V roce 2020 by měly mít všechny evropské domácnosti možnost připojit se k internetu rychlostí alespoň 30 Mb/s, polovina z nich pak rychlostí přes 100 Mb/s. V České republice na to můžeme využít 14 miliard, které můžeme investovat do tzv. NGA sítí. Jak u nás tyto projekty asi dopadnou?
O tom, jak bude vypadat připojení k internetu v roce 2020 se můžete dočíst v mnoha studiích a odhadech renomovaných poradenských a analytických společností. A nebo třeba ve směrnicích Evropského parlamentu a Rady. Pokud máte doma pomalou ADSL linku, tak to pár let ještě vydržte a těšte se na lepší internet. Podle usnesení 2014/61/EU (PDF v češtině) má mít v roce 2020 každá evropská domácnost možnost připojit se k internetu rychlostí alespoň 30 Mb/s. Více než polovina z domácností v Evropské unii pak má mít k dispozici více než 100 Mb/s.
Samozřejmě můžete namítnout, že EU se vám o připojení nepostará. A máte pravdu. A budou jistě existovat výjimky, na samotu k lesu vám ani s evropskými dotacemi nikdo optiku tahat nebude a třeba ani LTE k vám nedosáhne. Ale všechny členské státy mají povinnost do ledna 2016 připravit legislativní prostředí (= schválit potřebné zákony a zajistit čerpání dotací), aby tento cíl mohl být naplněn. Sice to nyní vypadá, že v českém právním řádu začne potřebná legislativa platit až od poloviny roku 2016, ale to jistě nebude bránit tomu, aby se – jak je to v České republice zvykem – nevyčerpalo přidělených 14 miliard korun na poslední chvíli před koncem současného rozpočtového období EU 2014-2020.
Digitální Česko – bude verze 3.0?
Nicméně abychom nevzbudili pocit, že jsme v ČR za Evropskou unií nějak pozadu. Již v roce 2011 schválila Vláda ČR usnesením č. 50 (PDF) „Státní politiku v elektronických komunikacích“, známou jako Digitální Česko. Existuje k tomu i web www.digitalnicesko.cz, který ale poskytne kromě odkazu na zastaralý vládní dokument pouze informaci „Váženým uživatelům,“ že „internetové stránky jsou v současné době připravovány.“
Web Digitální Česko
Naštěstí naše vláda drží prst na tepu digitální doby a tak v březnu 2013 schválila verzi 2.0 programového dokumentu Digitální Česko. Škarohlídové by jistě mohli namítnout, že ani první verze se moc neplnila a s druhou verzí to nevypadá o moc lépe, ale zatímco první verze přinášela jen stovky milionů a to hlavně z erárního, verze 2.0 už počítá s evropskými miliardami a to rozhýbe nejednu politicko-úřednickou mašinerii.
Dokument Digitální Česko už odpovídá současným programovým představám evropských orgánů a na jeho základě se také zpracovávají rozpočtové záměry, dotační tituly a legislativní plány. Nicméně zatímco Digitální Česko 2.0 je schváleným dokumentem, to, co z něj vyplyne, se řeší právě teď.
Na co půjdou evropské miliardy?
Záměr Evropského parlamentu a Rady nevypadá vůbec špatně. Podle evropských orgánů je dostupné vysokorychlostní internetové připojení nezbytným předpokladem rozvoje evropské ekonomiky i jejích občanů. S tím nelze než souhlasit. Na evropské mapě existují místa, kde funguje trh bezchybně a koncoví zákazníci z řad domácností i firem si mohou vybrat z mnoha konkurenčních nabídek, vyznačujících se trendem klesajících cen a rostoucích rychlostí downlinku i uplinku. Tato místa se nazývají v evropské terminologii černá.
Pak ale existují místa, kde je konkurence omezená. Je tam jen jeden monopolní poskytovatel, kterého nic netlačí ke zvyšování rychlosti a snižování cen. Komerční nabídka tam sice je, ale neodpovídá představám evropských institucí. Tyto regiony se nazývají šedé a podle představ evropské směrnice by dotace měly podpořit vybudování infrastruktury, která podpoří konkurenci. Na této infrastruktuře by se měly podílet komerční firmy i regionální instituce a z dotací by rozhodně neměla být vybudována celá infrastruktura.
NGA podle představ ČTÚ
A pak tu máme regiony, které se nazývají bílé. Tam není ani monopolní nabídka – tam není nic, co by se mohlo z pohledu roku 2020 nazývat širokopásmovým připojením k internetu a neexistuje ani plán, že by se tam z komerčních zdrojů něco podobného mohlo vybudovat. V těchto lokalitách hodlá Evropská unie podpořit vybudování přístupových sítí, které by nikdo jiný nevybudoval, a které pak budou místní poskytovatelé připojení k internetu na komerčním základu nabízet koncovým zákazníkům.
Evropské instituce předpokládají, že problémem není poskytování koncových služeb, ale vybudování a provozování infrastruktury, která spojí tyto koncové body s páteřními sítěmi. Proto se tyto evropské peníze nesmí využít pro budování koncových přípojek (poslední míle), ale ani páteřních sítí. To, co se může podpořit nebo plně z evropských zdrojů postavit, jsou přístupové sítě nové generace, které se také v telekomunikační terminologii skrývají pod zkratkou NGA sítě (Next generation access networks).
Jde o sítě, které by měl být nabízeny koncovým poskytovatelům služeb na komerčním základě, postaveném na šířce pásma/přenosové rychlosti a kvalitativních parametrech služby (QoS). EU hodlá hradit pouze pasivní infrastrukturu, nikoliv aktivní prvky.
Zní to dobře, ale nedopadne to jako obvykle?
Plán Evropské unie je jistě bohulibý. Za unijní miliardy se vybudují přístupové sítě, které by nikdo jinak nepostavil. Díky tomu domácnosti v – z pohledu internetového připojení – nerozvinutých regionech získají rychlý internet a provozovat je budou místní poskytovatelé na komerčním principu, což podpoří lokální ekonomiku. Samozřejmě nikdo nebrání ani velkým operátorům, aby využili tyto NGA pro svoji nabídku služeb.
Jenže tu existují také obavy. Jakékoli veřejné zakázky mají špatnou pověst samy o sobě. A ještě horší to je, pokud se rozdělují evropské peníze. A hned po stavebních zakázkách se s největší skepsí i v Bruselu mluví o IT zakázkách. Zvlášť pokud jde o Českou republiku.
NGA podle představ ČTÚ – technologie
Takže bude velmi důležité sledovat, jaký osud pro zmiňovaných 14 miliard z evropských peněz chystají české úřady, instituce a zákonodárci. Peněz mělo být původně více, ale to by Česká republika musela přispět ze státního rozpočtu, což se nakonec Vláda rozhodla neudělat. Operačním programem pro tyto peníze bude konkrétně Operační program podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK) spravovaný ministerstvem průmyslu a obchodu.
Legislativní proces týkající se sítí NGA se plně rozběhne v příštím roce, ale už nyní se zpracovávají důležité dokumenty a konají workshopy. My budeme problematiku pečlivě sledovat, protože správně nastavené prostředí může podpořit rozvoj internetového připojení a naplnit naši vizi dostupného a rychlého internetu pro všechny. A může podpořit rozvoj místních poskytovatelů internetu a telekomunikačních služeb, stejně jako pomoci velkým operátorům přinést další technologie a služby tam, kde ani jim se dnes nevyplatí je zavádět.
Ale špatně nastavené podmínky můžou toto vše také výrazně omezit a zastavit rozvoj internetu na dlouhé období. Ostatně už dnes se do přístupových sítí moc neinvestuje v očekávání toho, co přinese právě OPPIK. Budeme proto v pozoru, budeme celou problematiku pečlivě sledovat a budeme pečlivě analyzovat všechny dostupné dokumenty. A budeme rádi, za všechny vaše podněty a poznámky, které k problematice můžete mít.
Naše ostražitost vyplývá i z toho, jaké veletoče a tlaky jsme viděli při schvalování novely Zákona o elektronických komunikacích, kdy zákonodárci okleštili práva zákazníků, přestože ČTÚ varoval, že tato novela je v rozporu s evropskou legislativou. Více jsme se tématu věnovali v tomto článku. S touto zkušeností bychom se tak neradi dočkali stavu, kdy většina dotací půjde velkým operátorům, kteří je potřebují ze všeho nejméně a za zbytek se postaví krajské a státní komunikační sítě, které budou sloužit úředníkům a ne domácnostem.
Mimochodem, české připojení k internetu na tom vůbec není špatně. Nejen podle našich měření, ale i podle měření Akamai (více v tomto článku). NGA sítě nás můžou posunout dál, ale špatně namířené dotace můžou současný vývoj zastavit a dostat nás na chvost internetového světa…
 |
 |
| Průměrná rychlost připojení TOP 10 (Akamai) |
ČR a sousední země – srovnání rychlosti připojení (Akamai) |
Diskuze: 
Diskuze k článku
Michal Peterka, 28. 11. 2014 (23:05):
Nevím co budeme dělat do roku 2020, ale za naše družstvo mohu prohlásit, že naše jednotka budovatelů dosáhne plánu sjezdu roku 2020 již v této pětiletce. Zrovna dnes jsme dokončili přepojení celkem 300 budovatelských domácností na novou strukturu, která bude přinášet do každé domácnosti až 360Mbit a to bez jediného imperialistického eura.
A teď fakta.. 14Mld. = 1400 Kč na „upgrade“ připojení 1 občana.. Neboli 3200 Kč na domácnost při připojení 100procent domáctností. Ve skutečnosti to bude kolem 20 000Kč na nikoliv připojení domácnosti, ale upgrade připojení, protože si na tuto „podporu“ sahne jenom pár vyvolených, kteří jí náležitě „proinvestují“. Počet připojených domácností posledních pár let už roste naprosto minimálně.