Čím vším může překvapit ADSL?
Po pravdě řečeno, jakýmkoliv odhadem
týkajícím se nárůstu počtu uživatelů riskuji, že když se můj odhad bude výrazně lišit od
skutečnosti, kritice čtenářů i internetových odborníků neuniknu. Minulé léto jsem v odpovědích na otázky
uživatelů tipoval, že do konce roku bude v ČR zrealizováno zhruba 12 až 13 tisíc
připojení. Konečné číslo bylo den před Štědrým dnem zhruba 14 100 zřízených přípojek.
Kdybych tiskové oddělení ČTc chytil za slovo, také o tomto údaji by bylo možno s úspěchem
pochybovat. Počet zřízených přípojek se nemusí nutně shodovat s počtem uživatelů (je zde
oprávněný důvod k vyslovení domněnky, že po dvojnásobném pokusu zavést agregaci u služeb
ADSL a následném zpomalení rychlosti u některých uživatelů pod úroveň dial-upu se tyto
kroky ČTc neobešly bez odezvy ze strany uživatelů). Při prognóze vývoje
„vysokorychlostního ADSL“ musíme v tomto roce brát v úvahu hned několik
faktorů. Při spuštění ADSL v roce 2003 neexistovala plnohodnotná konkurence v
oblasti paušálního připojení (provozovatelé bezdrátových sítí mi snad prominou,
ale nezapomínejme, že se jedná o stav před 12 měsíci). Navíc zde byla početná skupina
technicky zaměřených uživatelů, kteří na ADSL skutečně čekali dost dlouho, takže by se
dalo prohlásit, že tato technologie měla při svém startu v ČR všechny předpoklady
stát se trhákem roku. Přesto se tak nestalo. Na otázku proč se snaží odpovědět
hned několik odborníků např. zde
nebo zde.
Z čistě technického hlediska byla tato technologie teoreticky dostupná v 295
lokalitách po celém území ČR. Převedeno na součet portů na všech DSLAMech to představovalo
zhruba 24 000 volných portů (což odpovídá poměru 1 port na cca 70 pevných
linek) . Údaje tiskového oddělení Českého Telecomu o počtu telefonních linek v
dosahu ADSL a procentech obyvatelstva s možností si tuto službu objednat je tedy nutné
brát s rezervou. Podle Českého Telecomu jeho nabídka ADSL „pokrývala“ 1 678 000
pevných linek, což by odpovídalo cca 44 procentům všech jeho pevných linek. Je
totiž velký rozdíl v údaji, kolik lidí je v dosahu technologie a pro kolik lidí jsou v té
době současně také volné porty na ústředně. V roce 2003 byla navíc velká část ústředen
osazena starším typem DSLAMů, které neumožňují dodatečné rozšíření o další volné porty.
Mohla tedy nastat situace, kdy zájem uživatelů v dané lokalitě převyšoval technické
možnosti namontovaného zařízení. Přestože teoreticky je pro ně ADSL technicky dostupné, ve
skutečnosti není možno na jejich přípojce tuto službu instalovat.
Pro prvních 6 měsíců
letošního roku máme po technické stránce už také jasno. Přibude 100 nových lokalit,
teoreticky na ADSL dosáhne mnohem větší počet obyvatel. Ve skutečnosti už je však výpočet
poněkud složitější. Lze totiž předpokládat, že nově montované DSLAMy už umožňují dodatečné
rozšíření, takže z jejich počtu nebo nově pokrytých lokalit lze jen těžko odvodit počet
portů, které budou připravené pro nové zájemce o službu ADSL.
O opravdu hrubý odhad se pokusil opět pan Jiří
Peterka, který při svých výpočtech
vychází z čísel udávaných ČTc. Jestliže se dostupnost ADSL v první polovině
roku 2004 má rozšířit na 2 280 000 zákazníků a byl by zachován dosavadní poměr (1 port na
70 pevných linek), pak by to znamenalo přírůstek zhruba 8 570 portů, celkem tedy 32 570
portů. Jak už jsem ale uvedl výše, podobná kalkulace by platila pouze v případě, kdyby
Český Telecom používal i nadále staré typy DSLAMů nakoupených již před víc než dvěma
lety. Hodně také naznačuje stagnace počtu objednávek v závěru roku minulého a
počátkem toho letošního. Na tento jev poukazuje i pan Jiří Peterka ve svém článku. Zmiňuje se o tiskových
zprávách ČTc, kde ještě v listopadu tiskové oddělení ohlásilo 17 500 potvrzených
objednávek, zatímco o dva měsíce později 20.1.2004 již uvádí
pouze 17 000 tisíc potvrzených (technicky ověřených objednávek). Skutečně
se tedy nabízí úvaha, že zatímco ve všech státech světa bez výjimky se v závěru roku
překonávají rekordy v počtu zřízených přípojek (ve sledovaném období 3 let je každoročně
druhá polovina roku silnější v nárůstu přípojek ADSL i kabelových modemů a výjimkou nejsou
ani Slováci), naopak v ČR paradoxně dochází k dosti podstatnému
útlumu.
Přibrzdí paušální GPRS rozvoj vysokorychlostního Internetu?
Dalším faktorem, který výrazně ovlivní rozvoj vysokorychlostního
Internetu, je podle mého názoru paušální GPRS připojení, které v současné době nabízejí
hned dva ze tří mobilních operátorů. Jedná se skutečně o světový unikát, protože podle
všech dostupných informací provozovali stejnou službu v době, kdy se rozhodoval o spuštění
služby Eurotel pouze 2 světoví mobilní operátoři. Dnes už známe i odpověď na otázku, co
usnadnilo Eurotelu rozhodování. Sám Eurotel totiž přiznal, že konečné rozhodnutí padlo až
ve chvíli, kdy obdrželi „informace“ od Českého Telecomu, že paušál na dial-up
v dohledné době jen tak neprojde. Vzpomeneme-li si, že v té době ještě stále probíhala
bouřlivá jednání o paušálech na dial-up v rámci internetového fóra, je jistě zajímavé
vědět, že zatímco se alternativní operátoři společně s ČTÚ a zástupci uživatelů snažili
najít nějaké řešení, v Telecomu a Eurotelu již měli jasno. Ať už jsou moje úvahy pravdivé
nebo je skutečnost ještě trochu jiná, je rozhodně dobře, že se objevila na trhu možnost
paušálního připojení za lidovou cenu. Když počátkem listopadu oznámil Eurotel překročení
hranice 13 tisíc uživatelů služby Data Nonstop a předběhl tak ADSL, tipovali jsme v
přestávce konference „tel.con2003“, kolik uživatelů bude mít Eurotel do konce
roku. Můj tip byl něco kolem 20 tisíc uživatelů, protože se již proslýchalo, že stejnou
službu spustí i T-Mobile. Nakonec mi můj tip nevyšel a Eurotel měl k 31.12.2003
přesně 31 842 uživatelů služby Data Nosntop. Na serveru Digiweb jsou v tomto článku uvedena
o něco vyšší čísla a poprvé se zde objevují i údaje od konkurenčního T-Mobile. Chtěl bych
však upozornit, že na rozdíl od čísla, které zde prezentuji já, se jedná pouze o odhady
vycházející z internetového provozu. Reklamní kampaň Eurotelu a konkurenčního T-mobile
však nepolevovala ani v průběhu celého prvního měsíce tohoto roku. Pokud bylo tempo růstu
podobné jako v prosinci 2003, je možné, že v době, kdy čtete tyto řádky, už
Eurotelu do počtu 50 tisíc mnoho nechybí.
Proč zde mluvím o
paušálním GPRS, když se tento způsob připojení zdaleka nemůže srovnávat s
vysokorychlostním ADSL a zaměřuje se na úplně jinou cílovou skupinu uživatelů? Jedno totiž
mají tyto technologie společné – jedná se o paušální způsob připojení. Nezáleží tedy
na délce připojení ani na objemu přenesených dat (přestože u technologie ADSL už toto
druhé pravidlo není už tak jednoznačné a rozhodně neplatí pro všechny nabízené varianty).
Výhodou GPRS je jeho dostupnost, nevýhodou např. nízká rychlost. ADSL je zatím dostupné v
nesrovnatelně menším počtu lokalit, zato rychlostně několikanásobně GPRS převyšuje
(alespoň by tomu tak mělo být). Bohužel realita je taková, že ještě dnes je řada
uživatelů, kterým se po většinu dne pohybuje rychlost ADSL na hranici dial-upu a ani
průměrná rychlost ADSL v ČR není právě důvodem k radosti. Podle měření serveru DSL.cz se průměrná rychlost
pohybovala kolem 250 kb/s, sám Telecom na své tiskové konferenci mluvil o průměrné
rychlosti 350 kb/s u základních variant s deklarovanou rychlostí 512 kb/s. Porovnáme-li
však tyto výsledky s průměrnými hodnotami dosahovanými na stejných variantách se stejnou
hodnotou agregace v Anglii, zjistíme, že zde se průměrná rychlost pohybuje zhruba
kolem 430 kb/s. Výsledky měření za měsíc leden dávají důvod k mírnému
optimizmu a signalizují, že rychlost u jednotlivých operátorů pomalu roste. Přidáme-li
tedy ke všemu i nedávné doporučení ČTÚ adresované
nespokojeným uživatelům (v podstatě říká, že s rychlostí ADSL u nás je vlastně všechno v
pořádku a chyba je v uživatelích, kteří si nedostatečně prostudovali smluvní podmínky),
není se vlastně čemu divit, že potenciální zájemci o ADSL už pozorněji sledují situaci
kolem ADSL. Všechny závažné nedostatky, které celou službu provázejí už od začátku,
samozřejmě berou v potaz při svém rozhodování, jestli si zvolit ADSL nebo jiný druh
připojení.
GPRS je díky své nízké rychlosti vhodné pouze na prohlížení stránek a
vyřizování elektronické pošty. ADSL je technologie, která má ambice mnohem vyšší, má však
průměrný český uživatel na výběr nějaké aplikace, které by byly ušité na míru právě této
technologii? Nepočítám nedávné pokusy
společnosti Czech On Line s internetovým zpravodajstvím, které vyvolalo na tvářích
uživatelů spíše pousmání a v horším případě rozpaky. Nebo se zeptám jinak. Nenasvědčují
právě informace ČTc o počtu uživatelů, kteří nepřekročí hranici 3 GB, že většina uživatelů
vysokorychlostního připojení ještě nenalezla způsob, jak s takovým připojením pracovat? Na
co v předešlých řádcích narážím? Ve státech EU by se podobný paušál na GPRS zřejmě
nesetkal s velkou odezvou uživatelů (proč také, když zde každý měsíc přibývají
desetitisíce ADSL přípojek a kabelových modemů), avšak v ČR je situace poněkud jiná. Počty
uživatelů paušálního GPRS již teď naznačují, že hranice 100 tisíc uživatelů vůbec není
nereálná, vše záleží pouze na tom jestli jsou oba mobilní operátoři připraveni na obrovský
zájem ze strany uživatelů a jestli si v budoucnu vystačí pouze s posilováním kapacity na
jednotlivých vysílačích, nebo jestli mají v záloze jiné řešení. Do hry ještě stále může
vstoupit také třetí operátor Oskar, který už několikrát dokázal svým konkurentům pěkně
zamotat hlavu.
Abych
však odpověděl na otázku, kterou pokládá podtitulek tohoto článku. Paušální GPRS připojení
může ovlivnit rozvoj ADSL u nás velmi výrazným způsobem. Může velmi zpomalit tempo nárůstu
počtu uživatelů ADSL a zajisté se tak také stane. Na druhé straně – za jistých okolností
se může stát také velmi významným „stimulujícím faktorem“. Paušální GPRS totiž
není konkurencí jenom pro ADSL, ale také zejména pro klasický dial-up nebo bezdrátové
připojení. Především svojí cenou a dostupností tak nutí všechny poskytovatele připojení k
Internetu v ČR, aby přehodnotili své plány do budoucna a vyvíjeli mnohem větší aktivitu,
než tomu bylo doposud. Navíc dlouhotrvající stagnaci v oblasti vysokorychlostního
připojení si ČR s ohledem k blížícímu se vstupu do EU a k závazkům, které z toho pro nás
vyplývají, už zřejmě nemůže dovolit.
Do hry vstupuje také paušál na
dial-up
Před několika dny krátce po sobě představil Český Telecom a
společnost GTS novou podobu
intervalových paušálů. Z pohledu běžného zákazníka se jedná o opravdový
„průlom“ v myšlení ČTc, z pohledu alternativních operátorů a technicky více
založených uživatelů Internetu jen o malý krůček ke skutečným paušálům. Problém spočívá v
tom, že ačkoliv všichni koncoví uživatelé tohoto nového tarifního programu zaplatí ČTc
nebo GTS určitý paušální poplatek a nemusí se v období mimo špičku ohlížet na
„prosurfované minuty“, tak každý operátor, který by chtěl podobně jako GTS
takový tarif svým zákazníkům nabídnout, by musel ČTc zaplatit za skutečně provolané
minuty. Stručně řečeno, je velmi pravděpodobné, že si takovýto paušál objednají především
uživatelé, kterým nestačí pouhá půlhodinka denně, ale budou si chtít dlouho očekávaný
paušál pořádně užít. V takovém případě už ale operátor riskuje, že bude muset ČTc zaplatit
mnohem víc, než vybere od svého zákazníka. To je také jeden z důvodů, proč se zatím
ostatní alternativní operátoři do nové služby moc nehrnou (v tomto článku naleznete
všechny důvody, proč se ostatním AO nové paušály nelíbí a jaké požadují řešení). Velmi
zajímavý fakt ale je, že Český Telecom se už zřejmě neobává přetížení své sítě, jak tomu
bylo doposud, a operátoři tak po něm celkem oprávněně požadují urychlené zahájení pilotního projektu založeného
na modelu „FRIACO“. Velmi zjednodušeně vysvětleno by FRIACO umožňovalo,
aby i alternativní operátor platil ČTc paušálně a ne za každou minutu, jak je tomu v
současné době. Dost těžko odhadnout, která z nesvářených stran ustoupí, nebo jestli novou
službu opět nepozastaví ČTÚ, který už o to byl ze strany ostatních operátorů požádán.
Jisté však je, že ze strany uživatelů je o paušály velký zájem. Za první 2 dny zaznamenala
společnost GTS již 500 registrovaných uživatelů a sám ČTc má již 700 zájemců
o svůj pilotní projekt.
Co by se muselo u ADSL změnit, aby u
nás nastal „boom“, v oblasti vysokorychlostního
připojení?
Každý z nás má asi jinou představu o tom, co lze v
oblasti vysokorychlostního připojení považovat za „boom“. U zemí se
srovnatelným počtem obyvatel a výkonností ekonomiky znamená „boom“ zhruba
10-20 tisíc nových přípojek čtvrtletně. Takových výsledků po celý
uplynulý rok dosahovaly země jako Maďarsko a Portugalsko. Dokázaly se tak ve srovnáních
zařadit mezi evropské velmoci, jakými jsou Francie, Anglie, Itálie či Německo. Podrobně se
problematice počtu přípojek věnuji v článku „Širokopásmovému Internetu v ČR
ujíždí vlak čím dál víc“. Podobný počet zatím nedokázal ČTc zřídit ani za 10
měsíců trvání této služby u nás.
Co tedy českému ADSL chybí? Vše by se
dalo shrnout do tří hlavních bodů:
1.) Masivní investice
do této technologie a co nejrychlejší pokrytí většího počtu lokalit. Podle
dostupných informací (vycházejících z odhadů samotného ČTc) by pokrytí zhruba 960
lokalit přišlo na 1,8 miliardy Kč a 1939 lokalit na 3,7 miliardy. Může si takové
investice Telecom před svou plánovanou privatizací dovolit?
2.) Dobrá
pověst! Bohužel po téměř roce uplynulém od spuštění této služby sklízí české ADSL
oprávněně kritiku uživatelů. Je tedy vcelku pochopitelné, že potenciální zájemci dávají
přednost alternativním způsobům připojení nebo vyčkávají, až se kvalita služby přece jen
trochu zvýší. To, že Český Telecom za provozu odstraňoval jednotlivé nedostatky, je
pochopitelné a logické. Nelogické mi však připadá, že se nesnažil už od začátku
poučit na chybách zahraničních operátorů, kteří už mají s touto službou delší
zkušenosti. Jak z této bryndy ven? Rozhlédnout se do okolních států, nesnažit se
za každou cenu vymýšlet vlastní řešení, ale použít osvědčené postupy od zemí, které patří
ve světě ADSL ke špičce.
3.) Dostatek důvodů pro uživatele, aby
si ADSL pořídil. Tak, jako mobilní operátoři dokázali zákazníka „přesvědčit“,
že bez mobilu to prostě nejde a naučili ho využívat SMS a MMS, tak i operátoři poskytující
ADSL by měli něco nabídnout svým zákazníkům. Co může nabídnout uživatelům ADSL ČTc a
ostatní alternativní operátoři? Zatím toho moc není.
Čtvrtým důvodem by mohl být
ještě poměr nabízené kvality a ceny. Ačkoliv ČTc tvrdí, že nové ceny ADSL jsou
nejnižší v Evropě, naše průzkumy ukazují, že tomu tak není. Je však celkem
pochopitelné, že zákazníkovi žádná cena nebude dost nízká a poskytovatel služby
bude vždy tvrdit, že níž už jít nemůže. Až čas ukáže kdo má v cenovém sporu
pravdu. Osobně bych ale tipoval, že v průběhu roku 2004 bude muset cena ještě poklesnout,
protože celková koncová cena včetně DPH a tarifu HOME Mini je stále dost vysoká na to, aby
oslovila většinu českých domácností.
V úvodu článku jsem slíbil, že se pokusím
odhadnout počet uživatelů ADSL na konci roku 2004. Pan Jiří Hlavenka ve svém článku Rok 2003: jaký byl
(III) – WiFi a ADSL vyslovuje názor, že rok 2004 bude co do počtu uživatelů lepší, než
byl rok 2003. S tímto názorem nelze nesouhlasit, kdyby byl horší, bylo by to asi velmi
smutné. Vezmeme-li však v úvahu nárůsty ve srovnatelných zemích z doby, kdy měli podobný
počet uživatelů jako máme dnes my, a budeme předpokládat, že vývoj se i u nás bude ubírat
podobným směrem, dopracujeme se k číslu zhruba 50 tisíc přípojek ke konci tohoto
roku. Můj pesimistický odhad je někde kolem 40 tisíc přípojek. V
žádném případě však nesdílím nadšení tiskového mluvčího ČTc Vladana Crhy, který podle ekonomického týdeníku EURO
ani 100 tisíc přípojek nepovažuje za nereálné číslo. Co říci na úplný
závěr? Snad pouze jediné. Jak rád bych se mýlil!
Diskuze: 
Diskuze k článku