Podstata problému projektu Bezdrátová Praha

Tyto a další články pro vás prezentujeme na stránkách Bezdratova-Praha.cz“

Pražský magistrát připravil projekt „Internet Pro Pražany“, který měl být spolufinancován ze strukturálních fondů EU. Celková výše projektu je přibližně 342 milionů Kč. Předmětem projektu je vybudování telekomunikační sítě umožňující připojení k Internetu za cenu nižší, než je běžná komerční nákladová cena.

Tato síť je budována v místech s největší penetrací Internetu v České Republice; v místech, kde je 2násobně vyšší parita kupní síly než je průměr celé České Republiky, i vyšší, než je průměr zemí Evropské Unie; v místech, kde je jeden z nejširších výběrů různých typů internetového připojení v EU.

Spuštění takovéto sítě povede k rušení existujících sítí provozovaných v pásmu 2,4 a 5 GHz a poškodí tak existující podnikatele nabízející své služby v tomto pásmu. Riziko rušení stávajících sítí hrozí v důsledku provozu přípojných bodů bez ohledu na spuštění fáze 2.

Vzhledem k využití veřejných finančních prostředků na výstavbu i pětiletý provoz je zřejmé, že komerční služby nabízené v druhé fázi budou fakticky dotovány, neboť jejich prodejní cena nebude v sobě zahrnovat všechny náklady jako v případě sítí budovaných a financovaných za tržních podmínek bez podpory města.

Při následném výběrovém řízení se navíc postupovalo značně netransparentně, podmínky v zadávací dokumentaci byly šity na míru jedinému dodavateli. Vybraný dodavatel má navíc nulové zkušenosti se stavbou WiFi sítí a nemá oprávnění pro provozování takové sítě.

Celý projekt je navíc vinnou chybného zadání značně předražený a hlavně zcela nepotřebný. Všechny veřejné budovy v projektu připojované již mají existující připojení od různých poskytovatelů včetně připojení pomocí optických vláken, mnohé z nich mají dlouhé nevypověditelné smlouvy. Pořízení další infrastruktury do těchto objektů je tedy pouhé mrhání veřejnými prostředky. Ostatní přidaná hodnota, tedy lepší přístup k informacím veřejné správy, může být pořízena i bez jakýchkoliv nákladů na straně obce.

Možnosti připojení k Internetu v Praze

Jedním z argumentu magistrátu o potřebnosti tohoto projektu je sdělení, že v Praze není dostupná technologie, která by umožňovala dosáhnout cíle “zvýšení dostupnosti eGovernment služeb”. Pravda je ale zcela jiná.

Na území všech městských částí Hlavního města Prahy je dostupnost připojení k Internetu některou z telekomunikačních technologií prakticky 100 %.

Obyvatelé hlavního města si mohou vybrat mezi mnoha desítkami operátorů, pomocí rozličné infrastruktury a mnoha technologiemi:

• Datové sítě po telefonním vedení: ADSL, SHDSL, včetně 3 LLU operátorů.
• Internetové sítě kabelových televizí.
• Optické kabelové sítě.
• Mobilní datové sítě: GPRS, EDGE, CDMA, UMTS
• Bezdrátové komunikační sítě ve vyhrazených pásmech: FWA 26 GHz, 28 GHz, 3,5 GHz …
• Bezdrátové sítě v nelicencovaných pásmech: WiFi atp.

Panuje zde proto velmi zdravý konkurenční boj, operátoři se předhání v nabídkách, investují do výstavby a naprostá většina domácností a prakticky všechny firmy i instituce v Praze vybavených počítačem již mají přístup k Internetu a mohou svobodně volit mezi jednotlivými dodavateli a technologiemi.

Celkem je v Praze 300-350 tisíc uživatelů Internetu, více než každá druhá domácnost tak má možnost připojení z domova (téměř každá domácnost vybavená počítačem), což je vysoko nad průměrem ČR i většiny EU. Konkrétně u WiFi sítí existuje v Praze přibližně stovka komerčních poskytovatelů, kteří nabízí služby přístupu k Internetu prostřednictvím cca. 3000 přístupových bodů, počet uživatelů WiFi sítí v Praze se odhaduje na přibližně 30 tisíc. Zatím máme zpracováno pokrytí WiFi v Praze od přibližně 10% poskytovatelů, už i z něho jasně patrné, že Praha rozhodně netrpí nedostatečnými možnostmi přístupu k Internetu.

Protiargumentem Prahy je, že potřebují síť s vysoou rychlostí směrem od uživatele pro provoz pouličních kamer, což jim prý ani jedna z těchto technologií neumožňuje.

Tento argument je nesmyslný nejen proto, že tyto technologie existují, ze zmiňovaných to jsou kromě WiFi ještě SHDSL, UMTS, kabelové a optické sítě, UMTS a FWA. Kamery potřebují napájení a nemohou být tedy v žádném případě mobilní, aby vyžadovaly nějakou mobilní formu připojení.

Hlavně ale kamery tento systém používat nebudou – všechny kamery v Praze jsou připojeny pomocí optických vodičů, v Praze je jich nataženo na 30 tisíc a jen velmi malá část je využívána. Žádný takový záměr ani Praha neoznámila a od dodavatelů nic takového nepoptávala. I kdyby takový záměr byl, bylo by značně neekonomické takto specifickou síť řešit podobným způsobem, a řešení, které Praha zvolila by k tomuto účelu bylo nedostatečné, akliže by měly kamery opravdu fungovat ve video režimu, a nikoliv jen pro snímání jednotlivých snímků v pravidelném režimu např. 5 vteřin (na což ovšem postačují i jiné technologie).