Rychlosti WiFi sítí na speedmetru IPV v březnu, dubnu a  květnu.

Zatím co v lednu se celkový počet měření vyšplhal na číslo 34 678 a v únoru díky kratšímu měsíci poklesnul na 31 877, tak březen byl z pohledu návštěvnosti skutečně měsícem Internetu a počet měření stoupnul na 41 645 i díky zveřejněnému článku na serveru CDR.cz (přičemž na bezdrátové technologie připadlo 23 296 měření). V dubnu celkový počet měření poklesnul na 37 069 (na wifi připadlo 19 873). Ačkoliv právě duben vypadal z hlediska návštěvnosti velmi slibně, celkový počet měření ovlivnily tři nepříjemné výpadky speedmetru, kdy na začátku měsíce server IPV dva dny po sobě čelil masivnímu útoku robotů (a jen díky Michalovi Krskovi se podařilo všechny funkce obnovit v relativně krátké době) a v polovině měsíce se pro změnu na několik hodin dostal do problémů server Sloane Parku. V květnu bylo na speedmetru vykonáno 38 639 měření (z toho 22 928 připadlo na WiFi). Statistiky posledních květnových dnů ukazují i další zajímavou věc. Češi na tom nejsou z internetovou závislostí až tak špatně, protože krásné sluneční počasí většinu našich stálých návštěvníků dokázalo vytáhnout od počítače do přírody a k vodě. Návštěvnost měřáku rychlosti v roce 2008 přehledně ukazuje tato tabulka.

Rozložení měření podle dosahovaných rychlostí.

Na následujících pásmových grafech bych čtenářům rád ukázal jak se každý měsíc průměrné rychlosti pomalu, ale jistě přesouvají do vyšších rychlostních kategorií. Před rokem kdy vstupní data pocházely ještě z měřáku na serveru DSL.cz připadalo na rychlostní pásmo do 512 kb/s více než 30% měření což krásně ukazuje tento koláčový graf a před dvěma lety (březen 2006) dokonce celých 55% všech měření. Píše se rok 2008 a v březnu připadlo na rychlostní skupinu do 512 kb/s pouhých 18,5% měření a v květnu už jenom necelých 16%.

Rozložení měření ze speedmetru Internet pro všechny do rychlostních pásem tedy krásně ukazuje, že skupina rychlostí do 512 kb/s prakticky každý měsíc klesá o 1% a převážnou většinu měření v této kategorii uskutečnili uživatelé technologie CDMA, EDGE, GPRS a UMTS. Nejoblíbenější rychlostní kategorií se postupně stává pásmo od 2048 do 4096 kb/s do kterého spadá víc než 20 % všech vykonaných měření. U bezdrátových sítí je oblíbenost tarifů z rychlostí nad 2048 kb/s v posledních měsících zapříčiněná zejména masivním přechodem na 5 GHz technologie, kdy každá významnější síť již ve městech nahradila většinu 2,4 GHz pojítek. Klasické WiFi na 2,4 GHz technologii tak prakticky zůstává doménou malých vesniček, kde ještě stále díky nízkému zarušení zvládá rychlosti do 2 048 kb/s.
My jsme pro vás na ukázku připravili 6 pásmových grafů, které vycházejí nejdříve ze všech platných měření bez ohledu na použité technologie a potom si podrobněji všímají pouze bezdrátové přípojky. Pokud někoho zajímají grafy z ledna a února 2008 najde je v tomto článku.

Kdo byl nejrychlejší v březnu, dubnu a květnu 2008?

Z časových důvodů nejsme schopni vydávat podrobné analýzy každý měsíc a tak se nám tentokrát grafy a výsledkové listiny trochu nashromáždily. Postupem času si už také dokážeme udělat obrázek u které sítě jsou získané průměry důvěryhodné a které sítě se své výsledky snažily trochu vylepšit. Na téma vylepšování obrazu své sítě se však ještě podíváme v závěru tohoto článku. Pojďme se teď společně podívat, kdo byl ze všech nejrychlejší.

V březnu si pouze únoroví vítězové prohodili pozice a nejrychlejší sítí se stala síť provozovaná občanským sdružením Naši (průměr 15,77 Mb/s) a na druhé příčce skončila síť Cyrílek.net (průměr 12.84 Mb/s). Třetí místo obsadila síť Cerberos (známá také pod názvem TARTARNET) s průměrnou rychlostí (8,6 Mb/s). Čtvrtá příčka tentokrát zbyla na Praha12.net s průměrnou rychlostí 7,9 Mb/s.

V dubnu opět kraluje síť Naši (průměr 16,49 Mb/s), na druhé příčce Cyrílek.net (průměr 12,36 Mb/s) a třetí příčka tentokrát připadla na síť Comfeel s průměrnou rychlostí 10,48 Mb/s. Pomyslnou bramborovou medaily si odnáší síť Frýzl.cz s průměrem 10,44 Mb/s.

V květnu na první příčce konečně stanul jiný poskytovatel a to TaNET West s.r.o s průměrnou rychlostí 15,3 Mb/s. Druhá příčka opět připadla síti Cyrilek.net s průměrem 12,2 Mb/s a třetí místo obhájil Comfeel 10,82 Mb/s. 4tvrté místo tentokrát zbylo na síť Simelon.NET s průměrnou rychlostí 10,59 Mb/s.

Když se podíváte na názvy jednotlivých sítí a jejich výsledky asi vás stejně jako mě napadne, že s umístěním na prvních místech není něco v pořádku. Z prvních pozic se nám poněkud vytratili obvyklí víťezové jako Evkanet, PilsFree, Dupeto, Klfree, OVFree.net, Czela.net, Slováckofree.net atd. Zatím co ještě minulý rok se průměrné výsledky nejlepších sítí jen velmi zřídka přehouply přez hranici 8 Mb/s , dnes stejná rychlost nestačí ani na umístění v první pětce.

Jelikož jsem předpokládal oprávněné výhrady čtenářů, velmi detailně jsem si prošel průměrné výsledky jednotlivých sítí za poslední 3 roky (tehdy data pocházely ještě ze serveru DSL.cz) a také jsem si detailně proklepnul naše dnešní vítěze. Evkanet a Slováckofree.net doplatili na to, že nedostatečně informovali své uživatele, takže se nám do prvních porovnání nedostali kvůli nedostatečnému počtu měření (současné minimum je 80 měření měsíčně). V květnovém grafu se už však Evkanet i Slováckofree.net v těsném závěsu šplhají směrem nahoru. Sítě jako PilsFree, Klfree zase mohutně zavádějí optické připojení, takže velkou část jejich měření již není možné zařadit mezi WiFi i přesto jsou jejich průměrné rychlosti kolem 4-5 Mb/s vynikající vizitkou kvality.

Co se týká našich současných vítězů, zde jsem při podrobnějším zkoumání objevil zajímavou věc. Drtivá většina měření u sítě Naši nebo TaNET West byla provedena mezi 5 a 7 hodinou ranní (v případě TaNET West také těsně po půlnoci). Měření jsou však rovnoměrně rozložená do jednotlivých dní a časové odstupy mezi jednotlivými měřeními jsou odlišné. To mě vede k domněnce, že obě jmenované sítě mají ve svých řadách nějakého horlivého jedince (nemusí to být nutně administrátor nebo majitel sítě), který by rád svého oblíbeného poskytovatele ve statistikách postrčil trochu víc dopředu. Jelikož však i zbylá měření dosahují podobných rychlostí i latence a hodinový počet nepřekračuje stanovený limit není důvod jejich prvenství nějak zpochybňovat.

Co se týká sítě Cyrílek.net, zde jsem žádné neobvyklé měření nezaznamenal a i květnové výsledky na dnes již konkurenčním měřáku DSL.cz ukazují, že podobné rychlosti skutečně uživatelé této sítě dosahují. Provozovatelům Cyrílek.netu bych však rád doporučil zapracovat na webové prezentaci, protože titulní zpráva z roku 2004 vypadá jako by se u této sítě zastavil čas 🙂 Jen bych tímto rád všem uživatelům i majitelům sítí připomněl, že účelem našich pravidelných analýz není každý měsíc lámat rychlostní rekordy, ale poskytnout potenciálním uživatelům alespoň trochu pravdivý obrázek o síti, které v jejich lokalitě působí.

Download březen 2008	Download duben 2008	Download květen 2008

V následujících tabulkách najdete podle abecedy seřazených prvních 60 poskytovatelů s největším počtem měření . V každé tabulce najdete průměrnou rychlost downloadu (stahování), uploadu (odesílání) i hodnotu latence (ping). Při měření pingu byly využité dvě rozdílně přesné metody, takže v případě, že hodnota překročí 50 ms nemusí toto číslo přesně odpovídat skutečnosti.

Rychlost + ping březen	Rychlost + ping duben	Rychlost + ping květen

Kdo měřil ze všech nejvíce?

Tak v této kategorii našeho porovnání je naštěstí kontrola regulérnosti mnohem snadnější. Vzhledem ke skutečnosti, že speedmeter Internet pro všechny je pro uživatele stále daleko méně známý než podobné měřáky na serveru DSL.cz, Rychlost.cz nebo Lupa.cz je počet měření od jednotlivých poskytovatelů hodně závislý na tom, jak tito poskytovatelé informovali o existenci speedmetru své vlastní uživatele.

V březnu s přehledem nejvíce měření uskutečnili uživatelé sítě Wifcom a to celkem 1773. Na druhé příčce se umístili uživatelé sítě Klfree.net s 595 měřeními. Třetím nejčastějším návštěvníkem speedmetru z řad bezdrátových poskytovatelů byli uživatelé sítě AgNET s celkovým počtem 529 měření.

V dubnu nejčastěji opět měřili uživatelé sítě WifCom (1397 měření), potom uživatelé sítě Simelon.NET (625 měření) a SilesNet (466 měření). Uživatelé sítě Slováckofree.net se svými 457 pokusy dosáhli na 4 příčku našeho pomyslného žebříčku.

V květnu se nám pořadí opět trochu promíchalo, navíc výsledné pořadí nebude přesně odpovídat automaticky vygenerovanému grafu. Síť DaCoNet sice má odměřeno celkem 1376 měření, ale více než 850 měření bylo provedeno v průběhu čtyř po sobě jdoucích dnů za okolností, kterým ještě budu věnovat v dnešním článku pozornost. Bohužel ani síti Simelon.Net nemohu jejich 1173 měření uznat , protože 576 měření bylo provedeno 14. května mezi 1:00 až 10:00 hod. Na pomyslnou první příčku tedy opět stanula síť Wifcom (672 měření po aplikaci Wifi filtru), druhé místo obsadila síť Rajhradice.net (543 měření) a na třetí místo dosáhla dobře známá síť Evkanet (527 měření).

Počet měření březen 2008	Počet měření duben 2008	Počet měření květen 2008

Čím menší tím lepší – platí pouze u pingu

Zatím co u rychlostí downloadu a uploadu většina uživatelů touží po stále vyšších rychlostech u latence (pingu) je tomu přesně naopak. Na následujících grafech je zobrazeno prvních 50 sítí, které dosáhly nejnižší průměrnou hodnotu pingu (i zde však platí podmínka mít dostatečný počet měření). Všech 50 sítí se po celé 3 měsíce vešlo do průměrné hodnoty 30 ms. Povšimněte si, jak každý měsíc roste počet sítí, které se s průměrnou hodnotou latence vejdou pod 10 ms. Zatím co v březnu se pod 10 ms dokázalo dostat 12 sítí, v dubnu jich bylo již 14 a v květnu dokonce 24. Za skokový nárůst v květnu však částečně může i uvolnění pravidel WiFi filtru, kdy mi technici nejmenované sítě dokázali, že u svých klientů na 5 GHz zařízeních běžně dosahují hodnoty latence těsně pod námi stanovenou hranicí.

Latence (ping) březen 2008	Latence (ping) duben 2008	Latence (ping) květen 2008

Jelikož detailně znám pouze strukturu sítě svého poskytovatele SušiceWiFiLan dovolím si na jeho příkladu ukázat, jak významně může průměrnou hodnotu latence ovlivnit např. změna poskytovatele konektivity nebo přechod na novější technologie. Ještě v únorovém grafu dosahovaly průměrné hodnoty latence u tohoto providera hodnoty 11,11 ms, v březnu latence poklesla na 10,14 ms, v dubnu na 9,02 ms a v květnu dokonce na 7,09 ms. Přitom za prvních 5 měsíců tohoto roku zažila síť SušiceWiFiLan hned několik významných změn. Významnou část klientských zařízení na 2,4 GHz nahradila novější 5 GHz technologie, na sídlištích se většina uživatelů svých zařízení vzdala úplně ve prospěch ethernetových přípojek, v březnu došlo k výměně dosavadního poskytovatele konektivity a k jejímu navýšení. Páteřní síť se rovněž dočkala své modernizace. Podobné změny probíhají u všech středně velkých sítí a také proto do konce roku očekávám, že se všech 50 sítí našeho grafu vejde pod hranici 20 ms.

Není důležité zvítězit, ale zúčastnit se.

Na začátku článku jsem sliboval, že se budu podrobněji věnovat problému „vylepšování statistik“. Ve chvíli kdy jsme se rozhodli, že speedmeter Internet pro všechny poskytne jednotlivým providerům kromě samotného měření i možnosti různých statistik, automaticky přišla otázka. Jak docílit, aby se méně kvalitní sítě nepokusily svůj obraz před potenciálními zákazníky trochu vylepšit? Dokonalé řešení prakticky neexistuje.

Také proto jsme se rozhodli na příkladu sítě DaCoNet ukázat, že jakýkoliv pokus o „vylepšení statistik“ sice neujde naší pozornosti, ale nehodláme do budoucna vymýšlet stále nové a nové způsoby jak manipulacím zabránit. U DaCoNetu jsme zaznamenali v květnu každý den v průměru kolem 20 měření. Tedy až na 4 dny od 18 do 21 května kdy na speedmetru přestali měřit uživatelé a jejich práci převzal chytře naprogramovaný script. Ten prováděl v pravidelných 4 minutových intervalech měření vždy několik hodin denně – obvykle v brzkých ranních hodinách. Rozestup 4 minuty mezi měřeními nebyl vybrán náhodně ale byl vypočten tak, aby se měření z jedné IP adresy vešla do nastaveného hodinového limitu a zároveň, aby ve dne kdy speedmeter navštěvuje velké množství lidí opakovaná měření nebudila pozornost.

Netvrdím, že script napsal někdo z provozovatelů DaCoNetu (klidně to mohl být nějaký technicky zdatný uživatel), pravdou však je, že po písemném upozornění se počet měření opět vrátil do dlouhodobého průměru viz.následující graf a měsíční statistika

Dlouho jsem uvažoval zda se o tomto případu mám vůbec zmínit protože riziko, že ve vylepšování statistik je samotný poskytovatel nevinně bude vždy existovat. Chci však pouze poukázat na to, že statistiky jednotlivých sítí jsme vytvořili proto, aby usnadnily uživatelům orientaci při výběru svého budoucího poskytovatele připojení. Pokud by se nám podobné případy rozmnožily, časem by o speedmeter uživatelé ztratili zájem, protože by nabyli dojmu, že se naměřeným výsledkům nedá důvěřovat.

Za poslední 3 měsíce se nám podařilo na speedmetru doprogramovat pár nových funkcí. Novinky se netýkají ani tak samotného měření jako automatického generování různých statistik pro jednotlivé sítě a těsnější propojení speedmetru s databází bezdrátových sítí, která již obsahuje 883 sítí (z tohoto počtu jich však několik kvůli sloučení s konkurencí nebo zániku čeká na vyřazení). Největší novinkou, která však není patrná na první pohled, je postupná migrace celé aplikace na zbrusu nový server, který poskytla firma Sloane Park pouze pro potřeby našeho speedmetru. Nový vyhrazený server má obrovský význam pro budoucí vývoj speedmetru, protože nám umožňuje různá speciální nastavení, která kvůli bezpečnostním rizikům na obvyklých strojích není možné povolit.

Nově jsme pro běžného uživatele připravili také test traceroutu (pro zapřísahlé uživatele Windows známější jako příkaz „tracert“. Tato funkce je pokročilým uživatelům dobře známá, běžný uživatel internetu má však problém vůbec najít příkazový řádek a právě pro ty je tento test určen. Test traceroutu bežnému uživateli odhalí kudy proudí data z našeho speedmetru až k počítači uživatele (případně na hlavní bránu jeho poskytovatele). Tímto způsobem lze také ověřit jestli případné problémy s připojením vznikají přímo v síti poskytovatele nebo na jiném místě v internetu (např. u našeho serveru).

Na úplný závěr bych si už jen dovolil poprosit provozovatele zbývajících cca. 350 sítí o zaslání rozsahů svých IP adres (na jakýkoliv z těchto kontaktů), protože se nám pořád na speedmetru vyskytuje cca. 10% neidentifikovatelných měření. Třeba se zrovna jedná o vaše uživatele.