutí, je neúměrně dlouhá v porovnání s jinými regulátory. Do dnešních dní totiž ČTU
z většiny konfliktů s Českým Telecomem odešel poražený, což ve světě nemá obdobu, tam
totiž regulátoři požívají respekt a o jejich rozhodnutích se moc nediskutuje. Chtěl bych
tedy povzbudit ČTU v jeho úsilí přetransformovat se na skutečného regulátora a začít
konečně “kopat první ligu” tak jako vzor všech regulátorů britský Oftel.
Co bude s paušálem?
Odpověď na tuto otázku snad bude známá
v nejbližších dnech. Představitelé ZUI se nadále snaží prosadit model FRIACO, který by
umožnil paušální Internet. Představitelé Telecomu se i nadále snaží veřejnost přesvědčit,
že požadavky ZUI jsou nelegitimní a technicky nerealizovatelné. Přitom je dobré si
připomenout, že model FRIACO neumožňuje pouze celodenní neměřený paušál ale i paušál
intervalový, pod kterým si můžeme představit například již Telecomem představený paušál na
víkend nebo paušál na noční hodiny. O tom, že se ZUI nesnaží pouze slepě prosazovat zájmy
uživatelů bez ohledu na technické možnosti sítě ČTc, svědčí i náš poslední materiál, který
se ovšem netýká modelu Friaco, ale minutově zpoplatňovaných terminačních modelů. Většině z
vás metodika výpočtu cen nic neřekne, přesto možná bude zajímavé nahlédnout do některých
detailů probíhajících jednání, aby jste si dokázali udělat obrázek, jak ZUI hájí zájmy
uživatelů. Pro informaci, metodiku výpočtu cen tak
jak jí vypracovalo ZUI, podporují všichni zúčastněný alternativní operátoři, pouze ČTc je
proti. Širokou veřejnost však daleko více bude zajímat, jak se na naše problémy dívají v
zahraničí. Právě proto ZUI oslovilo také britský Oftel, aby nám odpověděl, jaké tam byly
problémy se zaváděním paušálního Internetu. Snad nejzajímavější byla odpověď Toma Atkinsna
z Oftelu na otázku jestli také zažívali podobné problémy s paušálem jako my u nás.
“Implementace obecně byla velmi přímočará, protože jde jen o model
účtování, nevyžadující žádná zvláštní technická řešení. BT se zpočátku obával důsledků
velkého počtu dlouhých neměřených hovor, a tak to OFTEL musel řešit na dvě etapy. Zpočátku
měl BT povinnost nabízet FRIACO pouze na místních ústřednách a teprve následně a jen za
určitých podmínek na tranzitních ústřednách. Podrobněji to najdete popsáno na
http://www.oftel.gov.u k/publications/internet/fria0201.htm Nástup broadbandu v UK však
vytvořil lákavější náhradu za úzkopásmový paušální dial-up, a očekávané zvýšení zátěže
telefonní sítě nebylo takové, jakého se BT obával.Friaco je teď dostupné jako normální
dial.-up ze všech ústředen v UK.”
Doslovný překlad dopisu si můžou
čtenáři prostudovat zde.
Základním předpokladem pro zavedení paušálu je důsledná analýza trhu, aby bylo zřejmé, o
který model paušálu by uživatelé měli největší zájem. I v této záležitosti přislíbil Český
Telecom pomoc, když ústy tehdejšího ředitele Ondřeje Felixe navrhnul zadat tento úkol
Českému statistickému úřadu, ovšem zůstalo pouze u slov. Platforma ZUI proto na stránkách
Internetu pro všechny zorganizovala průzkum, který se snaží zájem uživatelů zmapovat a ke
dnešnímu dni se ho zúčastnilo víc než 3450 uživatelů.
Co
říci na závěr? Prohlášení ministra Mlynáře a studie ČTU jasně dokazují, že konečně dochází
k určitému posunu na českém telekomunikačním trhu zejména v oblasti vysokorychlostního
připojení a že společná několikaměsíční snaha zástupců uživatelů nakonec přece jen slaví
úspěch. K tomu, abychom dosáhli úrovně vyspělých států EU, nám však ještě mnoho schází a
záleží na každém z nás, jestli budeme jen nečinně přihlížet nebo každý podle svých
možností přispěje k nelehkému boji za vyspělou informační společnost.
Diskuze: 
Diskuze k článku