Ty tam jsou časy, kdy většina turistů důvěřovala jen lety prověřeným, ohmataným mapám se zakroužkovanými místy jako tipy od svých známých – vědeckotechnická revoluce síťového věku dorazila ve 21. století až do lůna přírody a tak již v dnešní době (dle vyzkumy.czechtourism.cz, rok 2012) téměř dvě třetiny českých turistů používá internet při plánování své dovolené.
Trvale rostoucí trend zvolených internetových služeb tvoří v 16 % současných případů sociální a geosociální sítě, často využívané účastníky cestovního ruchu přímo v terénu – jakby ne, když téměř každý třetí Čech je ke konci roku 2013 vybaven smartphonem či tabletem (dle slideshare.net). Navíc téměř 9 z 10 podniků (dle Kysela, rok 2013) disponuje vlastním bodem zájmu na internetu v geosociálních sítích, a turista si tak může přímo na místě flexibilně vybrat dle aktuální nálady a požadavků pro něj ideální místo, kam se při svých cestách podívá…
Mobilní přístroje Čechů a zbytku světa
Jako mobilní se označují informační a komunikační technologie poskytující uživatelům možnost volně měnit místo odkud počítač a internet využívají. Uživatelé díky tomu nejsou „přidrátovaní“ jako dříve ke svým stolním počítačům a obejdou se tedy po určitou dobu bez zdroje síťového elektrického napájení, síťový datový přenos je řešen bezdrátově – nejlépe prostřednictvím mobilních datových sítí, atd.
V současnosti nejčastěji využívanými mobilními zařízeními jsou:
- chytrý telefon (angl. smartphone)
- tablet
- notebook
Notebooků existuje v dnešní době několik různých kategorií, mezi kterými jsou nejvýznamnější následující:
Netbook – přenosný počítač velmi malých rozměrů zpravidla s nižším výkonem, určený pro snadné a rychlé připojení k internetu a prohlížení webu či e-mailů. Pro náročnější aplikace nepříliš vhodný.
Ultrabook – označení od Intelu (rok 2011), osazující jej vlastními mikroprocesory. Vyšší mobilita je zajištěna díky minimálním stanoveným požadavkům na tenkost a hmotnost počítače/rychlost probuzení z režimu spánku/životnost akumulátoru/architekturu CPU/přenosovou rychlost disku/dostupnost portů či softwarového vybavení. Specifikaci Intel v roce 2011 vydal pod označením Huron River, v roce 2012 s označením Chief River a v roce 2013 jako Shark Bay. Velmi nízká hmotnost (méně než 1,5-2 kg) bývá vyvážena absencí některých komponent (např. DVD mechanika).
Konvertibilní notebook (či Ultrabook) – hybridní zařízení disponující klasickou konstrukcí notebooku transformovatelnou např. pomocí překlopného, v rámečku otočného, oddělitelného či zásuvného displeje na tablet ovládaný dotykovou obrazovkou.
Příklad konvertibilního notebooku s překlopným displejem a několika polohami využitelnosti:
Zdroj: http://images.bestbuy.com/BestBuy_US/en_US/images/abn/2012/com/pcon/lenovo/hero_image4.jpg
Zde jsou video ukázky několika odlišných řešení konstrukce konvertibilních ultrabooků:
[youtube]http://www.youtube.com/watch?v=7NB5heQdoWY[/youtube]
[youtube]http://www.youtube.com/watch?v=eNYFeQZej3s[/youtube]
[youtube]http://www.youtube.com/watch?v=YNr1aMsEuyw[/youtube]
Architektury ARM a x86
Většina současných smartphonů a tabletů funguje na bázi mikroprocesoru architektury ARM (Advanced RISC Machines), zbytek trhu pak doplňuje Intel x86 architektura. Zajímavý článek k této problematice lze nalézt na Živě.cz. Naproti tomu majoritní podíl současných notebooků disponuje mikroprocesory architektury Intel x86, menší část pak architekturou ARM – dlouhodobá předpověď ale uvádí růst v jeho prospěch a výrazný pokles do té doby dominantního Intelu.
Prognózu prodeje notebooků s podíly architektury ARM a Intel X86 ukazuje následující obrázek:
Trh mobilních zařízení je v posledních letech velmi dynamický, proto při zvažování koupě nového přístroje by měl být zvolen takový, který uživateli umožní při volném pohybu být online kdykoliv je to zapotřebí ať už v rámci pracovní činnosti či výletů na dovolené. Tuto potřebu si již v současnosti uvědomuje značná část uživatelů, díky čemuž je ze srovnání globálního prodeje stolních PC/notebooků/tabletů (viz obrázek níže) jasný trend potřeby mobility. V roce 2013 prodej tabletů dokonce na nějaký čas převýšil prodej do té doby kralujících notebooků, byť se po čase opět vrátil na úroveň prodeje stolních počítačů (na obrázku červeně vyznačeno), nicméně faktem zůstává, že úroveň prodeje kterou si stolní počítače i notebooky budovaly mnoho let až desetiletí, dokázaly tablety pokořit za zlomek této doby, jak je patrné na obrázku níže.
Zdroj: http://www.kpcb.com/insights/2013-internet-trends
Platformy Android, iOS, Windows
U mobilního přístroje je kromě samotné mobility klíčová i vybavenost aplikacemi, neboť je uživateli málo platný technologicky vyspělý smartphone, pro který nejsou k mání potřebné aplikace, které by potenciál přístroje dokázaly využívat. Je proto důležité zvolit mobilní zařízení s takovým operačním systémem, který má na trhu rostoucí trend a dobrou podporu díky široké paletě dostupných aplikací a proto i potenciál do budoucna. Mezi takové systémy patří v současnosti Android od společnosti Google, iOS od Apple a pomalu ale jistě se prosazující Windows (Windows Phone a Windows RT) od Microsoftu. Obliba těchto mobilních operačních systémů trvale roste a existují pro ně i významné online obchody mnohdy se statisíci mobilních aplikací (Google Play, Apple App Store a Microsoft Store). Snadno dostupné obrovské množství aplikací – mnohdy bezplatných – je pro uživatele velkou výhodou, avšak riziko zneužití informací neprověřenými aplikacemi je v dnešní době velmi aktuální (viz článek). Současnou tuzemskou i celosvětovou situaci na trhu mobilních operačních systémů ukazují následující grafy, z nichž je patrné že Android s rozšířením 58.5 % vládne v České republice ještě dominantněji než tomu je v zahraničí, kde je na úrovni 41.3 %, naopak Symbian, který byl ještě před necelými dvěma roky na výsluní, je v současnosti v silném útlumu, na cestě k zapomnění…
Zdroj: http://gs.statcounter.com
Turistické informace z geosociálních sítí – mobilně a kvalitně?
Z předchozích odstavců je zřejmé, že díky překvapivě dobré vybavenosti Čechů smartphony či tablety s rozšířenými operačními systémy jsou v tuzemsku podmínky pro mobilitu uživatelů velmi příznivé (pomineme-li stav mobilních sítí českých operátorů na venkovských oblastech). Díky tomu jsou mobilní aplikace čím dál tím populárnější a více uživatelů proto znamená více informací, které mezi sebou sdílejí. Jak již bylo řečeno v úvodu, celých 16 % uživatelů (a toto číslo trvale výrazně roste) tak činí právě prostřednictvím sociálních či geosociálních sítí, které umožňují informacím přiřazovat místo na Zemi ke kterému se váží (více o těchto sítích v článku Stručný úvod do geosociálních sítí).
Kvantita ale vždy neznamená kvalitu – v následujícím textu se proto podíváme pod pokličku geosociálním sítím, zda-li obrovský objem sdílených informací díky velké uživatelské základně, je také dostatečně kvalitní a relevantní. Zda informace šířené prostřednictvím objektů zájmu (tzv. POI) mohou v cestovním ruchu uživatelům posloužit jako dobrý informační zdroj na jejich cestách, tak aby se mohli dobře rozhodovat, který podnik si vybere a kterému se obloukem vyhne.
Kvalitu turistických informací z POI geosociálních sítích je proto možné demonstrovat. Konkrétně prostřednictvím srovnání informací o podnicích cestovního ruchu získaných ze sítí v rámci dvou definovaných nezávislých oblastí, v centru dvou odlišných měst – Pardubic a Hradce Králové. Obě tato města jsou krajskými městy východních Čech, každé s necelými 100 tisíci obyvateli (Pardubice – 89 467, Hradec Králové – 93 035). Definované oblasti mají kruhový tvar, s rádiusem 150 metrů zahrnujícím centrální náměstí v historickém jádru měst. V těchto kruhových oblastech (znázorněny na obrázcích níže) byly získány informace o všech restauracích a barech. Na mapách geosociálních sítí většinou nelze definovat přesná oblast v rámci které se mají POI zobrazovat, zpravidla se automaticky zobrazují POI v blízké oblasti kde se např. dle GPS aktuálně uživatel nachází – pro tyto oblasti bylo zapotřebí využít rozhraní API (Application Programmable Interface) geosociálních sítí, kde je možné specifikovat přesné parametry při hledání POI. V zájmu objektivního srovnání, byly informace o počtu podniků získané nejen z geosociálních sítí ale i terénním výzkumem.
Na základě srovnání informací dolovaných z vybraných geosociálních sítí a také z terénního výzkumu v definované oblasti byla zjištěna (v červnu roku 2013) překvapivá čísla: V Pardubicích geosociální síť Foursquare obsahuje celkem 17 výskytů POI pokrývající oblast restaurací a barů, síť Google+ obsahuje dokonce celkem 23 výskytů POI, populární Facebook však výrazně méně – pouze 11 výskytů POI, zatímco skutečně je v této oblasti celkem 26 restaurací a barů. V případě Hradce Králové obsahuje Foursquare celkem 26 výskytů POI pokrývající oblasti restaurací a barů služeb, Google+ obsahuje 34 výskytů POI, Facebook opět výrazně méně – pouze 14 výskytů POI, ze skutečného celkového množství 42 existujících restaurací a barů v této oblasti.
Pro porovnání byly v příspěvku získány a zahrnuty také údaje z komerčního informačního zdroje Mapy.cz který provozuje společnost Seznam.cz. Srovnání nabídlo následující výsledky: server Mapy.cz obsahuje pouze 13 výskytů POI v definované oblasti města Pardubice a 16 výskytů POI města Hradec králové. Je tedy evidentní, že geosociální sítě nabízejí v průměru významně vyšší stupeň úplnosti informací – ve městě Pardubice ve srovnání s Mapy.cz disponuje Foursquare o 15 % větším množstvím POI, Google+ dokonce o 38 % více, pouze Facebook o 8 % méně. Ve městě Hradec Králové pak disponuje Fousquare o 24 % větším množstvím POI, Google+ o celých 43 % více, jen Facebook o 5 % méně. Informace poskytnuté z Foursquare byly relevantní a s výjimkou jedné duplicity tato data nebyla redundantní, Google+ obsahoval však mnoho duplicit, Facebook pak několik – jeden podnik bývá často vložen ve více kategoriích restaurací a barů, mnohdy s lišícími se informacemi. Navíc informace z Google+ i Facebooku jsou někdy nepravdivé (díky chybným GPS souřadnicím POI) navzdory skutečnosti že většina POI pochází z katalogu Zlaté stránky, nikoliv od soukromých uživatelů. Nekorektní POI byly ze srovnání eliminovány.
Závěr
Vybavenost mobilními zařízeními je u Čechů skutečně velmi dobrá – třetina národa již vytváří solidní trh mobilních informačních a komunikačních technologií. V textu se pak navíc ukázalo, že obrovská popularita platformy Android ale i solidní rozšíření iOS a zatím pomalu se chytající, ale jistě perspektivní Windows v tuzemsku, jen doplňují velmi dobré podmínky trhu. Živná půda pro svět mobilních technologií je jak vidno v tuzemsku opravdu kvalitní, díky tomu jsou pak aplikace podporující mobilitu uživatelů při jejich práci či cestování tak populární a více uživatelů proto znamená více informací, které mezi sebou sdílejí. V případě geosociálních sítí se tedy jen potvrdilo, že díky obrovské uživatelské základně a velkému objemu sdílených informací, nabízejí tyto sítě velmi kvalitní, relevantní obsah o většině podniků v cestovním ruchu (až o 90 % z existujících), většinou dokonce dvojnásobný oproti zavedeným serverům typu Mapy.cz. Každý tak dnes může být velmi dobře informován a může se rozhodovat na svých cestách, který podnik si vybere, aniž by kupoval zajíce v pytli a nechal si třeba pokazit byť jediný den na své dovolené.
Diskuze: 
Diskuze k článku