Záměr ČTÚ povinně evidovat i vysílače v pásmu 2,4 a 5 GHz připomíná pověstného slona v porcelánu.

Český telekomunikační úřad čelí v posledních týdnech oprávněnému mediálnímu tlaku ohledně nedostatečné regulace trhu, která se projevuje tak, že za stejný objem telefonování utratíme mnohonásobně více než ve vyspělých státech EU.
V těchto dnech si však ČTÚ vyhlášením záměru evidovat vysílače, které využívají rádiové kmitočty v tzv. „nelicencovaném pásmu“ koleduje o ještě větší zájem médií.
Pro představu, počet takových vysílačů se rozhodně nebude pohybovat v jednotkách nebo desítkách tisíc, ale může dosáhnout až několik stovek tisíc zařízení.

Dne 16.11.2011 vydává ČTÚ na svých stránkách OZNÁMENÍ o záměru Českého telekomunikačního úřadu zavést evidenci některých stanic, které využívají rádiové kmitočty na základě všeobecného oprávnění č. VO-R/12/09.2010-12 k využívání rádiových kmitočtů a k provozování zařízení pro širokopásmový přenos dat v pásmech 2,4 GHz až 66 Ghz.

Důvodů, proč se ČTÚ rozhodlo evidovat jednotlivé vysílače v nelicencovaném pásmu víc než 10 let po vzniku prvních bezdrátových sítí, je hned několik:

1. Zajistit si dostatek informací o využívání rádiového spektra, což je nezbytné pro jakákoliv mezinárodní jednání o případné změně tohoto využívání, nasazení nových technologií, umožnění sdílení s jinými radiokomunikačními službami, systémy apod.
2. Zjistit intenzitu využití kmitočtových pásem stanicemi pro širokopásmový přenos dat, neboť situace v České republice je značně odlišná od situace v jiných evropských zemích.
3. Zamezit rušení meteorologických radiolokátorů, které slouží k detekci výrazné srážkové oblačnosti a jsou umístěné na kótách Brdy (střední Čechy) a Skalky u Protivanova (střední Morava). Radiolokátor na kótě Brdy využívá rádiový kmitočet 5 630 MHz, a na kótě Skalky rádiový kmitočet 5 645 MHz.

Vzhledem k tomu, že záměr je možné připomínkovat pouze do 8.12.2011 dovolím si za sdružení Internet pro všechny upozornit na několik nejasných bodů tohoto záměru i na oprávněné výhrady lokálních poskytovatelů internetu.

Kterých zařízení se bude evidence týkat

ČTÚ předpokládá, že se evidence bude týkat výhradně takových stanic, které mají charakter základnové stanice venkovních sítí nebo které jsou součástí vnějších pevných spojů typu bod-bod.
V takovém případě by se evidence týkala skutečně pouze vysílačů označovaných častěji jako AP (Access Point – přístupový bod) a spojů zajištujících konektivitu a páteřní síť jednotlivých lokálních ISP. Zřejmě by se netýkala zařízení typu SU (Subscriber Unit – klientské zařízení).
Bohužel hned v dalším odstavci činí ČTÚ zodpovědnými za stav klientských antén provozovatele sítě.
„V případě škodlivého rušení stanic, na které se nevztahuje povinnost evidence a které budou zároveň bezdrátově připojeny k síti provozovatele, bude za škodlivé rušení těchto stanic zodpovědný provozovatel této sítě.“
Nevím zda na ČTÚ vědí, že existuje nezanedbatelné procento klientů, kteří se připojují vlastní anténou a platí za připojení třeba formou sms, takže provozovatel ani neví odkud se připojuje. A co v případě, že se na bezplatné AP například v kavárně na vzdálenost 200-300 metrů za pomoci výkonné antény připojí neznámý uživatel? Také bude brán na zodpovědnost provozovatel sítě? Opravdu hodlá ČTÚ přenášet zodpovědnost na provozovatele sítě i za zařízení, které provozovatel sítě nenamontoval a ani nemá možnost nijak toto zařízení kontrolovat?
Tak jako tak, je třeba si nalít čistého vína. Z hlediska radiového provozu a potenciální možnosti rušení jsou zařízení AP a klientské jednotky SU naprosto rovnocenné, což znamená, že zdrojem rušení může být jakýkoliv koncový uživatel bezdrátové sítě.
Pokud by ČTÚ chtělo evidovat skutečně pouze AP mělo by zároveň tušit, jak obrovského množství zařízení by se toto nařízení týkalo. Na konferencích jsem měl možnost konzultovat počty AP z několika ISP z různých regionů. Existují velké, dobře fungující sítě, které mají na jednom vysílacím stožáru 10 až 12 zařízení, které by podléhaly evidenci ČTÚ. Obvykle minimálně tři 5GHz AP (jeden pro příchod a dva pro klienty). Často vysílací stožár obsahuje také záložní spoj a více sektorových antén pro pokrytí celých 360 stupňů. Takovéto uspořádání by znamenalo, že síť která má např. 5 tisíc uživatelů disponuje až 2 tisící různých AP.

To je však poněkud extrémní případ. Pro hrubý odhad počtu AP by se nechalo využít dobře známé pravidlo podle kterého má efektivní síť v průměru jeden přístupový bod na 8 až 12 uživatelů. Pokud máme v ČR připojeno přes 800 tisíc uživatelů bezdrátově, znamenalo by to minimálně 100 tisíc přístupových bodů. To jsou však pouze koncová AP, která zajišťují připojení koncových uživatelů. K tomuto počtu je potřeba připočítat spoje, které dodávají konektivitu jednotlivým přístupovým bodům, a spoje, které zajišťují páteřní konektivitu celé sítě, a samozřejmě i záložní spoje. V takovém případě je již počet zařízení podléhajících evidenci dvojnásobný – tedy něco málo přes 200 tisíc.
Pokud k tomu počtu připočteme rovněž 800 tisíc klientských jednotek SÚ, které sice podle záměru ČTÚ nebude potřeba evidovat, ale poskytovatel internetu by za ně měl nést plnou zodpovědnost, začíná mi trochu běhat mráz po zádech a ptám se sám sebe: „Je toto opravdu nutné?“

Aktuálnost databáze ze strany ČTÚ

Tak rozsáhlá databáze přístupových bodů by v případě jejího vytvoření samozřejmě nutně vyžadovala neustálé aktualizace.
U lokálního ISP, který má několik tisíc uživatelů, je tedy celkem běžnou praxí, že za plného provozu technici předělávají 2 až 3 vysílací místa týdně. To sice nejsou žádné rychlé a razantní změny, ale v průběhu jednoho roku se takto může obměnit 20 až 30 procent evidovaných zařízení.
V případě nástupu nové technologie nebo expanze sítě do nových lokalit jsou změny ještě mnohem rychlejší. Zpravidla jednou za 3 roky dochází k téměř úplné obměně použitých zařízení.
Logicky se tedy nabízí otázka: V jakých intervalech bude ČTÚ požadovat aktualizace evidovaných zařízení? Jednou za 6 měsíců nebo jednou ročně? Nebo snad bude lokální ISP hlásit montáž každého nového zařízení a vyřazení každého zastaralého a nepotřebného spoje? Bude snad nesrovnalosti mezi evidovanými AP a skutečným stavem nějakým způsobem pokutovat?
Mnozí lokální ISP možná budou argumentovat, že tuto byrokratickou zátěž nejsou schopní zvládnout. Další byrokracie ze strany ČTÚ sice může být obtěžující, ale rozhodně není natolik časově náročná, aby ISP museli na vypracování přehledu o svých AP zřizovat nové pracovní místo. Většina velkých a dobře fungujících ISP má velmi detailní přehled o svých vysílačích ve svých vlastních databázových systémech, takže by pro ně neměl být problém údaje, které ČTÚ zajímají, v relativně krátké době připravit.

Pokud ČTÚ skutečně zajímají informace o využití radiového spektra důležitá pro mezinárodní jednání, tak pro tyto potřeby by naprosto postačoval jednoduchý dotazník s kolonkami pro počet vysílačů v jednotlivých pásmech dle jednotlivých okresů či krajů. Ve spojení s informacemi zjištěnými pomocí „Automatizovaného Systému Monitorování Kmitočtového Spektra“, by měl mít úřad k dispozici dostatečné informace o využití rádiového spektra. Takový elektronický formulář už na stránkách monitoringtrhu.ctu.cz mohl být klidně k dispozici roky.

Rušení meteoradarů

S otevřením pásma 5 Ghz vznikl velmi brzy problém s rušením meteoradarů, které jsou na území naší republiky celkem dva, a slouží k detekci výrazné srážkové oblačnosti. Tento problém je však od počátku lokálním ISP dobře znám (zde například příspěvky na diskuzním fóru pocházející z roku 2005).

Obsluha těchto radarů je již dnes schopná spolehlivě lokalizovat zdroje rušení do vzdálenosti až 150 km. Také proto CHMI ještě na svých starých stránkách (na redesignovaných stránkách jsem tuto stránku nenašel) na žádost některých lokálních ISP a ČTÚ vytvořila stránku zobrazující aktuální nefiltrovaná radarová data.

Domnívám se, a věřím, že většina ISP mi dá za pravdu, že problémy s rušením meteoradaru nijak nepomůže vyřešit obsáhlá databáze všech vysílacích zařízení ve volném pásmu. Tento problém se nedá řešit ani zakázáním určitých frekvencí jak se mnozí mylně domnívají. Znamenalo by to velký zásah do investic providerů a s velkou pravděpodobností soud.
Čistě technicky vzato vzhledem k rozprostření spektra by se totiž muselo vyřadit několik frekvenčních pásem – ne jen jedno, což by znamenalo ještě větší zarušení v ostatních pásmech a v konečném důsledku výrazné zhoršení služby pro zákazníky. Tento problém dokáže vyřešit pouze aktivním zapojením ČTÚ. Nemám však na mysli vymýšlení dalších byrokratických zátěží, ale aktivní kontrolní činnost v terénu v které však ČTÚ permanentně selhává.

Bezpečnost nasbíraných dat, aneb jak zabránit zneužití

Zajištění bezpečnosti nasbíraných dat je pověstná „Pandořina skřínka“ o které všichni mluví, ale nikdo z lokálních ISP si tuto otázku nedovolí veřejně vyslovit. A já se ptám proč? Vzhledem k tomu, že lokální poskytovatelé internetu již dnes pravidelně vyplňují různé dotazníky ČTÚ a prozrazují informace o počtu domácích a firemních uživatelů, o rychlostech dosahovaných v jejich sítích, o pokrytých lokalitách, rozvrstvení zákazníků podle lokalit a dosahovaných rychlostí a teď jsou po nich požadována další citlivá data o počtu a typu použitých vysílačů a o jejich umístění, mi přijde dotaz na způsob zabezpečení těchto citlivých dat vcelku oprávněný.

Pokud bych byl v kůži velkého poskytovatele internetu a rozhlížel bych se kolem sebe koho bych mohl koupit velmi by mě zajímalo jak silnou mají konkurenti přípojku, jakou používají v síti technologii, na jak zajímavých místech mají vysílače, kolik mají klientů, kolik mají techniků, jak jsou finančně silní.
Nevím zda si to ČTÚ plně uvědomuje, ale všechny tyto informace, projde-li jeho záměr v navrhované podobě, bude mít na svých počítačích. A taková data mají nesmírnou hodnotu, proto by nebylo divu, že by je někdo chtěl nějakým způsobem získat.

Závěr

Jako člověka, který sleduje vývoj na českém telekomunikačním trhu již více než 10 let mě mrzí, že se tady chystá další byrokratické opatření, které rozhodně nepomůže vyřešit ty problémy, které jsou uváděny jako důvod jeho vzniku. První dva důvody připravovaného opatření se dají vyřešit zjednodušeným formulářem o počtu zařízení v jednotlivých pásmech s možností rozlišení třeba podle okresů. Vzhledem k vysokému počtu evidovaných vysílačů by docházelo nejen k zátěži providerů, ale především zbytečné zátěži zaměstnanců ČTÚ, kteří již teď, podle slov členů rady ČTÚ, jen s vypětím všech sil stíhají vyřizovat všechny zadané úkoly. Problém s meteoradarem se dá vyřešit snadno a rychle pokud ČTÚ bude řádně plnit své povinnosti, které má dané ze zákona. Mám na mysli především důslednou kontrolní činnost a následné pokuty, protože problematika rušení meteoradarů je všem ISP velmi dobře známá.

Příloha ke stažení:

Stanovisko Českého telekomunikačního klastru [PDF 44kB]

Štítky: ČTÚ, ISP, radiové spoje.