WiFi jako český fenomén.
Tato panelová diskuze byla pro mě samozřejmě zajímavá již tím, že jsem zde byl účasten jako zástupce sdružení provozující největší databázi bezdrátových poskytovatelů v ČR. Trochu mě zamrzelo, že klasický bezdrátový provideři zde neměli také své zastoupení a výsledkem celé diskuze a následné reportáže České Televize bylo, že bezdrát je na ústupu a obecně lidé budou v budoucnu přecházet na jiné kvalitnější druhy připojení (rozuměj ADSL, Kabel, Optika). Což je ve skutečnosti pouze částečná pravda a WiFi v Česku ještě rozhodně neřeklo poslední slovo.
Účastníci diskuze zleva: Zeid Erebai (Tiscali), Petr Pobořil (Mattes AD – 802.cz), Miroslav Semrád (České Radiokomunikace), Miloslav Sova (Internet pro všechny), Tomáš Václav (Telefónica O2 ČR) a Patrik Zandl (nezávislý, moderátor diskuze)
Velmi zajímavé číslo v diskuzi padlo od marketingového ředitele Českých Radiokomunikací Miroslava Semráda který uvedl, že již dnes 15 % uživatelů migruje z WiFi na ADSL což je jasným důkazem toho, že je bezdrát na ústupu a uživatelé raději volí kvalitu před nízkou cenou. Při vší úctě k panu řediteli, mi celou dobu vrtalo hlavou jestli těch 15% uživatelů migrovalo v lokalitách kde Radiokomunikace nabízí své ADSL na bázi LLU a jestli se jednalo o uživatele bezdrátu od Radiokomunikací nebo od konkurenčních lokálních providerů. Nepředpokládám, že by pan Semrád disponoval informacemi o tom kolik WiFi uživatelů migrovalo k největšímu poskytovateli ADSL Telefónice O2 nebo k jiným konkurentům. ADSL na bázi LLU je totiž opravdu kvalitní služba za přijatelnou cenu a nebylo by divu, kdyby ve velkých městech kde poskytovatelé WiFi díky velkému zarušení jen z těží udržují přijatelnou kvalitu svých služeb někteří zákazníci méně kvalitních sítí radši nezvolili o pár korun dražší, ale přece jen trochu kvalitnější ADSL. Kolik je však v ČR zrealizováno přípojek přes LLU? Zná někdo přesné číslo? Je to 25 nebo 30 tisíc přípojek?
Něco se dá odhadnout ze srpnové tiskové zprávy kdy Miroslav Semrád prozradil toto:
„V současné době (29.8.2006) máme 7 600 zákazníků na zpřístupněných místních smyčkách. Celkový počet širokopásmových přípojek přesáhl 13 000.“ a doplňuje „Na trhu všech „unbundlovaných“ linek mají ČRa podíl 34%. Ve druhém čtvrtletí letošního roku instalovaly 69% všech nově prodaných LLU České radiokomunikace „
Zajímavé jsou i údaje z říjnové tiskové zprávy Radiokomunikací, kde se společnost pochlubila, že v průměru realizuje 150 ADSL přípojek denně, což by odpovídalo cca. 4 500 přípojkám měsíčně. Pokud poskládáme střípky informací z těchto tiskových zpráv zjistíme, že za 3 měsíce od vydání první tiskové zprávy mohly České Radiokomunikace zrealizovat cca. 13 500 nových ADSL přípojek a v současné době by tedy součet obou druhů ADSL mohl dosahovat čísla 26 500.
A kolik z tohoto počtu představují ti migrující zákazníci z WiFi o kterých mluvil pan Semrád? Podle mých výpočtů necelé 4 tisíce. Je možné na základě pár stovek možná tisíců „WiFi migrantů“ odhadovat situaci v celé ČR? Dokáže někdo odhadnout kolik uživatelů za poslední rok zvolilo místo ADSL naopak papírově nekvalitnější technologii WiFi? Podle Evropské komise měla ČR v třetím kvartálu roku 2005 cca. 180 tisíc uživatelů WiFi a dnes jich je podle našich odhadů cca. 320 tisíc, podle odhadu některých jiných účastníků konference dokonce 400 tisíc. V současné době naše databáze eviduje již 752 poskytovatelů bezdrátového připojení v celkem 5370 obcích a městských částech v celé ČR je 11 380 přípojných bodů (ve skutečnosti je však počet vysílačů víc než dvojnásobný). To je však víc než slušný nárůst na neperspektivní technologii nemyslíte?
V reportáži se říká, že WiFi jej již za vrcholem a další investice do bezdrátu jsou neperspektivní. Ve velkých městech možná, na venkově však WiFi pořád bude zdatně konkurovat papírově vyspělejším technologiím.
Pět důvodů proč bezdrát jen tak nezmizí
- Jiný osud čeká bezdrát na venkově a jiný ve velkých městech. Ve velkých městech kromě zarušeného pásma čelí místní poskytovatelé bezdrátu také obrovské konkurenci jiných kvalitnějších druhů připojení. Na venkově, který pro velké společnosti není tak atraktivní je mnohem nižší konkurence. V některých lokalitách ADSL nebude dostupné nikdy, v některých z důvodu vysoké vzdálenosti od ústředny bude moci zákazník využít pouze nejpomalejší rychlostní varianty (čím ADSL poněkud ztratí na atraktivitě)
- Nikdo nedokáže přesně odhadnout co s telekomunikačním trhem dokáže udělat koupěschopnost obyvatelstva. Pokud v příštích letech vláda přistoupí k reformním opatřením je docela pravděpodobné, že reálné příjmy velké části českých domácností poklesnou a i nadále bude vysoká poptávka po nejlevnějším druhu připojení a to i za cenu nižší kvality.
- Celkem jistě přijdou v brzké době nové služby a aplikace na které rychlosti bezdrátů nebudou dostačující. Již dnes je např. IPTV prakticky na hranici možností klasického WiFi připojení. Bude však ze strany uživatelů zájem o IPTV služby i v době kdy celé území ČR bude pokryto digitálním signálem? Nepřeceňujeme trochu službu IPTV? Navíc v odlehlejších oblastech narazí i ADSL na stejný rychlostní strop podobně jako bezdrát, takže papírově kvalitnější ADSL ztratí svojí největší výhodu.
- Již dnes velké sítě zdaleka nevyužívají pouze bezdrátové připojení a postupně své zákazníky převádějí na metalické nebo optické přípojky. Vznikají tzv. hybridní sítě, které WiFi využívají pouze tam, kde jiné řešení není možné. Navíc velké lokální sítě ať již komerčního nebo komunitního typu velmi dobře využívají detailní znalost místních poměrů (lépe znají nejen své uživatele, ale třeba i to kde a kdy bude město realizovat nějaký ten výkop do kterého by šlo umístit nové optické vedení).
- Malé sítě obvykle nezanikají ze dne na den. Mnohem častěji dochází k slučování menších konkurentů do větších celků, kdy nejúspěšnější poskytovatel v daném regionu postupně „pohlcuje“ své bývalé konkurenty a spolu s nimi přebírá i většinu jejich bývalých zákazníků. Když si neperspektivní malá síť včas uvědomí, že nemá budoucnost, stihne si najít většího partnera dřív než jí začnou opouštět první nespokojení zákazníci.
ADSL a jeho pokrytí, navýšení limitů na spadnutí
Podle TO2 je ADSL dostupné na 94 % všech telefonních linek v ČR. České radiokomunikace by do konce roku chtěly mít nainstalováno celkem 163 DSLAMů na 144 místech což by znamenalo pokrytí až 41% všech linek. Podle Miroslava Semráda je z marketingového hlediska zajímavé mít pokryto cca. 65 % všech linek. Ostatní lokality by byly pro společnost prodělečné.
Podložka pod ADSL v podobě nutnosti odebírání hlasového tarifu asi jen tak nezmizí. Nepřímo to potvrdil zástupce TO2 Tomáš Václav, když mimo dosah mikrofonů potvrdil, že úbytek pevných telefonních linek se Telefónice nedaří zastavit. Zrušením povinnosti odebírat spolu s ADSL také hlasový tarif by zřejmě došlo ve velmi krátké době k dalšímu masivnímu rušení hlasových tarifů. ADSL by tím sice výrazně zlevnilo a získalo na atraktivitě, ale přírůstek nových zákazníků ADSL služeb by nebyl tak masivní, aby dokázal vykompenzovat ztrátu ze zrušených hlasových tarifů. Telefónica tedy sice variantu zrušení „nutné podložky“ pod ADSL celkem nezavrhla, ale celkem jistě v nejbližší době není na programu dne. Obzvlášť v době, kdy v každém kvartálu ztrácí Telefónica O2 více než 50 tisíc pevných linek a v poslední době tempo odhlašování dokonce mírně vzrostlo.
Naopak nesmyslně nízké a tisíckrát kritizované datové limity by se snad již koncem tohoto roku mohli výrazně zvýšit. Naznačil to na konferenci zástupce Telefónici O2 Tomáš Václav, bohužel neupřesnil žádný termín ani o kolik by jednotlivé limity měli vzrůst. Zajímavé přitom je, že již se objevil první operátor (EMEA Telecom), který od prosince ohlásil trvalé zvýšení datových limitů (více zde). Například u nejpomalejší přípojky s rychlostí 512 kb/s se zvedá limit z dosavadních 2 GB na 5 GB, u 2 Mbitové přípojky z 10 GB na 15 GB.
Pár postřehů na závěr
Na přednášce Jakuba Ditricha odborníka na VoIP (telefonování přes Internet) mě zaujal zejména názor, že ačkoliv je telefonování přes Internet velmi perspektivní a zajímavá služba pro majitele rychlého připojení při volbě vhodného poskytovatele je potřeba dobře promyslet od koho si službu pořídit.
V současné době VoIP nabízí víc než 25 operátorů, podle Ditricha však většina z nich příští roky nepřežije a vydrží jen ti největší. Jakého VoIP poskytovatele si tedy vybrat? Malou nápovědou by vám mohl být tento článek monitorující 21 v současné době nejznámějších VoIP poskytovatelů. Podle mého názoru větší šanci na přežití, má operátor u kterého VoIP není jediným a hlavním zdrojem příjmů.
Jakub Ditrich objasňuje výhody a nevýhody VoIP (Internetové telefonie)
Vydařená konference příští rok pokračuje.
Podle informací na Lupě, měl první ročník konference velký úspěch a v příštích letech bude určitě pokračovat. Osobně nelituji, že jsem po dlouhé době zavítal do Prahy a oceňuji snahu organizátorů trochu omladit a zatraktivnit složení účastníků konference. Osobně bych však v příštích ročnících uvítal ještě větší pestrost přednášejících. Pokud se například diskutuje o bezdrátovém připojení měli by obdržet pozvání alespoň dva zástupci klasických bezdrátových poskytovatelů. Za komerční poskytovatele bych si dokázal představit někoho z vedení Evkanetu, Cerberosu nebo jiné větší bezdrátové sítě, za komunitní sítě by celkem jistě neměl chybět někdo z Pislfree, Klfree, HKfree nebo Ovfree.
Snad jedinou chybičkou na kráse bylo podle mého názoru trochu rozporuplné udělení anticeny projektu Peprnet. Těm co právě natahují ruce po klávesnici, aby vyjádřili pochybnosti o mém dušením zdraví, bych rád připomenul, že zástupce našeho sdružení Internet pro všechny ohodnotil tento projekt „nulou“ a otevřeně vyjádřil pochybnosti o smysluplnosti dotace pro podobné projekty (Tomáš Kapler : Peprnetu jsem dal 0 bodů)Pokud však ostatní členové fóra projekt doporučili, měla se internetová komunita ozvat již tehdy. Každý z porotců měl několik měsíců na to, aby napsal dopis třeba na ÚOHS, Evropskou komisi nebo, aby osobně intervenoval u ministryně Dany Bérové. V době kdy odborná porota vybírala projekt roku a anticenu roku, byl Peprnet jediným projektem, který v podstatě ještě neexistoval. Na základě čeho tedy ostatní porotci zvolili zrovna Peprnet, když v té době byly na www.peprnet.cz pouze bílé stránky?
Říká se to nejlepší na konec, málokdo však ví, že úvodní a závěrečná věta článku častokrát zabere autorovi více času než článek samotný. Tentokrát ušetřím trochu svého času a dovolím si vám nabídnout foto, kterého si z celé konference cením snad nejvíce. Starší uživatelé internetu již chlápka napravo ode mě jistě poznali, internetovým začátečníkům malinko napovím. Bill Gates to opravdu není 🙂
Diskuze: 
Diskuze k článku