ČR jedna z posledních v rychlosti rozšiřování rychlého Internetu

Určitě jste již zaslechli zprávy, že „ČR čtvrtá v růstu počtu
uživatelů vysokorychlostního internetu„. Tyto zprávy vycházejí ze
statistiky známé britské agentury Point
Topic a bohužel byly zcela mylně pochopeny a medializovány.

První nedostatek uvedených zpráv je chybný překlad slova
„broadband“ jako „vysokorychlostní“ na místo správného
„širokopásmový“. Může se to zdát jako maličkost, ale ve skutečnosti
se jedná o jablka a hrušky – můžete mít pomalý širokopásmový Internet (např.
naše nejpomalejší DSL) i vysokorychlostní úzkopásmové služby.

Hlavní problém ale je, že si novináři vzali jeden graf z
veřejně dostupné zprávy, který ukazoval země s největším procentuelním nárůstem
oproti předchozímu čtvrtletí. Na první pohled je to správně, když se ale
zamyslíte, tak zjistíte, že tento údaj je naprosto nesmyslný.

Mám-li 1,55% penetraci na konci roku a v prvním čtvrtletí
mám 1,89%, dá se to vzít jako 22% mezikvartální nárůst. Nelze to ale srovnávat
s okolními zeměmi – má ji jiná země, např. Estonsko penetraci na konci roku
5,41% a v prvním čtvrtletí 6,48%, tak se na první pohled jedná o
několikanásobně strmější (rychlejší) růst, ale mezikvartální nárůst je
„jen“ 20%.

Aby tedy srovnání mělo nějaký smysl, musí se porovnávat
procentní body. Internet Pro
Všechny s agenturou Point Topic úzce spolupracuje a tak od nich máme
kompletní data z jejich výzkumu a proto vám můžeme ukázat pravdivé porovnání se
zahraničím (pro přehlednost jsme zahrnuli do grafů jen země Evropské Unie).

První graf ukazuje celkový přehled používání obou hlavních
broadband technologií (Internet přes DSL a přes linky kabelových televizí). Je
seřazen podle percentuálního nárůstu za první čtvrtletí, data v Lucembursku, ve
Slovinsku a na Kypru nebyla ale kompletní, u všech se dá předpokládat větší
nárůst.

Ihned je zřejmé, že ČR není země se čtvrtým nejrychlejším
nárůstem na světě, ale naopak pátým nejpomalejším v Evropě. Znamená to, že
většina států nám dále „utíká“, jediný evropský stát, který velmi
mírně doháníme je Maďarsko (když by to tak pokračovalo dál, doženeme jej za 21
let). Zatímco celá Evropa poskočila o 1,04 procentního bodu na slušnou, téměř
10% penetraci, my jsme se vyplazili jen o 0,34 %. Jen tak se tedy ode dna
neodlepíme.

Určitě vás zajímá i jak se má situace při srovnání výhradně
DSL linek a kabelových linek, máme pro vás i tyto detailní grafy.

Tento graf ukazuje penetraci kabelového internetu v
jednotlivých zemích EU, opět se seřazen podle percentuálního nárůstu. ČR je
spolu s Polskem někde uprostřed pelotonu, v absolutní penetraci jsme ale opět
jedni z posledních. Zajímavé je zde první místo Slovinska, které nám tak
ukazuje, že nezáleží na tom, zda-li je země z bývalého východního bloku či
takzvaně „západní“. Na opačném místě tabulky se umístilo Německo,
které podle Point Topicu dokonce více než polovinu kabelových linek ztratilo,
tento pokles je ale velmi nepravděpodobný a zřejmě se jedná o chybu.

Tento graf jasně ukazuje viníka pomalého růstu penetrace
rychlého Internetu v ČR a tím je DSL. Lucembursko, Slovinsko a Kypr byly bez
aktualizovaných údajů, ve skutečnosti tak má ČR pátý nejpomalejší nárůst počtu
DSL linek v EU! Srovnáváme-li pak absolutní penetraci, jsme dokonce na třetím
nejhorším místě!

Zajímavostí je, že ačkoliv Slovinsko nemá aktualizované
počty DSL linek, v prvním grafu, který je součtem obou následující, se umístili
velmi vysoko. Za povšimnutí také stojí fakt, že se do první poloviny grafu
nevměstnala ani jedna postkomunistická země (možná by tam bylo Slovinsko),
všechny jsou na chvostu nejen co se týče penetrace, ale i rychlosti jejího
zvyšování.

Slušný výsledek Španělska nám dává naději, že se nový
vlastník Českého Telecomu bude situací zabývat a bude chtít zvýšit příjem z této
oblasti. Jak ukazují zkušenosti ze světa, při velmi jednoduchých úpravách
nabídky mohou dosáhnout vcelku bez problémů až 1 % zvyšování penetrace za čtvrtletí,
tj. přibližně 100 tisíc uživatelů. Při průměrném paušálu 500 Kč měsíčně za
přípojku to dělá zvýšení příjmu o 150 milionů za čtvrtletí. Přitom změny, které
musí Telecom udělat by jej nestály ani desetinu této částky.

Čas mu ale utíká – podle údajů ČTÚ je v ČR na 2500 firem,
zabývající se bezdrátovým připojením k Internetu (a to nepočítám sítě
neprofesionální), jen v naší
databázi je nyní 372 sítí a dalších přibližně 300 čeká na schválení. Jen za
loňský rok se ve venkovním prostředí nainstalovalo přibližně 9000 přístupových
bodů. Počet uživatelů se odhaduje na cca. 200 tisíc a takový uživatel se bude
horko těžko přesvědčovat k návratu na pevnou linku. Další ztráty pak přicházejí
skrz výpadky příjmů z volání a to nemluvím o velmi špatně vnímané obchodní
značce.