Pásmo 5 GHz schváleno, začne nová kapitola broadbandu v ČR?

Začnu nejdříve ale kritikou – ČTÚ vydalo nové rozhodnutí (přesněji Všeobecné oprávnění VO-R/12/08.2005-34) již minulý týden, zřejmě všichni jej zaregistrovali až včera. Jistě hlavně proto, že toto rozhodnutí uveřejnili jen na své nástěnce a na internet se to dostalo později a ještě to zapadlo někam do hloubi webu, ačkoliv by to jako jedno z nejočekávanějších rozhodnutí posledních 2 let patřilo jistě na úvodní stránku. Další kritika patří na vyřízení žádostí, kdy jsme v zákonném termínu nedostali ani vyjádření, že připomínku přijali, ani vyjádření k připomínce, a stejně tak se dle našich informací stalo i většině dalších skupin a jednotlivců, kteří návrh rozhodnutí připomínkovali. Na druhou stranu se ale musím ČTÚ zastat v tom, že to nemají lehké, když se musí zabývat i nesmyslnými výkřiky anonymů podepsaných např. jako PUDr. Vinetů (viz vyjádření k připomínkám).

Vraťme se ale zpět k novému předpisu. Po prvním návrhu se  hlavní kritika snesla na nesmyslný požadavek provozování zařízení výhradně s  výrobcem schválených antén. Dokonce kvůli tomu byla interpelována i čerstvě jmenovaná ministryně informatiky D. Bérová.

Bohudík byl ale finální návrh upraven a tato část zmizela, stejně tak, jako byly opraveny další nejasnosti. Ne že by v rozhodnutí nebyly chybky, jsou ale jen kosmetického rázu a nijak nebrání reálnému nasazení, ani nekomplikují provoz současných zařízení.

Nové opatření definuje provoz jak zařízení v pásmu 2,4 GHz (tj. zejména 802.11b – Wi-Fi), tak i definuje nová pásma v pásmu 5 GHz a to zcela v souladu s normami ostatních států EU a s rozhodnutím evropské standardizační komise.

V pásmu 2,4 GHz se nemění v podstatě vůbec nic, stále je zde max. vyzářený výkon 100 mW EIRP, antény lze používat libovolné, včetně samodělků z plechovek od párků.

Zajímavé je ale pásmo 5 GHz, které se dále dělí do 3 subpásem a každé má trochu jiná regulační pravidla:

5150-5250 MHz (zkráceně 5.1 GHz): použití pouze uvnitř budov, maximální hustota vyzářeného výkonu 23 dBi tj. 200 mW EIRP (přesněji 0.25 MHz/25 MHz v každém 25 MHz úseku)

5250-5350 MHz (zkráceně 5.2 GHz): stejné jako výše, navíc ale je max. hustota výkonu definována jako (10 mW/MHz v libovolném 1 MHz úseku – trochu zmateně, protože podle formulace platí zřejmě zároveň i podmínka výše). Zařízení v tomto pásmu navíc MUSÍ být vybaveny automatickou regulací výkonu, která může snížit podle podmínek výstupní výkon zařízení na polovinu (-3 dB). Tato regulace ale nemusí být zapnuta, potom ovšem je maximální vyzářený výkon poloviční vždy, tj. 100 mW EIRP. Zařízení se také musí umět automaticky naladit na frekvenci, kde není v provozu radar fungující na stejné frekvenci

5470-5725 MHz (zkráceně 5.4 GHz): použití uvnitř i vně budov, maximální vyzářený výkon 1 W EIRP (30 dBi). I zde ale platí podmínka o vybavenosti automatickou regulací výkonu se stejnými pravidly, tj. není-li regulace zapnuta, je max. vyzářený výkon 0.5W (27 dBi) a podmínka o automatickém přelaďování.

První dvě pásma jsou tedy určena výhradně pro provoz ve vnitřních sítích, je tak tomu správně, stejně tak jsou tyto pásma definována téměř po celém světě. Typickým využitím tak budou produkty dle standardu 802.11a, které byly až doteď v ČR nelegální.

Pro nás bude ale nejzajímavější pásmo třetí, které je určené pro venkovní sítě a má 10× vyšší maximální povolenou hustotu vyzářeného výkonu, než pásmo 2,4 GHz a dokonce 100× vyšší, než pásmo 5725-5850 MHz, které bylo až doposavad jedinou možností, jak se vyhnout velmi zarušenému 2,4 GHz pásmu.

Co z toho vyplývá je nasnadě – budou moci legálně vznikat nové body a sítě, jež budou provozovány v pásmu od 5.4 GHz. Nelze ale očekávat 10× větší dosahy – dle fyzikálních pravidel se zvyšuje ztráta signálu ve volném prostoru se čtvercem frekvence, podle mých propočtů by ale na srovnatelné technologii při srovnatelné rychlosti mělo být možné legálně dosáhnout přibližně 2.5 násobných vzdáleností – tj. na nejnižší – 6 Mb/s modulační rychlosti lze teoreticky dosáhnout až 15 km při PtP spojení, respektive přibližně 4.5 km při PtMP spojení. Jsou to samozřejmě teoretické hodnoty pro maximálně vyladěný spoj používající kvalitní produkty a v nepříliš zarušeném prostředí (i když stále se slušnou rezervou).

Další velmi podstatnou výhodou je to, že je v tomto pásmu 11 kanálů, které se ale na rozdíl od 2,4 GHz nijak nepřekrývají, tj. na jenom místě může být až 11 navzájem se nerušících sítí, pakliže započtete dvě různě možné lineární polarizace antén, pak dokonce 22 téměř se nerušících sítí. Při rozumném nasazení by tak nemusel nastat větší problém ani na nejkritičtějších místech, jako je centrum Prahy.

No a konečně další výhodou (i když se vám to tak zdát nemusí) je odlišná regulace vnitřních a vnějších sítí. Nemůže tedy v podstatě vzniknout produkt fungující v obou pásmech (resp. může, ale neměl by moc obchodní smysl) a většina objemů se bude dělat v produktech pro nižší – vnitřní – pásma. Produkty pro pásmo 5,4 GHz tak budou vždy dělány speciálně pro venkovní sítě, nebudou používat protokol 802.11a (pozor, zatím neexistuje společný standard, tj. produkty pro toto pásmo nejsou vzájemně kompatibilní) a budou ve venkovním prostředí lépe fungovat a budou umožňovat více nastavení, jež se ve venkovních sítí využívají. Nebudou zde tedy problémy typu „skrytého uzlu“ v 802.11 (většinou používají produkty protokol podobný token-ringu, tj. běhá „pešek“, který dává slovo), a bude možné reálně definovat rychlosti pro klienta.

S touto výhodou ovšem souvisí jedna vlastnost, kterou budou někteří vnímat jako nevýhodu, já spíše jako výhodu – produkty pro toto pásmo jsou a budou výrazně (několikanásobně) dražší než produkty pro nižší pásmo – hlavním důvodem jsou právě nižší série. V současnosti existují na trhu v podstatě 4 výrobci – Proxim (Tsunami MP.11a – levné řešení s IMHO nejlepším poměrem cena výkon pro běžné sítě), Trango (TrangoFOX), Motorola (Canopy), Alvarion (Breezenet B5). Nejlevnější přístupový bod se pohybuje okolo 30 tisíc, klientská strana okolo 8 tisíc. Nejdražší jsou pak i 7násobně dražší, ty jsou ale směrovány spíše do segmentu řešení s zaručenou dostupností a kvalitou pro poskytování i garantovaných hlasových služeb (ovšem proti tomu jde zase volná licence, která umožňuje jiným vás relativně snadno rušit).

I proto valná většina sítí i nadále zůstane na pásmu 2,4 GHz, které je sice zarušené, zato 5-10 levnější. 5,4 GHz tak zůstane doménou firemních řešení a propojovacích spojů mezi body poskytovatele a bude vždy volnější než pásmo 2,4 GHz. Díky tomu ale lze levněji budovat složitější síťové struktury na větší vzdálenosti a s vyšší kvalitou, které tak mohou dále zlevnit a zkvalitnit i běžné WiFi sítě pro koncové zákazníky v pásmu 2,4 GHz.